Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Nejjednodussi napad prinest disk s jiz nainstalovanym Gentoo jsem zavrhl a zacal hledat liveCD. Je to paradox, ale prestoze je nekolik set live distribuci zadna v sobe nema JRE 1.5, takze nic. Nakonec jsem se dostal az k instalaci noveho systemu.
A zde padla kosa na kamen. Ctyrhodinovou instalaci + plus kompilaci pres noc mi nebyla dovolena. Padala slova jako produktivita, plytvani a podobne. Takze jsem musel sahnout po jine distribuci.
A hadejte, ktera to byla? Uz jsem utekl od Mandrake(malo slozity), Debianu (moc slozity), Suse(moc hloupy), Slackware(moc stary), FreeBSD (nejsou drivery) az ke Gentoo. Na radu kamarada jsem zkusil Arch Linux. Nevim jak toto distro popsat, asi jako Slackware na steroidech.
A bum, zase jsem se zamiloval. Presne ty veci ktere me na Gentoo vadily Arch resi a navic pridava par veci, ktere se mi libily na Slackware. Behem jednoho tydne letelo Gentoo i z meho domaciho pocitace.
Prvni a jednoznacne nejlepsi je rychlost celeho systemu. Rychlost je primo dabelska a ja si nedokazi vysvetlit proc. Binarky v Archu jsou kompilovane pro i686 + nejake dalsi upravy, detaily neznam. Je rozhodne stejne rychly, ne li rychlejsi jako Gentoo s vyladenymi flagy a optimalizovanym kernelem.
Dalsi veci je jednoduchost celeho systemu. Prijde mi ze Gentoo zacina mit bordel v /etc. Uz se mi parkrat stalo ze Gentoo presunolo nektery konfiguracni soubor, nebo zmenilo startovaci skript a ja to zjistil az po dlouhem hledani. Take nechapu proc nemuze mazat needitovane soubory pri odinstalovanim package.
Arch zde vychazi ze Slacku, veskerou konfiguraci systemu (vcetne site, rout, hostname a startovacich skriptu)) ma v jednom prehlednem souboru /etc/rc.conf. Pouziva BSD like init script, a bootuje tak 2x rychleji nez Gentoo se stejnymi daemony.
Dalsi kapitola je pacman versus portage. Prijde mi ze kvalita ebuildu sla posledni dobou hodne dolu. Binarky v pacmanu mi prijdou rozhodne lepsi nez to co leze z portage. Pacmanu je sice o dost mensi, ale vse dulezite vcetne Mplayeru a ms fontu v nem je. Ohledne javy (jre, knihovny, eclipsa) si vse odjakziva instaluji sam, takze zde mi mohutnost portage nepomuze.
A hlavni vyhoda je rychlost pacmana. Instalace celeho systemu od nuly do funkcnich KDE mi trvala 10 minut, pulku z toho zabralo stahovani baliku z netu.
Par typu
PS: nechci vyvolat flame, kazdemu se hodi jina distribuce. Gentoo mi hodne dalo, ale proste uz nemam tolik casu se hrabat v systemu.
Tiskni
Sdílej:
modprobe --show-depend
či modinfo
...) a hotplug vyhodil Na šéfov sa musíš vždy dobre pripraviť. Maj v peňaženke malé cdrw s upraveným Slaxom a nainštalovaným testovacím prostredím.
Predpriprav si 128 "flash cards" (papierik, na jednej strane otázka, na druhej odpoveď). Na jednu stanu zapisuj tie najzákernejšie šéfove otázky a na druhú 2-3 prešibané odpovede, potom sa s nich uč.
Stále pred ním rozprávaj, že Windows má na to, ale M$ sa musí viac snažiť a nedávať toľko peňazí na marketing a do grafikov. Potom si šéf nebude myslieť, že si len fanatik.
$pppd call cdma
$segmentation fault