AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Predem reknu ze nechci resit "pomalost" ani nastartovat novy flamewar. Budu mluvit o necem jinem.
Asi si pamatujete zaplavu nejruznejsich linuxovych liveCD. Java je na tom podobne s knihovnami a nejruznejsimi frameworky.
Jako typicky priklad uvedu ORM mapping. Kolem roku 2000 vznikly dve knihovny Hibernate a iBatis. Obe resi stejny problem jinym zpusobem a vzajmne se perfektne doplnuji. Protoze byly uspesne, vznikla cela rada podobnych nastroju. Pritom 80% procent z nich neprinasi nic noveho a jen se snazi resit nove problemy.
Jako dalsi priklad mohou poslouzit logovaci knihovny. Log4J je nejsireji pouzivana knihovna pro logovani. Presto jen v ramci Apache Foundation existuji 3 dalsi knihovny pro stejny ucel.
Proc mluvim o rakovine? Protoze rakovine bunky se nekontrolovane mnozi a odcerpavaji silu organizmu. Stejne tak lze hodnotit obrovske mnozstvi knihoven pro Javu.
Nejhorsi na tom je ze tato rakovina zasahla i Sun. Priklad "just another library" je treba implementace Loggeru v JRE. Priklady "just another standart" jsou JDO a JPA kopirujici Hibernate nebo Java Module System kopirujici OSGI.
Pokud clovek zacina novy projekt, musi se doslova prokousat desitkama knihoven, ktere mohou resit jeho problemy. Obcas to prinese kompletne novy pristup, ale vetsinou je to jen stary problem otoceny o par stupnu.
Reseni tohohle neexistuje, je to dan za rozsirenost javy. Osobne doporucuji kazdy pul rok vyzkouset nove knihovny, jestli neusetri nejaky cas. Take je velmi rozumne nezacinat s betou/prototypem. Knihovna by mela byt na trhu alespon rok ve stabilni verzi, protoze za tu dobu se odladi problemy a vznikne rozumna komunita.
Obcas tohle prochazeni knihoven prinese prekvapivy objev. Pro me to napriklad bylo: DB4J (objektova db) a Piccollo (2D framework)
Tiskni
Sdílej:
Jako dalsi priklad mohou poslouzit logovaci knihovny. Log4J je nejsireji pouzivana knihovna pro logovani. Presto jen v ramci Apache Foundation existuji 3 dalsi knihovny pro stejny ucel.A to sami autoři log4j napsali další dvě knihovny pro logování – slf4j (obdoba jakarta-commons-logging) a logback (nástupce log4j). Nutno ovšem říci, že tady to má smysl, protože ty knihovny jsou opravdu lepší, než jejich předchůdci (navíc implementují nejrůznější API, takže je možné v části projektu používat slf4j, které ale nakonec loguje skrze jcl nebo log4j, nebo je naopak možné používat slf4j, ktzeré knihovnám používající jcl poskytne jeho API). Jinak je to bujení Javy podobné, jako bujení linuxových distribucí, nebo i jako bujení demokracie, kapitalizmu, nebo dokonce života – všude se spousta věcí „vymýšlí“ znova a znova, liší se jenom v drobnostech. Jenomže jak se zdá, pro vývoj je to ta nejlepší cesta. Náš pan vševědoucí prezident do počítačů nedělá, aby nám prozradil, který systém bude nejlepší, takže holt nezbývá, než těch cestiček prošlapávat spoustu a čekat, která se ukáže jako perspektivní, a která zanikne.
To stejne plati o EJB3 vs. Spring...Ještě štěstí, že v tomhle konkrétním případě to tak úplně neplatí
Od té doby, co jsem se trochu rozkoukal a usadil se na "standardu" Hibernate + Struts to dělám tak, že prostě nic nehledám a nezkouším, dokud se při řešení problémů hledáním na google nesetkávám v odpovědích na fórech s kladným ohlasem na nějaký framework tak často, že se nakonec rozhodnu jej vyzkoušet - tak jsem se třeba dostal k Spring, iBATIS a FreeMarker, nebo mi ho dlouhodobě cpe kamarád/spolupracovník, který produkuje rychle a dobře - tak jsem se dostal například k Wicketu. Jen málokdy se stane, že mě něco štve tak moc, abych se začal sám pídit po něčem lepším - ale například JUnit je fakt napytel.