Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Já vím je to trapný trapný, ale mě to příjde pořád dobrý
…tak miluju programatory HW pro ktere je nejvissi jazyk C…Ti jsou nejlepší. Pochopíš, až narazíš na chytráky, kteří ke zjištění množství inkoustu v tiskárně potřebují ~100MB paměti (samozřejmě kvůli JVM)
Mozno by to chcelo spravit predvadzacku na pozicanom stroji a vycislit im usporene naklady.To ti odkejve a dál se nebude dít nic.
ionice -c3 tady u me dela zazraky.
Napadá mne trochu modernější varianta pro programátory používající maven:
Pomalý progress-bar co by pak člověk za něj dal.
(nejde zvětšit) Zařízení má autosapler pro 44 položek, ale ten debilní makro-skriptovací jazyk neumí přečíst více jak 10 řádku TXT souboru. Do TXT souboru vám totiž přijdou vstupní data přes ERP systém z Oracle databáze. Na přímý dotaz, zda by nešlo nějakým způsobem načíst aspoň těch 44 textových řádků dodavatel odpovídá, že to nejde, ale když si zakoupíme jakýsi produkt s astronomickou cenou, že nám to možná nějak zařídí. Místo toho raději sami přicházíme s řešením, že si to načteme s 5 souborů (10+10+10+10+4) a v nástroji kterému nikdo nerozumí vyrábíme šílený algoritmus, který to implementuje a jehož funkčnost ověřujeme metodou pokus omyl.
Abych byl přesný. Takovýchto velmi drahých zařízení s naprosto idiotským softwarem máme u nás desítky, ale dodavatel je buď jediný existující, nebo jsou po stránce IT všichni stejní. Někdy mám pocit, že jediný slušný software v práci je ten Oracle. Korporátní standard je například IE6, který vedle zméněných specializovaných aplikací vypadá jako výkřik programátorské geniality. Portable Python, Portable Firefox, Console2 atd jsou pro mě doslova spásou, protože když má člověk počítače rád, musel by skončit v blázinci. A to pracuju ve firmě, která patří mezi světovou špičku.
Jestli někomu vadí koukání na progressbar, rád si to s ním vyměním. Zlaté GNU a OSS vůbec.
V podobnem stavu jsme byli asi pred dvema roky. Aplikace na ktere delame je 12 let stara a my jsme cvrta generace programatoru. Nedavno jsme oslavili bug cislo 5000.
Dopsali jsme k tomu testy, vsechno virtualizovali a da se s tim zit. Par tipu:
1) virtualizace, virtualizace, virtualizace...
2) Existuje neco jako virtualni lupa
3) Oracle Express edition lze nainstalovat na VM
Dal se neboj unit testu. GUI testing se da zvladnout. Tohle pouzivame na unit testy mi, doporucuju stravit nad tim tak 20 hodin, nez si clovek uvedomi plny potencial. Mi mame normalni JUnit testy bezici na VMware hostu, testovany software bezi v Guestu. Junit i zapina/vypina VMware.
http://groups.csail.mit.edu/uid/sikuli/
Služby, které na nich běží jsou totiž validovány pouze pro tuto konfiguraci. Ke každému takovému "jako-serveru" jsou připojeny maximálně 4 zařízení ze kterých sbírají různá data. Tento počet je omezen licenčně, aby vám výrobce prodal co nejvíce serverů (obyčejných PC) za 150 000,-.
Už jsem v duchu přemýšlel nad tím, jak by to asi bylo krásné koupit nějaký server do racku, nahodit tam Debian s KVM, a všechno to nakonfigurovat do virtuálních mašin. Problém je, že u jiných připojení než LAN bych musel použít IOMMU, aby guest mohl spravovat I/O kartu. Byla by to krása. Při každém pádu bych prostě rozjel záložní image a jede se dál. Navrhovat to ale nemá smysl. Windows XP profesional a Windows Server 2003 jsou korporátní standard a nějaký ten Debian (co to vůbec je?) by byl ohrožením firemní bezpečnosti
Dobře placená práce v dobře situované firmě, která se hezky stará o své zaměstnance je dnes skvělá věc.Práce, která mne baví je ale ještě lepší - pokud mám na jídlo, nájem, internet :)
IMHO to takto chodí ve všech non-IT firmách.A jak to teprve chodí v takových IT korporacích :D:D
a nějaký ten Debian (co to vůbec je?) by byl ohrožením firemní bezpečnosti
Co RHEL nebo SLES, nebylo by to pro manažery stravitelnější?
vim ~/.emacs
Osobně bych neměnil a v současnosti to kladu jako podmínku pro další zaměstnání či projekty.
Má to víc výhod než nevýhod. Hlavně co se kvality výsledného software týče. Ze začátku to není moc jednoduché, ale pak se v tom naučíš chodit a spíš ti to pomáhá než překáží. Vřele doporučuji.
Vlastní hardware v práciKedysi dávno som v práci chcel mať dual boot na Linux a aby sa mi to vošlo tak som si priniesol vlastný disk (tuším) 800MB (vravím, že to bolo dávno). Už neviem z akého dôvodu som ho raz niesol v ruke a vypadol mi na zem. Niečo v ňom hrklo a samozrejme už z neho nikto nič nedostane bez elektrónového mikroskopu. Ľúto mi je len jedného niekoľko kilobajtového súboru s nejakými osobnými textami. Odvtedy som si povedal, že vlastný HW do práce nenosím. Výnimku tvoria občas nejaké káble, konektory, inštalačné médiá, USB kľúč, ... P.S. Čínsku, kórejskú či tureckú lokalizáciu máme tiež. Dokonca myslím, že máme niečo malé aj Klingončine a Cockney English
A hoci to na čom robím je tiež celkom rozsiahla vec, tak asi nie až tak ako to čo si popísal
. Prinajmenšom v HW oblasti sme na tom o kus horšie. Kríza.
Tiskni
Sdílej: