Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Jsem odpůrcem softwarových patentů. Jsem-li na ně tázán, proklínám je. Říkám lidem, že patenty jsou zlé. Neříkám to sám. Proti patentům je i například Stallman nebo Linus Torvalds. Proti patentům jsou lidé chytřejší, znalejší i schopnější než já. Jenže já se i přesto ptám, stojím na správné straně? Mohu si sám sobě zdůvodnit proč chci patenty zabít? Budeme-li předpokládat, že existuje něco jako obecná pravda a dobro, je mé konání v souladu s tím? Nebo je vražda na patentu zločinem?
Co je předmětem patentu? Vynález. Co se pod tímto slovem skrývá? Je pravděpodobně odvozeno od slova vynalézt, v čemž dokážu rozlišit původ ze slova nalézt. Nikoliv vytvořit ale najít. Něco, co tu bylo, je a bude, něco s čím nehnu. Pouze zjistím, že to existuje a já to popíšu. Mám tedy právo říct, že je to moje?
A řeknu-li, toto je moje, dokážu si to vynutit? Jsem schopen zabránit komukoliv využít můj objev, aniž bych si to přál? Je to stejné, jako když nosím v kapse drobné mince, o kterých tvrdím, že jsou mým vlastnictvím?
Mince mi mohou sebrat. Učiní-li tak, přestanu být jejich vlastníkem. Mohu nadále tvrdit, že jsou moje. Ale už nemám možnost je použít, nemůžu si na ně sáhnout. Když mě přeperou, mám smůlu. Můžu si o nich jenom nechat zdát.
Ale vynález nenosím v kapse. V kapse nosím možná papír, kde mám rovnice, výkresy a grafy, zdrojové kódy v nějakém jazyce. To mi sebrat mohou. Ale ten vynález? Jak?
Co to vůbec je ten vynález? Je to ten popis? Ne. Nebo ano? A v jakém vztahu je tedy popis k vynálezu, k té divné zvláštní a nezničitelné věci? Bez popisu vynález existuje. Popis je klíč, kterým otočím a vynález udělá co chci, zažehne oheň a upeče chleba.
Co je patent? Patent je právo, právo, že jenom já mám klíč a nikdo jiný ho mít nesmí. Proč mám to právo? Protože jsem to byl já, kdo přišel na klíč a vytvořil ho. Patent je moje jistota, že když jsem vynaložil tolik práce a úsilí na vytvoření klíče, tak nikdo nemůže přijít a bez práce vzít můj klíč a točit s ním v zámku. Stát mi svojí mocí zaručí, že jsem to já, jedině já, kdo může rozhodovat o klíči. Proti jinému pošle tanky.
Protože jsem byl první kdo to státu a společnosti řekl. Proto mám ten patent. Ale co když jsem nebyl jediný? Co když druhý takový jako já probděl stovky nocí a vytvořil vlastní klíč a popsal to samé co já? Má smůlu, nestihl to, byl pomalejší, možná hloupější. Tak to chodí, nestihl to, neprošel tím slavným darwinovým výběrem a prohrál. Zhyne.
Ovšem, je správné, aby mi patřilo něco, od čeho pouze držím klíč? A protože mám ten klíč, mohu lidem bránit tvořit jejich vlastní? Nepostavil jsem to, nevyrobil jsem to. Přece je to moje a jenom moje?
Nedělám to samé, jako středověká církev, když si zabrala pro sebe pravdu a kdo netančil podle jejich hry toho upálila? Nedělám zlou věc, nezabírám si pro sebe něco, co mi podle žádného práva nepatří?
Mohu si patentovat pravdu a říci, že proto že jsem ji já objevil a popsal, tak je moje? Pravda mi nepatří, kdo dokáže přijít a pravdu využít, toho je též. Klíč je můj, klíč prodám, pronajmu a půjčím, ale tak jak budu chtít, dle svého práva majitele. Ale kdo na to má, nechť si vyrobí svůj. Nemám právo mu v tom bránit.
Pravdu nelze patentovat a kdo tak dělá, koná zlo. Zlé věci náleží smrt. Patentům náleží smrt.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz