Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
Po kraťoučkém zápisku o tvorbě Slackware balíčků si dovolím přidat lehké moudro o tom, jak funguje celý Slackware balíčkovací systém. Nečekejte nic víc než opis pár částí z manuálu, ale koukám, že i to se občas někomu hodí
Základní prvek je, že celý systém je velmi jednoduchý. Používá prachobyčejné tarbally a sadu skriptů v bashi. Nad něj se samozřejmě dají naložit další nástroje typu swaret nebo slapt-get. Balíčkovač umí instalovat balíčky, mazat je a dají se snadno vytvářet.
Nedokáže ovšem například sledovat závislosti, u balíčků třetích stran je prakticky jediný způsob sledování závislostí popis balíčku.
Názvy balíčků mají od verze 8.1 daný formát (předtím byl jiný, mnohem méně říkající o balíčku). Lze z něho vytáhnout všechny potřebné informace a vypadá takto:
jméno-v.er.ze-architektura-sestavení.tgz
Nějaké příklady:
gaim-1.1.2-i486-2jim.tgz zsh-4.2.0-i486-1 x11-docs-6.7.0-noarch-1
První položka, název balíčku, je předpokládám jasná. Druhá, verze, asi taktéž. Architektura je označení pro typ procesoru, pro nějž je balíček zkompilován (noarch znamená, že balíček není na architektuře závislý, v příkladu je to HTML dokumentace). Číslo sestavení se použije, když třeba opravíte v balíčku nějakou chybu a program je přitom té samé verze. K číslu sestavení se ještě přidává značka tvůrce balíčku (u distribučních balíčku není, podle toho se poznají).
Balíčky mají vždy koncovku .tgz (ale není dáno, že všechno co má koncovku tgz je slackware balíček, taky to může být obyčejný tarball, bacha na to).
Jak vypadá takový balíček uvnitř? Instalace balíčku probíhá v zásadě tak, že se archiv rozbalí do kořenového adresáře, podle toho také balíček vypadá. Rozbalíme ho (příkaz explodepkg
nebo normálně tarem), uvidíme právě soubory obsažené v balíčku a nic moc navíc.
Navíc je tam (měl by být ) adresář install, který se neinstaluje (narozdíl od zbytku balíčku). Ten může obsahovat následující soubory:
slack-desc
obsahuje popis balíčku, tedy to co vidíte při instalaci. Často se přidává textově k balíčku (tak je to třeba v samotné distribuci), takže se můžete bez jakéhokoliv rozbalování podívat co to je.doinst.sh
je skript, který se spustí při instalaci. Píše se v bashi.Tohle sice není úplně úplné, ale já s tím vystačím
Jak prosté, slouží k tomu příkaz installpkg
, kterému už jenom předáte název balíčku. Trochu pohodlnější práci vám nabídne pkgtool
(používá ovšem vnitřně installpkg, takže je to to samé), umí i mazat a dalších pár užitečných aktivit.
Opět velmi prosté, k tomuto slouží příkaz upgradepkg
, který nahradí balíček odpovídajícího jména novým balíčkem zadaným jako parametr. Upgradepkg stejně dobře umí i nahradit balíček starší verzí, což se občas hodí při nepodařených upgradech
Ani do třetice nic složitého, použijeme příkaz removepkg
, kterému jako parametr předáme název mazeného balíčku. Stačí mu název. Které balíčky máme nainstalované (a tudíž je můžeme mazat ) zjistíme z /var/log/packages, kde je uložen jejich seznam. Obsahuje pár dodatečných informací a hlavně seznam souborů, které balíček obsahuje. Zjištění ve kterém balíčku je tedy daný soubor nepředstavuje problém.
No, a to by zatím stačilo. Slackware toho umí ještě o něco víc a dají se na to šroubovat další nadstavby a nástroje. Zvládnutí tohoto minima není jak vidíte nijak složité, opravdu se není třeba čeho bát. S použítím mého návodu dokážete i velmi snadno balíčky vytvářet, takže je vidět, že Slackware skutečně balíčkovací systém má a určitě to nebude tak hrozný balíčkovací systém :o)
Tiskni
Sdílej: