Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Po kraťoučkém zápisku o tvorbě Slackware balíčků si dovolím přidat lehké moudro o tom, jak funguje celý Slackware balíčkovací systém. Nečekejte nic víc než opis pár částí z manuálu, ale koukám, že i to se občas někomu hodí 
Základní prvek je, že celý systém je velmi jednoduchý. Používá prachobyčejné tarbally a sadu skriptů v bashi. Nad něj se samozřejmě dají naložit další nástroje typu swaret nebo slapt-get. Balíčkovač umí instalovat balíčky, mazat je a dají se snadno vytvářet.
Nedokáže ovšem například sledovat závislosti, u balíčků třetích stran je prakticky jediný způsob sledování závislostí popis balíčku.
Názvy balíčků mají od verze 8.1 daný formát (předtím byl jiný, mnohem méně říkající o balíčku). Lze z něho vytáhnout všechny potřebné informace a vypadá takto:
jméno-v.er.ze-architektura-sestavení.tgz
Nějaké příklady:
gaim-1.1.2-i486-2jim.tgz zsh-4.2.0-i486-1 x11-docs-6.7.0-noarch-1
První položka, název balíčku, je předpokládám jasná. Druhá, verze, asi taktéž. Architektura je označení pro typ procesoru, pro nějž je balíček zkompilován (noarch znamená, že balíček není na architektuře závislý, v příkladu je to HTML dokumentace). Číslo sestavení se použije, když třeba opravíte v balíčku nějakou chybu a program je přitom té samé verze. K číslu sestavení se ještě přidává značka tvůrce balíčku (u distribučních balíčku není, podle toho se poznají).
Balíčky mají vždy koncovku .tgz (ale není dáno, že všechno co má koncovku tgz je slackware balíček, taky to může být obyčejný tarball, bacha na to).
Jak vypadá takový balíček uvnitř? Instalace balíčku probíhá v zásadě tak, že se archiv rozbalí do kořenového adresáře, podle toho také balíček vypadá. Rozbalíme ho (příkaz explodepkg nebo normálně tarem), uvidíme právě soubory obsažené v balíčku a nic moc navíc.
Navíc je tam (měl by být
) adresář install, který se neinstaluje (narozdíl od zbytku balíčku). Ten může obsahovat následující soubory:
slack-desc obsahuje popis balíčku, tedy to co vidíte při instalaci. Často se přidává textově k balíčku (tak je to třeba v samotné distribuci), takže se můžete bez jakéhokoliv rozbalování podívat co to je.doinst.sh je skript, který se spustí při instalaci. Píše se v bashi.Tohle sice není úplně úplné, ale já s tím vystačím 
Jak prosté, slouží k tomu příkaz installpkg, kterému už jenom předáte název balíčku. Trochu pohodlnější práci vám nabídne pkgtool (používá ovšem vnitřně installpkg, takže je to to samé), umí i mazat a dalších pár užitečných aktivit.
Opět velmi prosté, k tomuto slouží příkaz upgradepkg, který nahradí balíček odpovídajícího jména novým balíčkem zadaným jako parametr. Upgradepkg stejně dobře umí i nahradit balíček starší verzí, což se občas hodí při nepodařených upgradech 
Ani do třetice nic složitého, použijeme příkaz removepkg, kterému jako parametr předáme název mazeného balíčku. Stačí mu název. Které balíčky máme nainstalované (a tudíž je můžeme mazat
) zjistíme z /var/log/packages, kde je uložen jejich seznam. Obsahuje pár dodatečných informací a hlavně seznam souborů, které balíček obsahuje. Zjištění ve kterém balíčku je tedy daný soubor nepředstavuje problém.
No, a to by zatím stačilo. Slackware toho umí ještě o něco víc a dají se na to šroubovat další nadstavby a nástroje. Zvládnutí tohoto minima není jak vidíte nijak složité, opravdu se není třeba čeho bát. S použítím mého návodu dokážete i velmi snadno balíčky vytvářet, takže je vidět, že Slackware skutečně balíčkovací systém má a určitě to nebude tak hrozný balíčkovací systém :o)
Tiskni
Sdílej: