Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Zdravotni platit musite, socialni ne.
Bohužel u zdravotního pojištění se můžete dostat do situace, kdy ho budete platit vícekrát, což je IMHO pěkná svinárna!
On i PhD. student musí někde bydlet, ne?No minimalne na UK maji PhD studenti maximalni prioritu na koleje.
protože se autor okrádá o možnost odečíst si náklady nebo využít paušální zdanění ve výši 40 % příjmůTohle mi zní komicky... okrást se o možnost nechat si ukrást 40 %
Píšete články za peníze ? Jak je to se zdaněním a případnými odvody na sociální a zdravotní pojištění ? V našich předpisech a především v jejich aplikaci je celkově neuvěřitelný "bordel".
Orientace v zákonech je těžká, protože některé byly od nabytí účinnosti už více než stokrát novelizovány. Navíc, různí úředníci si dělají odlišné výklady zákona. Možná to není schválně, možná úředník prostě neví, jaký má být správný výklad.
Ale zpět k těm autorským honorářům. Za podmínek stanovených zákonem je odměna zdaněna již u zdroje sazbou 15 %. Problém je se zdravotním a sociálním pojištěním. Před časem tady na abc někdo v blogu dospěl k názoru, že zdravotní pojištění se platit nemusí. Omlouvám se, bohužel ten zápis nemůžu najít.
Autor jednoho čerstvého článku uvažuje trochu jinak a tvrdí, že z vyplacené částky se musí odvádět i zdravotní pojištění. V článku mimo jiné píše toto: Připomeňme si, že od 1. ledna 2008 se zvýšil limit zdanění autorského honoráře srážkovou 15% daní na 7000 Kč. Do této výše vydavatel honorář v této maximální měsíční výši automaticky zdaní a autor (novinář, spisovatel atd.) obdrží již čistou zdaněnou částku. Z ní již nemusí platit sociální pojištění, ale je povinen odvést zdravotní pojištění (13,5 %) a příjem přiznat v ročním vyúčtování pro zdravotní pojišťovnu. Jde o tento článek.
Doufám, že autor nevychází jen z následujícího názoru VZP: Jako OSVČ vystupuje vůči zdravotnímu pojištění také pojištěnec, který nemá živnostenský list a provádí činnost na základě jiného povolení nebo, který provede určitou činnost na základě autorského zákona (autor, umělec, programátor) a za tuto činnost dostane honorář. Postupuje tak i autor, který má příjmy za příspěvky do novin a časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, zdaňované přímo u zdroje zvláštní sazbou daně (podle § 36 zákona o daních z příjmů). Zdravotní pojištění se platí, i pokud uvedená činnost není soustavná. Tento názor VZP najdeme zde . V textu VZP postrádám řádné odůvodnění speciálního případu, kterým jsou příspěvky do novin a časopisů zdaňované u zdroje.
Já články (mimo tento blog) nepíšu, přenechávám psaní povolanějším. Zajímá mne to - měřeno pohledem běžného člověka - spíš z hlediska zmíněného "bordelu" v předpisech a v jejich uplatňování.
Hledání na netu jednoznačnou odpověď nepřineslo. Naopak, výsledkem je další nejasnost. Na netu se totiž objevují názory, že webové stránky nejsou žádné noviny ani časopis. U článků psaných pro weby je proto prý 15 % zdanění u zdroje sporné. Můj známý, který je daňovým poradcem mi řekl, že takovou věc ještě neřešil. Žádný autor se s tím na něj nikdy neobrátil. Ani se nedivím, honoráře za články jsou vcelku nevalné a potřebná rada - pokud za ni budete platit - taky něco stojí. Co se týče výše honorářů, vycházím ze skutečnosti, že na některých webech uvádějí orientační částku honoráře 500 Kč za článek o délce několika tisíc znaků. Možná jinde platí jinak, články nepíšu, čili informace z "první ruky" opravdu nemám.
Tiskni
Sdílej: