Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
Nicméně, když se dívky ve škole náhodou nachomejtnou u výměny toneru v tiskárně nebo kopírce, tak okamžitě prchají pryč.Víš šmudlo, ženský jsou nerady špinavý jak prase...
Dále laserová tiskárna produkuje ozón (ten smrdí nejvíc a asi je taky nejškodlivější)
Myslím, že v tomhle ohledu se už dost zlepšily -- když jsem před 2 lety kupovcal novou laserovku (HP 2015) tak se tím chlubili vsichni výrobci a opravdu oproti staré (Minolta) byl rozdíl znatelný a to zvláště při dlouhém tisku.
P.S. Otázka je kolik toho člověk pozná "pouhým nosem".
Otázka je kolik toho člověk pozná "pouhým nosem".Jestli jde z tiskárny smrad, to člověk nosem pozná. Čich se ale samozřejmě na smrad poměrně rychle adaptuje, takže relevanci má jen první dojem. Některé látky (např. oxidy dusíku) navíc přímo paralyzují čichové receptory, takže pak není cítit ani naprosto brutální nárůst koncentrace (ten už člověk zjistí jen pálením očí a drážděním dýchacích cest).
Čich se ale samozřejmě na smrad poměrně rychle adaptuje,......né však na můj prd.
Na paralizovani je nehorsi sirovodik, ten dokaze znicit cichove receptroy opravdu dokonale.Ano, amigapower se mýlí (ale stejně bych to čuchat nechtěl)
Mimochodem, sirovodík je jedním z mála plynů, které dokáží způsobit "bleskovou smrt" (již první nádech je ihned smrtelný).
snad s vyjimkou oxidu dusnehoOxid dusný je zcela bez problémů. I když má určité narkotické účinky, nevstupuje téměř vůbec do metabolismu. Na druhou stranu je to velmi silný skleníkový plyn, takže jeho vypouštění do atmosféry také není to pravé ořechové.
ochotne reaguji s vsemoznymi organickymi latkami a vysledne produkty byvaji v lepsim pripade jen jedovate, v horsim dokonce karcinogeniTakhle reagují zejména působením UV záření (tzv. fotochemický smog). Jedním z produktů je také již dříve zmiňovaný ozón.
Ozónu z nových tiskáren moc nedostanete. Dřív to byla jiná - k vytvoření potřebného elektrostatického pole pro nabití fotoválce a následnému přenosu toneru na papír se používaly koronové dráty, na které se přivádělo napětí několik kV - krásně to sršelo a při delší práci výkonnější kopírky bylo ozonu dost na to, aby začaly pálit i oči. Všechny novější stroje však vytváří náboj pomocí gumových válců a napětí jen stovky Voltů. Při průměru těch válečků cca 10mm toho ozonu fakt moc není. To lupání, které je většinou při výjezdu papíru slyšet, je zvuk, kdy se toner odděluje při zapékání od fixačního válce nebo folie. Zapékací teplota je cca 190 stupňů a při studenějším počasí nebo vyšší vhkosti, se může objevit i pára, ale jde nejspíš o vlhkost z papíru nebo vysráženou vlhkost uvnitř stroje po ranním zapnutí. Všechny tyhle stroje mají ventilátory, které prohánějí strojem vzduch pro chlazení nebo přisávání papíru k podávacím pásům a jsou u lepších modelů osazeny i filtry. Při čištění těchto filtrů pak nejvíc "bordelu" představuje prach z okolí a ne toner. Toner je totiž elektricky nabitý a lehčí částice se zachytí právě na nabíjecích koronách a válečcích. Těžší částice pak podlehnou gravitaci a zůstanou vysypané v tiskárně. A na závěr malá osvěta - tiskárny HP těží z technologie firmy Canon - viz příslušné US patenty a i součástky přímo s logem Canon ve výkonnějších modelech těchto strojů.
Všechny novější stroje...Jde o to, co znamená to "novější". Například tiskárna HP LJ 1022 ještě produkuje poměrně znatelné množství ozónu. Tato tiskárna se sice už nevyrábí, ale rozhodně to není nějak extrémně starý model.
Zapékací teplota je cca 190 stupňů a při studenějším počasí nebo vyšší vhkosti, se může objevit i pára, ale jde nejspíš o vlhkost z papíru nebo vysráženou vlhkost uvnitř stroje po ranním zapnutí.190 °C je dost vysoká teplota na vytvoření smradu ze spalovaného prachu. Nejde o skutečné spalování (v běžném smyslu), ale o tepelnou koagulaci bílkovin obsažených v organických částicích, které se do tiskárny dostanou ze vzduchu. Tohle je problém například i u parního ústředního topení, kde je povrchová teplota jen něco málo přes 100 °C - to je také jeden z důvodů, proč se od parního topení ustupuje.
Myslím, že kdyby laserové tiskárny byly opravdu škodlivé, tak by s tím výrobci dávno něco udělali.
Takováhle naivita mě vždycky dokáže opravdu dojmout 
Je potřeba dodat ještě toto:
Myslím, že kdyby cigarety byly opravdu škodlivé, tak by s tím výrobci dávno něco udělali. (Podle potřeby zaměň cigarety za: mariuhana, pervitin, kokain, heroin, alkohol.)
Ale na rozdil od ruznych skodlivin u tucnych jidel nezpusobuje zdravotni potize jejich samotna konzumace, ale nepomer mezi konzumaci a fyzickou namahou.
Je pravda, že když jsem několikrát tisknul při relativně nízké okolní teplotě (kolem 5 ˚C), tak se z tiskárny vyvalil viditelný mrak par. Ale jejich složení jsem opravdu nezkoumal.
Nečetl někdo tu zprávu? 30 dolarů dávat za to opravdu nechci.
Myslím, že kdyby laserové tiskárny byly opravdu škodlivé, tak by s tím výrobci dávno něco udělali.ROTFLMAO
Myslim ze trochu podcenujete ten vami tolik opovrhovany angloamericky system, protoze ...kdyby laserové tiskárny byly opravdu škodlivé... tak by se na vyrobce vrhla parta divokych drahych pravniku a bla bla bla... .. .+1
Video jsem nenašel, je o drobných křivdách ... tak jen text "Nech mě spát jsem jen fotograf ..."
A co teprve vonné svíčky!
http://www.novinky.cz/clanek/159121-vedci-merili-v-bytech-skodlive-chemikalie-zjisteni-jsou-prekvapiva.html
Věřim, že čas ukáže, na to, jak dlouho tu laserovky jsou, bylo dlouho ticho (?). Z mojeho pohledu má ten výzkum chybu, že to nedělali na výrobně novém železe, přijde mi dost nekonkrétní (třeba to v té zprávě je, jak se liší ojetiny od nových). Přesto jako zajímavý. Každej se živí, jak umí a chce.
Laser tam zpusobuje ionizaci a elektrizaci vzduchu (laicky receno). Takovy to praskani jak preskakujou jiskry a je pak citit spaleny vzduch.To nedělá laser, to dělají elektrické výboje nabitého fotoválce (proto se stejný jev projevuje i u LED tiskáren a starých "analogových" kopírek).
Uz jste si nekdo zapnul sklenenou televizi nebo monitor?Rozdíl je ten, že tam se ten náboj jen vytvoří a příliš se nevybíjí přeskokem. To u těch tiskáren ano.
Laserové tiskárny emitují miniaturní částečky, kterých je prý v určitých případech mnohem více, než v zamořeném vzduchu na frekventované ulici. Spekuluje se o potížích s dýcháním, onemocnění srdce a cév, rakovině...
Problematikou se zabývá profesorka Lidia Morawska a její kolegové. Informace o problému přináší univerzitní zpráva a různé články. Jeden z nich je zde v češtině.
Ve zkoumané šestipatrové kancelářské budově bylo nejvíce laserových tiskáren HP. Je zajímavé, že tiskárny od stejného výrobce se chovají velmi odlišně. Některé prý způsobují pouze zanedbatelné znečištění (např. HP LaserJet 4050), jiné údajně znečišťují mnohem více (např. HP LaserJet 1320).
Zpráva ale vyvolává některé pochybnosti. Testované tiskárny byly většinou dost staré. Zjišťoval se jen počet částeček, nikoliv složení. Otázkou je také, zda-li v tiskárnách byl originální toner nebo něco recyklovaného.
Myslím, že kdyby laserové tiskárny byly opravdu škodlivé, tak by s tím výrobci dávno něco udělali. Nicméně, když se dívky ve škole náhodou nachomejtnou u výměny toneru v tiskárně nebo kopírce, tak okamžitě prchají pryč.
Tiskni
Sdílej: