Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Nicméně, když se dívky ve škole náhodou nachomejtnou u výměny toneru v tiskárně nebo kopírce, tak okamžitě prchají pryč.Víš šmudlo, ženský jsou nerady špinavý jak prase...
Dále laserová tiskárna produkuje ozón (ten smrdí nejvíc a asi je taky nejškodlivější)
Myslím, že v tomhle ohledu se už dost zlepšily -- když jsem před 2 lety kupovcal novou laserovku (HP 2015) tak se tím chlubili vsichni výrobci a opravdu oproti staré (Minolta) byl rozdíl znatelný a to zvláště při dlouhém tisku.
P.S. Otázka je kolik toho člověk pozná "pouhým nosem".
Otázka je kolik toho člověk pozná "pouhým nosem".Jestli jde z tiskárny smrad, to člověk nosem pozná. Čich se ale samozřejmě na smrad poměrně rychle adaptuje, takže relevanci má jen první dojem. Některé látky (např. oxidy dusíku) navíc přímo paralyzují čichové receptory, takže pak není cítit ani naprosto brutální nárůst koncentrace (ten už člověk zjistí jen pálením očí a drážděním dýchacích cest).
Čich se ale samozřejmě na smrad poměrně rychle adaptuje,......né však na můj prd.
Na paralizovani je nehorsi sirovodik, ten dokaze znicit cichove receptroy opravdu dokonale.Ano, amigapower se mýlí (ale stejně bych to čuchat nechtěl)
snad s vyjimkou oxidu dusnehoOxid dusný je zcela bez problémů. I když má určité narkotické účinky, nevstupuje téměř vůbec do metabolismu. Na druhou stranu je to velmi silný skleníkový plyn, takže jeho vypouštění do atmosféry také není to pravé ořechové.
ochotne reaguji s vsemoznymi organickymi latkami a vysledne produkty byvaji v lepsim pripade jen jedovate, v horsim dokonce karcinogeniTakhle reagují zejména působením UV záření (tzv. fotochemický smog). Jedním z produktů je také již dříve zmiňovaný ozón.
Ozónu z nových tiskáren moc nedostanete. Dřív to byla jiná - k vytvoření potřebného elektrostatického pole pro nabití fotoválce a následnému přenosu toneru na papír se používaly koronové dráty, na které se přivádělo napětí několik kV - krásně to sršelo a při delší práci výkonnější kopírky bylo ozonu dost na to, aby začaly pálit i oči. Všechny novější stroje však vytváří náboj pomocí gumových válců a napětí jen stovky Voltů. Při průměru těch válečků cca 10mm toho ozonu fakt moc není. To lupání, které je většinou při výjezdu papíru slyšet, je zvuk, kdy se toner odděluje při zapékání od fixačního válce nebo folie. Zapékací teplota je cca 190 stupňů a při studenějším počasí nebo vyšší vhkosti, se může objevit i pára, ale jde nejspíš o vlhkost z papíru nebo vysráženou vlhkost uvnitř stroje po ranním zapnutí. Všechny tyhle stroje mají ventilátory, které prohánějí strojem vzduch pro chlazení nebo přisávání papíru k podávacím pásům a jsou u lepších modelů osazeny i filtry. Při čištění těchto filtrů pak nejvíc "bordelu" představuje prach z okolí a ne toner. Toner je totiž elektricky nabitý a lehčí částice se zachytí právě na nabíjecích koronách a válečcích. Těžší částice pak podlehnou gravitaci a zůstanou vysypané v tiskárně. A na závěr malá osvěta - tiskárny HP těží z technologie firmy Canon - viz příslušné US patenty a i součástky přímo s logem Canon ve výkonnějších modelech těchto strojů.
Všechny novější stroje...Jde o to, co znamená to "novější". Například tiskárna HP LJ 1022 ještě produkuje poměrně znatelné množství ozónu. Tato tiskárna se sice už nevyrábí, ale rozhodně to není nějak extrémně starý model.
Zapékací teplota je cca 190 stupňů a při studenějším počasí nebo vyšší vhkosti, se může objevit i pára, ale jde nejspíš o vlhkost z papíru nebo vysráženou vlhkost uvnitř stroje po ranním zapnutí.190 °C je dost vysoká teplota na vytvoření smradu ze spalovaného prachu. Nejde o skutečné spalování (v běžném smyslu), ale o tepelnou koagulaci bílkovin obsažených v organických částicích, které se do tiskárny dostanou ze vzduchu. Tohle je problém například i u parního ústředního topení, kde je povrchová teplota jen něco málo přes 100 °C - to je také jeden z důvodů, proč se od parního topení ustupuje.
Myslím, že kdyby laserové tiskárny byly opravdu škodlivé, tak by s tím výrobci dávno něco udělali.
Takováhle naivita mě vždycky dokáže opravdu dojmout
Je potřeba dodat ještě toto:
Myslím, že kdyby cigarety byly opravdu škodlivé, tak by s tím výrobci dávno něco udělali. (Podle potřeby zaměň cigarety za: mariuhana, pervitin, kokain, heroin, alkohol.)
Ale na rozdil od ruznych skodlivin u tucnych jidel nezpusobuje zdravotni potize jejich samotna konzumace, ale nepomer mezi konzumaci a fyzickou namahou.
Je pravda, že když jsem několikrát tisknul při relativně nízké okolní teplotě (kolem 5 ˚C), tak se z tiskárny vyvalil viditelný mrak par. Ale jejich složení jsem opravdu nezkoumal.
Nečetl někdo tu zprávu? 30 dolarů dávat za to opravdu nechci.
Myslím, že kdyby laserové tiskárny byly opravdu škodlivé, tak by s tím výrobci dávno něco udělali.ROTFLMAO
Myslim ze trochu podcenujete ten vami tolik opovrhovany angloamericky system, protoze ...kdyby laserové tiskárny byly opravdu škodlivé... tak by se na vyrobce vrhla parta divokych drahych pravniku a bla bla bla... .. .+1
Video jsem nenašel, je o drobných křivdách ... tak jen text "Nech mě spát jsem jen fotograf ..."
A co teprve vonné svíčky!
http://www.novinky.cz/clanek/159121-vedci-merili-v-bytech-skodlive-chemikalie-zjisteni-jsou-prekvapiva.html
Věřim, že čas ukáže, na to, jak dlouho tu laserovky jsou, bylo dlouho ticho (?). Z mojeho pohledu má ten výzkum chybu, že to nedělali na výrobně novém železe, přijde mi dost nekonkrétní (třeba to v té zprávě je, jak se liší ojetiny od nových). Přesto jako zajímavý. Každej se živí, jak umí a chce.
Laser tam zpusobuje ionizaci a elektrizaci vzduchu (laicky receno). Takovy to praskani jak preskakujou jiskry a je pak citit spaleny vzduch.To nedělá laser, to dělají elektrické výboje nabitého fotoválce (proto se stejný jev projevuje i u LED tiskáren a starých "analogových" kopírek).
Uz jste si nekdo zapnul sklenenou televizi nebo monitor?Rozdíl je ten, že tam se ten náboj jen vytvoří a příliš se nevybíjí přeskokem. To u těch tiskáren ano.
Laserové tiskárny emitují miniaturní částečky, kterých je prý v určitých případech mnohem více, než v zamořeném vzduchu na frekventované ulici. Spekuluje se o potížích s dýcháním, onemocnění srdce a cév, rakovině...
Problematikou se zabývá profesorka Lidia Morawska a její kolegové. Informace o problému přináší univerzitní zpráva a různé články. Jeden z nich je zde v češtině.
Ve zkoumané šestipatrové kancelářské budově bylo nejvíce laserových tiskáren HP. Je zajímavé, že tiskárny od stejného výrobce se chovají velmi odlišně. Některé prý způsobují pouze zanedbatelné znečištění (např. HP LaserJet 4050), jiné údajně znečišťují mnohem více (např. HP LaserJet 1320).
Zpráva ale vyvolává některé pochybnosti. Testované tiskárny byly většinou dost staré. Zjišťoval se jen počet částeček, nikoliv složení. Otázkou je také, zda-li v tiskárnách byl originální toner nebo něco recyklovaného.
Myslím, že kdyby laserové tiskárny byly opravdu škodlivé, tak by s tím výrobci dávno něco udělali. Nicméně, když se dívky ve škole náhodou nachomejtnou u výměny toneru v tiskárně nebo kopírce, tak okamžitě prchají pryč.
Tiskni
Sdílej: