Smazáno

23.5.2010 07:48 | Přečteno: 1471× | poslední úprava: 16.10.2010 09:03

Smazáno

       

Komentáře

[František]

Matně si na to období vzpomínám. Vedla se diskuze kdo by patronem internetu mohl být. Od sv. Pavla (vcelku progresivní misionář) až po lidi 20. století (novináři, vzdělanci...) Sv. Isidor sepsal první pořádnou filozoficko-teologickou encyklopedii "Etymologie".

Podle zprávičky z netu tak byl předchůdcem vědomostní databáze jako je dnes internet.

[Michal Kubeček]

Nepletete si Internet s webem? Internet není žádná vědomostní databáze, Internet je počítačová síť. Síť, pomocí které můžete např. posílat maily, telefonovat pomocí VoIP a nebo si prohlížet informace poskytované na webových serverech. Web je jen jedna ze služeb, které Internet využívají (byť ta - aspoň mezi koncovými uživateli - nejrozšířenější).

[thingie]

Zase je pravda, že církev byla v dávném středověku jedna z mála evropských institucí s funkční komunikační sítí po tehdejší Evropě, takže by se třeba něco našlo.

No, ne. Potíž s patronem internetu je v tom, že internet není starší než spousta lidí, a kritéria církve pro svaté na nikoho kdo s ním měl něco do činění asi moc nevyhoví. Za řekněme sto let už si to nikdo pamatovat, a pokud bude důležité mít internetovou propagandu, tak se někdo vylže a vykonstruuje. (Třeba jako Matka Tereza.)

[xxxs]

cirkev miluje nepriame vyjadrovanie. v skutocnosti ide o sv. inkv-izidora. inkvizicia so svojou sietou konfidentov bola jasnym predchodcom internetu.

[Woknař]

Osobně si myslím, že patronem internetu by mohl být (je-li to tedy nezbytně nutné) spíše nějaký řecký filozof nebo arabský matematik než křesťanský svatý. Víme dobře, že zatímco helénské Řecko bylo baštou vědění (filozofie) a arabský svět kolébkou matematiky a astronomie, křesťanství tyto výdobytky tvrdě popíralo a potlačovalo. Kolik bylo v řecku filozofických směrů a škol? A kolik bylo v křesťanství povolených náboženství? Jsme na linuxovém serveru. Vy - více než já - byste měli podporovat volné šíření znalostí ve smyslu Řecka, Říma, Egypta, Mezopotámie a Orientu než dogmatické církevní a pavědecké nesmysly, diktované pod trestem smrti církevními křesťanskými inkvizitory středověké Evropy.

[Dag]

Kolik bylo v Řecku a v arabském světě povolených náboženství?

Úcta k vědění v Řecku... Pythágoras? Sokrates? Víte jak dopadli?

[Woknař]

V těchto zemích tolerovali víceméně všechna vyznání; dokonce i v Orientu mohli v dobách osvícených sultánů fungovat křesťané i Židé, což by dnes bylo nemyslitelné. Stejně tak ve starém Římě, Egyptě a také Řecku. Prakticky všechny národy si směly postavit svoje svatyně a sloužit tam svoje bohoslužby. Přečti si o tom něco. Nedělám ze sebe znalce, ale přečetl jsem za svůj život hodně právě o těchto zemích a starověku, protože se sice nezabývám kompilováním ze shellu, zato se snažím stát polyhistorem - člověkem se širokým spektrem znalostí - abych si snadno našel práci, uplatnil se v ní a udržel si ji. Což se mi daří.

[Dag]

Třeba v Španělsku, než si Maury vyhnali, tam byla tolerance veliká. Ona třeba i v Libanonou ještě před padesáti lety. Leckdy a leckde ovšem té tolrance bylo pramálo i v těhle oblastech, což když jste ten polyhistor, tak určitě víte.

Ono v tom středověku šlo spíš o prachy a moc než ideologii. Jako téměř vždy.

Rouhat se Bohům v Řecku taky nebyl dobrej nápad.

V Indii to mají jasný, Krista přiřadili k svýmu panteonu, vůbec klidně jednu sochu uctívají jako různý bohy. Ale také se umí pěkně mordovat za ideologii.

Směli si postavit svatyně píšete. No vidíte, a tady se třeba mešity nelíbí. Ateistům. :))).

[Dag]

JInak řečeno, někdy se ideologie snáší, jindy ne. Spíš podle momentálního stavu společnosti, než podle východisek ideových.

Jó, já už jsem si o tom něco přečetl :))). Dokonce docela dost. Ale už nečtu a zapomínám, kompilování nezapomínám, to jsem nikdy neuměl :))).

[kovariadam]

Stejně tak ve starém Římě, Egyptě a také Řecku. Prakticky všechny národy si směly postavit svoje svatyně a sloužit tam svoje bohoslužby.

A co to prenasledovanie krestanov v starom Rime?

[thingie]

To nebylo ani tak kvůli náboženství, jako kvůli tomu, že to náboženství je vedlo k odboji proti státu a císaři. Judea byla dycky pro Řím provincie pěkně k vzteku. Pak to taky (mimo jiné důvody) ten Řím položilo.

[kovariadam]

Tak priznam sa, ze nemam tak hlboke vedomosti. Nedava mi to vsak celkom zmysel. Ak by v Rime bola taka sloboda krestanov ako pise, tak potom preco by sa burili proti Rimu. Kazdopadne to nebolo urcite take ruzove ako si namysla.

[thingie]

Neřekl bych, že Řím ovládl většinu Evropy jenom vlídným slovem a přátelskými gesty…

[kovariadam]

Urcite, takze opat islo o moc, nadvladu, pomstu, peniaze, ... Filozofia a nabozenstvo s tym nemalo nic. Teda to bolo v staroveku rovnako ako v stredoveku a aj dnes. Nic sa nezmenilo.

[thingie]

(Nebo teda, dneska je Řím a antika populární, a vzor všeho, no, nejenom dneska, ale už… no, vlastně ani nikdy pořádně nepřestalo. Což je možná trochu nešťastné, protože to byly hrozný kurvy. Skoro jediná sympatická věc na Ježíšovi (jako postavičky z Bible) může být, že se proti nim snažil vymezovat. Když nic jiného. Byť pak církev a další křesťani stejně ochotně po Římu převzali štafetu, takže to stejně asi nic neznamená.)

[xvasek]

To nebylo ani tak kvůli náboženství, jako kvůli tomu, že to náboženství je vedlo k odboji proti státu a císaři. Judea byla dycky pro Řím provincie pěkně k vzteku. Pak to taky (mimo jiné důvody) ten Řím položilo.

Ne. Židé žili za Kriska a po Kristu prakticky v protektorátu, jejich země byla násilně podrobena Římské říši. Samozřejmě to nesli nelibě a od Ježíše, který se tam tehdy objevoval v doprovodu několika tisíc posluchačů, očekávali nějakou protiřímskou akci. Sám Ježíš ale jakékoli zatahování do tehdejší politiky odmítl a např. nabádal Židy, aby platili císaři daně. I jeho umučení má tento charakter - Židé na něj u Piláta žalují, že ze sebe dělal krále, což je akt proti císaři, ale on sám se od budování království na zemi zase distancuje. Stejný postoj zaujali i apoštolové (=papež a biskupové) po Ježíšově odchodu. Jejich mučení a smrt byly na základě jejich víry.

[Dag]

No, že se nejednalo o boj proti Římu, to záleží na výkladu (onen výrok o daních je možné chápat jako šikovné uhnutí provokatérovi).

I zjevení sv. Jana (apokalypsu) někteří vykládají jako protiřímskou záležitost.

No, židé. Ono křesťanství bylo asi normálním hnutím židovským. Teprve Pavel (Saul) ho začal šířit mezi "gojim".

[thingie]

Jenže tohle je právě to, Ježíš sice (podle Bible) žvatlal něco o císaři a tak, ale to náboženství samo o sobě obsahuje velmi silný prvek neloajality k Římu a odporu k němu. To je v ostrém kontrastu s tehdejším státním náboženstvím, a i poté, co to císařové vzdali a pokusili se založit svoji legitimitu právě na křesťanství, stejně ta dualita Řím oslabovala (dvakrát tak další tříštění moci mezi císaře a papeže, poslední císařové už skoro nic neznamenali, proti papeži).

[kovariadam]

Ježíš sice (podle Bible) žvatlal něco o císaři a tak, ale to náboženství samo o sobě obsahuje velmi silný prvek neloajality k Římu a odporu k němu.

Hmm, toto znie velmi zaujato, vies to niecom potvrdit? Krestanstvo, tak ako kazde ine nabozenstvo sa sirilo. To nahanalo strach Rimskim panom. Ziadna vzbura voci cisarovi v krestanstve nie je.

[thingie]

Proč by Římu nahánělo strach, že se šíří nějaké náboženství? To jim mohlo být fuk, dokud to (jako jejich státní náboženství, nebo většina tolerovaných) nijak nevadilo jejich vládě, nebo jí to přímo podporovalo. Ve starém Římském náboženství měl císař hlavní roli (Vespasianus: I am already becoming a god!), naopak v křesťanství byl spíš trpěným prvkem, pokud vůbec, a příliš moc se mluví o „království nebeském“, které nemá naprosto nic společného s Římem. Nadto u starého Říma byla církev a stát jedno a to samé (přesněji, žádná církev nebyla), naopak křesťanství vší silou tuhle dualitu vyrábí, a původně jinak organizovaný (ale dosti nejednotný) stát rozbíjí.

[thingie]

Najdete třeba i prvky pacifismu a odporu k vojenské službě -- v de facto vojenské diktatuře? Jak tohle chcete trpět?

[kovariadam]

Ano, suhlasim, ale to nevyvracia co tvrdim. To, ze krestanstvo nahanalo strach cisarovi bol problem cisara, nie krestanstva. Krestanstvo nemalo za ciel znicit cisara, ani sa voci nemu burit, to si len on myslel. Rim sa rozpadol v prvom rade kvoli prehnitosti spolocnosti a potom kvoli vonkajsim hrozbam. Neviem ci k tomu krestanstvo prispelo, urcite to ale nemohlo skoncit inak ani keby ziadne krestanstvo nebolo.

Najdete třeba i prvky pacifismu a odporu k vojenské službě -- v de facto vojenské diktatuře? Jak tohle chcete trpět?

Neni mi celkom jasne o co tu ide, krestanstvo nezakazuje vojensku sluzbu.

[thingie]

Takže souhlasíš s tím, že křesťanství oslabovalo a napadalo mocenskou strukturu a integritu Římské říše. Na druhé straně říkáš, že vidět to jako problém byla chyba císaře, a že to proti němu nebylo. He.

Prohnilost společnosti, to je jako co?

[kovariadam]

:) Oslaboval ju sam cisar nezmyselnym bojom proti casti obyvatelstva rise. To predsa nemohlo prospiet nikomu.

Prehnilost spolocnosti je to, ze spolocnost uz nebola ochotna ubranit risu pred vonkajsimi vplyvmi. To bolo sposobene mnohymi vecami samozrejme a je to celkom ina debata.

[thingie]

A jaké vnější vlivy že to byly? Svržení posledního západního císaře byla interní aférka, stejná jako mnoho převratů před tím, nic, čím by se kdo měl vzrušovat.

[kovariadam]

Tym som myslel utoky barbarov, germanov a kdejakych dalsich kmenov z vonku. Tieto utoky sa stale stupnovali a mali nezanedbatelny vplyv na postupne oslabenie a az rozpad Rimskej rise.

[thingie]

Ale kdy jako přesně ten moment přišel? A který konkrétní vnější vliv to pak byl? U východní říše je to jasné. Ovšem u západní?

A hlavně. Kdo byl tehdá vlastně barbar, a kdo Říman?

[kovariadam]

Ja nie som dejepisar aby som vedel roky a konkretne kmene naspamat. Napriklad na wikipedii sa pise:

Posledný a najvážnejší dôvod úpadu rímskeho štátu boli vojenské nájazdy barbarských kmeňov:

• 410 Vizigóti vedení Alarichom.
• 455 Vandali vedení Genserikom.
• 492 Huni vedení Atilom
• 568 Longobardi vedení Alboínom. (Autarich = longobardský kráľ).

Odporucam pozriet si celu sekciu bud na wiki alebo inde.

A hlavně. Kdo byl tehdá vlastně barbar, a kdo Říman?

To bol tak isto jeden z dovodov, barbari prenikali do Rimskeho vojska a potom si narokovali obcianstvo. Ich lojalita voci cisarovi nebola asi ziaden zazrak. Opat je to napriklad na wiki.

[thingie]

Ale tohle není absolutně nic, co by se Římu nedělo předtím. Spousta těch kmenů ochotně žila v Římské říši a byla napůl římskými občany, a za jiných okolností by to byla akorát pouhá občanská válka, které byly v Římě dřív furt. Stejně tak nešlo o žádné pronikání, Řím takhle fungoval, v pozdějších letech se jen menšina Římanů narodila v Římě.

Prohnilost musela nutně přijít v okamžiku, když Řím přestal dělat z lidí Římany, ale jenom křesťany. Oni pak křesťany zůstali, to fungovalo výborně, západní církev a papež se stali na dlouhou dobu ústřední autoritou a mocí západní Evropy, a vlastně pokračování západního Říma, ale říše šla tam kam musela.

[kovariadam]

Ano, ano. Tak to uz bolo. Cisarstvo si iny osud ani nezasluzilo. Druha vec, ze v stredoveku to bolo skoro to iste, ale aj ten je uz nastastie za nami.

[Dag]

No, určitě v křesťanství mnozí hledali a nacházeli inspiraci pro pacifizmus. Třeba Tolstoj se svým neodporováním zlému násilím. To odvozoval z Bible, spíš přesněji z Nového zákona. A další. A neodporovat zlému násilím a být voják, to moc dohromady nejde.

[kovariadam]

Urcite zmyslom krestanstva nie je byt vojakom. Nemyslim, ale, ze Rim sa rozpadol preto, ze nemal dost vojakov, lebo ti sa stavali krestanmi. Okrem toho, cisar mohol budovat aj krestansku armadu. Nic mu v tom nebranilo, napokon to cely stredovek tak aj fungovalo. Namiesto toho sa cisar vsak venoval ovela zabavnejsej cinnosti, vybijaniu krestanov.

[thingie]

Budovat mohl ledacos, ale ono se buduje blbě, když armáda chce stále víc a víc peněz, a lidi v Římě radši platí církvi než vám.

[kovariadam]

Vyzabijat ich je teda lepsie riesenie? Povodne tato diskusia bola o slobode, ktora v Rime nebola taka ruzova ako si niekto moze mysliet.

[kovariadam]

A este k tym peniazom, boli predsa zakony, ktore urcovali platenie dani. To, ze ich krestania neplatili pocujem prvy raz, neni to opat len nejaka domnienka?

[thingie]

To je absurdně zjednodušený výklad. Ekonomické krize Říma jsou na nekonečné povídání, ale nešlo o to říct, že křesťani neplatili daně, ale že bohatnoucí církev (která neměla problém vybírat daně, ale ani nebyla vázáná za něco moc utrácet) zase více oslabila vliv císaře, který se tak zcela přirozeně mohl dostat k méně prostředkům než by mohl bez církve, který ty peníze kriticky potřeboval, protože jeho moc stála na armádě, a jeho vliv na armádu byl vázaný na to, jestli pro ni najde dost peněz…

[kovariadam]

Cela tato uvaha stoji na tom, ze ak by peniaze, ktorymi krestania prispievali na chod cirkvi nedavali cirkvi, tak by ich davali cisarovi. Preto sa este raz pytam, ci na toto existuje nejaky dokaz. Inak je to samozrejme nezmysel. Nakoniec sam Jezis ucil apostolov: "Davajte cisarovi, co je cisarovo a Bohu, co je Bozie."

[thingie]

I od císaře samotného se čekalo, že bude sám něco církvi dávat, a že ji bude respektovat. U starého náboženství se sice samozřejmě rovněž počítalo, že císař bude ledacos dělat, ale prostě to nebyla paralelní struktura, později mocnější než císař, ale naopak císař náboženství mohl dost ovládat jak potřeboval. Zní to jinak, kdyby množství prostředků neměla ve spárech církev, císař by si je mohl nějak vzít. Od silné církve se slabému císaři bralo dost těžko. Spíš si brala církev od něj.

[kovariadam]

Neviem ci ma zmysel v tomto pokracovat.

Zní to jinak, kdyby množství prostředků neměla ve spárech církev, císař by si je mohl nějak vzít.

Neviem ake boli vtedy dane. Existovalo nieco ako DPH? Tak by sa cisarovi dostavalo z penazi aj po prispeni cirkvi.

Odkial pochadza ta istota, ze peniaze co skoncili v cirkvi by inak skoncili u cisara? Tiez dnes keby boli nizsie dane, tak tu cast co by sme neplatili, pochybujem, ze by sme dobrovolne investovali na vystavbu novych bytov pre romov.

A najpodstatnejsia otazka: Akym sposobom cisar prisiel na to, ze vyvrazdenie krestanov mu zachrani risu? Opat si to mozme posunut do druhej svetovej vojny, vidime ako to dopadlo(opat).

[xvasek]

To je absurdně zjednodušený výklad. Ekonomické krize Říma jsou na nekonečné povídání, ale nešlo o to říct, že křesťani neplatili daně, ale že bohatnoucí církev (která neměla problém vybírat daně, ale ani nebyla vázáná za něco moc utrácet) zase více oslabila vliv císaře, který se tak zcela přirozeně mohl dostat k méně prostředkům než by mohl bez církve, který ty peníze kriticky potřeboval, protože jeho moc stála na armádě, a jeho vliv na armádu byl vázaný na to, jestli pro ni najde dost peněz…

Toto už je opravdu něco jako křesťanofobie. Kde je rozdíl mezi křesťanství a jinými povolenými náboženstvími? Ostatní náboženství prodělávala, že nezískávala tolik peněz, aby zrovna přišla císaři "na pifku"? Ostatní povolíme, ale zrovna křesťanství, kde nejvyšší prorok vyzývá de-facto k loajalitě k okupantům, budeme potlačovat? Pak si ještě dáme na hranice ceduli "tato říše je nábožensky tolerantní".

[Lot]

V té době se v rámci křesťanských skupin o vojenské službě vedli dost divoké diskuze a značná část z nich ji opravdu odmítala (v průběhu doby tento názor slábl a počátkem 4. století (poslední z velkých pogromů na křesťany) již nebyl příliš rozšířený).

Skutečný důvod určité neoloajality křesťanů vůči římskému státu byla pozice císařů jakožto bohů a celé římské "civil religion" na němž se křesťané z důvodů víry odmítali účastnit. Židé kteří s s tímtéž měli rovněž problém byli jakž takž respektováni a tolerováni. Ale počet křesťanů na rozdíl od židů prudce rostl... navíc mezi Římany existovalo vůči křesťanům množství předsudků (nepřátelé života, traviči studní...) a na římskou říši jako by se hněvali sami bohové...

[Lot]

Až na tu drobnost, že k masivnímu pronásledování křesťanů došlo až v době, kdy jich v oné problematické provincii bylo zanedbatelné procento. S židovským odbojem proti Římu to opravdu nemělo nic společného (k židovskému povstání r. 66 se ani nepřipojili).

Důvody pogromů byly státotvorně náboženské - křesťané odmítaly vzdát úctu císaři jakožto jednomu z bohů.

[xvasek]

Tak proč například ti Římští osvícenci zamordovali tolik prvotních křesťanů?

[kralyk z abclinuxu]

křesťanství tyto výdobytky tvrdě popíralo a potlačovalo

Na žačátku, okolo doby, kdy bylo křesťanství ustanoveno státním náboženstvím v Římě, bylo postupně vyvražděno/persekuováno velké množství (myslimže až milion, ale nevim, jestli nekecám) křesťanů, jejichž náboženství bylo podobně volné a liberální jako stará náboženství. Byli označení za heretiky, kacíře, apod., a byli odstraněni z cetsy, aby bylo možné křesťanství dogmatizovat a použít v politice.

[Lot]

Odkaz na nějaký seriozní zdroj (případně upřesnění toho co máte na mysli) by nebyl? Možná by stálo za úvahu si o tom o čem píšete nejdřív něco nastudovat...

[Jan Jílek]

Sv. Ignác z Loyoly, ano ten co založil řád jesuitů, říkál "Modli se jako by bez Boha nic nešlo a pracuj tak jako by žádný Bůh nebyl" Myslím, že je to docela dobrý postoj i k internetu.

[Woknař]

No - pokud při prosazování jakékoliv myšlenky upřednostňujete násilný autokratický způsob a tuhou nemilosrdnou restrikci před ponecháním volby výběru, pak to může Ignác z Loyoly být. Oni totiž jezuité používali při prosazování svých zájmů ne zrovna košer metody - viz Wikipedie a další weby.

[Senior Database Programmer]

35 kráterov na Mesiaci je pomenovaných po jezuitských prírodovedcoch a matematikoch.

[Michal Kubeček]

Ještě si neodpustím jízlivou odpověď na otázku z nadpisu: myslel jsem, že doby, kdy se člověk modlil, aby se mu podařilo připojit se a aby spojení vydrželo, už jsou nějaký ten pátek za námi… :-)

[thingie]

To zdaleka ne. Modemy přes příšerné linky už sice jsou věcí minulosti (no, a církev ne?), nicméně zase tu máme novou srandu, totiž vzdálené wifi AP a různé mobilní bezdrátové sítě, kde to nezřídka je to samý.

[blabla]

ADSL není o nic lepší. SPojení mi padá několikrát denně. Není výjimkou že spojení padně i více než 10x za hodinu.

[pc2005]

Daleko od ústředny? Chybné nakrimplované kabely? Nekvalitní modem?

[blabla]

Jak kdy. Někdy drží v kuse několik dnů a jindy padá hrozně. Vzdálenost od ústředny nevím. Počasí má taky svůj vliv. Stačí vzdálená bouřka a můžu klidně zapomenout na nějaký internet. Jindy padá bez zjevného důvodu. Fakt nevím. Jediná alternativa je tady wifi.

[blabla]

Když si vzpomenu jak jsem několikrát viděl jiskry z klasického 56k modemu při bouřce (nakonec při jedné odešel do křemíkového nebe) a přesto občas spojeni vydrželo.

[pc2005]

Jo to mě dělal taky, pak jsem ale zjistil, že ty kabely technik blbě nakrimploval .

[default]

Na Slovensku mají oficiální modlitbu před připojením na Internet, kterou před časem schválil bratislavský arcibiskup.

Tohle bych spíš čekal od Poláků.

[default]

Já se před každým připojením do internetu modlím, aby na mě nevyskočilo okýnko s dětskou pornografií.

[Heron]

Jo jo, masturbace zdržuje od práce

[default]

Pakliže tě neživí.

[Senior Database Programmer]

Krestanstvo vybudovalo celu zapadnu civilizaciu!

[default]

A proto to stojí za ho*no.

[Jan Jílek]

Která civilizace je lepší než ta křesťanská? Výkonnější a svobodnější? Jaksi většina těch kritiků křesťanství zapomíná, že západní Evropa plus severní Amerika není zatím tak ateistická jak by si mnozí představovali.

[default]

Která civilizace je lepší než ta křesťanská?

Žádná. Všechno je to lidská pakáž.

[pavlix]

Jo tenhle kec jsem viděl napsaný někde v Praze v metru.

[podlesh]

Takže to je potvrzené z nezávislého zdroje

[pavlix]

To jistě :).

[martin knocik]

mali by vymyslieť modlidbu proti nájdeniu informácii o pedofilných farárov. O bože, nech sa naše prehrešky a úchylnosti tvojich služobníkov (farárov) stratia v /dev/null

[vlastikroot]

K čemu je církev

[AsciiWolf]

Na Slovensku mají oficiální modlitbu před připojením na Internet, kterou před časem schválil bratislavský arcibiskup.

Volný překlad do češtiny:

Všemohoucí věčný Bože, který jsi nás stvořil k obrazu svému a nařídil si nám, abychom všechno dobré, pravdivé a krásné hledali především v božské osobě Tvého jediného syna, našeho pána Ježíše Krista, prosíme Tě, dej, abychom, na orodování svatého Izidora, biskupa a učitele, na cestách internetem vedli naše ruce a oči k tomu, co je milé Tobě a každého člověka, kterého potkáme, přijímali s láskou a trpělivostí. Skrze Krista našeho Pána. Amen.

Když si čtu text, připadá mi, že je to hlavně o tom, na které stránky chodit a nechodit. Internet skrývá ale hodně dalších nebezpečí, které nás můžou ohrozit prakticky na kterýchkoliv stránkách. Mluvím o různých virech, červech a trojských koních.

K tomu přistupuje další věc. Svatý Izidor, španělský filosof a spisovatel, nemá v podstatě s Internetem nic společného. Internet prostě v jeho době neexistoval. Podle odkazu je prý patronem Internetu, ale přesvědčivé podklady jsem pro toto tvrzení nikde nenašel.

Nevím, jestli je podobná oficiální modlitba i u nás. Každopádně se modlím většinou jedině když se připojuju z oken. A když je tam ještě k tomu nainstalovaný Internet Explorer, tak se rači modlím dvakrát.

Když se připojuju z nějaké distribuce, nebezpečí virů je zanedbatelné. A moje oči a ruce už často vede taky moje vážná přítelka, která mi již dávno razantně vysvětlila nevhodnost některých stránek. Naštěstí stránky o Linuxu určitě nejsou zatím na blacklistu.