Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Vývojáři Debianu zhruba v polovině vývojového cyklu Debianu 14 s kódovým názvem Forky rozhodli, že Debian musí dodávat reprodukovatelné balíčky, tj. kdokoli si může nezávisle ověřit, že daný binární balíček vznikl překladem a sestavením z konkrétních zdrojových kódů. Aktuálně je reprodukovatelných 98,29 % balíčků.
Německý e-shop Škoda Auto byl hacknut. Útočníci získali přístup k uživatelským údajům (jméno, adresa, e-mail, heslo, telefon, …).
Na webu konference Den IPv6 2026, která se uskuteční 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, je nyní k dispozici kompletní program této tradiční akce věnované tématům spojeným s protokolem IPv6. Na celodenní pásmo přednášek je třeba se přihlásit a zaplatit účastnický poplatek 242 korun. Registrační formulář najdou zájemci opět na webu akce. Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
Dnes jsme přidali nástin kapitoly Principy práce v systému, tedy kapitoly o tom, čím si nás Linux všechny získal.
Také bychom rádi ujistili všechny, kdo vyjadřují obavy, zda se zaměření kostry neorientuje příliš na příkazovou řádku, že grafickému systému X Window budeme věnovat náležitou pozornost.
Další upozornění se týká odstranění oddílu Linux z pohledu správce. Už jsme upozorňovali, že tento název má pokrýt všechno to, co se vymyká zaměření oddílu Základy. Zvolili jsme tedy méně dráždivý dočasný název.
Závěrem bychom vás opět požádali, abyste své připomínky a náměty vkládali do diskuse k aktuálnímu zápisu do blogu.
Tiskni
Sdílej:
zároveň upozorňuji, že wiki je otevřená i pro vás (v každém případě ale pošlete komentář do diskuse).ehm, a opravdu jste si precetli: Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do Wiki.zdenda.com neukládejte. ? :)))) Jinak, to uz je oficialni vyzva k akci? Bude se to odehravat na tomto miste? PS. proc proboha preformated...
Oficiální výzva k akci zatím ne, ale můžete tam už zkoušet kolaborativně něco tvořit
To formátování už jsem spravil (je to kopírovaný ze zwiki, takže asi tak), musel jsem jít napřed na wikipedii okoukat, jak se to dělá (hnusně, hnusně
).
Inu, doba je zlá.
Oficiální výzva k akci zatím ne, ale můžete tam už zkoušet kolaborativně něco tvořitMel jsem dojem, ze prehledu obsahu se "lidova tvorivost" jaksi tykat nebude (asi by to taky bylo kontraproduktivni, kdyby se kazdou chvili menily nadpisy). Radsi tam zalozte jednotlive clanky, jestli chcete, aby nekdo zacal psat.![]()
Ale klidně si na té wiki hrejte, kdo si hraje, nezlobí.
(kdybych zvolil na přepis tzv. vladkovu metodu, asi bych to ale protlačil taky
)
Souhlasím, místo toho by mělo být jen seznámení s fungováním uživatelů a skupin z pohledu uživatele - jak fungují uživatelé a skupiny, jaký je mezi nimi vztah, jaké jsou základní atributy uživatele. Správa uživatelů by měla být až v "admin" části.
). Kdyby ses zařídil podle této mé prosby, byl bych moc rád
Každopádně se ukazuje, že nikdo kromě nás dvou vlastně neví, co v těch kapitolách má být
Jinak by nikdo nemohl do části nyní 3. zařadit podkapitolu 5. SysV init - co je v /etc/init.d a /etc/rc[S0-6].d, runlevely -- mělo to být spíš teoretické povídání na obecnější rovině o tom jak Linux vůbec funguje.
Nemyslím, že je nutné nějaké extra dělení na základy a pokročilé, nicméně nějaká struktura by tam pro člověka začínajícího od nuly být měla. Ta moje vize byla taková, že první část postupně položí nutné teoretické základy a vysvětlí práci se systémem (do toho byly proloženy i dost pokročilejší věci).
Druhá část by pak šla mnohem víc do hloubky, popsala by nastavení a správu systému plus další jednoznačně těžké věci.
Pokud do toho ostatní budou nějak moc chtít šahat, skutečně bych prosil o to samé.
Člověče, vy jste to tedy překopal docela zásadně (a přitom odstranil celou jednu hlavní kapitoluNojo, jak už se chýlí k večeru tak člověku občas nějaká ta řadka uteče). Kdyby ses zařídil podle této mé prosby, byl bych moc rád
Nemyslím, že je nutné nějaké extra dělení na základy a pokročilé, nicméně nějaká struktura by tam pro člověka začínajícího od nuly být měla. Ta moje vize byla taková, že první část postupně položí nutné teoretické základy a vysvětlí práci se systémem (do toho byly proloženy i dost pokročilejší věci). Druhá část by pak šla mnohem víc do hloubky, popsala by nastavení a správu systému plus další jednoznačně těžké věci.Zase na druhou stranu, když se to vezme plynule od základů do hloubky, tak to také není uplně od věci. Inu, nechť se k tomu vyjádří i ostatní...
Mám určité zkušenosti s linuxovými školeními a mohu vám říct jediné: přílišná snaha o oddělení "teorie" a "praxe" vede nevyhnutelně ke zkáze. Příjemce přeskočí nezáživný a "přeskočitelný a postradatelný" teoretický úvod a vrhne se na "zajímavou a důležitou" praxi; takový přístup pak neodvratně vede k tomu, že ve výsledku něco nastavuje, ale neví pořádně co a proč. Tím rapidně klesá i jeho schopnost aplikovat ty "praktické" dovednosti.
Předpokládám, že myslíte 3.1 a 3.2 versus 3.3-3.6 (žádné 2.4-2.6 tam nevidím).protoze to asi nekdo uz "nemilosrdne upravil" :P
Mám určité zkušenosti s linuxovými školeními a mohu vám říct jediné: přílišná snaha o oddělení "teorie" a "praxe" vede nevyhnutelně ke zkáze. Příjemce přeskočí nezáživný a "přeskočitelný a postradatelný" teoretický úvodAno, mam stejny nazor, ale to se bohuzel pravdepodobne stane v puvodne navrzene strukture. Oddeleni do kapitol je jen formalni (a prilis nafukuje a zneprehlednuje kapitolu zaklady). Problem vidim v tom, ze se tyto teoreticke zaklady prilis nafukuji, a pritom si clovek cte o necem, co v praxi nezna. Je trochu naivni myslet si, ze to budou lidi poctive studovat (a pamatovat si to). Nutna teoreticka vysvetleni by mela byt podle me v ucebnici zakomponovana na patricna mista prakticke casti, tak aby je student vstrebaval spolu s praktickymi dovednostmi. Jako priklad bych uvedl uceni se jazykum. Je sice hezke zaradit jako prvni kapitolu prehled historie a vysvetlovani gramatickych pojmu, ale daleko zazivnejsi je doplnit tyto informace, az kdyz si clovek jazyk trochu "osaha". Zacatecnik obvykle hleda jako prvni, jak se v Linuxu pohybovat (kdyz si jen vzpomenu sam na sebe), protoze to v naproste vetsine neni prvni setkani s pocitacem. Cist si o historii Linuxu a vymezeni pojmu, ktere mu zatim nic nerikaji (protoze si zrovna Linux nainstaloval a potrebuje editovat konfigurak, aby mu bezela grafika nebo internet), muze kdykoliv pozdeji. No, ja vim, je to spor dvou koncepci a uvidi se. Jen je skoda, ze se ucebnice evidentne urcena pro online pouziti snazi napasovat do vzoru akademicke tistene prirucky. Kdesi jsem uz navrhoval, aby kazde kapitolce predchazel pod nadpisem seznam pojmu (s odkazy), ktere je treba pro uspesne pochopeni znat. Ty se pak budou vztahovat ke slovniku. Mimo to samozrejme muze nekdo nekam stranou sepsat narativni historii i obsirne povidani o tom, co je souborovy system a jak pracuje jadro (coz opravdu zacatecnik vedet dopodrobna nepotrebuje, a ani nevim, ze bych to nekdy z tech popisu v linuxovych priruckach nekdy skutecne pochopil, presneji receno, ty zkracene definice a zjednodusene popisy mi zatim byly prakticky k nicemu).
Spokojen?
Quo usque tandem… :-)
Tak zrovna ifconfig tam IMHO nepatří vůbec, nebo lépe pouze jako historická zmínka. Aspoň pokud nehodláte vysvětlovat (novější) ipchains nebo ještě lépe (stejně dlouho obsolentní) ipfwadm.
Slibuju, že ifconfig zmíníme jenom okrajově s vysvětlením jak se věci mají, nebo lépe, danou část můžete napsat třeba vy
ip z balíčku iproute2.
Ja ziju z toho, co znam z unixu
.
3.3 a 3.4 bych prohodil, ale viz nasledujici (cisla pouzita podle stavajici osnovy).
V podstate 3.3 dle meho by melo byt podkapitolou 3.4, protoze styl prace se systemem se tyka vlaste stylu prace v shellech a musi se vzit v potaz rozdily mezi temi hlavnimi (protoze treba 3.3.2 je dost natvrdo pro-bashovite
). Vyjmul bych z toho konzoli a emulatory, to je vec obecna, a asi bych je zaradil jako zaklad do 3.1 (s tim, ze dale se to rozvede). Virtualni konzole Linuxu bych zminil jako linuxovou ficuru a podrobneji se o nich zminil dale, protoze existuji v ruznych systemech, ale ruzne implementovane.
Veci z 3.1.2 bych se pokusil zaclenit do 3.4 (mozna jako uvod?) a kapitolu 3.1 bych nechal jako uplne obecnou (nevazat na Linux, protoze jsou to opravdu obecne veci?). Z tohoto pohledu i nazev 3.1.4 neni prilis vhodny - vubec bych to vypustil z teto kapitoly a dal do 3.4. Rozdil mezi procesy a demony patri do 3.1.3.
3.3.3 bych nadradil ostatnimu z 3.3, mozna uplne mimo, az za 3.3? Opet je to obecna vec, kde se da rict, ze neco funguje na vetsine unixu (man) a neco je specificke pro linux (co ten google tady?
To bych dal jako odkaz do appendixu, kde by nakonec mohlo byt vice rozvedene vyhledavani na webu vubec.)
3.4.3 je take zavisle na shellu. Dle meho by bylo treba pro shelly vyhradit samostatnou kapitolu, kde se predvedou rozdily a moznosti. Jo, prehledl jsem 6. Jasne, tam by mely byt podrobnosti a ty rozdily. Vsechno predtim by melo byt na pouzitem shellu nezavisle (i readline v bashi bych nechal az sem).
Prohodil bych kapitolu 3.5 a 3.6. V textu a jeho zpracovani se hodi znalosti o skriptovani v shellu (aspon zakladnim).
V kapitole 3.5 se pocita i s popisem sedu, awku apod.?
Sorry za to blbe vyjadreni, vztahuje se k nadpisu kapitoly, ale myslim, ze vite, co jsem myslel
.