Online učebnice - kostra se začíná rýsovat

10.8.2005 22:41 | Přečteno: 4972× | učebnice | poslední úprava: 11.8.2005 11:49

Níže jsou výsledky naší dnešní debaty o kostře připravované online učebnice GNU/Linuxu:

1. Linux z pohledu uživatele

1. Historie.

   Stručně a výstižně, odkazy.

2. Základní součásti systému.

   Vymezení pojmů jako jádro, shell, X server, démon, proces, soubor...

3. Shell(y).

   bash, podrobnější popis práce s ním (jak psát příkazy, proč zhruba co dělá, nastínit existenci aliasů, skriptů, proměnných, směrování výstupu a vstupu...).

4. Dokumentace.

   Kde co hledat v dokumentaci, man.

5. X.

   Základní práce v GUI. Navázat na 1.2. Koncepty jako window managery (pouze povšechně), síťová transparentnost, klient-server, postradatelnost pro chod systému, ukázat pár nějběžnějších aplikací a desktopů (? je to vůbec nutné)

6. Síť

   Bude se asi hodně krýt s druhou částí, mělo by zaznít něco o nejběžnějších protokolech, vymezit k čemu jsou dobré, co pro nás znamenají z pohledu uživatele

2. Linux z pohledu správce
3. Přehled příkazů
4. FAQ a slovník (na ábíčku)

A tady je výcuc druhé části dnešního logu.

UPDATE (11. srpna 2005 , cca 11.30) Od rána pečlivě pročítám všechny příspěvky pod blogem a snažím se o jejich zapracování. Předpokládám, že výsledek by se mohl (po konsultacích s Honzou) objevit dnes večer.

Poznámka: Názvy kapitol jsou zatím jen pracovní. Odstavce pod názvy kapitol druhé úrovně (1.3 apod.) mají pouze naznačit další členění těchto kapitol. Struktura na třetí úrovni tedy není definitivní.

       

Komentáře

[Michal Vyskočil]

Nevím, jestli znáš knihu Rozumíme Unixu. V ní Jon Lasser začíná právě čtením dokumentace, tj man, info a web. Přestože se mi zpočátku toto rozdělení zdálo nelogické, dnes už je chápu a přimlouval bych se za ně i v této on-line učebnici. Ale rozhodně bych čtení dokumentace zařadil před skriptováním v shellu.

[vladka]

Lassera znám, je můj oblíbenec. Tvůj názor sdílím. Proberu to s Honzou.

[vladka]

Zařídíme se skoro podle tvého doporučení. Dokumentaci posuneme patřičně nahoru. V blogu to ale dnes měnit nebudu.

[zenek]

Souhlas. Ta knizka je super :). A man a apropos jsou asi nejdulezitejsi prikazy :)

[zenek]

Zrovna dneska jsem byl za kamosem ze mu pomuzu nainstalova Ubuntu, ze mu to nejde... Bohuzel jim vypadly pojistky (zeby Microsoft sledoval nasi ICQ komunikaci? ;)))))) ), tak jsme jen pokecali, co mu to vlastne nefunguje a rikal, ze mu to hlasi neco pri vybirani oddilu.

Nakonec jsem zjistil, ze mu nikdo nerekl, ze GNU/Linux potrebuje vytvorit sve vlastni oddily.

Jo a taky se me ptal, kde stahne ICQ klienta. Tak jsem mu rekl, ze do Linuxu nic stahovat nemusi (zvlast do debian-based Ubuntu), ze by to mel mit v distribuci.

A do tretice nevedel, kde hledat windows oddily...

(mam to ted cerstve v pameti, tak na to radsi upozornuju, i kdyz ta temata vypadaji, ze to do nich nekde spadne... Ale nechtel jsem si to nechat pro sebe)

(jo a ten kamos je ve windows relativne pokrocily)

[VícNežNic]

Instalace bude určitě ve druhé části, stejně jako windows oddíly a instalace ICQ klienta. Něco by ovšem mohlo být už v tom prvním vysvětlení.

[elviin]

K tomu bych dodal, ze by mozna bylo dobry k tem manum a aproposum pridat ze zacatku, jak nahodim IRC + kanaly nebo ICQ, protoze to je dobrej zaklad pro komunikaci s lidma. Vubec by se mel ze zacatku probrat internet, protoze jakmile jede pripojeni, pak je z pulky vyhrano. Mozna by se hodil nejakej odkaz v tech odkazech nazacatku na stranku, kde by byl seznam podporovanyho hw, jmenovite modemu. Ale to je jen takovej brain dump.

[vladka]

No, vzhledem k tomu, že půjde o hypertext, bude snad možné občas někde na něco poukázat, aniž bychom do každé kapitoly museli vměstnat celou příručku.

Jinak díky, povedeme v patrnosti.

[Pmx]

Já si představuji knihu tak, aby se postupně zvyšovala obtížnost a hloubka. V počátku aby byly popsány jen ty nejnutnější věci, aby uživatel byl schopen alespoň jednoduché věci, např. poslat z linuxu e-mail s přílohou předem napsanou v oowriteru :) V další části už o něco podrobněji, třeba hustě okomentované návody jak se připojit na internet apod., o shellu jen zmínka a opravdu drobný úvod (jen k rouře, man+info), ale v už v této části bude shell lehce použit (ve smyslu lehký na pochopení). Pak už začít znalosti skutečně důkladně prohlubovat, součásti systému, síťování podrobně atd.. Z počátku knihy se bude na její pomyslnou druhou část často odkazovat. To je moje představa, přestože víceméně shodná s uvedenou kostrou, musel jsem to prostě napsat:) (rozdílnosti ale jsou, např. uživatele by podle uvedené kostry bolela hlava z démonů a procesů dříve, než si na něco klikne v X). Začátek učebnice prostě aby byl tak nějak i pro lidi, co se s Linuxem setkají jen v práci/v knihovně/kdekoli, ne kteří si ho instalují doma.

[Käyttäjä 11133]

No já si zase myslím, že Shell je dobrý začátek.

[m$ lipo $m]

nejak v textu unikla vazba GNU/Linux je to pouze v uvodu a dale se to jiz nevyskytuje pokud si na toto spojeni zacinajici zvykne hned od prvopocatku sve snahy naucit se tento OS tim lepe takze se primlouvam aby se tento nazev uzival vsude pokud nebude rec vyhradne o jadru

[VícNežNic]

To bude tím, že jsem tu osnovu původně sepsal já a ten úvod blogu psal vladka Osobně bych tedy význam vazby GNU/Linux poznamenal, ale jinak bych mnohem raději používal běžnější a příjemnější prostý Linux. Uvidíme, taky otázka.

[Michal Kubeček]

Ach jo. Opravdu si myslíte, že je naprosto nezbytně nutné do toho zatahovat "politiku"?

[vladka]

Právě jsme se s Honzou po lítém flame dohodli, že problematiku (GNU/)Linuxu obzvláště velmi pečlivě zvážíme.

[Käyttäjä 11133]

Jsem pro rozlišování Gnu/Linux vs Linux

[zenek]

Taky pro (chápu-li pojem rozlišování správně)

[Alless]

Sem v linuxu docela začátečník a když sem objevil tuhle učebnici tak sem se zaradoval.

Nic méně sem neměl sílu dočíst ani tuto první diskusi, která mi přapadá až na pár přízpěvků ze záčátku uplně zbytečná (aspoň pro začátečníka). Možná by nebylo špatný to promazat a uzavřít nějak kapitolu GNU vs. Linux (pokud se tak už nestalo, ještě sem se nedostal na konec). Akorát se tu předháníte ve znalostech historie a jakej výklad je lepší. Výsledek je dlouhej text bez informační hodnoty.

Jestli ta učebnice má být pro lidi jako já, tak sem pro to vysvětlit co je co a pak psát zkráceně Linux ikdyž to třeba není uplně přesný označení, čte se to líp.

[Leoš Literák]

Jsem proti. Linus vytvoril Linux, to az po x letech k nemu RMS pripojil znacku GNU. Me osobne tohle honeni Stallmanova ega moc nebere.

Jasne, urcite je treba vysvetlit vztah Linuxu a GNU, ale vazne si nedovedu predstavit, ze v kazde vete se bude psat GNU Linux tohle a GNU Linux tamhle. Vite jak to bude pusobit na normalniho cloveka? Kdyz se tohle nastavuje v GNU&bsp;Linuxu takhle, jak to mam nastavit v Linuxu? Proste vetsina bude GNU povazovat za nejakou distribuci jako je Fedora ci Mandriva.

[unchallenger]

Linus vytvoril Linux, to az po x letech k nemu RMS pripojil znacku GNU

FUD! A od tebe bych to tedy nečekal.

GNU systém byl napsán dávno před Linusem, a to RMS a spol. Linus doplnil jen jednu komponentu, se kterou měli problémy: jádro.

[Leoš Literák]

Mozna jsem se nevyjadril presne. Jasne ze GNU tu bylo nejmene 8 let pred jadrem 0.0.1. Ale termin GNU Linux zacal RMS prosazovat az po nekolika letech. Ze zacatku se systemu proste rikalo Linux. Spojeni s projektem GNU sice probehlo jiz v roce 1992, ale ja mel na mysli branding GNU. Pamatuji si to dobre, protoze jsem to kdysi prekladal do Kernel traffic. Takze me prosim neobvinuj z FUD.

[Leoš Literák]

Aspon jeden link, ktery vysvetluje, co jsem mel na mysli.

[unchallenger]

Tos asi překládal pozdější diskusi z konce roku 1999, protože v diskutovaných časech žádný Kernel traffic nevycházel.

Už v roce 1992 Yggdrasil používal označení Linux/GNU/X, označení GNU/Linux začal používat Debian v roce 1994 -- přičemž to Ian Murdock neměl ze své hlavy, ale přijal požadavek RMS. Kdy s ním poprvé přišel, to nevím. V každém případě tvých několik let jsou jeden až dva, což je doba, kterou trvalo vyjasnění/vyhrocení situace po připojení Linuxu ke GNU. Není to žádné ,mnohem pozdějí`.

[Michal Kubeček]

Jenže to, co je dnes politicky nekorektními jedinci označováno jako Linux a politicky korektními jako GNU/Linux není zdaleka jen jádro + GNU programy. Je tam typicky celá řada dalších knihoven a programů, které nejsou jádro ani GNU. Takže označení GNU/Linux není o nic přesnější než Linux, je jen matoucí…

[unchallenger]

Jasne, urcite je treba vysvetlit vztah Linuxu a GNU, ale vazne si nedovedu predstavit, ze v kazde vete se bude psat GNU Linux tohle a GNU Linux tamhle.

Jistě. Píšeme-li totiž o GNU systému a nepíšeme zrovna o jádře, není zapotřebí Linux vůbec zmiňovat, stačí napsat, že nějakou vlastnost má GNU sed, gawk, a pod.

Stejně bude technicky vzato víc knihy o GNU než o Linuxu.

Vite jak to bude pusobit na normalniho cloveka? Kdyz se tohle nastavuje v GNU&bsp;Linuxu takhle, jak to mam nastavit v Linuxu? Proste vetsina bude GNU povazovat za nejakou distribuci jako je Fedora ci Mandriva.

Přesně naopak. Cílem je vysvětlit to. Čtenář si bude myslet, že GNU je nějaká distribuce, právě když se nevysvětlí, co je GNU. Když se mu to vysvětlí, tak si to myslet nebude.

[Robert Krátký]

Cílem je vysvětlit to.

Což se ovšem nemusí křížit s tím, že by se pro účely příručky akceptovalo označení celého systému jako Linux. Role GNU může být vysvětlena v kapitole Historie (včetně odstavce o názvech).

[unchallenger]

Já si hlavně myslím, že málokdy píšeš o GNU/Linuxu. Většinou píšeš o Linuxu (jádře), části GNU systému (bash, tar, gcc, ...) nebo nějaké aplikaci, která není ani jedno a typicky je společná všem *nixům -- např. X Window System. V prvním případě se do toho nemá plést GNU, v druhém Linux a ve třetím záleží na situaci, ale nejlépe ani jedno.

[Dag]

No právě. Ze začátku vím jen že je nějaký "Linux". Asi se "to" chci naučit, zkusit a zjistit, jestli to je pro mne. Linux jsem slyšel, ale mně prodali Fedora, Debian, Mandrake...? Pokud nahlednu na doporučení do diskusí, tak zjistim, že podle mnohých mám nepoužitelnou hrůzu. Pokud to rozdejchám, tak se dočtu, že se učím GNU a Linux je "nějaký jádro" a .. hele... Já nemám ani jedno, na obrazovce se píše, že mám KDE (a vyhledácač mi opět najde, že je to šmejd). Tak co mám? Linux, Mandrivu, GNU, Gnome... ještě že mám konzoli... aha, ona to vlastně není zcela přesně konzole...
Omlouvám se, ale jen aby ta jednoduchá uživatelská příručka neměla na úvod sto stran historie, filosofie, sémantiky...

[zenek]

Je to holt složité... Ale na druhou stranu - myslím, že je dobré, aby lidi instalující distribuci GNU/Linuxu věděli, že je to dobré nejen kvalitami software, ale i tím že je to svobodný software/open source. Třeba by pak první věc, kterou udělají nebude otázka, kde sehnat uwarezenou Cedegu nebo ovladač na winmodem :)

A co se toho zmatku týče: to by bylo taky vhodné vysvětlit nějak dostatečně obecně a stručně, ale tak, aby lidi neříkali "Používám Linuxy"

A možná taky rozdíl mezi přístupem distribucí jako Debian, Gentoo a Mandriva, FC, Linspire.

[Käyttäjä 11133]

No já používám Linuxy (Vícero jader Linux.) Někde mám ještě pořád 2.4ku.

[Leoš Literák]

bash, podrobnější popis práce s ním (jak psát příkazy, proč zhruba co dělá, nastínit existenci aliasů, skriptů, proměnných, směrování výstupu a vstupu...).

Nemyslím, že takto pojatá kapitola patří do první části. Ta mi zatím připadá jako úvodní, vysvětlující základní pojmy. A najednou mezi takhle stručnými a přehlednými kapitolkami se objeví jedna, která jde do hloubky a zabírá více místa, než všechny ostatní dohromady.

Prostě já bych doporučoval, aby celá první část zůstala jen u vysvětlování základních pojmů. Tuto kapitolu bych přejmenoval na Příkazová řádka a vysvětlil v ní, co je to příkazová řádka a k čemu je dobrá, co je to shell, že příkazy se odesílají enterem, že bash ma doplňování pomocí tabulátoru a že šipkou nahoru si mohu vzít z historie předchozí příkazy.

Základy práce se shellem a skriptování bych přesunul někam do hloubky, později. Je zbytečné a netaktické vylekat čtenáře hned na začátku .

Jo, také někde do úvodu bych přidal kapitolku o práci s myší. Spousta začátečníků netuší, k čemu slouží prostřední tlačítko. A totéž se týká konzole (negrafické prostředí). Ta by v úvodní části také měla být vysvětlena včetně triků jako Alt-F1 nebo Alt-Šipka. Tohle nejspíše patří před Xy. Nejdříve vysvětlit, co je to konzole a co grafické prostředí. Probrat konzoli, pak Xy a nakonec dát pár (společných( rad kolem myši.

[Dag]

Jo! Třeba kopírování myší -- vkládání kolečkem. Genialní, praktické a pochybuju, že na tu funkci přijde někdo sám od sebe. V těch základech řádky je problém pochopit: malý písmena, řazení - příkaz cesta/soubor. S tím lekáním: třeba by tam šla dát ukázka na namlsání (jak si najít a pustit lehce video s milkou u potoka, nebo tak).

[Leoš Literák]

Pravda, mala / velka pismena, to je velmi dulezity rozdil, ktery dela zacatecnikum problemy.

[xkesh]

Nemyslím, že takto pojatá kapitola patří do první části. Ta mi zatím připadá jako úvodní, vysvětlující základní pojmy. A najednou mezi takhle stručnými a přehlednými kapitolkami se objeví jedna, která jde do hloubky a zabírá více místa, než všechny ostatní dohromady.

Prostě já bych doporučoval, aby celá první část zůstala jen u vysvětlování základních pojmů. Tuto kapitolu bych přejmenoval na Příkazová řádka a vysvětlil v ní, co je to příkazová řádka a k čemu je dobrá, co je to shell, že příkazy se odesílají enterem, že bash ma doplňování pomocí tabulátoru a že šipkou nahoru si mohu vzít z historie předchozí příkazy.

Základy práce se shellem a skriptování bych přesunul někam do hloubky, později. Je zbytečné a netaktické vylekat čtenáře hned na začátku .

Fííí... tohle (Enter, TAB...) jsou veci, ktere se vysvetli na 1 radce u prvniho prikladu, obsahem zbytku kapitoly bude pak co? Teoreticke nahromadeni "zakladu", aniz bude receno, k cemu to muze byt dobre?

Zacatecnik s Linuxem ma nainstalovane distro a hleda, jak zobrazovat, kopirovat, mazat, vytvaret a editovat soubory v CLI, pripadne dalsi uzitecne funkce shellu, jako napr. spousteni skriptu, pouzivani programu na kompresi, zmena prav, jinych atributu atd. atd.

Takze tohle, a take ne stylem "man", tj. vylistovanim vsech moznych funkci v kryptickych formulacich, ale spis pruvodce inteligentniho zacatecnika Linuxem (NAD RAMEC manualu jeho distribuce).

Chcete dat dohromady ucebnici Linuxu nebo Zaklady prace s pocitacem? Cim vice obecnych kecu a prikladu, ktere se nedaji prakticky pouzit (typu jak napsat "Hallo world" nebo na pul stranky rozebirat, ze se prikazy odesilaji stisknutim klavesy Enter), tim hur, zvlast kdyz se tim zaplaca cely zacatek.

Vemte si prece priklad z diskusi tady na ABC a zkuste teoreticka pojednani nebo pro me za me meditace nad funkci klavesy TAB odsunout do Appendixu.

[Leoš Literák]

Chcete dat dohromady ucebnici Linuxu nebo Zaklady prace s pocitacem? Cim vice obecnych kecu a prikladu, ktere se nedaji prakticky pouzit (typu jak napsat "Hallo world" nebo na pul stranky rozebirat, ze se prikazy odesilaji stisknutim klavesy Enter), tim hur, zvlast kdyz se tim zaplaca cely zacatek.

Vemte si prece priklad z diskusi tady na ABC a zkuste teoreticka pojednani nebo pro me za me meditace nad funkci klavesy TAB odsunout do Appendixu.

Precti si starsi diskuse. Jeden zacatecnik psal, jake mel s tim problemy, nez pochopil, ze za prikazem ma zmacknout enter. Tohle opravdu neni samozrejmost pro cloveka, ktery shell/konzoli/command.com nikdy nevidel. A neni jich malo.

Podobne tabulator - naprosto skvela featurka, kteoru by mel kazdy uzivatel Linux znat. I novejsi windowsy ji uz okopirovaly. Tohle patri do zakladu, ne nekam do appendixu.

[xkesh]

Precti si starsi diskuse. Jeden zacatecnik psal, jake mel s tim problemy, nez pochopil, ze za prikazem ma zmacknout enter. Tohle opravdu neni samozrejmost pro cloveka, ktery shell/konzoli/command.com nikdy nevidel. A neni jich malo.

Podobne tabulator - naprosto skvela featurka, kteoru by mel kazdy uzivatel Linux znat. I novejsi windowsy ji uz okopirovaly. Tohle patri do zakladu, ne nekam do appendixu.

Snad jsem nepsal, ze to tam byt nema, jisteze ANO, jen je to mozne rici jednou vetou u prvniho prikladu, tudiz si nedovedu predstavit, ze se temito trivialnostmi naplni kapitola "zakladu" - takto mi nejak vyznel tvuj prispevek.

Tj. nerad bych cetl tento styl:

---------------------------------

1. Prikazy

1.1. Potvrzovani prikazu

1.1.1. Potvrzovani prikazu klavesou Enter

1.1.1.1. Z historie klavesy Enter

Klavesa Enter se poprve objevila... bla bla bla bla bla

1.1.1.2. Provedeni potvrzeni prikazu klavesou Enter

Prikazy, pote, co je napiseme do prikazove radky, musime potvrdit stiskem klavesy Enter. Klavesa Enter se vetsinou nachazi na pravem okraji hlavniho bloku klavesnice (obr. 1) a je bud oznacena napisem Enter nebo zalomenou sipkou (obr. 2)...

1.1.1.3 Kterymi prsty ovladame klavesu Enter

Nyni je na case rozebrat si nektere kontroverze probihajici kolem otazky, jakym prstem klavesu Enter ovladame...

1.1.1.4 Doba stisku klavesy Enter

Stisknuti klavesy Enter provadime kratce (prumerna doba stisku klavesy Enter byva kolem...

-------------------------------------

Asi tak :) Kdyz vidim ty rozmachle nabehy do "historie a objasneni terminu", tak aby to neskoncilo podobne ;)

[###]

1.1.1.1. Z historie klavesy Enter

tak tahle kapitolka by me zrovna docela i zajimala :)

[Dag]

Mea culpa... S tím enter jsem popsal čerstvý zážitek z mého vysvětlování ještě většímu (totálnimu) začátečníkovi. Pochopitelně, původ slova enter (asi latina), historie potvrzovacích příkazů... to snad fakt ne! Prostě příklad, třeba: ls - potvrzení zmáčknutím enter, se stane... ls -a (enter)... "-a" je upřesňující, případně rozšiřující paremetr a ty se najdou v nápovědě přístupné : man ls. Prochází se posuvníkem a návrat zmáčknutím "q"(to také nemusí každý vědět). Další užitečné příkazy jsou ... a jejich použití a nápověda je obdobné.
Stejně tak upozornit na možnosti tabulatoru, kopírování myší... prostě aby to tam bylo. Já nejdřív četl knížku a tak jsem tohle věděl, ale pokud bych si to nepřečetl, tak nevím. A tahle věc má být pro laiky, kteří knížku nemají

Každý přichází s jinými základy a jiné věci jsou pro něj samozřejmé. Třeba má žena (matematik) po té, co jsem jí dlouze vysvětlil, jak vůbec pustit gnuplot, pochopitelně další problémy s použitím neměla. Až do chvíle, kdy jsme museli lehce zapřemýšlet jak to uložit. Grafik se nad Gimpem (stejně tak Photoshopem) lehce ušlíbá, neboť dělá barvy naslepo číslama (jak to nechápu), ale nebude vědět třeba ... jánevímco. Něco, co člověku, pohybujícímu se už nějakou dobu v tomhle světě (nebo zrovna na tohle výrazně nadanému) přijde nepochopitelné.

BTW Snad by bylo dobré také na úvod říct, že množství distribucí, programů dělajících víceméně totéž a grafika-řádka, není pro větší zmatek, ale proto, aby si každý mohl svobodně najít to, co mu nejvíc vyhovuje a případně si stávající upravit.

[xkesh]

BTW prelozte pro zacatek tohle, vcetne graficke podoby (taky tim zacnete), a pul prace je hotovo.

Viz genialni uvod:

"Now what?

You have Linux installed and running. The GUI is working fine, but you are getting tired of changing your desktop themes. You keep seeing this "terminal" thing.

Don't worry, we'll show you what to do."

http://www.linuxcommand.org/

Vic uvodu "na uvod" podle me neni treba. Ostatni "uvody" do problematiky Linux a GNU, historie Linuxu... co je to jadro... patri nekam uplne zvlast. Rozhodne ne na zacatek prakticke online ucebnice :)

[Leoš Literák]

Názvy Linux z pohledu uživatele/správce není ideální. Začátečník si přečte první část a tu druhou přeskočí, protože on přece nechce být správce (čti admin mající na starosti desítky serverů u svého zaměstnavatele). Prostě bych první kapitolu pojmenoval Základy.

Jinak s její kostrou (po začlenění připomínek z diskuse) souhlasím. Klidně můžeme tu první část dokončit a začít psát. Já rychle doprogramuji podporu revizí a ACL k dokumentům, zatím je může vytvářet jen admin. Až bude napsána první část, můžeme vymyslet obsah druhé části. IMHO bude lepší, když půjdeme po malých krůčcích.

[Dag]

Dobrý! Už se těším!
Snad ještě výrazně instalaci, základní ovládání a připojení na internet. Tohle blbovzdorně, aby se začátečník mohl vůbec na něčem učit. Opravdu bytelně provézt rozběhnutím systému a seznámit s tím, co kde je; jak a proč to funguje. Pak už jde používat FAQ a další.
Na pořadí snad ani tolik nezáleží -- stejně si každý vyhledá to, co ho bude zrovna zajímat.
Dal bych tam důladně záchranu v nouzi. Jak odstřelit šílící program klávesama a pokud to nejde, jak si otevřít terminál , identifikovat...kill. To se hodí.
U toho shellu bych upozornil, že na základní ovládání není nutný, ale že kdo ho nepoužívá, tak si ovládání jedině komplikuje. A hned dát třeba jednoduchou, ale efektní ukázku. V další fázi alias a skripty -- co jsou, co dělají a jak na ně.
To se to radí, to se to úkoluje!
Ale: "V prvním vykročení je již celá cesta"

[k3]

Proc dalsi projekt kdyz uz jeden se stejnym/obdobnym cilem existuje. http://cs.wikibooks.org/wiki/Linux

[Michal Čihař]

Protože o tom nikdo neví?

[Pmx]

Cíl je možná podobný, ale provedení bude asi jiné... Ten text na Wikibooks není učebnice, ale podrobný popis (GNU/)Linuxu.

[xkesh]

Ucebnici bych nezacinal pohledem do historie, ale zakladnimi dovednostmi, tj. zde casti 3. Shell(y).

bash, podrobnější popis práce s ním (jak psát příkazy, proč zhruba co dělá, nastínit existenci aliasů, skriptů, proměnných, směrování výstupu a vstupu...).

Tj. vychazet ze situace: mam nainstalovany linux (podle instalacni prirucky) a ted se s tim chci naucit zachazet - nad ramec speciali konkretni distribuce.

Cteni o historii je podle me vetsine uzivatelu, kteri se chteji naucit s Linuxem zachazet, asi ukradene, a krome toho snad KAZDA prirucka takovymi kecy obsirne zacina, aby byla o to strucnejsi a nevlidnejsi pri praktickych ukazkach.

Chapu, ze tento Aristoteluv styl (predradit pojednani prehled historiieoboru) prebiraji z historickych duvodu temer vsechny ucebnice, jejichz autori uz zapomneli, ze jednou byli take na miste studentu, ale historie Linuxu patri do Appendixu pro zajemce.

Vysvetleni a vymezeni pojmu patri do Slovniku (zvlaste v online verzi, ktera pojmy muze prolinkovat: napr. pod nadpisem kazde kapitoly uvest prolinkovany seznam pojmu, se kterymi by mel byt ctenar seznamen).

[VícNežNic]

Myslím, že pokud někoho historie nezajímá, není problém ji přeskočit.

[xkesh]

Myslím, že pokud někoho historie nezajímá, není problém ji přeskočit.

Vyhoda DOBRE ucebnice vetsinou byva v tom, ze cloveka efektivne provede tim nejdulezitejsim, prave kdyz ji bude nasledovat (na rozdil treba od prirucky nebo slovniku, kde si clovek vyhleda, co zrovna protrebuje).

Co takhle proste jen slovnik pojmu podle vzoru man? Pokud nekoho neco nebude zajimat, proste to preskoci ;)

[elviin]

IMHO nejvice potesi zacatecnika, kdyz:

• se provede prikaz podle toho, jak to je v knize
• napise si svuj dokument, nejlepe v editoru s peknym pismem
• pripoji se na net, pouzije prohlizec
• hardware slape jak ma, pripadne lepe nez ve win; modem, tiskarnu bych povazoval za nutnost.

Take by tam nekde mel byt seznam s rovnocennymi aplikacemi z win.

Asi taky dost zalezi na tom, jestli ta prirucka je pro uzivatele, kteri maji zkusenosti s pocitacem, nebo ne.

Mozna by tam nekde mela byt kapitola/odkaz o tom, jak pokladat otazky, jak shanet informace.

Pozor na mount CD, DVD, floppy!

Zadne tipy&triky.