Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Sledovali jsme připomínky v diskusi k předešlému příspěvku do blogu a prozatím jsme návrh kostry chystané online učebnice upravili takto:
Historie
Stručně a výstižně, odkazy, problematika GNU/Linux vs Linux.
Základní součásti systému
Vymezení pojmů jako jádro, shell, X server, démon, proces, soubor...
Příkazová řádka
Přihlášení a odhlášení, passwd, virtuální konsoly, gpm, zadávání příkazů, dokumentace (kde hledat, man).
Principy práce se systémem
Souborový systém, správa úloh a procesů, přesměrování a roury ...
bash, podrobnější popis práce s ním (včetně základů skriptování).
X
Základní práce v GUI, navázat na 2.3, popsat koncepty jako window managery (pouze povšechně), zdůraznit síťovou transparentnost, klient-server, postradatelnost pro chod systému, ukázat pár nějběžnějších aplikací a desktopů (? je to vůbec nutné).
Bude se asi hodně krýt s druhou částí, mělo by zaznít něco o nejběžnějších protokolech, vymezit k čemu jsou dobré, co pro nás znamenají z pohledu uživatel.
Tady je log.
Chtěli bychom vás také poprosit (i do budoucna), abyste veškeré své připomínky psali do diskuse k tomu zápisu do blogu, který je právě aktuální. Velice nám usnadní práci, když budeme muset sledovat pouze jednu diskusi.
Tiskni Sdílej:
Instaluji svůj první linux
1. Jaký počítač potřebuji 2. Problematické součásti HW. 3. Co je to distribuce. Live distribuce. Standartní distribuce. 5. Jak je organizován disk (velmi hrubě). 6. S čím se potkám při instalaci (FC,SuSe,MD, atd....)Myslím, že je důležité, aby si potencionální nový uživatel dokázal ošahat Linux v realitě. Pak už může číst i na přeskáčku.
Taktéž zdravím!
Původně jsem měl (a vlastně stále mám) v úmyslu co nejméně se zapojovat do diskusí a více se věnovat tiché práci v pozadí - tvorbě té učebnice (at už kostry či později jejího obsahu). Tento komentář si ale vyžaduje učinit výjimku.
Vyjádřím se v pořadí, ve kterém zazněly jednotlivé výhrady. Pořadí tedy nevyjadřuje míru mého nesouhlasu s tou či onou thesí.
mam trochu pocit, ze si ji autori psali pro sebeNe, rozhodně si ji nepsali pro sebe. Jednoduše proto, že ještě není napsaná. A pak také proto, že ti kteří se ji chystají psát - a ted myslím nemluvím jen za sebe a Honzu, ale i za většinu budoucích autorů jejích článků - už v současné době nemají zapotřebí propedeutické příručky. Kupříkladu já bych si pro svou potřebu spíše začal překládat některou z knih od O'Reilly.
Ale: Základní součásti systému. Příkazová řádka.Nikdo tyto trendy nezpochybnuje, stejně tak tužby lidí po těchto grafických prostředích. Leč (bohudík!) grafické prostředí Microsoftu (a vlastně i Maca) je svou koncepcí diametrálně odlišné od X Window System. Předpokládám, že jisté historické souvislosti (např. vznik X mj. proto, aby se odstínila hardwareová rozmanitost v MIT) jsou Vám známy.
Nikdo tady staromilecky neoplakává příkazovou řádku. Možná z návrhu kostry vyplývá jistá fixace ma CLI, ale to je jenom zdání. Nikdo se nesnaží zatajit existenci grafického rozhraní v unix-like systémech nebo odsunout GUI do pozadí jako cosi nedůstojné skutečného unixmana. Cílem učebnice je naučit čtenáře postupovat unixovsky, dokonce i v tom grafickém rozhraní.
Kapitola o X Window System z úvodní části je prozatím navržena jako zastřešující popis jednotlivých variant GUI v Linuxu, či poněkud přesněji "příchutí" jedné varianty (tj. X) GUI v Linuxu. Také bych chtěl, aby zároven s textem prvního dílu učebnice (to jest. "Základů") byly k disposici ve formě dodatků stručné návody pro rychlý začátek v linuxu (pro oba velké desktopy, XFce, obecný window manager a CLI). Samotný první díl však má být průvodcem k systematickému a hlavně racionálnímu používání unixovských dovedností. Rozhodně však nemá být, cituji: "suchopárné učení příkazů".
je dobre si uvedomit, koho vubec chcete ucit...Rozdělme si možné budoucí čtenáře do čtyř základních skupin na:
Odpověd na Vaši výhradu zní: Chceme učit všechny, totiž chceme učit první tři skupiny tak, aby se z ní časem stala skupina čtvrtá. První skupinu chceme provést začátky tak, aby její členové nezapadli do jistých špatných návyků. Druhé skupině ukázat, že existuje i jiný (a efektivnější) způsob práce počítačem, protože to je převede do skupiny třetí a následně pak čtvrté. V případně třetí skupiny shledávám Vaše "ok" velmi potěšitelným.
Ad občasní a jiní správcové - název druhého dílu (jak je navržen, tj. "Linux z pohledu správce") je jen provisoriem, pracovním názvem, a má zastřešit všechna ta ostatní zákoutí Linuxu, která se jaksi nehodí začlenit do dílu prvního.
Ad granty apod. - tady již za mne odpověděl Honza.
Ad zmatenost vývoje aj. - to je, troufám si říct, jen zdání. Možná tento dojem vzniká nedostatečnou ventilací našich "pracovních" rozhovorů, možná tím, že učebnici netvoří jediný člověk ale jde o kolektivní dílo. Také si možná všimnete, že ne všechny připomínky, které zazní v diskusi, jsou okamžitě začleněny do vznikající kostry učebnice. V tomto ohledu snad s Honzou práci editorů konáme celkem zodpovědně.
S poděkováním za Váš příspěvek do diskuse
Vladimír Kozlovský