Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Byla vydána nová stabilní verze 3.5 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). Přehled novinek také na YouTube. Nově lze využívat cloud (audio.com). Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
50 let operačního systému CP/M, článek na webu Computer History Museum věnovaný operačnímu systému CP/M. Gary Kildall z Digital Research jej vytvořil v roce 1974.
Byl zveřejněn program a spuštěna registrace na letošní konferenci Prague PostgreSQL Developer Day, která se koná 4. a 5. června. Na programu jsou 4 workshopy a 8 přednášek na různá témata o PostgreSQL, od konfigurace a zálohování po využití pro AI a vector search. Stejně jako v předchozích letech se konference koná v prostorách FIT ČVUT v Praze.
Po 48 letech Zilog končí s výrobou 8bitového mikroprocesoru Zilog Z80 (Z84C00 Z80). Mikroprocesor byl uveden na trh v červenci 1976. Poslední objednávky jsou přijímány do 14. června [pdf].
Ještě letos vyjde Kingdom Come: Deliverance II (YouTube), pokračování počítačové hry Kingdom Come: Deliverance (Wikipedie, ProtonDB Gold).
Thunderbird 128, příští major verze naplánovaná na červenec, přijde s nativní podporou Exchange napsanou v Rustu.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Novým vedoucím je Andreas Tille.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.12.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 268 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Poslední měsíc byl plný zajímavých akcí, o kterých Vám bastlíři z projektu MacGyver mohou povědět, protože se na ně sami vydali. Kde všude byli, ptáte se? Objevili se na Installfestu, Arduino Day, Hackaday Europe a tajném srazu bastlířů z Twitteru. A z každé akce pro vás mají zajímavé poznatky.
… více »
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czman, info a web. Přestože se mi zpočátku toto rozdělení zdálo nelogické, dnes už je chápu a přimlouval bych se za ně i v této on-line učebnici. Ale rozhodně bych čtení dokumentace zařadil před skriptováním v shellu.
10.8.2005 23:24
vladka | skóre: 23
| blog: vladimiruv
| Hlučín, Ostrava
10.8.2005 23:34
vladka | skóre: 23
| blog: vladimiruv
| Hlučín, Ostrava
10.8.2005 23:48
elviin | skóre: 29
| blog: elviin
| Plzeň-Praha
10.8.2005 23:56
vladka | skóre: 23
| blog: vladimiruv
| Hlučín, Ostrava
11.8.2005 01:03
m$ lipo $m | skóre: 19
| blog: čaj o páté
| Redmond
Osobně bych tedy význam vazby GNU/Linux poznamenal, ale jinak bych mnohem raději používal běžnější a příjemnější prostý Linux. Uvidíme, taky otázka.
11.8.2005 01:30
vladka | skóre: 23
| blog: vladimiruv
| Hlučín, Ostrava
Linus vytvoril Linux, to az po x letech k nemu RMS pripojil znacku GNU. Me osobne tohle honeni Stallmanova ega moc nebere.
Jasne, urcite je treba vysvetlit vztah Linuxu a GNU, ale vazne si nedovedu predstavit, ze v kazde vete se bude psat GNU Linux tohle a GNU Linux tamhle. Vite jak to bude pusobit na normalniho cloveka? Kdyz se tohle nastavuje v GNU&bsp;Linuxu takhle, jak to mam nastavit v Linuxu? Proste vetsina bude GNU povazovat za nejakou distribuci jako je Fedora ci Mandriva.
Cílem je vysvětlit to.Což se ovšem nemusí křížit s tím, že by se pro účely příručky akceptovalo označení celého systému jako Linux. Role GNU může být vysvětlena v kapitole Historie (včetně odstavce o názvech).
bash, podrobnější popis práce s ním (jak psát příkazy, proč zhruba co dělá, nastínit existenci aliasů, skriptů, proměnných, směrování výstupu a vstupu...).Nemyslím, že takto pojatá kapitola patří do první části. Ta mi zatím připadá jako úvodní, vysvětlující základní pojmy. A najednou mezi takhle stručnými a přehlednými kapitolkami se objeví jedna, která jde do hloubky a zabírá více místa, než všechny ostatní dohromady. Prostě já bych doporučoval, aby celá první část zůstala jen u vysvětlování základních pojmů. Tuto kapitolu bych přejmenoval na Příkazová řádka a vysvětlil v ní, co je to příkazová řádka a k čemu je dobrá, co je to shell, že příkazy se odesílají enterem, že bash ma doplňování pomocí tabulátoru a že šipkou nahoru si mohu vzít z historie předchozí příkazy. Základy práce se shellem a skriptování bych přesunul někam do hloubky, později. Je zbytečné a netaktické vylekat čtenáře hned na začátku
.
Jo, také někde do úvodu bych přidal kapitolku o práci s myší. Spousta začátečníků netuší, k čemu slouží prostřední tlačítko. A totéž se týká konzole (negrafické prostředí). Ta by v úvodní části také měla být vysvětlena včetně triků jako Alt-F1 nebo Alt-Šipka. Tohle nejspíše patří před Xy. Nejdříve vysvětlit, co je to konzole a co grafické prostředí. Probrat konzoli, pak Xy a nakonec dát pár (společných( rad kolem myši.
Nemyslím, že takto pojatá kapitola patří do první části. Ta mi zatím připadá jako úvodní, vysvětlující základní pojmy. A najednou mezi takhle stručnými a přehlednými kapitolkami se objeví jedna, která jde do hloubky a zabírá více místa, než všechny ostatní dohromady. Prostě já bych doporučoval, aby celá první část zůstala jen u vysvětlování základních pojmů. Tuto kapitolu bych přejmenoval na Příkazová řádka a vysvětlil v ní, co je to příkazová řádka a k čemu je dobrá, co je to shell, že příkazy se odesílají enterem, že bash ma doplňování pomocí tabulátoru a že šipkou nahoru si mohu vzít z historie předchozí příkazy. Základy práce se shellem a skriptování bych přesunul někam do hloubky, později. Je zbytečné a netaktické vylekat čtenáře hned na začátkuFííí... tohle (Enter, TAB...) jsou veci, ktere se vysvetli na 1 radce u prvniho prikladu, obsahem zbytku kapitoly bude pak co? Teoreticke nahromadeni "zakladu", aniz bude receno, k cemu to muze byt dobre? Zacatecnik s Linuxem ma nainstalovane distro a hleda, jak zobrazovat, kopirovat, mazat, vytvaret a editovat soubory v CLI, pripadne dalsi uzitecne funkce shellu, jako napr. spousteni skriptu, pouzivani programu na kompresi, zmena prav, jinych atributu atd. atd. Takze tohle, a take ne stylem "man", tj. vylistovanim vsech moznych funkci v kryptickych formulacich, ale spis pruvodce inteligentniho zacatecnika Linuxem (NAD RAMEC manualu jeho distribuce). Chcete dat dohromady ucebnici Linuxu nebo Zaklady prace s pocitacem? Cim vice obecnych kecu a prikladu, ktere se nedaji prakticky pouzit (typu jak napsat "Hallo world" nebo na pul stranky rozebirat, ze se prikazy odesilaji stisknutim klavesy Enter), tim hur, zvlast kdyz se tim zaplaca cely zacatek. Vemte si prece priklad z diskusi tady na ABC a zkuste teoreticka pojednani nebo pro me za me meditace nad funkci klavesy TAB odsunout do Appendixu.
Chcete dat dohromady ucebnici Linuxu nebo Zaklady prace s pocitacem? Cim vice obecnych kecu a prikladu, ktere se nedaji prakticky pouzit (typu jak napsat "Hallo world" nebo na pul stranky rozebirat, ze se prikazy odesilaji stisknutim klavesy Enter), tim hur, zvlast kdyz se tim zaplaca cely zacatek. Vemte si prece priklad z diskusi tady na ABC a zkuste teoreticka pojednani nebo pro me za me meditace nad funkci klavesy TAB odsunout do Appendixu.Precti si starsi diskuse. Jeden zacatecnik psal, jake mel s tim problemy, nez pochopil, ze za prikazem ma zmacknout enter. Tohle opravdu neni samozrejmost pro cloveka, ktery shell/konzoli/command.com nikdy nevidel. A neni jich malo. Podobne tabulator - naprosto skvela featurka, kteoru by mel kazdy uzivatel Linux znat. I novejsi windowsy ji uz okopirovaly. Tohle patri do zakladu, ne nekam do appendixu.
Precti si starsi diskuse. Jeden zacatecnik psal, jake mel s tim problemy, nez pochopil, ze za prikazem ma zmacknout enter. Tohle opravdu neni samozrejmost pro cloveka, ktery shell/konzoli/command.com nikdy nevidel. A neni jich malo. Podobne tabulator - naprosto skvela featurka, kteoru by mel kazdy uzivatel Linux znat. I novejsi windowsy ji uz okopirovaly. Tohle patri do zakladu, ne nekam do appendixu.Snad jsem nepsal, ze to tam byt nema, jisteze ANO, jen je to mozne rici jednou vetou u prvniho prikladu, tudiz si nedovedu predstavit, ze se temito trivialnostmi naplni kapitola "zakladu" - takto mi nejak vyznel tvuj prispevek. Tj. nerad bych cetl tento styl: --------------------------------- 1. Prikazy 1.1. Potvrzovani prikazu 1.1.1. Potvrzovani prikazu klavesou Enter 1.1.1.1. Z historie klavesy Enter Klavesa Enter se poprve objevila... bla bla bla bla bla 1.1.1.2. Provedeni potvrzeni prikazu klavesou Enter Prikazy, pote, co je napiseme do prikazove radky, musime potvrdit stiskem klavesy Enter. Klavesa Enter se vetsinou nachazi na pravem okraji hlavniho bloku klavesnice (obr. 1) a je bud oznacena napisem Enter nebo zalomenou sipkou (obr. 2)... 1.1.1.3 Kterymi prsty ovladame klavesu Enter Nyni je na case rozebrat si nektere kontroverze probihajici kolem otazky, jakym prstem klavesu Enter ovladame... 1.1.1.4 Doba stisku klavesy Enter Stisknuti klavesy Enter provadime kratce (prumerna doba stisku klavesy Enter byva kolem... ------------------------------------- Asi tak :) Kdyz vidim ty rozmachle nabehy do "historie a objasneni terminu", tak aby to neskoncilo podobne ;)
1.1.1.1. Z historie klavesy Entertak tahle kapitolka by me zrovna docela i zajimala :)
Prostě příklad, třeba: ls - potvrzení zmáčknutím enter, se stane... ls -a (enter)... "-a" je upřesňující, případně rozšiřující paremetr a ty se najdou v nápovědě přístupné : man ls. Prochází se posuvníkem a návrat zmáčknutím "q"(to také nemusí každý vědět). Další užitečné příkazy jsou ... a jejich použití a nápověda je obdobné.
Myslím, že pokud někoho historie nezajímá, není problém ji přeskočit.Vyhoda DOBRE ucebnice vetsinou byva v tom, ze cloveka efektivne provede tim nejdulezitejsim, prave kdyz ji bude nasledovat (na rozdil treba od prirucky nebo slovniku, kde si clovek vyhleda, co zrovna protrebuje). Co takhle proste jen slovnik pojmu podle vzoru man? Pokud nekoho neco nebude zajimat, proste to preskoci ;)
12.8.2005 07:18
elviin | skóre: 29
| blog: elviin
| Plzeň-Praha
Tiskni
Sdílej:
