Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Společnost Stripe se dohodla na akvizici společnosti OpenRouter. Za 7,5 miliardy dolarů.
Byla vydána nová verze 1.27 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V pátek 28. srpna se v Praze uskuteční již osmý Mobile Linux Hackday. Jako obvykle se potkáme v pražské pobočce SUSE v Karlíně na Křižíkově, takže kromě mobilního Linuxu je to tentokrát i příležitost přijít se podívat na nově zrekonstruované kanceláře. Začínáme v 10:00, ale dorazit můžete samozřejmě kdykoliv v průběhu dne. Setkáním vás provede David Heidelberg, vývojář GPU ovladačů v Mesa 3D a jeden z hlavních lidí české komunity kolem … více »
Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »Společnost Framework představila nový Framework Laptop 12 s Intel Core Series 3, Thunderbolt 4, Wi-Fi 7, volitelnou čtečkou otisků prstů a podsvícenou klávesnicí s open-source firmwarem ZMK. Objednat lze s předinstalovanou Fedorou 44 KDE Plasma.
Byl vydán Mozilla Firefox 154.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 154 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
man, info a web. Přestože se mi zpočátku toto rozdělení zdálo nelogické, dnes už je chápu a přimlouval bych se za ně i v této on-line učebnici. Ale rozhodně bych čtení dokumentace zařadil před skriptováním v shellu.
Osobně bych tedy význam vazby GNU/Linux poznamenal, ale jinak bych mnohem raději používal běžnější a příjemnější prostý Linux. Uvidíme, taky otázka.
Linus vytvoril Linux, to az po x letech k nemu RMS pripojil znacku GNU. Me osobne tohle honeni Stallmanova ega moc nebere.
Jasne, urcite je treba vysvetlit vztah Linuxu a GNU, ale vazne si nedovedu predstavit, ze v kazde vete se bude psat GNU Linux tohle a GNU Linux tamhle. Vite jak to bude pusobit na normalniho cloveka? Kdyz se tohle nastavuje v GNU&bsp;Linuxu takhle, jak to mam nastavit v Linuxu? Proste vetsina bude GNU povazovat za nejakou distribuci jako je Fedora ci Mandriva.
Cílem je vysvětlit to.Což se ovšem nemusí křížit s tím, že by se pro účely příručky akceptovalo označení celého systému jako Linux. Role GNU může být vysvětlena v kapitole Historie (včetně odstavce o názvech).
bash, podrobnější popis práce s ním (jak psát příkazy, proč zhruba co dělá, nastínit existenci aliasů, skriptů, proměnných, směrování výstupu a vstupu...).Nemyslím, že takto pojatá kapitola patří do první části. Ta mi zatím připadá jako úvodní, vysvětlující základní pojmy. A najednou mezi takhle stručnými a přehlednými kapitolkami se objeví jedna, která jde do hloubky a zabírá více místa, než všechny ostatní dohromady. Prostě já bych doporučoval, aby celá první část zůstala jen u vysvětlování základních pojmů. Tuto kapitolu bych přejmenoval na Příkazová řádka a vysvětlil v ní, co je to příkazová řádka a k čemu je dobrá, co je to shell, že příkazy se odesílají enterem, že bash ma doplňování pomocí tabulátoru a že šipkou nahoru si mohu vzít z historie předchozí příkazy. Základy práce se shellem a skriptování bych přesunul někam do hloubky, později. Je zbytečné a netaktické vylekat čtenáře hned na začátku
.
Jo, také někde do úvodu bych přidal kapitolku o práci s myší. Spousta začátečníků netuší, k čemu slouží prostřední tlačítko. A totéž se týká konzole (negrafické prostředí). Ta by v úvodní části také měla být vysvětlena včetně triků jako Alt-F1 nebo Alt-Šipka. Tohle nejspíše patří před Xy. Nejdříve vysvětlit, co je to konzole a co grafické prostředí. Probrat konzoli, pak Xy a nakonec dát pár (společných( rad kolem myši.
Nemyslím, že takto pojatá kapitola patří do první části. Ta mi zatím připadá jako úvodní, vysvětlující základní pojmy. A najednou mezi takhle stručnými a přehlednými kapitolkami se objeví jedna, která jde do hloubky a zabírá více místa, než všechny ostatní dohromady. Prostě já bych doporučoval, aby celá první část zůstala jen u vysvětlování základních pojmů. Tuto kapitolu bych přejmenoval na Příkazová řádka a vysvětlil v ní, co je to příkazová řádka a k čemu je dobrá, co je to shell, že příkazy se odesílají enterem, že bash ma doplňování pomocí tabulátoru a že šipkou nahoru si mohu vzít z historie předchozí příkazy. Základy práce se shellem a skriptování bych přesunul někam do hloubky, později. Je zbytečné a netaktické vylekat čtenáře hned na začátkuFííí... tohle (Enter, TAB...) jsou veci, ktere se vysvetli na 1 radce u prvniho prikladu, obsahem zbytku kapitoly bude pak co? Teoreticke nahromadeni "zakladu", aniz bude receno, k cemu to muze byt dobre? Zacatecnik s Linuxem ma nainstalovane distro a hleda, jak zobrazovat, kopirovat, mazat, vytvaret a editovat soubory v CLI, pripadne dalsi uzitecne funkce shellu, jako napr. spousteni skriptu, pouzivani programu na kompresi, zmena prav, jinych atributu atd. atd. Takze tohle, a take ne stylem "man", tj. vylistovanim vsech moznych funkci v kryptickych formulacich, ale spis pruvodce inteligentniho zacatecnika Linuxem (NAD RAMEC manualu jeho distribuce). Chcete dat dohromady ucebnici Linuxu nebo Zaklady prace s pocitacem? Cim vice obecnych kecu a prikladu, ktere se nedaji prakticky pouzit (typu jak napsat "Hallo world" nebo na pul stranky rozebirat, ze se prikazy odesilaji stisknutim klavesy Enter), tim hur, zvlast kdyz se tim zaplaca cely zacatek. Vemte si prece priklad z diskusi tady na ABC a zkuste teoreticka pojednani nebo pro me za me meditace nad funkci klavesy TAB odsunout do Appendixu..
Chcete dat dohromady ucebnici Linuxu nebo Zaklady prace s pocitacem? Cim vice obecnych kecu a prikladu, ktere se nedaji prakticky pouzit (typu jak napsat "Hallo world" nebo na pul stranky rozebirat, ze se prikazy odesilaji stisknutim klavesy Enter), tim hur, zvlast kdyz se tim zaplaca cely zacatek. Vemte si prece priklad z diskusi tady na ABC a zkuste teoreticka pojednani nebo pro me za me meditace nad funkci klavesy TAB odsunout do Appendixu.Precti si starsi diskuse. Jeden zacatecnik psal, jake mel s tim problemy, nez pochopil, ze za prikazem ma zmacknout enter. Tohle opravdu neni samozrejmost pro cloveka, ktery shell/konzoli/command.com nikdy nevidel. A neni jich malo. Podobne tabulator - naprosto skvela featurka, kteoru by mel kazdy uzivatel Linux znat. I novejsi windowsy ji uz okopirovaly. Tohle patri do zakladu, ne nekam do appendixu.
Precti si starsi diskuse. Jeden zacatecnik psal, jake mel s tim problemy, nez pochopil, ze za prikazem ma zmacknout enter. Tohle opravdu neni samozrejmost pro cloveka, ktery shell/konzoli/command.com nikdy nevidel. A neni jich malo. Podobne tabulator - naprosto skvela featurka, kteoru by mel kazdy uzivatel Linux znat. I novejsi windowsy ji uz okopirovaly. Tohle patri do zakladu, ne nekam do appendixu.Snad jsem nepsal, ze to tam byt nema, jisteze ANO, jen je to mozne rici jednou vetou u prvniho prikladu, tudiz si nedovedu predstavit, ze se temito trivialnostmi naplni kapitola "zakladu" - takto mi nejak vyznel tvuj prispevek. Tj. nerad bych cetl tento styl: --------------------------------- 1. Prikazy 1.1. Potvrzovani prikazu 1.1.1. Potvrzovani prikazu klavesou Enter 1.1.1.1. Z historie klavesy Enter Klavesa Enter se poprve objevila... bla bla bla bla bla 1.1.1.2. Provedeni potvrzeni prikazu klavesou Enter Prikazy, pote, co je napiseme do prikazove radky, musime potvrdit stiskem klavesy Enter. Klavesa Enter se vetsinou nachazi na pravem okraji hlavniho bloku klavesnice (obr. 1) a je bud oznacena napisem Enter nebo zalomenou sipkou (obr. 2)... 1.1.1.3 Kterymi prsty ovladame klavesu Enter Nyni je na case rozebrat si nektere kontroverze probihajici kolem otazky, jakym prstem klavesu Enter ovladame... 1.1.1.4 Doba stisku klavesy Enter Stisknuti klavesy Enter provadime kratce (prumerna doba stisku klavesy Enter byva kolem... ------------------------------------- Asi tak :) Kdyz vidim ty rozmachle nabehy do "historie a objasneni terminu", tak aby to neskoncilo podobne ;)
1.1.1.1. Z historie klavesy Entertak tahle kapitolka by me zrovna docela i zajimala :)
Prostě příklad, třeba: ls - potvrzení zmáčknutím enter, se stane... ls -a (enter)... "-a" je upřesňující, případně rozšiřující paremetr a ty se najdou v nápovědě přístupné : man ls. Prochází se posuvníkem a návrat zmáčknutím "q"(to také nemusí každý vědět). Další užitečné příkazy jsou ... a jejich použití a nápověda je obdobné.
Myslím, že pokud někoho historie nezajímá, není problém ji přeskočit.Vyhoda DOBRE ucebnice vetsinou byva v tom, ze cloveka efektivne provede tim nejdulezitejsim, prave kdyz ji bude nasledovat (na rozdil treba od prirucky nebo slovniku, kde si clovek vyhleda, co zrovna protrebuje). Co takhle proste jen slovnik pojmu podle vzoru man? Pokud nekoho neco nebude zajimat, proste to preskoci ;)
Tiskni
Sdílej: