Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czman, info a web. Přestože se mi zpočátku toto rozdělení zdálo nelogické, dnes už je chápu a přimlouval bych se za ně i v této on-line učebnici. Ale rozhodně bych čtení dokumentace zařadil před skriptováním v shellu.
10.8.2005 23:24
vladka | skóre: 23
| blog: vladimiruv
| Hlučín, Ostrava
10.8.2005 23:34
vladka | skóre: 23
| blog: vladimiruv
| Hlučín, Ostrava
10.8.2005 23:48
elviin | skóre: 29
| blog: elviin
| Plzeň-Praha
10.8.2005 23:56
vladka | skóre: 23
| blog: vladimiruv
| Hlučín, Ostrava
11.8.2005 01:03
m$ lipo $m | skóre: 19
| blog: čaj o páté
| Redmond
Osobně bych tedy význam vazby GNU/Linux poznamenal, ale jinak bych mnohem raději používal běžnější a příjemnější prostý Linux. Uvidíme, taky otázka.
11.8.2005 01:30
vladka | skóre: 23
| blog: vladimiruv
| Hlučín, Ostrava
Linus vytvoril Linux, to az po x letech k nemu RMS pripojil znacku GNU. Me osobne tohle honeni Stallmanova ega moc nebere.
Jasne, urcite je treba vysvetlit vztah Linuxu a GNU, ale vazne si nedovedu predstavit, ze v kazde vete se bude psat GNU Linux tohle a GNU Linux tamhle. Vite jak to bude pusobit na normalniho cloveka? Kdyz se tohle nastavuje v GNU&bsp;Linuxu takhle, jak to mam nastavit v Linuxu? Proste vetsina bude GNU povazovat za nejakou distribuci jako je Fedora ci Mandriva.
Cílem je vysvětlit to.Což se ovšem nemusí křížit s tím, že by se pro účely příručky akceptovalo označení celého systému jako Linux. Role GNU může být vysvětlena v kapitole Historie (včetně odstavce o názvech).
bash, podrobnější popis práce s ním (jak psát příkazy, proč zhruba co dělá, nastínit existenci aliasů, skriptů, proměnných, směrování výstupu a vstupu...).Nemyslím, že takto pojatá kapitola patří do první části. Ta mi zatím připadá jako úvodní, vysvětlující základní pojmy. A najednou mezi takhle stručnými a přehlednými kapitolkami se objeví jedna, která jde do hloubky a zabírá více místa, než všechny ostatní dohromady. Prostě já bych doporučoval, aby celá první část zůstala jen u vysvětlování základních pojmů. Tuto kapitolu bych přejmenoval na Příkazová řádka a vysvětlil v ní, co je to příkazová řádka a k čemu je dobrá, co je to shell, že příkazy se odesílají enterem, že bash ma doplňování pomocí tabulátoru a že šipkou nahoru si mohu vzít z historie předchozí příkazy. Základy práce se shellem a skriptování bych přesunul někam do hloubky, později. Je zbytečné a netaktické vylekat čtenáře hned na začátku
.
Jo, také někde do úvodu bych přidal kapitolku o práci s myší. Spousta začátečníků netuší, k čemu slouží prostřední tlačítko. A totéž se týká konzole (negrafické prostředí). Ta by v úvodní části také měla být vysvětlena včetně triků jako Alt-F1 nebo Alt-Šipka. Tohle nejspíše patří před Xy. Nejdříve vysvětlit, co je to konzole a co grafické prostředí. Probrat konzoli, pak Xy a nakonec dát pár (společných( rad kolem myši.
Nemyslím, že takto pojatá kapitola patří do první části. Ta mi zatím připadá jako úvodní, vysvětlující základní pojmy. A najednou mezi takhle stručnými a přehlednými kapitolkami se objeví jedna, která jde do hloubky a zabírá více místa, než všechny ostatní dohromady. Prostě já bych doporučoval, aby celá první část zůstala jen u vysvětlování základních pojmů. Tuto kapitolu bych přejmenoval na Příkazová řádka a vysvětlil v ní, co je to příkazová řádka a k čemu je dobrá, co je to shell, že příkazy se odesílají enterem, že bash ma doplňování pomocí tabulátoru a že šipkou nahoru si mohu vzít z historie předchozí příkazy. Základy práce se shellem a skriptování bych přesunul někam do hloubky, později. Je zbytečné a netaktické vylekat čtenáře hned na začátkuFííí... tohle (Enter, TAB...) jsou veci, ktere se vysvetli na 1 radce u prvniho prikladu, obsahem zbytku kapitoly bude pak co? Teoreticke nahromadeni "zakladu", aniz bude receno, k cemu to muze byt dobre? Zacatecnik s Linuxem ma nainstalovane distro a hleda, jak zobrazovat, kopirovat, mazat, vytvaret a editovat soubory v CLI, pripadne dalsi uzitecne funkce shellu, jako napr. spousteni skriptu, pouzivani programu na kompresi, zmena prav, jinych atributu atd. atd. Takze tohle, a take ne stylem "man", tj. vylistovanim vsech moznych funkci v kryptickych formulacich, ale spis pruvodce inteligentniho zacatecnika Linuxem (NAD RAMEC manualu jeho distribuce). Chcete dat dohromady ucebnici Linuxu nebo Zaklady prace s pocitacem? Cim vice obecnych kecu a prikladu, ktere se nedaji prakticky pouzit (typu jak napsat "Hallo world" nebo na pul stranky rozebirat, ze se prikazy odesilaji stisknutim klavesy Enter), tim hur, zvlast kdyz se tim zaplaca cely zacatek. Vemte si prece priklad z diskusi tady na ABC a zkuste teoreticka pojednani nebo pro me za me meditace nad funkci klavesy TAB odsunout do Appendixu.
Chcete dat dohromady ucebnici Linuxu nebo Zaklady prace s pocitacem? Cim vice obecnych kecu a prikladu, ktere se nedaji prakticky pouzit (typu jak napsat "Hallo world" nebo na pul stranky rozebirat, ze se prikazy odesilaji stisknutim klavesy Enter), tim hur, zvlast kdyz se tim zaplaca cely zacatek. Vemte si prece priklad z diskusi tady na ABC a zkuste teoreticka pojednani nebo pro me za me meditace nad funkci klavesy TAB odsunout do Appendixu.Precti si starsi diskuse. Jeden zacatecnik psal, jake mel s tim problemy, nez pochopil, ze za prikazem ma zmacknout enter. Tohle opravdu neni samozrejmost pro cloveka, ktery shell/konzoli/command.com nikdy nevidel. A neni jich malo. Podobne tabulator - naprosto skvela featurka, kteoru by mel kazdy uzivatel Linux znat. I novejsi windowsy ji uz okopirovaly. Tohle patri do zakladu, ne nekam do appendixu.
Precti si starsi diskuse. Jeden zacatecnik psal, jake mel s tim problemy, nez pochopil, ze za prikazem ma zmacknout enter. Tohle opravdu neni samozrejmost pro cloveka, ktery shell/konzoli/command.com nikdy nevidel. A neni jich malo. Podobne tabulator - naprosto skvela featurka, kteoru by mel kazdy uzivatel Linux znat. I novejsi windowsy ji uz okopirovaly. Tohle patri do zakladu, ne nekam do appendixu.Snad jsem nepsal, ze to tam byt nema, jisteze ANO, jen je to mozne rici jednou vetou u prvniho prikladu, tudiz si nedovedu predstavit, ze se temito trivialnostmi naplni kapitola "zakladu" - takto mi nejak vyznel tvuj prispevek. Tj. nerad bych cetl tento styl: --------------------------------- 1. Prikazy 1.1. Potvrzovani prikazu 1.1.1. Potvrzovani prikazu klavesou Enter 1.1.1.1. Z historie klavesy Enter Klavesa Enter se poprve objevila... bla bla bla bla bla 1.1.1.2. Provedeni potvrzeni prikazu klavesou Enter Prikazy, pote, co je napiseme do prikazove radky, musime potvrdit stiskem klavesy Enter. Klavesa Enter se vetsinou nachazi na pravem okraji hlavniho bloku klavesnice (obr. 1) a je bud oznacena napisem Enter nebo zalomenou sipkou (obr. 2)... 1.1.1.3 Kterymi prsty ovladame klavesu Enter Nyni je na case rozebrat si nektere kontroverze probihajici kolem otazky, jakym prstem klavesu Enter ovladame... 1.1.1.4 Doba stisku klavesy Enter Stisknuti klavesy Enter provadime kratce (prumerna doba stisku klavesy Enter byva kolem... ------------------------------------- Asi tak :) Kdyz vidim ty rozmachle nabehy do "historie a objasneni terminu", tak aby to neskoncilo podobne ;)
1.1.1.1. Z historie klavesy Entertak tahle kapitolka by me zrovna docela i zajimala :)
Prostě příklad, třeba: ls - potvrzení zmáčknutím enter, se stane... ls -a (enter)... "-a" je upřesňující, případně rozšiřující paremetr a ty se najdou v nápovědě přístupné : man ls. Prochází se posuvníkem a návrat zmáčknutím "q"(to také nemusí každý vědět). Další užitečné příkazy jsou ... a jejich použití a nápověda je obdobné.
Myslím, že pokud někoho historie nezajímá, není problém ji přeskočit.Vyhoda DOBRE ucebnice vetsinou byva v tom, ze cloveka efektivne provede tim nejdulezitejsim, prave kdyz ji bude nasledovat (na rozdil treba od prirucky nebo slovniku, kde si clovek vyhleda, co zrovna protrebuje). Co takhle proste jen slovnik pojmu podle vzoru man? Pokud nekoho neco nebude zajimat, proste to preskoci ;)
12.8.2005 07:18
elviin | skóre: 29
| blog: elviin
| Plzeň-Praha
Tiskni
Sdílej:
