Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Společnost OpenAI představila text-to-video AI model Sora 2 pro generování realistických videí z textového popisu. Přesnější, realističtější a lépe ovladatelný než předchozí modely. Nabízí také synchronizované dialogy a zvukové efekty.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.0, tj. první stabilní vydání založené na Ubuntu 24.04 LTS.
Rakouská armáda přechází na LibreOffice. Ne kvůli licencím (16 000 počítačů). Hlavním důvodem je digitální suverenita. Prezentace v pdf z LibreOffice Conference 2025.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na sérii kritických zranitelností v Cisco Adaptive Security Appliance (ASA) a Firepower Threat Defense (FTD) a Cisco IOS, CVE-2025-20333, CVE-2025-20363 a CVE-2025-20362. Zneužití těchto zranitelností může umožnit vzdálenému neautentizovanému útočníkovi spustit libovolný kód (RCE). Společnost Cisco uvedla, že si je vědoma aktivního zneužívání těchto zranitelností.
Ochrana uživatelů a zároveň příznivé podmínky pro rozvoj umělé inteligence (AI). Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo minimalistický návrh implementace evropského nařízení o umělé inteligenci, tzv. AI aktu. Český zákon zajišťuje ochranu občanům a bezpečné používání AI, ale zároveň vytváří pro-inovační prostředí, ve kterém se může AI naplno rozvíjet, firmy mohou využít jeho potenciál a nebudou zatíženy zbytečnou administrativou. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.
Dle plánu Linus Torvalds odstranil souborový systém bcachefs z mainline Linuxu. Tvůrce bcachefs Kent Overstreet na Patreonu informuje, že bcachefs je nově distribuován jako DKMS modul.
PIF, Silver Lake a Affinity Partners kupují videoherní společnost Electronic Arts (EA) za 55 miliard dolarů (1,14 bilionu korun).
Konference LinuxDays 2025 proběhne již tento víkend 4. a 5. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Účast na konferenci je zdarma.
... ale svědčíto o tom, že je lepší před testem nepít alkohol a pořádně se prospat.jak můžeš z pouhého jediného experimentu vyvodit takovýto závěr? - kde je kontrolní pokus? já když jsem se onehdy před přijímačkama ožral jak doga, tak jsem je udělal významně líp než na pokus za střízliva :-p
Asi po 6ti dnech - Lidi, to "ti" se tam nepíše, naučte se to... vypadá to odporně.odporně, odborně
Tak to já mám bohaté zkušenosti s nocí před zkouškou a dodržuju pár jednoduchých zásad:
Zaprvé, nepít alkohol. To bych ani nedokázal. Když jsem ve stresu nebo v nějaké nepříjemné situaci, dělá mi pouhé pomyšlení na alkohol zle.
Zadruhé, nejít spát. Kdykoliv jsem šel v noci před zkouškou spát, dopadlo to špatně. Kromě toho se dá ušetřit až polovina času na přípravu, když si člověk všechno zopakuje těsně před zkouškou. Nemusí totiž usilovat o uložení do dlouhodobé paměti. (Hlavně když ten předmět nestojí za nic.)
Možná bych přidal ještě třetí, mnohem obecnější (a zcela off-topic) zásadu: Nikdy nedělat nic v předstihu. Co je v předstihu, to je vždycky špatně a s dvojnásobnou spotřebou času.
Zaprvé, nepít alkohol. To bych ani nedokázal. Když jsem ve stresu nebo v nějaké nepříjemné situaci, dělá mi pouhé pomyšlení na alkohol zle.Mírné pití alkoholu nevadí. Člověk se uvolní a lépe se na to připraví. Ale rozhodně nechlastat, aby to znamenalo druhý den kocovinu. A nehulit trávu (zhoršuje vybavování z paměti).
Zadruhé, nejít spát. Kdykoliv jsem šel v noci před zkouškou spát, dopadlo to špatně.Taky blbost. Pokud se člověk učí přes noc, má informace v mozku nezpracované a může se mu v tom udělat pořádný guláš (vím, o čem mluvím - např. moje někdejší zkouška z fyziky byla přímo učebnicovou ukázkou). Naopak - jít spát dostatečně brzo (třeba v mírném alkoholickém opojení). A pokud možno se poslední den před zkouškou vůbec neučit.
Kromě toho se dá ušetřit až polovina času na přípravu, když si člověk všechno zopakuje těsně před zkouškou. Nemusí totiž usilovat o uložení do dlouhodobé paměti. (Hlavně když ten předmět nestojí za nic.)Viz výše. Navíc většina předmětů není pro srandu králíkům (některé ano, ale zase tolik jich není; kdo za "špatný předmět" považuje třeba Programovací techniky, toho bych fackoval, až by se mu hlava protáčela dokola) a proto je naopak dobře, pokud se to do dlouhodobé paměti uloží.
Nikdy nedělat nic v předstihu. Co je v předstihu, to je vždycky špatně a s dvojnásobnou spotřebou času.Omyl. V předstihu se pracuje v mnohem větším klidu, s méně chybami a často mnohem rychleji než ve spěchu na poslední chvíli.
Mírné pití alkoholu nevadí. Člověk se uvolní a lépe se na to připraví. Ale rozhodně nechlastat, aby to znamenalo druhý den kocovinu.
V mém případě by pití ve stresu znamenalo zcela jistě šavli. I v malých dávkách.
Naopak - jít spát dostatečně brzo (třeba v mírném alkoholickém opojení). A pokud možno se poslední den před zkouškou vůbec neučit.
Tohle je taková nesmyslná iluze, kterou člověku vtloukají do hlavy učitelé už od základní školy. Kdysi jsem něčemu takovému věřil a trvalo mi roky, než jsem zjistil, že jde o nesmysl. Jak se říká, understanding comes with time. Neučit se poslední den a jít před zkouškou spát je extrémní plýtvání časem. Takový postup totiž předpokládá, že člověk má celou zkoušenou látku v dlouhodobé paměti. Dostat ji do dlouhodobé paměti zabere přinejmenším trojnásobek času ve srovnání s pamětí krátkodobou (na dobu cca 10 hodin).
Navíc většina předmětů není pro srandu králíkům (některé ano, ale zase tolik jich není; kdo za "špatný předmět" považuje třeba Programovací techniky, toho bych fackoval, až by se mu hlava protáčela dokola) a proto je naopak dobře, pokud se to do dlouhodobé paměti uloží.
Předmět „Programovací techniky“ na mé škole (MFF UK) není, netuším tedy, co si pod tím mám představit a do jaké míry je zrovna tento předmět užitečný. Asi jsem se v tomto ohledu nevyjádřil dost jasně, proto svůj názor zdůvodním podrobněji, abych předešel nedorozumění.
Je naprosto samozřejmé, že si člověk musí z každého předmětu trvale pamatovat všechny důležité výsledky a poznatky podstatné pro další studium, případně pro praxi. Jaký je ovšem důvod, abych si pamatoval kupříkladu všechny podrobnosti důkazu věty o stacionárních bodech lagrangiánu déle než po dobu zkoušky? Věty o ekvivalenci ČRF, Turingových strojů, Markovových algoritmů a kdovíčeho ještě je rovněž dobré znát. Ale je opravdu nezbytné mít v trvalé paměti jejich důkazy, vzorec po vzorci? Z dalších takových chuťovek jmenujme třeba větu o planárním separátoru nebo nejrůznější věty o Chomského hierarchii. Když dělám něco ve Flexu nebo v Bisonu, samozřejmě bych měl vědět, kde v Chomského hierarchii se to bude nacházet. Ale opravdu musím trvale umět všechen formalismus kolem toho? Ne, nemusím. Na to je totiž krátkodobá paměť a její obrovský potenciál se dá využít jedině po krátkou dobu.
Abych to shrnul do jedné věty: Trvalé znalosti, které si má student z předmětu odnést, nelze srovnávat se znalostmi, které musí předvést u zkoušky.
Omyl. V předstihu se pracuje v mnohem větším klidu, s méně chybami a často mnohem rychleji než ve spěchu na poslední chvíli.
Tak to asi žijeme každý v jiném světě. Ve světě, kde žiju já, věci v předstihu ze zásady nedělám. Otázka ovšem je, co přesně se pod takovým pojmem rozumí a na jaké úkoly se dá podobná zásada aplikovat. Proto tuhle (vágní) tezi nemá smysl dál podrobně rozebírat.
I v malých dávkách.Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství
Tohle je taková nesmyslná iluze, kterou člověku vtloukají do hlavy učitelé už od základní školy. Kdysi jsem něčemu takovému věřil a trvalo mi roky, než jsem zjistil, že jde o nesmysl. Jak se říká, understanding comes with time.To je přesně ono. Understanding, ne pouze plain knowledge. Mozek potřebuje čas, aby si získané informace zpracoval. Největší část se děje ve REM fázi spánku. Ohledně úspěchu u zkoušky záleží na tom, jak je tato organizována. Pokud se zkouší pouze holé znalosti, nemusí mít nezpracovanost informací příliš velký vliv. Pokud se ale testuje použití znalostí v praxi, má to vliv velmi podstatný.
Předmět „Programovací techniky“ na mé škole (MFF UK) není, netuším tedy, co si pod tím mám představit a do jaké míry je zrovna tento předmět užitečný. Asi jsem se v tomto ohledu nevyjádřil dost jasně, proto svůj názor zdůvodním podrobněji, abych předešel nedorozumění.Předmět Programovací techniky (nebo jinak nazvaný předmět s podobným obsahem) je jedním ze základních předmětů pro všechny, kdo chtějí vytvářet programy. Absolvent předmětu by měl mít přehled o možnostech ukládání dat a manipulace s nimi, a to především ve vazbě na operační a paměťovou složitost. Tedy vědět, jak v určitém případě ukládat data a manipulovat s nimi (zvolit vhodné metody). Bohužel, spousta lidí tvoří programy zjevně bez toho, aniž by k této oblasti byť jen přičichli. Pak z nich vypadávají pomalé a žravé programy. Proto považuji právě tento předmět za něco, co by nemělo sloužit jen k získání známky u zkoušky.
Trvalé znalosti, které si má student z předmětu odnést, nelze srovnávat se znalostmi, které musí předvést u zkoušky.To je samozřejmě pravda. Ale pokud se pro učení zvolí špatná metoda, moc z těch trvalých znalostí nezbyde.
Tak to asi žijeme každý v jiném světě. Ve světě, kde žiju já, věci v předstihu ze zásady nedělám. Otázka ovšem je, co přesně se pod takovým pojmem rozumí a na jaké úkoly se dá podobná zásada aplikovat. Proto tuhle (vágní) tezi nemá smysl dál podrobně rozebírat.Přiznám se, že obvykle také nic nedělám v předstihu, spíš skoro všechno na poslední chvíli, případně i po ní
Tiskni
Sdílej: