F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »... ale svědčíto o tom, že je lepší před testem nepít alkohol a pořádně se prospat.jak můžeš z pouhého jediného experimentu vyvodit takovýto závěr? - kde je kontrolní pokus? já když jsem se onehdy před přijímačkama ožral jak doga, tak jsem je udělal významně líp než na pokus za střízliva :-p
.
Jinak do autoškoly jsem občas chodil "pod vlivem" (samozřejmě jen na teorii, ne na jízdy!) a na výsledky kontrolních testů to nemělo vliv - vždycky na plný počet
. Jinak spousta kamosu su proste pred jizdama skocila na panka ci na par pivek. No nejlepsi byl muj ucitel autoskoly, ten mi rekl at si den pred zaverkama at se du nekam striskat at nejsem rano nervozni
. Ackoliv to mi rikal skoro furt jsme byl furt desne nervozni. jsem se moc zamyslel nad tim ze bych mohl nekoho zranit atd...
to je tak kdyz clovek veze skupinu nalytejch z plesu a ted mu vsichni radej kam ma jed. No tak jsem se rozhodl ze neposlechnu ani jednoho, takze mi zbyla jen jedno volba a to do protismeru, by clovek nerekl jak rychle se vsichni sklidnily, nekteri vypadali i celkem vydesene
"Každý ví, jak je důležité jít ke zkoušce střízlivý. Na nepochopení této prosté skutečnosti byla založena nejedna kariéra počišťovače či kytarového virtuosa v metru." (T. Prattchett)
Máš u mě pivo ...
Škoda, že za mých mladých let tohle nebylo. Mohla by to být docela sranda.
(Nebo vlastně bylo, ale já k nám se to jaksi tehdy nedoneslo...) (Pokud i bez znalosti procent a toho, že střední škola se píše s malým s (další věci nekomentuji), je člověk lepší než devatenáct z dvaceti jeho vrstevníků, tak je to docela tristní...
)
. Co se procent týče, tak tam mám spíš problém že si nějak vždy popřeházím čísla. No asi si to budu muset celej život psát do trojčlenky
To si ještě rozmyslím ...
Asi po 6ti dnech - Lidi, to "ti" se tam nepíše, naučte se to... vypadá to odporně.odporně, odborně
.
Tak to já mám bohaté zkušenosti s nocí před zkouškou a dodržuju pár jednoduchých zásad:
Zaprvé, nepít alkohol. To bych ani nedokázal. Když jsem ve stresu nebo v nějaké nepříjemné situaci, dělá mi pouhé pomyšlení na alkohol zle.
Zadruhé, nejít spát. Kdykoliv jsem šel v noci před zkouškou spát, dopadlo to špatně. Kromě toho se dá ušetřit až polovina času na přípravu, když si člověk všechno zopakuje těsně před zkouškou. Nemusí totiž usilovat o uložení do dlouhodobé paměti. (Hlavně když ten předmět nestojí za nic.)
Možná bych přidal ještě třetí, mnohem obecnější (a zcela off-topic) zásadu: Nikdy nedělat nic v předstihu. Co je v předstihu, to je vždycky špatně a s dvojnásobnou spotřebou času.
Zaprvé, nepít alkohol. To bych ani nedokázal. Když jsem ve stresu nebo v nějaké nepříjemné situaci, dělá mi pouhé pomyšlení na alkohol zle.Mírné pití alkoholu nevadí. Člověk se uvolní a lépe se na to připraví. Ale rozhodně nechlastat, aby to znamenalo druhý den kocovinu. A nehulit trávu (zhoršuje vybavování z paměti).
Zadruhé, nejít spát. Kdykoliv jsem šel v noci před zkouškou spát, dopadlo to špatně.Taky blbost. Pokud se člověk učí přes noc, má informace v mozku nezpracované a může se mu v tom udělat pořádný guláš (vím, o čem mluvím - např. moje někdejší zkouška z fyziky byla přímo učebnicovou ukázkou). Naopak - jít spát dostatečně brzo (třeba v mírném alkoholickém opojení). A pokud možno se poslední den před zkouškou vůbec neučit.
Kromě toho se dá ušetřit až polovina času na přípravu, když si člověk všechno zopakuje těsně před zkouškou. Nemusí totiž usilovat o uložení do dlouhodobé paměti. (Hlavně když ten předmět nestojí za nic.)Viz výše. Navíc většina předmětů není pro srandu králíkům (některé ano, ale zase tolik jich není; kdo za "špatný předmět" považuje třeba Programovací techniky, toho bych fackoval, až by se mu hlava protáčela dokola) a proto je naopak dobře, pokud se to do dlouhodobé paměti uloží.
Nikdy nedělat nic v předstihu. Co je v předstihu, to je vždycky špatně a s dvojnásobnou spotřebou času.Omyl. V předstihu se pracuje v mnohem větším klidu, s méně chybami a často mnohem rychleji než ve spěchu na poslední chvíli.
Mírné pití alkoholu nevadí. Člověk se uvolní a lépe se na to připraví. Ale rozhodně nechlastat, aby to znamenalo druhý den kocovinu.
V mém případě by pití ve stresu znamenalo zcela jistě šavli. I v malých dávkách.
Naopak - jít spát dostatečně brzo (třeba v mírném alkoholickém opojení). A pokud možno se poslední den před zkouškou vůbec neučit.
Tohle je taková nesmyslná iluze, kterou člověku vtloukají do hlavy učitelé už od základní školy. Kdysi jsem něčemu takovému věřil a trvalo mi roky, než jsem zjistil, že jde o nesmysl. Jak se říká, understanding comes with time. Neučit se poslední den a jít před zkouškou spát je extrémní plýtvání časem. Takový postup totiž předpokládá, že člověk má celou zkoušenou látku v dlouhodobé paměti. Dostat ji do dlouhodobé paměti zabere přinejmenším trojnásobek času ve srovnání s pamětí krátkodobou (na dobu cca 10 hodin).
Navíc většina předmětů není pro srandu králíkům (některé ano, ale zase tolik jich není; kdo za "špatný předmět" považuje třeba Programovací techniky, toho bych fackoval, až by se mu hlava protáčela dokola) a proto je naopak dobře, pokud se to do dlouhodobé paměti uloží.
Předmět „Programovací techniky“ na mé škole (MFF UK) není, netuším tedy, co si pod tím mám představit a do jaké míry je zrovna tento předmět užitečný. Asi jsem se v tomto ohledu nevyjádřil dost jasně, proto svůj názor zdůvodním podrobněji, abych předešel nedorozumění.
Je naprosto samozřejmé, že si člověk musí z každého předmětu trvale pamatovat všechny důležité výsledky a poznatky podstatné pro další studium, případně pro praxi. Jaký je ovšem důvod, abych si pamatoval kupříkladu všechny podrobnosti důkazu věty o stacionárních bodech lagrangiánu déle než po dobu zkoušky? Věty o ekvivalenci ČRF, Turingových strojů, Markovových algoritmů a kdovíčeho ještě je rovněž dobré znát. Ale je opravdu nezbytné mít v trvalé paměti jejich důkazy, vzorec po vzorci? Z dalších takových chuťovek jmenujme třeba větu o planárním separátoru nebo nejrůznější věty o Chomského hierarchii. Když dělám něco ve Flexu nebo v Bisonu, samozřejmě bych měl vědět, kde v Chomského hierarchii se to bude nacházet. Ale opravdu musím trvale umět všechen formalismus kolem toho? Ne, nemusím. Na to je totiž krátkodobá paměť a její obrovský potenciál se dá využít jedině po krátkou dobu.
Abych to shrnul do jedné věty: Trvalé znalosti, které si má student z předmětu odnést, nelze srovnávat se znalostmi, které musí předvést u zkoušky.
Omyl. V předstihu se pracuje v mnohem větším klidu, s méně chybami a často mnohem rychleji než ve spěchu na poslední chvíli.
Tak to asi žijeme každý v jiném světě. Ve světě, kde žiju já, věci v předstihu ze zásady nedělám. Otázka ovšem je, co přesně se pod takovým pojmem rozumí a na jaké úkoly se dá podobná zásada aplikovat. Proto tuhle (vágní) tezi nemá smysl dál podrobně rozebírat.
I v malých dávkách.Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství
Tohle je taková nesmyslná iluze, kterou člověku vtloukají do hlavy učitelé už od základní školy. Kdysi jsem něčemu takovému věřil a trvalo mi roky, než jsem zjistil, že jde o nesmysl. Jak se říká, understanding comes with time.To je přesně ono. Understanding, ne pouze plain knowledge. Mozek potřebuje čas, aby si získané informace zpracoval. Největší část se děje ve REM fázi spánku. Ohledně úspěchu u zkoušky záleží na tom, jak je tato organizována. Pokud se zkouší pouze holé znalosti, nemusí mít nezpracovanost informací příliš velký vliv. Pokud se ale testuje použití znalostí v praxi, má to vliv velmi podstatný.
Předmět „Programovací techniky“ na mé škole (MFF UK) není, netuším tedy, co si pod tím mám představit a do jaké míry je zrovna tento předmět užitečný. Asi jsem se v tomto ohledu nevyjádřil dost jasně, proto svůj názor zdůvodním podrobněji, abych předešel nedorozumění.Předmět Programovací techniky (nebo jinak nazvaný předmět s podobným obsahem) je jedním ze základních předmětů pro všechny, kdo chtějí vytvářet programy. Absolvent předmětu by měl mít přehled o možnostech ukládání dat a manipulace s nimi, a to především ve vazbě na operační a paměťovou složitost. Tedy vědět, jak v určitém případě ukládat data a manipulovat s nimi (zvolit vhodné metody). Bohužel, spousta lidí tvoří programy zjevně bez toho, aniž by k této oblasti byť jen přičichli. Pak z nich vypadávají pomalé a žravé programy. Proto považuji právě tento předmět za něco, co by nemělo sloužit jen k získání známky u zkoušky.
Trvalé znalosti, které si má student z předmětu odnést, nelze srovnávat se znalostmi, které musí předvést u zkoušky.To je samozřejmě pravda. Ale pokud se pro učení zvolí špatná metoda, moc z těch trvalých znalostí nezbyde.
Tak to asi žijeme každý v jiném světě. Ve světě, kde žiju já, věci v předstihu ze zásady nedělám. Otázka ovšem je, co přesně se pod takovým pojmem rozumí a na jaké úkoly se dá podobná zásada aplikovat. Proto tuhle (vágní) tezi nemá smysl dál podrobně rozebírat.Přiznám se, že obvykle také nic nedělám v předstihu, spíš skoro všechno na poslední chvíli, případně i po ní
Vím, že je to pitomost, leč lidská lenost je mnohem silnější.
Mimochodem, japonský úspěch v mnoha oblastech vychází kromě jiného právě z toho, že jsou schopni pracovat přesně podle plánu a již dopředu předcházet možnému zpoždění a jiným problémům. Kdežto Češi to mají obvykle na háku, nechají věci uležet a pak je na poslední chvíli dotahují (často s chybami).
No holt asi i mistr tesar...
(Ve stresu a kdyz to chce mit vcas clovek snadno dela chyby a Klokanek za chyby body odcita.)
Tiskni
Sdílej: