Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »... ale svědčíto o tom, že je lepší před testem nepít alkohol a pořádně se prospat.jak můžeš z pouhého jediného experimentu vyvodit takovýto závěr? - kde je kontrolní pokus? já když jsem se onehdy před přijímačkama ožral jak doga, tak jsem je udělal významně líp než na pokus za střízliva :-p
Asi po 6ti dnech - Lidi, to "ti" se tam nepíše, naučte se to... vypadá to odporně.odporně, odborně
Tak to já mám bohaté zkušenosti s nocí před zkouškou a dodržuju pár jednoduchých zásad:
Zaprvé, nepít alkohol. To bych ani nedokázal. Když jsem ve stresu nebo v nějaké nepříjemné situaci, dělá mi pouhé pomyšlení na alkohol zle.
Zadruhé, nejít spát. Kdykoliv jsem šel v noci před zkouškou spát, dopadlo to špatně. Kromě toho se dá ušetřit až polovina času na přípravu, když si člověk všechno zopakuje těsně před zkouškou. Nemusí totiž usilovat o uložení do dlouhodobé paměti. (Hlavně když ten předmět nestojí za nic.)
Možná bych přidal ještě třetí, mnohem obecnější (a zcela off-topic) zásadu: Nikdy nedělat nic v předstihu. Co je v předstihu, to je vždycky špatně a s dvojnásobnou spotřebou času.
Zaprvé, nepít alkohol. To bych ani nedokázal. Když jsem ve stresu nebo v nějaké nepříjemné situaci, dělá mi pouhé pomyšlení na alkohol zle.Mírné pití alkoholu nevadí. Člověk se uvolní a lépe se na to připraví. Ale rozhodně nechlastat, aby to znamenalo druhý den kocovinu. A nehulit trávu (zhoršuje vybavování z paměti).
Zadruhé, nejít spát. Kdykoliv jsem šel v noci před zkouškou spát, dopadlo to špatně.Taky blbost. Pokud se člověk učí přes noc, má informace v mozku nezpracované a může se mu v tom udělat pořádný guláš (vím, o čem mluvím - např. moje někdejší zkouška z fyziky byla přímo učebnicovou ukázkou). Naopak - jít spát dostatečně brzo (třeba v mírném alkoholickém opojení). A pokud možno se poslední den před zkouškou vůbec neučit.
Kromě toho se dá ušetřit až polovina času na přípravu, když si člověk všechno zopakuje těsně před zkouškou. Nemusí totiž usilovat o uložení do dlouhodobé paměti. (Hlavně když ten předmět nestojí za nic.)Viz výše. Navíc většina předmětů není pro srandu králíkům (některé ano, ale zase tolik jich není; kdo za "špatný předmět" považuje třeba Programovací techniky, toho bych fackoval, až by se mu hlava protáčela dokola) a proto je naopak dobře, pokud se to do dlouhodobé paměti uloží.
Nikdy nedělat nic v předstihu. Co je v předstihu, to je vždycky špatně a s dvojnásobnou spotřebou času.Omyl. V předstihu se pracuje v mnohem větším klidu, s méně chybami a často mnohem rychleji než ve spěchu na poslední chvíli.
Mírné pití alkoholu nevadí. Člověk se uvolní a lépe se na to připraví. Ale rozhodně nechlastat, aby to znamenalo druhý den kocovinu.
V mém případě by pití ve stresu znamenalo zcela jistě šavli. I v malých dávkách.
Naopak - jít spát dostatečně brzo (třeba v mírném alkoholickém opojení). A pokud možno se poslední den před zkouškou vůbec neučit.
Tohle je taková nesmyslná iluze, kterou člověku vtloukají do hlavy učitelé už od základní školy. Kdysi jsem něčemu takovému věřil a trvalo mi roky, než jsem zjistil, že jde o nesmysl. Jak se říká, understanding comes with time. Neučit se poslední den a jít před zkouškou spát je extrémní plýtvání časem. Takový postup totiž předpokládá, že člověk má celou zkoušenou látku v dlouhodobé paměti. Dostat ji do dlouhodobé paměti zabere přinejmenším trojnásobek času ve srovnání s pamětí krátkodobou (na dobu cca 10 hodin).
Navíc většina předmětů není pro srandu králíkům (některé ano, ale zase tolik jich není; kdo za "špatný předmět" považuje třeba Programovací techniky, toho bych fackoval, až by se mu hlava protáčela dokola) a proto je naopak dobře, pokud se to do dlouhodobé paměti uloží.
Předmět „Programovací techniky“ na mé škole (MFF UK) není, netuším tedy, co si pod tím mám představit a do jaké míry je zrovna tento předmět užitečný. Asi jsem se v tomto ohledu nevyjádřil dost jasně, proto svůj názor zdůvodním podrobněji, abych předešel nedorozumění.
Je naprosto samozřejmé, že si člověk musí z každého předmětu trvale pamatovat všechny důležité výsledky a poznatky podstatné pro další studium, případně pro praxi. Jaký je ovšem důvod, abych si pamatoval kupříkladu všechny podrobnosti důkazu věty o stacionárních bodech lagrangiánu déle než po dobu zkoušky? Věty o ekvivalenci ČRF, Turingových strojů, Markovových algoritmů a kdovíčeho ještě je rovněž dobré znát. Ale je opravdu nezbytné mít v trvalé paměti jejich důkazy, vzorec po vzorci? Z dalších takových chuťovek jmenujme třeba větu o planárním separátoru nebo nejrůznější věty o Chomského hierarchii. Když dělám něco ve Flexu nebo v Bisonu, samozřejmě bych měl vědět, kde v Chomského hierarchii se to bude nacházet. Ale opravdu musím trvale umět všechen formalismus kolem toho? Ne, nemusím. Na to je totiž krátkodobá paměť a její obrovský potenciál se dá využít jedině po krátkou dobu.
Abych to shrnul do jedné věty: Trvalé znalosti, které si má student z předmětu odnést, nelze srovnávat se znalostmi, které musí předvést u zkoušky.
Omyl. V předstihu se pracuje v mnohem větším klidu, s méně chybami a často mnohem rychleji než ve spěchu na poslední chvíli.
Tak to asi žijeme každý v jiném světě. Ve světě, kde žiju já, věci v předstihu ze zásady nedělám. Otázka ovšem je, co přesně se pod takovým pojmem rozumí a na jaké úkoly se dá podobná zásada aplikovat. Proto tuhle (vágní) tezi nemá smysl dál podrobně rozebírat.
I v malých dávkách.Alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství
Tohle je taková nesmyslná iluze, kterou člověku vtloukají do hlavy učitelé už od základní školy. Kdysi jsem něčemu takovému věřil a trvalo mi roky, než jsem zjistil, že jde o nesmysl. Jak se říká, understanding comes with time.To je přesně ono. Understanding, ne pouze plain knowledge. Mozek potřebuje čas, aby si získané informace zpracoval. Největší část se děje ve REM fázi spánku. Ohledně úspěchu u zkoušky záleží na tom, jak je tato organizována. Pokud se zkouší pouze holé znalosti, nemusí mít nezpracovanost informací příliš velký vliv. Pokud se ale testuje použití znalostí v praxi, má to vliv velmi podstatný.
Předmět „Programovací techniky“ na mé škole (MFF UK) není, netuším tedy, co si pod tím mám představit a do jaké míry je zrovna tento předmět užitečný. Asi jsem se v tomto ohledu nevyjádřil dost jasně, proto svůj názor zdůvodním podrobněji, abych předešel nedorozumění.Předmět Programovací techniky (nebo jinak nazvaný předmět s podobným obsahem) je jedním ze základních předmětů pro všechny, kdo chtějí vytvářet programy. Absolvent předmětu by měl mít přehled o možnostech ukládání dat a manipulace s nimi, a to především ve vazbě na operační a paměťovou složitost. Tedy vědět, jak v určitém případě ukládat data a manipulovat s nimi (zvolit vhodné metody). Bohužel, spousta lidí tvoří programy zjevně bez toho, aniž by k této oblasti byť jen přičichli. Pak z nich vypadávají pomalé a žravé programy. Proto považuji právě tento předmět za něco, co by nemělo sloužit jen k získání známky u zkoušky.
Trvalé znalosti, které si má student z předmětu odnést, nelze srovnávat se znalostmi, které musí předvést u zkoušky.To je samozřejmě pravda. Ale pokud se pro učení zvolí špatná metoda, moc z těch trvalých znalostí nezbyde.
Tak to asi žijeme každý v jiném světě. Ve světě, kde žiju já, věci v předstihu ze zásady nedělám. Otázka ovšem je, co přesně se pod takovým pojmem rozumí a na jaké úkoly se dá podobná zásada aplikovat. Proto tuhle (vágní) tezi nemá smysl dál podrobně rozebírat.Přiznám se, že obvykle také nic nedělám v předstihu, spíš skoro všechno na poslední chvíli, případně i po ní
Tiskni
Sdílej: