O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Moto: Netvrdím, že tohle všechno je pravda, ale takhle si to pamatuji.
Jiří Kodet
Tedy, ne že bych na tom měl nějakou zásluhu, ale troufám si říct, že jsem se tak trochu nachomýtl k tomu, když to všechno začínalo, konkrétně když to začínalo na „matematice“ na Přírodovědecké fakultě v Brně. Myslím, že některé věci, o kterých budu psát, si už málokdo pamatuje. Nevím, kolik lidí dnes ještě dnes tuší, co to byl Listserv nebo Gopher. Byla by škoda, kdyby tyto pojmy z internetového dávnověku upadly v zapomenutí úplně.
Nedělám si nárok na přesnost, úplnost, ba ani správnost svých vzpomínek. Hodně informaci, které uvádím, se dá dohledat na internetu, ale ani to není zárukou správnosti. Velmi dobrým zdrojem informací o počátcích internetu v našich zemích je Zpravodaj Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity. Jsem si také jist, že někteří pamětníci z Fakulty informatiky nebo z Ústavu výpočetní techniky by mě mohli doplnit nebo opravit.
Do textu jsem zařadil odkazy na další zdroje informací k uváděným tématům. Snažil jsem použít zejména informace na anglické verzi Wikipedie, kde je, jak předpokládám, poměrně velká pravděpodobnost, že tyto informace budou k dispozici ještě dlouhou dobu. Jen u ryze českých témat jsou odkazy na české zdroje, několik odkazů je na zdroje, u kterých není moc jisté, jestli se po nějaké době neztratí.
Kromě tohoto úvodu moje vzpomínky zaplnily celkem 10 kapitol, pokusím se je zveřejňovat po týdnu.
Dokončeno v lednu 2024.
Tiskni
Sdílej:
myš připlavala outputem do cpu přelezla user interface a skočila na zem a zustala tam páč asi jakoby neví jak se jako dostat zpátky do žumpy :O :O :D ;D