Didotův systém (diskuse)

[xkesh]

proč Didot rozdělil 1 m na 2660 dílů aby mu tak vznikl 1 b? Přece ho to nenapadlo jen tak...

Že by nedělil metr?

[martidlo]

Bohužel dělil... 1000/2660 = 0,375 939 85 mm, tj. 1 bod. Typografické jednotky

[maník]

Je to 1/72 francouzského královského palce, který měřil 27,07 mm. Ne všechno na Internetu je pravda

[martidlo]

To pak ale vychází nepřesně.

[Kyosuke]

Kde co vychází nepřesně?

[pasmen]

A teď se zeptá, proč rozdělil palec nějakého žabožrouta přesně na 72 dílů, aby dostal bod...

[martidlo]

Že by to bylo kvůli 72 bodům?

[pasmen]

Co to?

[martidlo]

Dedukce...

[pasmen]

Tak o tom dost silně pochybuju

[martidlo]

A ty to víš?

[martidlo]

Pardon, blbě jsem počítala... vychází to 0,375 972 222... proboha, proč je to všude jinak?

[Kyosuke]

To bude tím rozpínáním časoprostoru nebo tak něco.

[martidlo]

Asi jo... jsou prostě věci mezi nebem a zemí...

[Kyosuke]

A vejde se jich tam čím dál tím víc!

[martidlo]

Takže se tady bavíme celkem o ničem

[maník]

To vážně nevím. Můžu Vám ale doporučit velice spolehlivý zdroj: Jaroslav Hrubý - Úvod do počítačové typografie.

[martidlo]

Používám Berana a taky Kočičku a Blažka... jinak v mé knihovně mají od pana Hrubého pouze knihu Technická příručka pro sluchově postižené :)

[xkesh]

Pardon, blbě jsem počítala... vychází to 0,375 972 222... proboha, proč je to všude jinak?

Znáte tu pohádku o tom, jak už se dneska nemusí nic vědět, protože je všechno "na Internetu"?

[CEST]

Ja teda nevim, ale pokud umis anglicky, tak mi stacilo dvakrat zagooglit a vzit dva vysledky z wikipedia (pokud najdete nekdo presvedcivejsi zdroje, dam se presvedcit, ze to je jinak).

http://en.wikipedia.org/wiki/Didot

About 1780 François-Ambroise Didot adapted the "point" system for sizing typefaces by width. This he established as 1/72nd of a French inch

a pak hledacka na french inch

http://en.wikipedia.org/wiki/French_units_of_measurement

tady zjistis, ze "The French royal foot is exactly 9000/27706 metres", dale pak "pouce(This corresponds to the inch, a traditional English unit) = 1/12 of pied du roi (Commonly abbreviated to 'Pied', this corresponds to the foot, a traditional English unit.)" a jednoduchou matematikou 9000/27706 * 1000 * 1/12 * 1/72 dostanes tech vyslednych 0.37597151038282923073mm, ale rekl bych, ze ty desetiny mas spatne, aspon teda podle tech vypoctu wikipedie, ktery mi pripadaji logicky. Jinak to teda vypada, ze Didot nerozdelil metr na 2660 dilu, ale podle vypoctu 1000/(9000/27706*1/12*1/72*1000) = 2659.776 se to zaokrouhlilo na 2660, proto vychazeji ty desetinky jinak. A ten rozdil 0.000031660mm (0.0000012464palcu), ktery vznikne, je zanedbatelny, protoze (jestli dobre pocitam), tak by to znamenalo jeden pixel az pri rozliseni 802254.936 DPI.

9000/27706*1/12*1/72*1000 = 1 didot skutecny

1000/2660 = 1 didot podle metru

1 inch = 25.4mm

rozliseni = dot/inch

1 px /((9000/27706*1/12*1/72*1000 - 1000/2660)/25.4) in = 802254.936 DPI

A 802254.936 je opravdu hodne, takze se proste ten rozdil da zanedbat.

[disorder]

cize skutocny je 15625 / 41559

[CEST]

No, mas pravdu Ale pro me by bylo asi jednodussi pamatovat si to jako

9000/27706*1/12*1/72*1000

9000 je jednoduchy, 27706 je jediny slozity cislo 1/12 je pocet palcu na stopu 1/72 je zase jednoduchej zlomek, navic 72 je vychozi DPI pro GS a 1000 je mm v m

[pc2005]

Ten první zlomek si jde zapamatovat taky takhle: 15625 je řádková obnovovací frekvence evropské televize a 41559 je jediné složité čislo .

[martidlo]

Ty musíš mít asi dobrou paměť, co?

[CEST]

Hmmm, tak pokud se nepletu, tak vertikalni frekvence je 60 nebo 50Hz (ted nevim presne, co jse USA a co Evropa). Ale na radkovou frekvenci jsem nikdy nenarazil. Da se nejak zjisti z rozliseni obrazu a vertikalni frekvence?

[belisarivs]

Neplest radkovou obnovovaci frekvenci a obnovovaci frekvenci cele obrazovky.

Radkova of / pocet radku = of obrazovky

ALe tech 15kHz se mi zda i tak moc.

15625 / 75 = 2232

Tolik radku zadna telka prece nema. I kdyby byla 100Hz, tak by musela mit 1500 radku.

[jirík]

15625Hz / 25Hz (počet úplných snímků) = 625 řádků (všechny nejsou vidět)

[David Jaša]

Jste mimo. PAL má frekvenci 50 půlsnímků/s, takže skutečná vertikální frekvence je 25 Hz. Potom vychází počet řádků na h = 15625/25 = 625 (z kterých se pro obraz nakonec použije 575 nebo 576).

[Michal Kubeček]

Po chvíli experimentování jsem konečně přišel na to, kde se ten výsledek vzal: belisarvis místo 75 dělil jen 7. Takhle to dopadá, když se moc spoléhá na kalkulačky a neprovede se aspoň zběžná kontrola, jestli výsledek sedí řádově… :-)

[belisarivs]

Tak to je dobry poser.

Zkousel jsem kalkulacku v krunnerovi. Hadam, ze po pripsani petky se neprovedl refresh vysledku.

[Kyosuke]

Navíc 15625 = 5^5, i bez nějakých náhodných elektrotechnických reálií. U 41159 si člověk ovšem s 521*79 moc nepomůže. ;/

[Michal Kubeček]

Taky vedle, je to 5^6. :-)

[Kyosuke]

No jo, skoro ve tři ráno a s tupou bolestí hlavy člověk prostě občas nepočítá správně...

[kavol]

... 41559 je jediné složité čislo .

ale co to meleš brouku, 41559 je přeci naprosto snadno zapamatovatelné číslo, to je kód chyby "Unable to create record of type (SW_AppUsageRecord)" v Microsoft SoftGrid

[Michal Kubeček]

Já tedy nejsem tenhleten odporník, ale na microsoftí kód chyby mi to připadá podezřele nízké. :-)

[martidlo]

Děkuju moc za pomoc, asi jsem byla slepá. Zase zajímavé téma na nějaký referát - "Jak to Didot dělal jinak"

[CEST]

No, nejsem si jistej, jestli bys s takovym referatem sklidila uspech. On to didot nedelal jinak, naopak, delal to naproste skvele (samozrejme, nesmis to uvazovat ke dnesni dobe a k te, ve ktere zil). GB a Francie mely kazda svuj vlastni delkovy system - GB mela svoje feety a inche a FR mela svoje francouzke pied du roi a pouce, ktere se samozrejme lisily od tech GB. Pokud si dobre pamatuju asi nejakou cast dejepisu, tak GB a FR se v te dobe moc v lasce nemely (a mam dojem, ze snad jeste ani ted nemaji), takze samozrejme nechtel nikdo prijmout miru toho druheho.

Takze ve Fr mas pied du roi, z toho 1/12 je pouce, takze Didot celkem hezky vzal pouce jako zaklad a svuj bod udelal jako 1/72. Tohle cislo 72 hraje docela velkou roli, jak tak koukam do clanku na wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Point_(typography), ale proc je to zrovna 72, to fakt netusim. Ted si budu vymyslet a pripadne me nekdo znaly muze opravit - ta 1/72 by mohla byt proto, ze 72 DPI bylo na tu dobu dobry/dostacujici/max.dosazitelny rozliseni - proste mensi bud nez 1/72 z toho fr.palce udelat nedokazali. A pak se toho drzeli a dodnes drzi vsichni.

Jinak teda, kdyz jsem ted letmo procital ty clanky, tak to musi byt v typografie trosku chaos Tolik ruznych velikosti - didot, pica, cicero, do toho jeste computer pixely, HUUU

[CEST]

BTW: Taky mate obcas pocit, ze desitkova soustava je peknej shit? Oni ty sestiny, dvanactiny a sedesatiny (napr. u hodin) jsou docela suprovy, aspon pokud je chcete ruzne delit, ze ano Ikdyz nam se zda naprosto ujety, ze nekdo definoval palec jako 1/12.

[petr_p]

Právě že 72 je třeba 60+12, což jsou pradávné konstanty někde ze starověké Persie, které daly základ úhlům, ciferníků, tuctům, kopám a tak. Třeba měl Didot potřebu nějak navázat na klasiky matematiky.