Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Tiskni
Sdílej:
...a najednou si uvědomil, že jsem už před časem chtěl udělat něco jako české tinyurl.com. Tak jsem našel doménu, ve čtvrt na pět odpoledne jsem ji zaplatil, a zrovna šel okolo ASH, tak jsem ho poprosil o design. V deset večer bylo naprogramováno, ve dvě v noci byl hotový web.Tzn. chvilkový nápad, práce pro radost. To je fajn, ale pokud se to ujme (což se dá čekat), stoupnou nároky na HW serveru a konektivitu, za doménové jméno je rovněž potřeba platit... Takže časem bude potřeba vymyslet model, jak na provozu služby vydělat, nebo alespoň pokrýt náklady.
protože když odkazující ani nechce prozradit, kam odkaz vede, asi za moc stát nebude.Na jednom fóru, které navštěvuji, je dost lemplovský podomácku dělaný redakční systém, resp. systém diskuse. Odkazy, které obsahují třeba zavináč, nebo nějaké jiné méně obvyklé znaky, se zmrší a nejde na ně kliknout (přestože na jiných serverech se URL převede správně a odkaz funguje). Tak tam používám tinyurl odkazy, protože to jinak nejde (už jsem to urgoval několikrát a žádná odezva).
Osobně si myslím, že ty služby slouží k naštvání uživatelů, aby nevěděli, kam vede odkaz, ale to asi nebude oficiální výklad.Tinyurl.com má funkci Preview, takže když jsi nedůvěřivý, můžeš si odkaz předem zobrazit. Osobně budu víc věřit vlastní službě, kterou si rozjedu na své doméně, a budu tam zadávat odkazy jen já. Lepší, než aby se z mých odkazů po všech možných fórech stal základ pro URL farmu... Jsem paranoidní?
Tinyurl.com má funkci Preview, takže když jsi nedůvěřivý, můžeš si odkaz předem zobrazit.Mně se adresa odkazuje zobrazuje ve stavovém řádku prohlížeče, a podle cíle odkazu se také rozhoduju, zda na něj kliknu. Nějaká funkce preview u Tinyurl.com mne nezajímá, protože bych o ní nejprve musel vědět, pak bych musel u každého odkazu zkoumat, pod jakou službu patří (Tinyurl není jediná služba tohoto druhu), a pak ještě zjišťovat, jak se konkrétně u té které služby nějaké preview dělá. Někde to může být nastavení cookie, někde třeba přidání parametru do URL. Osobně mi připadá metoda, kdy najedu myší na odkaz, podívám se do stavového řádku, a kliknu, celkem jednoduchá – a nevidím důvod, proč ji komplikovat nějakým přesměrovávačem a náhledem atd. Pokud je někde hloupý redakční systém, dokážu použití nějakého přesměrovávače pochopit, ale 99 % případů použití je podle mne zbytečné.
Odpověď autora jdem.cz máte zde. Osobně si myslím, že ty služby slouží k naštvání uživatelů, aby nevěděli, kam vede odkaz, ale to asi nebude oficiální výklad.Me dokazou nastvat dost. A to, kdyz resim nejaky problem s z googla prvni ruzne tri odkazy vedou skrze zprostredkovatele jako tinyurl na stejne misto, kde se samozdrejme nic nedozvim. Hlavne, ze se tam podivam 3×.
No ale zase se tím pro mne hezky omezí klikání na odkazy (odkazuje, tak to asi bude zajímavé), protože když odkazující ani nechce prozradit, kam odkaz vede, asi za moc stát nebude.+1
Už vás otravuje kopírování neskutečně dlouhých adres stránek do mailů nebo do diskusních fór?To si snad nemohli ani vymyslet...
href
bude celé URL, ne?
Na druhou stranu - hosting je laciný, doména za pár korun, tak co by mi to rvalo žíly?V titulku mám i tvoji službu, ale ta spiklenecká teorie se týká primátně Tinyurl (a podobných velikánů) - pokud platí to, co mají v záhlaví stránky*, a já bych tomu klidně věřil, tak to opravdu není služba, která se dá provozovat jako okrajová záležitost na vlastním serveru vedle ostatních služeb. *) More than 100 million of them. Over 1.5 billion hits/month.
Kdyz uz mas tech serveru vice, tak te jedna takovahle sluzba nestoji prakticky nic.Provoz každé služby něco stojí. Jen u těch s velmi malou návštěvností můžeš náklady zanedbat a provozovat si je jen tak pro radost. Ovšem takové tinyurl malou návštěvnost nemá - jak jsem psal výše.