Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
[desktop] -- SSH -- > [přestupní stanice] -- SSH -- > [cílový stroj]Obyčejně se to řeší pomocí SSH agenta – klíč si přidáme v agentovi na desktopu a tohoto agenta protunelujeme i na přestupní stroj – tam spustíme znovu SSH (které má přístup k našemu desktopovému agentovi) a připojíme se konečně na cílový server. Jenže použití SSH agenta není úplně bezpečné – rozhodně ne v případě, kdy k přestupní stanici nemáme absolutní důvěru – např. ji spravuje nějaký zlovolný admin, nebo prostě nechceme nic riskovat. Manuál k SSH nám říká:
-A Enables forwarding of the authentication agent connection. This can also be specified on a per-host basis in a configuration file. Agent forwarding should be enabled with caution. Users with the ability to bypass file permissions on the remote host (for the agent's UNIX-domain socket) can access the local agent through the forwarded connection. An attacker cannot obtain key material from the agent, however they can perform operations on the keys that enable them to authenticate using the identities loaded into the agent.To není nějaká vada nebo chyba, ale prostě vlastnost tohoto řešení – někdy ho použít můžeme, jindy ne. Když nemůžeme, tak je tu jeden trik. Budeme potřebovat program socat (mimochodem obecně dost užitečná věc). Ten si nainstalujeme na přestupní stanici. A do souboru
~/.ssh/config na desktopu napíšeme tohle:
Host cilovy-stroj.example.com
ProxyCommand ssh prestupni-stanice.example.com "socat STDIO TCP-CONNECT:cilovy-stroj.example.com:22"
A teď, co to dělá:
Volbou ProxyCommand řekneme SSHčku, že se nemá připojovat pomocí TCP protokolu, ale má místo něj použít standardní vstup/výstup nějakého programu.
Jako program jsme zadali:
ssh prestupni-stanice.example.com "socat STDIO TCP-CONNECT:cilovy-stroj.example.com:22"SSH se připojí na stroj
prestupni-stanice.example.com a na něm spustí příkaz v uvozovkách. Ale to jistě znáte.
socat STDIO TCP-CONNECT:cilovy-stroj.example.com:22Socat má dva parametry – definujeme jimi dva konce spojení (těch možností je spousta, přečtěte si manuál). Tady jsme jako jeden konec dali
STDIO – standardní vstup/výstup (pomocí SSH se přesměrovává až na náš desktop) a jako druhý konec TCP-CONNECT, tedy TCP spojení na cílový stroj a SSH port.
Teď už jednoduše na svém desktopu zadáme:
ssh cilovy-stroj.example.coma jsme tam. Na jedno kliknutí, resp. zadáním jediného příkazu. Tedy za předpokladu, že na desktopu máte SSH agenta (jinak se vás to dvakrát zeptá na heslo). Je to bezpečnější než tunelování agenta a pohodlnější než tunelování cílových SSH portů na localhost pomocí
ssh -L 2222:cilovy-stroj.example.com:22 (tam je potřeba ručně vytvářet tunel) Navíc s ProxyCommandem a socatem můžeme snadno použít takové věci jako SSHFS.
A ještě jeden tip: v konfiguráku můžete použít hvězdičku a proměnné %h a %p:
Host *.example.com
ProxyCommand ssh prestupni-stanice.example.com "socat STDIO TCP-CONNECT:%h:%p
Teď se můžete připojit k libovolnému stroji v doméně example.com
P.S. Místo socatu jde použít i samotné SSH: ProxyCommand ssh -W %h:%p prestupni-stanice.example.com. A taky dávejte pozor na zacyklení – pokud používáte hvězdičku a přestupní stanice je ve stejné doméně.
P.P.S. Konfigurace je pak jednoduchá:
Host *.example.com
ProxyCommand ssh -W %h:%p prestupni-stanice.xxxx.com
Tiskni
Sdílej:
Host prestupni-stanice Hostname prestupni-stanice.example.com ... Host *.example.com ProxyCommand ssh prestupni-stanice "socat STDIO TCP-CONNECT:%h:22Nebo tobe se to nezacykli z jineho duvodu? :)
Je to bezpečnější než tunelování agenta a pohodlnější než tunelování cílových SSH portů na localhost pomocí ssh -L 2222:cilovy-stroj.example.com:22 (tam je potřeba ručně vytvářet tunel) Navíc s ProxyCommandem a socatem můžeme snadno použít takové věci jako SSHFS.
Ale asi jsem měl nejdřív srovnat ty tři možnosti a pak teprve psát řešení, takhle to možná zapadlo.
~/.ssh/proxy-command.sh %h %p. Má to velkou výhodu - lze pohodlně naskriptovat jak se na daný stroj připojím např podle aktuálního umístění. Například z práce se můžu rovnou připojit na stroj u zákazníka, kdežto z internetu musím nejdřív skočit na stroj do práce a pak až dál (zákazník má omezený přístup jen z některých adres).
Dále se často připojuji na zhruba 200 počítačů které jsou připojeny ve VPN. Informace o vsech strojich jsou v centralne spravovanem v XML souboru kde je uvedeno: jmeno_serveru, ip_adresa. Tento seznam je docela dynamicky a porad se meni. Udrzovat tedy vlastni .ssh/config je komplikovane. Proto jsem si pro bash_completion napsal skript ktery pro ssh napovida jmena stroju ve formatu vpn-jmeno_serveru. Do .ssh/config jsem dal pouze direktivu
Host vpn-* ProxyCommand ~/.ssh/ssh-proxy-vpn %hV odkazovanem skriptu si dle jmena stroje zjistim jeho adresu a provedu pripojeni.