Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
[desktop] -- SSH -- > [přestupní stanice] -- SSH -- > [cílový stroj]Obyčejně se to řeší pomocí SSH agenta – klíč si přidáme v agentovi na desktopu a tohoto agenta protunelujeme i na přestupní stroj – tam spustíme znovu SSH (které má přístup k našemu desktopovému agentovi) a připojíme se konečně na cílový server. Jenže použití SSH agenta není úplně bezpečné – rozhodně ne v případě, kdy k přestupní stanici nemáme absolutní důvěru – např. ji spravuje nějaký zlovolný admin, nebo prostě nechceme nic riskovat. Manuál k SSH nám říká:
-A Enables forwarding of the authentication agent connection. This can also be specified on a per-host basis in a configuration file. Agent forwarding should be enabled with caution. Users with the ability to bypass file permissions on the remote host (for the agent's UNIX-domain socket) can access the local agent through the forwarded connection. An attacker cannot obtain key material from the agent, however they can perform operations on the keys that enable them to authenticate using the identities loaded into the agent.To není nějaká vada nebo chyba, ale prostě vlastnost tohoto řešení – někdy ho použít můžeme, jindy ne. Když nemůžeme, tak je tu jeden trik. Budeme potřebovat program socat (mimochodem obecně dost užitečná věc). Ten si nainstalujeme na přestupní stanici. A do souboru
~/.ssh/config
na desktopu napíšeme tohle:
Host cilovy-stroj.example.com ProxyCommand ssh prestupni-stanice.example.com "socat STDIO TCP-CONNECT:cilovy-stroj.example.com:22"A teď, co to dělá: Volbou
ProxyCommand
řekneme SSHčku, že se nemá připojovat pomocí TCP protokolu, ale má místo něj použít standardní vstup/výstup nějakého programu.
Jako program jsme zadali:
ssh prestupni-stanice.example.com "socat STDIO TCP-CONNECT:cilovy-stroj.example.com:22"SSH se připojí na stroj
prestupni-stanice.example.com
a na něm spustí příkaz v uvozovkách. Ale to jistě znáte.
socat STDIO TCP-CONNECT:cilovy-stroj.example.com:22Socat má dva parametry – definujeme jimi dva konce spojení (těch možností je spousta, přečtěte si manuál). Tady jsme jako jeden konec dali
STDIO
– standardní vstup/výstup (pomocí SSH se přesměrovává až na náš desktop) a jako druhý konec TCP-CONNECT
, tedy TCP spojení na cílový stroj a SSH port.
Teď už jednoduše na svém desktopu zadáme:
ssh cilovy-stroj.example.coma jsme tam. Na jedno kliknutí, resp. zadáním jediného příkazu. Tedy za předpokladu, že na desktopu máte SSH agenta (jinak se vás to dvakrát zeptá na heslo). Je to bezpečnější než tunelování agenta a pohodlnější než tunelování cílových SSH portů na localhost pomocí
ssh -L 2222:cilovy-stroj.example.com:22
(tam je potřeba ručně vytvářet tunel) Navíc s ProxyCommandem a socatem můžeme snadno použít takové věci jako SSHFS.
A ještě jeden tip: v konfiguráku můžete použít hvězdičku a proměnné %h a %p:
Host *.example.com ProxyCommand ssh prestupni-stanice.example.com "socat STDIO TCP-CONNECT:%h:%pTeď se můžete připojit k libovolnému stroji v doméně
example.com
P.S. Místo socatu jde použít i samotné SSH: ProxyCommand ssh -W %h:%p prestupni-stanice.example.com
. A taky dávejte pozor na zacyklení – pokud používáte hvězdičku a přestupní stanice je ve stejné doméně.
P.P.S. Konfigurace je pak jednoduchá:
Host *.example.com ProxyCommand ssh -W %h:%p prestupni-stanice.xxxx.com
Tiskni
Sdílej:
Host prestupni-stanice Hostname prestupni-stanice.example.com ... Host *.example.com ProxyCommand ssh prestupni-stanice "socat STDIO TCP-CONNECT:%h:22Nebo tobe se to nezacykli z jineho duvodu? :)
Je to bezpečnější než tunelování agenta a pohodlnější než tunelování cílových SSH portů na localhost pomocí ssh -L 2222:cilovy-stroj.example.com:22
(tam je potřeba ručně vytvářet tunel) Navíc s ProxyCommandem a socatem můžeme snadno použít takové věci jako SSHFS.
Ale asi jsem měl nejdřív srovnat ty tři možnosti a pak teprve psát řešení, takhle to možná zapadlo.
~/.ssh/proxy-command.sh %h %p
. Má to velkou výhodu - lze pohodlně naskriptovat jak se na daný stroj připojím např podle aktuálního umístění. Například z práce se můžu rovnou připojit na stroj u zákazníka, kdežto z internetu musím nejdřív skočit na stroj do práce a pak až dál (zákazník má omezený přístup jen z některých adres).
Dále se často připojuji na zhruba 200 počítačů které jsou připojeny ve VPN. Informace o vsech strojich jsou v centralne spravovanem v XML souboru kde je uvedeno: jmeno_serveru
, ip_adresa
. Tento seznam je docela dynamicky a porad se meni. Udrzovat tedy vlastni .ssh/config
je komplikovane. Proto jsem si pro bash_completion napsal skript ktery pro ssh napovida jmena stroju ve formatu vpn-jmeno_serveru
. Do .ssh/config jsem dal pouze direktivu
Host vpn-* ProxyCommand ~/.ssh/ssh-proxy-vpn %hV odkazovanem skriptu si dle jmena stroje zjistim jeho adresu a provedu pripojeni.