Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
18.10.2011 21:13
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
...skvělý jazyk XSL."Skvělý jazyk" je jazyk nadrbaný samičky na mejch koulích, né XSL
18.10.2011 21:14
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
18.10.2011 21:22
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
18.10.2011 21:25
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
18.10.2011 21:28
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
18.10.2011 21:29
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
18.10.2011 21:24
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
18.10.2011 21:41
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
K tomu jsem opět použil skvělý jazyk XSL. I když je trochu ukecanější, práce jde pěkně od ruky a dá se v tom dobře vyznat.Tomu se za našich mladých let říkalo vyšší dívčí sebeklamu.
18.10.2011 23:50
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
Schválně ti to pak můžu poslat a zkus to přepsat do něčeho přehlednějšího.
19.10.2011 11:08
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
Průšvih je, že to XHTML prostě může vypadat pokaždé jinak, toho se člověk nezbaví. A co jsou některé prohlížeče schopné poslat (ideálně když se to zkopíruje z Wordu), z toho mi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě.
19.10.2011 11:37
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
19.10.2011 11:37
Josef Kufner | skóre: 70
19.10.2011 09:34
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
19.10.2011 11:15
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
20.10.2011 12:36
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
<!DOCTYPE html>
20.10.2011 16:49
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
20.10.2011 16:51
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
20.10.2011 16:58
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
20.10.2011 17:10
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
20.10.2011 18:16
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
Ale on psal o tom, že by podle DOCTYPE určoval, co tam přesně smí a nesmí být.Já tam tedy DOCTYPE nikde nevidím. Pochopil jsem ho tak, že by ten editor měl jako parametr cestu k DTD a podle něj nabízel uživateli značky (nebo aspoň zakazoval napsat ty nepovolené).
Tak mě zajímá, kolik toho určí podle tohoto DOCTYPPodle toho, který jsi napsal ty, asi nijak, což mi přijde jako nevýhoda (té deklarace, ne toho editoru).
Vždyť tam není ani odkaz na DTDCož je podle mého krok zpátky.
a navíc nebude ustálené v čase!Zrovna svačím a ty mi píšeš takové věci, ze kterých se mi dělá špatně. Fuj!
Fakt mi přijde jako dost důležitá a užitečná věc, vědět, v jaké verzi formátu je nějaký dokument vytvořený – i kdybych to nakonec riskl a pokusil se ho nějak zpracovat, přestože jde o novější formát, než můj software podporuje. Minimálně můžu aspoň uživatele varovat, že může dojít k chybám a jestli chce pokračovat.
Na světě se může současně používat různě starý software – ne všichni musí mít nejnovější verzi a podporovat nejnovější formát. A teď si představ, že na tom dokumentu pracuje třeba víc lidí a každý má jiný editor. Když bude verze uvedená přímo v dokumentu, dá se snadno předejít situaci, že někdo v dokumentu použije nové vlastnosti a ostatním to přestane fungovat. Když tam ta verze není, tak musíš např. všem napsat e-mail, které funkce/značky mohou používat a které ne. Ale přijde mi zbytečné a hloupé tu informaci o použité verzi šířit takhle bokem a nespolehlivě, když může být přímo v tom dokumentu. Naštěstí snad každý slušný formát takhle verzovaný je.
20.10.2011 18:40
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
20.10.2011 20:18
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
Mně to přijde jako výhoda té deklarace, že se podle ní lidi nebudou snažit odvodit víc než jen že je to nějaké html.Že jde o HTML/XHTML zjistím podle MIME typu nebo třeba podle přípony – tedy ještě vně dokumentu. Uvnitř toho dokumentu bych pak ale čekal, že se někde dozvím, která verze formátu to je (jakýmkoli rozumným způsobem, nemusí to být DOCTYPE deklarace).
nehledě na to, že celý smysl XML je v rozšiřitelnosti a skládání různých typů značek, a DTD tuto rozšiřitelnost moc nezvládají.Můžeš vkládat SVG, MathML, RDF… přímo do XHTML dokumentu a oddělené je to jmennými prostory. Řekl bych, že to tedy celkem zvládá (a DTDčka jsou modulární). Ale stejně bych místo DTD používal spíš XSD případně jiný novější jazyk pro popis dokumentů.
a doprovodné jazyky jako XSL apod taky nejsou kdejaké zázrakyNo vidíš a mně ty šablony
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
20.10.2011 08:46
<xsl:template match="…"/> přijdou docela šikovné. Např. u toho převodníku, co jsem teď psal, si to moc nedovedu představit v něčem jiném tak, aby to bylo přehlednější a lépe se to psalo. A i ty další „doprovodné jazyky“ jako XPath nebo XQuery jsou dost dobré – skoro tak dobré jako SQL, možná v něčem i lepší
Takže když identifikátor verze, tak třeba namespace, protože některé typy dokumentů můžou obsahovat kontejnery s libovolnými jinými vloženými dokumenty.To můžou, ale přijde mi lepší dát tu verzi např. do atributu kořenového elementu, než pro každou verzi formátu zavádět nový jmenný prostor. Takže můžu mít třeba XHTML dokument a v něm dva SVG obrázky, každý v jiné verzi SVG, ale ve stejném jmenném prostoru – nevidím v tom problém.
Ono vůbec celé XML bojuje s tím, že se do něj dávají jak strukturovaná data, tak strukturované dokumenty (tzn. včetně whitespace a mixed content), což jsou dva diametrálně odlišné účely, které vyžadují diametrálně odlišné postupy (zvlášť ohledně ubírání/přidávání whitespace), že fakt nevím, co komu muselo spadnout na hlavu.Ten „mixed content“ není až taková věda. Máme třeba dokument:
<kořen> nějaký text <značka>…</značka> zase nějaký text </kořen>Kde
kořen má tři uzly a z toho první a třetí jsou textové uzly. Nesmíš to prostě vnímat jako text, do kterého je vložená nějaká značka, ale jako tři uzly různých typů. A v XSL si pak můžeš udělat šablonu pro značka a šablonu pro text() – že je jedno obalené v ostrých závorkách a druhé je tam jen tak, je celkem jedno – na téhle úrovni se s tím pracuje stejně.
BTW: co ti konkrétně nešlo s tím „whitespace“?
radši si napíšu konvertor z wiki-like jazykaProsím, jen to ne!
Těch už je až až. A každý si vymýšlí trochu jinou syntaxi, takže když člověk chce udělat třeba nadpis nebo odkaz, musí přemýšlet, jak se to zrovna v téhle syntaxi píše. Docela peklo, když píšeš na různá místa – třeba Wiki, Trac, nějaký web s Markdownem, jiný web s Texy atd. Standardizované a intuitivní jsou snad leda odrážky a číslování, to se dá jakž takž trefit od boku (i když i tam se to trochu různí – třeba jestli odražený řádek musí začínat mezerou nebo je - hned na začátku, nebo jestli je tam * místo - atd.)
než abych to musel psát přímo.Pro hodně jednoduché věci budiž. Uznávám, že je jednodušší tam naflákat:
- první - druhá - třetínež se psát s
<ul/> a <li/>. To je daň za univerzálnost – zase ale nemusím řešit, jestli se odkaz píše jako "Nějaký odkaz":[http://example.com/] nebo [http://example.com/ Nějaký odkaz] či [Nějaký odkaz](http://example.com/ "Taky tu může být titulek") a místo toho zadám nejrozšířenější <a href="http://example.com/" title="Titulek">Nějaký odkaz</a> a nemusím vědět, že se URL píše do takových a takových závorek, text do jiných a titulek se dává do uvozovek do druhé závorky – a teď ještě nepoplést, jestli první byly hranaté a druhé kulaté nebo obráceně. Prostě stačí vědět, že to jsou atributy a jak se jmenují – ale zapisují se vždy stejně.
Někdy se ty odlehčené syntaxe hodí, ale vidím tam dva problémy: 1) spousta různých syntaxí, naučíš se jeden jazyk, přijdeš k jinému systému a musíš se učit trochu jinou syntaxi. Nebyla by od věci nějaká standardizace, aby se sjednotily třeba ty zápisy odkazů, nadpisů a dalších základních věcí – ale nevím, jestli by na to ti autoři jazyků/konvertorů přistoupili – vzdát se části svého díla a přizpůsobit se ostatním. Často se různí i syntaxe v rámci jednoho „wiki“ jazyka – např. některé značky můžeš „parametrizovat“ a jednou to děláš v takové závorce, jindy v jiné, nebo v uvozovkách, apostrofech… v XHTML/XML jsou maximálně dvě možnosti: atribut nebo vnořený element, většinou to jsou atributy a zápis je vždy stejný: klíč="hodnota" 2) Dříve či později narazíš na nějakou nejednoznačnost, něco ti nepůjde vložit nebo to formátovač pochopí jinak, než jsi to myslel. V XML máš jasně dané řídící znaky a jednotný způsob jejich escapování – a všechny ostatní můžeš v dokumentu volně používat, nemusíš váhat, jestli nějakou posloupnost znaků náhodou nepochopí program jako značku nebo příkaz.
Ten „mixed content“ není až taková věda. Máme třeba dokument:… které začínají a končí znakem konce řádku. Fujtajbl. Takový uzel<kořen> nějaký text <značka>…</značka> zase nějaký text </kořen>Kdekořenmá tři uzly a z toho první a třetí jsou textové uzly
<uzel> </uzel>má taky jednoho textového potomka. A co teprv když do toho narvu komentář!
Nesmíš to prostě vnímat jako text, do kterého je vložená nějaká značka, ale jako tři uzly různých typů.Jasněěě, uzlyyy. Hele, tímhle ale končí veškeré zbytky použitelnosti XML pro lidský zápis. Tohle je prostě pakárna.
má taky jednoho textového potomka. A co teprv když do toho narvu komentář!Co, komentář. Entitu!
20.10.2011 21:55
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
které začínají a končí znakem konce řádkuKdyž je tam uděláš, tak tam jsou. Jak jinak by se to mělo chovat? Jestli je tam nechceš (přestože ve zdrojovém dokumentu jsou), tak si dej
normalize-space() nebo ořízni počáteční a koncové \s* Ale někdo naopak tu informaci (že je na začátku \n\n) potřebuje – např. já, když jsem dělal to dělení na odstavce (oddělené prázdnou řádkou).
má taky jednoho textového potomkaNo však – třeba je to značka, kterou se zadává nějaký oddělovač – někdo odděluje mezerou, někdo středníkem a někdo koncem řádku. Pokud chceš bílá místa (
\s*) považovat za prázdnou hodnotu, stačí ti jedno zavolání matches() – naopak ten, kdo to považuje za platnou hodnotu to může pomocí XML zapisovat a číst.
22.10.2011 17:07
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
22.10.2011 17:05
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
A teď zalomení na určitém sloupci. A hezky v XSLT 1.1. Ne že by to nešlo, ale zrovna tady je vidět, že zpracovávat něco jiného než XML strom je v XSLT/XPath opravdu ohavné.
Až to budeš mít, tak to nabídni redakci do redakčního systému. Ten současný vůbec neumí preformátovaný text.
19.10.2011 11:29
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
A hezky v XSLT 1.1.O to jsem se zpočátku snažil, protože jsem chtěl co největší přenositelnost, asi dva dny jsem s tím bojoval a pak to vzdal a přešel na 2.0. Trochu pomáhá EXSLT, ale např. funkce tokenize (split) tam jako oddělovač má jen znaky, ne regulární výraz (který je možné použít v XSLT 2.0).
A teď zalomení na určitém sloupci.O tom uvažuji, ale zatím to pro moje potřeby není nutné – např. v e-mailu se o to potřebné zalomení převodník do quoted-printable, takže např. u citací nemusím řešit přidávání > na každý řádek po zalomení.
Ten současný vůbec neumí preformátovaný text.Jak ho neumí? Občas sem kusy kódu v <pre/> vkládám a přijde mi, že to funguje.
19.10.2011 15:20
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
)
lynx -dump nebo links -dump ?
19.10.2011 19:27
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
25.10.2011 21:56
xkucf03 | skóre: 50
| blog: xkucf03
Tiskni
Sdílej:
