Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
I = U / R = 266 APokud vím, do bytů se montujou běžně 6 A jističe, do domků 10 A ... taky nevěřím tomu, že by to přežily jemné spoje jako vypínače, zásuvky... spíš tu hrál roli čas a lehce vyšší proud (< maximum jističe). Kdyby to byla pecka v trvání řádově jednotkách sekund, tak by nedošlo k zpráchnivění izolace, pružnost se vytrácí dlouhodobým působením relativně nízké teploty (< teplota varu látky). Ten finální náraz, který vyhodil jističe, byl pravděpodobně způsoben tím "přetavením" vodiče :) Co bylo do té prodlužovačky zapojeno za spotřebič ?
To bol zkrat. Istič sa vyhodil skôr, ako som úplne zatlačil spúsť. Do inkriminovanej predlžovačky nebolo zapojené pravdepodobne nič.
Podľa nepríjemného zápachu s pod skrine, kde som predlžovačku našiel, usudzujem, že ten prvý nočný výpadok spôsobilo jedno z našich nedisciplinovaných mačiatok (mačka, alebvo kocúr). Inými slovami, jeden s tých parchantov sa na ňu vyšťal.
, ale pořád je to lepší než třífázové hliníkové vedení s takovou tou hnusnou "látkovou" izolací natlučené po celé délce trámu hřebíkama.
No on předpokládal že má napájení z absolutně tvrdého zdroje a ještě zvýšil intenzitu tachionového pole aby nedošlo k roztavení jádra tak proč ne.
Jo a křivky průběhu zkratu můžu dodat pokud by byl zájem o studium.
, ale pocita s tim, ze proud, ktery potece muze byt nekonecne velky. Proud je vsak omezen jisticema, takze to rekneme vcas vyletelo. Kdyby ti tam teklo pres 200A, by se ti utavily vsechny vodice ve zdi. To kolik nameris ted odpor na prodluzce neni smerodatne, protoze doslo k jeji deformaci a nasledne zmene odporu.
.
No, ten vypocet vykonu je takovy...nepresny :o) Zkratovy proud ma urcity prubeh, neni to 0 nebo U/R. Takze tech 260A tim sotva kdy teklo. Navic nevim jak v SR, ale tady je v siti 230V, nikoli 240V...
Z.H.
Me ukazal merak 216V.
Jinak ty meraky meri stejnosmerne napeti, ktere vznikne usmernenim sinusovky. Jde dokazat, ze mezi timto usm. napetim a efektivnim napetim je urcity pomer...Takze merak zmeri ss napeti, vynasobi ho konstantou a zobrazi. Problem je v tom, ze pokud je ten prubeh nesinusovy, tak se ta konstanta meni a merak ukazuje hovadiny. Samozrejme je to take omezene frekvenci te sinusovky...
Z.H.
"Prumerna" hodnota ? Tim myslite stredni hodnotu ?
...tim myslim ty levne bezne meraky. Pristroje, oznacene zkratkou TRMS meri opravdovou efektivni hodnotu...
Z.H.
.
Tiskni
Sdílej: