O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Koukal jsem na něj, ale zatím o nasazení neuvažuji (není stabilní a prověřený - v tomto směru jsem docela konzarva
) Není mi jasné, jak by mohl obejít tu debilní logiku zadrátovanou přímo v SSD.
>> Notebook bude sloužit jako lepší konzole pro SSH a web, když jsem na cestách.
Proc teda neuvazujes o nasazeni btrfs? V tak spatnem stavu asi nebude, aby te nechal ve stychu. A i kdyby nahodou, prijdes jenom o par bookmarku apod a to se da resit napr pomoci Slaxu (nebo jineho live-cd/flash) umisteneho na stejne flashce, kam bys ukladal docasne soubory. (Tj nemusis nosit nic navic, obsazovat dalsi USB apod.)
Jak jsem psal, jsem trochu konzervativní. Notebook bude pracovní nástroj a nechci se pouštět do podobných experimentů pokud nemají nějaký významný přínos a v btrfs ho nevidím.
yaffs? A vůbec.
Četl jsi celý text případně i ten odkazovaný článek na CDR?
SSD disky mají uvnitř na pevno zadrátovnou logiku, kterou (pravděpodobně) nelze z venku ovlivnit - standardní souborové systémy používané na klasické flash disky s raw přístupem nelze efektivně použít (pokud mě někdo přesvědčíte o opaku, budu jen rád).
Četl jsi celý text případně i ten odkazovaný článek na CDR?
Abych pravdu řekl tak ne, ale Vy jste na tom pravděpodobně stejně, protože mimo jiné jsou v tom odkazu nějaké souborové systémy určené pro SSD. Kdyby jste se doklikal k Flash file system, tak by jste si třeba mohl přečíst, že pro SSD je doporučen mimo jiné FS od Sunu ZFS a pod tím vypsána kopa funkcí, které ani nechci vědět jak fungují.(To samé je doporučováno v samotném článku o SSD discích) Osobně dost dobře nechápu o co Vám vlastně jde. Pokud o minimalizování zápisů na ten SSD, tak se doporučuji zajímat o cache writeback. Normálně se dá nastavit čas v /proc po kterém se budou zapisovat data z cache v paměti zpět na uložiště. Docela bych se divil, kdyby někdo neudělal ugly hack na úplné vypnutí této funkce a jediný způsob jak zapsat data na disk by byl ručním zasláním synchronizačního příkazu(příkaz sync, třeba před vypnutím počítače).
A nebo vůbec můžete používat ramfs. Pak mi ale nějak uniká smysl uložiště.
Četl jsem toho dost, i tu odkazovanou stránku. K odkazované stránce o FFS jsem se doklikal, ale neviděl jsem tam nic relevantního. TrueFFS a ExtremeFFS mi nepřipadly jako vhodné souborové systémy pro mé nasazení.
ZFS je zajímavý souborový systém, ale myslím, že v Linuxu (a ještě na root) to nebude to pravé.
.
Šifruji 16GB SDHC kartu, a tam mám opět ext3. Dočetl jsem se, že s jistou pravděpodobností má ta příslušná karta též wear leveling, tak doufám, že je to pravda
. Jinak zajištění konzistence dat při výpadcích je pro mne podstatnější než jednou za uherák koupit novou SDHC kartu. Šifrování běží v pohodě, použitelné to je. A vaše Éčko bude podstatně méně výkonnější než to, které mám já. Pokud je to možné, doporučuji šifrovat spíše /home (samozřejmě i swap, pokud je použit, a /tmp na tmpfs) a root nechat nešifrovaný. Je to o něco rychlejší. Ale asi nijak dramaticky ap okud se obáváte opakovaného přístupu útočníka k vašemu laptopu (a související nahrání rootkitu), klidně šifrujte i root, neměla by to být nějak extrémně velká brzda.
Samozřejmě, tmpfs na /tmp, pokud chcete root read only, tak dle potřeby i /var/log, /var/tmp (nejlépe symlink /var/tmp -> /tmp), /var/lock, /var/run, apod., lze omezit maximální velikost daného tmpfs parametrem size, ale to asi víte. V routeru mám CF kartu, kde je Debian a všechny souborové systémy z CF se mountují pouze read-only (dá se tak i snadno dělat upgrade přes síť, prostě přepíšu celou kartu a rebootnu). Pokud budete dělat něco takového, bude třeba nějak vyřešit /etc/mtab, což jsem já vyřešil symlinkem na /proc/mounts. Není to čisté řešení, ale zatím to funguje. Detaily jsem stručně popsal v blogu (mimochodem, web běží u vás
).
Díval jsem se také na aufs jako nástupce unionu, v Debianu jsou balíky i návody, ale nakonec jsem do toho nešel. V případě routeru jsem šel cestou nejmenšího odporu, tedy mountování read only a na ostatní je tmpfs s omezením velikosti (málo ramky, žádný swap).
Blog přečtu, ro root fs jsem už párkrát nastavoval, takže to zvládnu
Pokud nenajdu lepšířešení, tak asi všechny zápisy skutečně nasměruju na SD kartu. Až bude vyřešeno, tak to někam sepíšu.
SUN/EMC je možná nabízí, otázkou je jejich aktuální prodejnost, současná cena FC disků je již tak dost masakrozní. K vylepšování počtu přepisů a optimalizacím dochází na obou frontách jak u vendora disků, tak u filesystemu (ZFS), pomocí ZFS checksumů se navíc předejde hodně nepříjemnostem. Použití SSD může být rozumným kompromisem cena/výkon pouze jako ZFS cache (L2ARC/ZIL) a výsledky - zdá se - nejsou vůbec špatné. viz. např. blogs.sun.com/brendan/entry/test.
nicméně - člověk míní, krize mění. současný trend je naprosto opačný a místo hi-end hraček za šílené peníze (což SSD - u serverů se bavíme předpokládám o SLC technologii - stále je) se dost často použije raději hromada low-end SATA disků..
na notebooku na SSD Transcend 32GB používám ext2 a no problemo, je to svižný. já bych tohle moc neřešil...
SSDéčka nepodporují DMA?
Jaký by k tomu měly důvod?
SSD disky ovšem přímý přístup k paměti neumožňují a dané souborové systémy pro ně nemají smysl.A nebo jsem blbej a autor tím myslel něco jiného (?).
Přesně tak, měl jsem rovnou napsat jaká paměť 
Mám pocit, že u SSD je problém snad i v tom, že kernel na to není moc připraven. Že situace, kdy každý disk je hloupý souvislý blok sektorů bez nějakých dalších vlastností není příliš ideální. To je problém všech dnešních os.
Zatím SSD různě kamufluje a uhýbá tomu blbému požadavku, že se má tvářit jako magnetický disk. Jeho řadič se snaží různě emulovat vlastnosti disku, zároveň trochu kešovat pro SSD většinou často zcela nevhodné požadavky z kernelu, zároveň přemapovávat zápisy tak, aby nebyly často na jednom místě.
Podle mého je téměř jedno, co tam dáte za fs, protože kombinace kernel + řadič SSD + SSD z toho stejně udělá paskvil. Možná, že trojice fat/fat32/exfat je zcela nejvhodnější už proto, že řadič s tímto fs počítá a vše se projektuje na tyto fs.
Dokud nebude SSD řadič téměř holý a dokud kernel nebude mít překopány přístupy ke storage, tak bych z toho nedělal vědu, protože naprosto jakýkoli fs nic moc nezlepší. Kernel stejně bude házet na SSD nevhodné požadavky a řadič se bude snažit z toho něco udělat.
Tiskni
Sdílej: