Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Everything mi jako ekvivalent krunneru prijde vychytanejsi (pamatuje si drive spoustene aplikace)
Překvapení, i v KRunneru jde procházet "historii".
Překvapení, i v KRunneru jde procházet "historii".Zkus si E17 a uvidis o cem mluvim
Section "InputClass" Identifier "evdev keyboard catchall" MatchIsKeyboard "on" MatchDevicePath "/dev/input/event*" Driver "evdev" Option "XkbRules" "xorg" Option "XkbModel" "pc105" Option "XkbLayout" "us,cz" Option "XkbVariant" ",qwerty" Option "XkbOptions" "grp:alt_shift_toggle, grp_led:scroll, terminate:ctrl_alt_bksp" EndSectionPak resni Xka. E17 pada u nightly buildu. Navic, mne to proste jenom jednou za cas problikne, ale nic nespadne. Jeste se mi nestalo, ze by to crashlo uplne.
vyšlo KDE 4.0, což „nebylo KDE 4“, ale vlastně testovací verze – to ovšem nebrali v potaz distributoři"nejraději pověsil za uši do hladomorny - mohli by laskavě už aseigofilové přestat kydat špínu na všechny a všechno okolo a přiznat si, že to bylo KDE samotné, které to neskutečně posralo?
Z marketingového hlediska tam sice bota byla, ale je věc distributorů, aby si zvolili, co budou distribuovat -- je-li jejich prioritou stabilita, je to jednoznačně jejich chyba, když začnou distribuovat nestabilní software.tyhlenty fašounky miluju, co když jim někdo vyčte lež, tak vřískaj, že je to chyba toho, kdo se nechal obelhat ...
HAL -> SolidParáda, každý projekt si bude dělat vlastní HW abstrakci. Jen tak dál, dopadneme jak s mime typy, kdy co desktop to vlastní mime typy a když pak chce člověk napsat program, který má fungovat všude, a potřebuje s touto funkcí pracovat tak aby se z toho pos..., protože musí pro každé prostředí dávat podporu zvlášť. S HW vrstvou to možná bude ještě větší sranda...
Nebyl tam rozumně použitelný kompozitní správce oken.
PulseAudio v systému vůbec nemámSpousta lidí ze SUSE už prostě přišla na to, že KDE a PA dohromady moc nefungujeJedna z věcí, za kterou openSUSE budiž blahořečeno
aptitude uninstall pulseaudio pulseaudio-utilsa zvuk zas funguje jak má.
Já myslím, že v principu nemusíme být ve sporu, jen mám problém s tvrzeními jako:
Jediný opravdu funkční řešení problémů s PulseAudiem je :aptitude uninstall pulseaudio pulseaudio-utilsa zvuk zas funguje jak má.
Nehledě k tomu, že jsem měl problém s PA, ale uvedené "definitivní řešení této otázky" mi nepomohlo.
aptitude uninstall pulseaudio pulseaudio-utilsu mě hned začal zvuk fungovat podle očekávání. to už je myslím přijatelnější...
paconfig
je solidní konfigurační nástroj?!) a už vůbec k nim není dostupná pořádná dokumentace. Dokud toto nebude existovat, není důvod něco podobného mít v systému.
*) S ALSOU jde o jednoduchou záležitost - konfigurace, které mají zvuk posílat do analogu nechám v defaultním nastavení, v aplikacích, od kterých chci zvuk přes HDMI si prostě navolím výstup přes HDMI. Samozřejmě si lze vypomoci i triviálním řešením pro ALSU, které upravuje možnosti mixování více zvuků a natvrdo nastavuje jako defaultní zvukovou kartu analogovou. [1] Výhoda tohoto řešení: funguje vždy a nerozbíjí se.
To považuju za klasický projev selektivní paměti. aRts byl něco strašlivého a když jsem nedávno měl v KDE 3.5 něco konfigurovat, byl jsem ztracen v nepřehledné změti poslepovaných dialogů. Troufám si tvrdit, že tam už bylo těžké něco nového vyvíjet.Pouzivam KDE3.5 porad a arts jsem nepouzival nikdy. Pokud nepotrebujete sitove transparentni zvuk, muzete nechat aplikace hrat rovnou pres ALSU.
firefox
k prohlížeči (ne podle obsahu, nebo jak se jmenuje ta volba). Pak existuje nějaký "zástupce" x-www-browser nebo tak nějak, to by taky mělo ukazovat na něj.
ad 2) Kontextová nabídka na ploše/panelu a "zamknout widgety".
ad 3) Tak smaž ostatní aktivity (nech jednu) a odstraň přepínač z panelu.
ad 4) Protože soubory na ploše jsou fuj. Ten widget bude možná na kde-look.org, doporučuju hledat.
Fuj to je. Zakrývá to tapetu a bývá to chaos.A widgety jsou taky fuj, protoze taky zakryvaji tapetu a chaos se snima da udelat taky.
Jenže ono to má smysl!Ano, ale jak kde. Viz třeba moje oblíbené téma - nekompatibilní mime typy, ale třeba také nekompatibilní formáty v ukládání nastavení menu, nebo ikon. Nebo možnost využívání služeb prostředí je z drtivé většiny jen pro aplikace napsané v toolkitu daného prostředí, který je nekompatibilní s těmi ostatními, atd... Je opravdu nepříjemné, že spoustu věcí si každé prostředí dělá samo a po svém, přitom by se daly jednoduše ošetřit nějakými standardními rutinami a formáty. Přitom takových věcí, jako jsou služby, nebo GUI které dané prostředí poskytuje by to nijak nemuselo omezit. Zatím si to bohužel dělá každý jak chce a kde chce, vede to jen ke zbytečné duplikaci dat a ztěžování práce těm ostatním, protože musí dodávat podporu pro každé prostředí zvláště, nebo zase stejně jak všichni ostatní - po svém... a jsme v začarovaném kruhu.
Dnes po několika letech je jasně vidět, že KDE a celý Linuxový desktop dostal touto nezodpovědnou hloupostí těžkou ránu, ze které se nevzpamatoval dodnes.A Gnome 3 s Unity si nedávno také bouchly
Já tam vidím paralelu...
Pri presunu okna se okraje tak hezky zavlni. (bei KDE existuji jiste podobne kraviny). To je k nicemu, jen to znervoznuje.
To je subjektivní. Z hlediska návrhu GUI jsou dokonce animace v rozumné míře žádoucí, neboť GUI vychází z představy aktivit mimo virtuální realitu -- sešit se mi taky z šuplíku na stůl neteleportuje, ale je to plynulá akce (proto třeba animace vysouvání/zasouvání oken).
Delam podporu u rady firem, kde bezi nase programy. Vsechno to nase bezi v terminalove emulaci. Zbytek 80% zamestnancu nepouziva - word, excel, browser, video player, audio manager, ... je sice nainstalovane, ale vetsina to nepouziva.
To znamená, že by to tam vůbec nemělo být? Což takhle si aplikace překládat bez nevyužívaných funkcí? Takže bych si třeba ls
upravil, aby umělo jen přepínače -a
a -l
?
Napr. ze pracovnik ma k dispozici jen to, co potrebuje. Minuly tydem jsem musel nainstalovat suse11.4 - zvolil jsme GNOME. Pri presunu okna se okraje tak hezky zavlni. (bei KDE existuji jiste podobne kraviny). To je k nicemu, jen to znervoznuje. Samozrejme, ze nyni nekdo namitne, ze to se da vypnout - nekde. Ale zamestnanec nechodi do prace, aby prenastavoval - a vedel - kde se zapina ci vypina kdejaka ficurka - takove desktopove postredi je proste ergonomicky za 5.Potřeba pracovníka se ale velmi liší. Je jasné, že pro pracovníka na v podstatě rutinní práci, veškeré činnosti, které ho rozptylují, sníží jeho prodiktivitu. A ať je to človek ve skladu nebo pracovnice u přepážky v bance. A tam textová obrazovka je optimální. Ale pro mnoho lidí, kteří s počítačem pracují flexibilně, grafické doplňky jeho činnost zefektivní. A zavlnění okna je kravinka, která je sice zbytečná, ale na druhou stranu hodně lidí potěší a neublíží. A pro mnoho lidí je to taková mikrorelaxace. A samozřejmě nastavování a konfigurace je problematická, většinou autoři prostředí nastavují to, co se líbí většině, (nebo jim). Ve firemním prostředí by se o nastavení a konfiguraci neměli starat uživatelé, ale i IT support.
Ale jinak, 90% me cinnosti se odehrava v putty, kde mam otevreno par session a edituji s vi. Samozrejme, ze oteviramobcas nejake pdf a prohlizim neco v internetu. A samozrejme jsou grafy jako prehledna informace vhodne az nutne. Ale jak rikate, ve sklade asi sotva.Bývávalo. Pokrok nelze zastavit. Stará verze běžela na unix serveru, přistupovalo se přes textový terminál a tam se pouštěla aplikace. Teď to sice stále běží na unix serveru, ale klient je v javě a uživatel se připojuje z prohlížeče, nebo přes JWS. Ony i ty ruční terminály v sobě mají nějaká windows mobile. Nicméně vše směřuje k hlasovému ovládání.
Tiskni
Sdílej: