Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Vést si poznámky v elektronické podobě má oproti papíru značné výhody, pokud nejste odříznuti od elektrické energie, konkrétně se taková data snadno modifikují, upravují, organizují a prohledávají, zálohují nebo i poskytují dalším lidem.
Během studia jsem hledal software, který by byl pro tyto účely maximálně vhodný. Musím podotknout, že dosud hledám a nenacházím. Mezi žádoucí funkce patří:
Na MS Windows je asi nejrozšířenější MS OneNote, součást některých verzí kancelářského balíku MS Office. Více či méně podporuje většinu výše zmíněných funkcí, ale verze 2007, podle mých zkušeností, zaostávala například v exportu do standardních formátu – dokumenty MS Office, příp. OpenXML v OpenOffice.org nevypadaly zdaleka optimálně a export do webových archivů MHT, jež podporují např. prohlížeče Internet Explorer a Opera, měl dost zásadní vady jako především zahrnutí textu do obrázků.
Ale teď již k tomu, co máme k dispozici na GNU/Linuxu. Vím o toliko čtyřech aplikacích, které jsou určeny k psaní grafických poznámek: Gournal, Jarnal, NoteLab a Xournal... Všechny jsou open-source a více či méně fungují. Xournal a Jarnal dlouhodobě používám, všechny programy jsem vyzkoušel na Ubuntu 10.04 nainstalovaném na konvertibilním tabletu Fujitsu-Siemens LifeBook P1510, případně na PC s Fedorou 15 a připojeným tabletem Wacom Volito.
Gournal od Chrise Debenhama je nedokončený a už se nějakou dobu nevyvíjí, zřejmě se tedy z verze 0.5.1 nikam dál nevyhoupne. K dispozici je ve formě zdrojových kódů a jako balíček pro Debian. Je napsaný v Perlu a používá GTK+ 2 a některé knihovny GNOME 2, což zmiňuji hlavně z toho důvodu, že např. balíček libgnome2-print-perl se v repozitářích Ubuntu 10.04 nenachází, musel jsem ho shánět jinde. Další drobnou nepříjemností je, že si spouštěč v nabídce musíte vytvořit sami nebo můžete aplikaci spouštět ručně.
Na první pohled je funkcí docela dost, jenže drtivá většina položek v nabídce mi nefungovala. Dokonce mi nefungovalo ani ukládání vytvořených dokumentů, pouze tisk (např. do PostScriptu nebo PDF), takže se Gournalem nebudu zabývat. Zmíním pouze, že podporuje dělení stránek na sekce (které se zobrazují jako karty) a základní nástroje jako pero (o několika tloušťkách a několika barvách (byť mi fungovala pouze černá a červená), zvýrazňovač (funguje jako pero s průhlednou stopou), mazání a jednoduché textové popisky.
Ani NoteLab se již dlouho nevyvíjí, ale přinejmenším v porovnání s Gournalem je v zásadě použitelný. Je napsán v Javě, bohužel s odpovídajícím uživatelským rozhraním a vůbec zapadnutím do desktopového prostředí, na druhou stranu to znamená, že je multiplatformní. Instalace není nutná, stačí stáhnout a rozbalit archiv s programem a spustit skript notelab.sh.
Různých nástrojů a funkcí není mnoho. Můžete kreslit perem, u nějž si jde nastavit barvu a tloušťku (tři velikosti a tři barvy si můžete přednastavit pro rychlé použití), mazat tahy ("guma" chybí), nakonec nechybí výběr a přesouvání tahů. To je vše. Postrádám např. textové popisky.
Ukládání probíhá do souborů s nezvyklou příponou ntlb, jde ale o běžný archiv (gzip), který obsahuje SVG dokument. Dále je možný tisk a export do PDF a různých grafických formátů jako SVG, JPEG, PNG atd. Bohužel z nich není možný import, je možné pouze anotovat PDF (kreslit s PDF na pozadí) nebo otevírat dokumenty NoteLabu a Jarnalu.
Nejsem si jist, zda nemůže jít o problém Javy na mém počítači, ale NoteLab se občas chová divně, např. nepřekresluje "papír" při použití funkce zpět nebo vpřed, při použití Wacomu Volito odmítá vykreslit některé tahy (podezříval jsem z toho vyhlazování tahů, ale nepodařilo se mi to potvrdit)... o pomalých reakcích uživatelského rozhraní nemluvě.
Konečně se dostáváme k opravdu použitelné aplikaci. Xournal je skutečně stabilní a má celou řadu zajímavých funkcí. Bohužel poslední verze 0.4.5 je z podzimu 2009 a od té doby žádná další nevyšla, byť patchů, které by stály za zařazení do vydání, je docela dost. Sestavení pro MS Windows se tak asi štítku "experimentální" jen tak nezbaví a těžko počítat třeba s případným přechodem z GTK+ 2 na GTK+ 3. Balíčky Xournalu pravděpodobně najdete v repozitářích vaší distribuce, je to poměrně rozšířená aplikace; k dispozici je třeba i na Maemu (OS 2008 a Fremantle).
Nabídka nástrojů pro kreslení je v Xournalu již dostatečná. Samozřejmě nechybí pero o několika velikostech a barvách stopy – navíc je možné použít pravítko pro kreslení úseček nebo automatické (ale nepříliš spolehlivé) rozpoznávání tvarů jako kružnice nebo čtyřúhelník; průhledný zvýrazňovač; guma, která může fungovat několika způsoby, totiž mazat celé tahy, běžně gumovat nebo bělit; textové popisky s nastavitelným typem a velikostí písma. Nechybí ani další "běžné" funkce jako výběr tahů, zpět/vpřed... a především integrace s tabletem: můžete dalším tlačítkům pera přiřadit různé nástroje a tloušťka stopy se může řídit úrovní přítlaku hrotu pera.
Čím si mě Xournal opravdu získal, je podpora vrstev. Jde si tak podtrhávat v textu nebo doplňovat poznámky, aniž byste při případném mazání poškodili původní obsah, navíc vrsty jde podle potřeby skrývat nebo znovu zobrazovat, takže se třeba z náčrtků nemusí stát nepřehledný mišmaš. A nakonec vrstva pozadí nemusí být jen „list papíru“ (nastavitelných rozměrů, linkování a barvy), může to být PDF dokument nebo bitmapový obrázek, např. snímek obrazovky.
Je docela škoda, že chybí export i do něčeho jiného než PDF a import souborů např. v SVG také není podporován. Xournal dokonce používá vlastní formát pro ukládání dokumentů, byť jde jen o komprimované (gzip) XML.
Závěrem bych rád zmínil, že Xournal sice není přeložen do češtiny (kdysi jsem ho přeložil, ale překlad se někde ztratil), návod k použití na webu ovšem rozhodně stojí za přečtení – zabývá se i kalibrací tabletu a konfigurací v souboru ~/.xournal/config.
Na konec jsem nechal Jarnal, což je jediná ze zde uvedených aplikací, která se stále vyvíjí. Je napsána v Javě, používá odpovídající uživatelské rozhraní a je multiplatformní. Stačí tedy když si stáhnete z webu archiv s programem, rozbalíte ho a – máte-li nainstalované JRE – spustíte skript jarnal.sh. Výčet funkcí Jarnalu by vydal na samostatný článek, proto se omezím na porovnání s Xournalem...
Oproti Xournalu citelně chybí především podpora vrstev, resp. vrstvy jsou toliko dvě: pozadí a popředí. Absence rozpoznávání tvarů je plně vynahrazena možností vkládat obdélníky a kružnice – a nejen ty, ale i obrázky a hypertextové odkazy. Poněkud nepřívětivé uživatelské rozhraní je podle mého názoru aspoň částečně vykoupeno přenositelností. Další záležitosti už jsou v Jarnalu navíc, např. poměrně detailní nastavení pera a dalších nástrojů i pozadí stránky. Dokumenty se ukládají do komprimovaného SVG a export je možný nejen do PDF, ale i do bitmapových formátů JPEG a TIFF, příp. export pouze textu do obyčejného textového souboru nebo HTML.
Nikdy jsem neměl možnost vyzkoušet spolupráci na jednom dokumentu ve více lidech po síti, Jarnal to podporuje. Umí také rozpoznávat rukou psaný text. Jak mají tahy při psaní vypadat si můžete prohlédnout nebo dokonce nastavit v nástroji Edit Recognition Dictionaries (najdete ho v nabídce Tools – More Tools – Recognize – Edit Dictionaries). Hodí se to pak v nástroji (příp. dokonce samostatné aplikaci) mini Jarnal, který umožňuje jednak rozpoznávání písma v minimalistickém okně a jednak výpočty perem napsaných jednoduchých matematických výrazů (něco jako kalkulačka pro dotykové telefony a tablety od Nokie).
Ani Jarnal nemá uživatelské rozhraní v češtině.
Chce se mi napsat, že situace ohledně open-source aplikací sloužících k psaní poznámek za pomocí grafického tabletu je žalostná, ale není to tak docela pravda. Xournal i Jarnal svůj účel plní – s většími či menšími výhradami.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
balíček libgnome2-print-perl se v repozitářích Ubuntu 10.04 nenachází, musel jsem ho shánět jinde
perl -MCPAN -e 'CPAN::install(Gnome2::Print)'
Z toho by jednomu skoro upadla ruka, nez to do ty radky napise, co?
Asi jsi nikdy neviděl žádné BFU. "Já žádný terminál otevírat nebudu a kopírovat příkazy do něj odmítám!"Ale videl, staci na to rict: "Tak si to opravte sami."