Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Vést si poznámky v elektronické podobě má oproti papíru značné výhody, pokud nejste odříznuti od elektrické energie, konkrétně se taková data snadno modifikují, upravují, organizují a prohledávají, zálohují nebo i poskytují dalším lidem.
Během studia jsem hledal software, který by byl pro tyto účely maximálně vhodný. Musím podotknout, že dosud hledám a nenacházím. Mezi žádoucí funkce patří:
Na MS Windows je asi nejrozšířenější MS OneNote, součást některých verzí kancelářského balíku MS Office. Více či méně podporuje většinu výše zmíněných funkcí, ale verze 2007, podle mých zkušeností, zaostávala například v exportu do standardních formátu – dokumenty MS Office, příp. OpenXML v OpenOffice.org nevypadaly zdaleka optimálně a export do webových archivů MHT, jež podporují např. prohlížeče Internet Explorer a Opera, měl dost zásadní vady jako především zahrnutí textu do obrázků.
Ale teď již k tomu, co máme k dispozici na GNU/Linuxu. Vím o toliko čtyřech aplikacích, které jsou určeny k psaní grafických poznámek: Gournal, Jarnal, NoteLab a Xournal... Všechny jsou open-source a více či méně fungují. Xournal a Jarnal dlouhodobě používám, všechny programy jsem vyzkoušel na Ubuntu 10.04 nainstalovaném na konvertibilním tabletu Fujitsu-Siemens LifeBook P1510, případně na PC s Fedorou 15 a připojeným tabletem Wacom Volito.
Gournal od Chrise Debenhama je nedokončený a už se nějakou dobu nevyvíjí, zřejmě se tedy z verze 0.5.1 nikam dál nevyhoupne. K dispozici je ve formě zdrojových kódů a jako balíček pro Debian. Je napsaný v Perlu a používá GTK+ 2 a některé knihovny GNOME 2, což zmiňuji hlavně z toho důvodu, že např. balíček libgnome2-print-perl se v repozitářích Ubuntu 10.04 nenachází, musel jsem ho shánět jinde. Další drobnou nepříjemností je, že si spouštěč v nabídce musíte vytvořit sami nebo můžete aplikaci spouštět ručně.
Na první pohled je funkcí docela dost, jenže drtivá většina položek v nabídce mi nefungovala. Dokonce mi nefungovalo ani ukládání vytvořených dokumentů, pouze tisk (např. do PostScriptu nebo PDF), takže se Gournalem nebudu zabývat. Zmíním pouze, že podporuje dělení stránek na sekce (které se zobrazují jako karty) a základní nástroje jako pero (o několika tloušťkách a několika barvách (byť mi fungovala pouze černá a červená), zvýrazňovač (funguje jako pero s průhlednou stopou), mazání a jednoduché textové popisky.
Ani NoteLab se již dlouho nevyvíjí, ale přinejmenším v porovnání s Gournalem je v zásadě použitelný. Je napsán v Javě, bohužel s odpovídajícím uživatelským rozhraním a vůbec zapadnutím do desktopového prostředí, na druhou stranu to znamená, že je multiplatformní. Instalace není nutná, stačí stáhnout a rozbalit archiv s programem a spustit skript notelab.sh.
Různých nástrojů a funkcí není mnoho. Můžete kreslit perem, u nějž si jde nastavit barvu a tloušťku (tři velikosti a tři barvy si můžete přednastavit pro rychlé použití), mazat tahy ("guma" chybí), nakonec nechybí výběr a přesouvání tahů. To je vše. Postrádám např. textové popisky.
Ukládání probíhá do souborů s nezvyklou příponou ntlb, jde ale o běžný archiv (gzip), který obsahuje SVG dokument. Dále je možný tisk a export do PDF a různých grafických formátů jako SVG, JPEG, PNG atd. Bohužel z nich není možný import, je možné pouze anotovat PDF (kreslit s PDF na pozadí) nebo otevírat dokumenty NoteLabu a Jarnalu.
Nejsem si jist, zda nemůže jít o problém Javy na mém počítači, ale NoteLab se občas chová divně, např. nepřekresluje "papír" při použití funkce zpět nebo vpřed, při použití Wacomu Volito odmítá vykreslit některé tahy (podezříval jsem z toho vyhlazování tahů, ale nepodařilo se mi to potvrdit)... o pomalých reakcích uživatelského rozhraní nemluvě.
Konečně se dostáváme k opravdu použitelné aplikaci. Xournal je skutečně stabilní a má celou řadu zajímavých funkcí. Bohužel poslední verze 0.4.5 je z podzimu 2009 a od té doby žádná další nevyšla, byť patchů, které by stály za zařazení do vydání, je docela dost. Sestavení pro MS Windows se tak asi štítku "experimentální" jen tak nezbaví a těžko počítat třeba s případným přechodem z GTK+ 2 na GTK+ 3. Balíčky Xournalu pravděpodobně najdete v repozitářích vaší distribuce, je to poměrně rozšířená aplikace; k dispozici je třeba i na Maemu (OS 2008 a Fremantle).
Nabídka nástrojů pro kreslení je v Xournalu již dostatečná. Samozřejmě nechybí pero o několika velikostech a barvách stopy – navíc je možné použít pravítko pro kreslení úseček nebo automatické (ale nepříliš spolehlivé) rozpoznávání tvarů jako kružnice nebo čtyřúhelník; průhledný zvýrazňovač; guma, která může fungovat několika způsoby, totiž mazat celé tahy, běžně gumovat nebo bělit; textové popisky s nastavitelným typem a velikostí písma. Nechybí ani další "běžné" funkce jako výběr tahů, zpět/vpřed... a především integrace s tabletem: můžete dalším tlačítkům pera přiřadit různé nástroje a tloušťka stopy se může řídit úrovní přítlaku hrotu pera.
Čím si mě Xournal opravdu získal, je podpora vrstev. Jde si tak podtrhávat v textu nebo doplňovat poznámky, aniž byste při případném mazání poškodili původní obsah, navíc vrsty jde podle potřeby skrývat nebo znovu zobrazovat, takže se třeba z náčrtků nemusí stát nepřehledný mišmaš. A nakonec vrstva pozadí nemusí být jen „list papíru“ (nastavitelných rozměrů, linkování a barvy), může to být PDF dokument nebo bitmapový obrázek, např. snímek obrazovky.
Je docela škoda, že chybí export i do něčeho jiného než PDF a import souborů např. v SVG také není podporován. Xournal dokonce používá vlastní formát pro ukládání dokumentů, byť jde jen o komprimované (gzip) XML.
Závěrem bych rád zmínil, že Xournal sice není přeložen do češtiny (kdysi jsem ho přeložil, ale překlad se někde ztratil), návod k použití na webu ovšem rozhodně stojí za přečtení – zabývá se i kalibrací tabletu a konfigurací v souboru ~/.xournal/config.
Na konec jsem nechal Jarnal, což je jediná ze zde uvedených aplikací, která se stále vyvíjí. Je napsána v Javě, používá odpovídající uživatelské rozhraní a je multiplatformní. Stačí tedy když si stáhnete z webu archiv s programem, rozbalíte ho a – máte-li nainstalované JRE – spustíte skript jarnal.sh. Výčet funkcí Jarnalu by vydal na samostatný článek, proto se omezím na porovnání s Xournalem...
Oproti Xournalu citelně chybí především podpora vrstev, resp. vrstvy jsou toliko dvě: pozadí a popředí. Absence rozpoznávání tvarů je plně vynahrazena možností vkládat obdélníky a kružnice – a nejen ty, ale i obrázky a hypertextové odkazy. Poněkud nepřívětivé uživatelské rozhraní je podle mého názoru aspoň částečně vykoupeno přenositelností. Další záležitosti už jsou v Jarnalu navíc, např. poměrně detailní nastavení pera a dalších nástrojů i pozadí stránky. Dokumenty se ukládají do komprimovaného SVG a export je možný nejen do PDF, ale i do bitmapových formátů JPEG a TIFF, příp. export pouze textu do obyčejného textového souboru nebo HTML.
Nikdy jsem neměl možnost vyzkoušet spolupráci na jednom dokumentu ve více lidech po síti, Jarnal to podporuje. Umí také rozpoznávat rukou psaný text. Jak mají tahy při psaní vypadat si můžete prohlédnout nebo dokonce nastavit v nástroji Edit Recognition Dictionaries (najdete ho v nabídce Tools – More Tools – Recognize – Edit Dictionaries). Hodí se to pak v nástroji (příp. dokonce samostatné aplikaci) mini Jarnal, který umožňuje jednak rozpoznávání písma v minimalistickém okně a jednak výpočty perem napsaných jednoduchých matematických výrazů (něco jako kalkulačka pro dotykové telefony a tablety od Nokie).
Ani Jarnal nemá uživatelské rozhraní v češtině.
Chce se mi napsat, že situace ohledně open-source aplikací sloužících k psaní poznámek za pomocí grafického tabletu je žalostná, ale není to tak docela pravda. Xournal i Jarnal svůj účel plní – s většími či menšími výhradami.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
balíček libgnome2-print-perl se v repozitářích Ubuntu 10.04 nenachází, musel jsem ho shánět jinde
perl -MCPAN -e 'CPAN::install(Gnome2::Print)'
Z toho by jednomu skoro upadla ruka, nez to do ty radky napise, co?
Asi jsi nikdy neviděl žádné BFU. "Já žádný terminál otevírat nebudu a kopírovat příkazy do něj odmítám!"Ale videl, staci na to rict: "Tak si to opravte sami."