Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Vést si poznámky v elektronické podobě má oproti papíru značné výhody, pokud nejste odříznuti od elektrické energie, konkrétně se taková data snadno modifikují, upravují, organizují a prohledávají, zálohují nebo i poskytují dalším lidem.
Během studia jsem hledal software, který by byl pro tyto účely maximálně vhodný. Musím podotknout, že dosud hledám a nenacházím. Mezi žádoucí funkce patří:
Na MS Windows je asi nejrozšířenější MS OneNote, součást některých verzí kancelářského balíku MS Office. Více či méně podporuje většinu výše zmíněných funkcí, ale verze 2007, podle mých zkušeností, zaostávala například v exportu do standardních formátu – dokumenty MS Office, příp. OpenXML v OpenOffice.org nevypadaly zdaleka optimálně a export do webových archivů MHT, jež podporují např. prohlížeče Internet Explorer a Opera, měl dost zásadní vady jako především zahrnutí textu do obrázků.
Ale teď již k tomu, co máme k dispozici na GNU/Linuxu. Vím o toliko čtyřech aplikacích, které jsou určeny k psaní grafických poznámek: Gournal, Jarnal, NoteLab a Xournal... Všechny jsou open-source a více či méně fungují. Xournal a Jarnal dlouhodobě používám, všechny programy jsem vyzkoušel na Ubuntu 10.04 nainstalovaném na konvertibilním tabletu Fujitsu-Siemens LifeBook P1510, případně na PC s Fedorou 15 a připojeným tabletem Wacom Volito.
Gournal od Chrise Debenhama je nedokončený a už se nějakou dobu nevyvíjí, zřejmě se tedy z verze 0.5.1 nikam dál nevyhoupne. K dispozici je ve formě zdrojových kódů a jako balíček pro Debian. Je napsaný v Perlu a používá GTK+ 2 a některé knihovny GNOME 2, což zmiňuji hlavně z toho důvodu, že např. balíček libgnome2-print-perl
se v repozitářích Ubuntu 10.04 nenachází, musel jsem ho shánět jinde. Další drobnou nepříjemností je, že si spouštěč v nabídce musíte vytvořit sami nebo můžete aplikaci spouštět ručně.
Na první pohled je funkcí docela dost, jenže drtivá většina položek v nabídce mi nefungovala. Dokonce mi nefungovalo ani ukládání vytvořených dokumentů, pouze tisk (např. do PostScriptu nebo PDF), takže se Gournalem nebudu zabývat. Zmíním pouze, že podporuje dělení stránek na sekce (které se zobrazují jako karty) a základní nástroje jako pero (o několika tloušťkách a několika barvách (byť mi fungovala pouze černá a červená), zvýrazňovač (funguje jako pero s průhlednou stopou), mazání a jednoduché textové popisky.
Ani NoteLab se již dlouho nevyvíjí, ale přinejmenším v porovnání s Gournalem je v zásadě použitelný. Je napsán v Javě, bohužel s odpovídajícím uživatelským rozhraním a vůbec zapadnutím do desktopového prostředí, na druhou stranu to znamená, že je multiplatformní. Instalace není nutná, stačí stáhnout a rozbalit archiv s programem a spustit skript notelab.sh
.
Různých nástrojů a funkcí není mnoho. Můžete kreslit perem, u nějž si jde nastavit barvu a tloušťku (tři velikosti a tři barvy si můžete přednastavit pro rychlé použití), mazat tahy ("guma" chybí), nakonec nechybí výběr a přesouvání tahů. To je vše. Postrádám např. textové popisky.
Ukládání probíhá do souborů s nezvyklou příponou ntlb, jde ale o běžný archiv (gzip), který obsahuje SVG dokument. Dále je možný tisk a export do PDF a různých grafických formátů jako SVG, JPEG, PNG atd. Bohužel z nich není možný import, je možné pouze anotovat PDF (kreslit s PDF na pozadí) nebo otevírat dokumenty NoteLabu a Jarnalu.
Nejsem si jist, zda nemůže jít o problém Javy na mém počítači, ale NoteLab se občas chová divně, např. nepřekresluje "papír" při použití funkce zpět nebo vpřed, při použití Wacomu Volito odmítá vykreslit některé tahy (podezříval jsem z toho vyhlazování tahů, ale nepodařilo se mi to potvrdit)... o pomalých reakcích uživatelského rozhraní nemluvě.
Konečně se dostáváme k opravdu použitelné aplikaci. Xournal je skutečně stabilní a má celou řadu zajímavých funkcí. Bohužel poslední verze 0.4.5 je z podzimu 2009 a od té doby žádná další nevyšla, byť patchů, které by stály za zařazení do vydání, je docela dost. Sestavení pro MS Windows se tak asi štítku "experimentální" jen tak nezbaví a těžko počítat třeba s případným přechodem z GTK+ 2 na GTK+ 3. Balíčky Xournalu pravděpodobně najdete v repozitářích vaší distribuce, je to poměrně rozšířená aplikace; k dispozici je třeba i na Maemu (OS 2008 a Fremantle).
Nabídka nástrojů pro kreslení je v Xournalu již dostatečná. Samozřejmě nechybí pero o několika velikostech a barvách stopy – navíc je možné použít pravítko pro kreslení úseček nebo automatické (ale nepříliš spolehlivé) rozpoznávání tvarů jako kružnice nebo čtyřúhelník; průhledný zvýrazňovač; guma, která může fungovat několika způsoby, totiž mazat celé tahy, běžně gumovat nebo bělit; textové popisky s nastavitelným typem a velikostí písma. Nechybí ani další "běžné" funkce jako výběr tahů, zpět/vpřed... a především integrace s tabletem: můžete dalším tlačítkům pera přiřadit různé nástroje a tloušťka stopy se může řídit úrovní přítlaku hrotu pera.
Čím si mě Xournal opravdu získal, je podpora vrstev. Jde si tak podtrhávat v textu nebo doplňovat poznámky, aniž byste při případném mazání poškodili původní obsah, navíc vrsty jde podle potřeby skrývat nebo znovu zobrazovat, takže se třeba z náčrtků nemusí stát nepřehledný mišmaš. A nakonec vrstva pozadí nemusí být jen „list papíru“ (nastavitelných rozměrů, linkování a barvy), může to být PDF dokument nebo bitmapový obrázek, např. snímek obrazovky.
Je docela škoda, že chybí export i do něčeho jiného než PDF a import souborů např. v SVG také není podporován. Xournal dokonce používá vlastní formát pro ukládání dokumentů, byť jde jen o komprimované (gzip) XML.
Závěrem bych rád zmínil, že Xournal sice není přeložen do češtiny (kdysi jsem ho přeložil, ale překlad se někde ztratil), návod k použití na webu ovšem rozhodně stojí za přečtení – zabývá se i kalibrací tabletu a konfigurací v souboru ~/.xournal/config
.
Na konec jsem nechal Jarnal, což je jediná ze zde uvedených aplikací, která se stále vyvíjí. Je napsána v Javě, používá odpovídající uživatelské rozhraní a je multiplatformní. Stačí tedy když si stáhnete z webu archiv s programem, rozbalíte ho a – máte-li nainstalované JRE – spustíte skript jarnal.sh
. Výčet funkcí Jarnalu by vydal na samostatný článek, proto se omezím na porovnání s Xournalem...
Oproti Xournalu citelně chybí především podpora vrstev, resp. vrstvy jsou toliko dvě: pozadí a popředí. Absence rozpoznávání tvarů je plně vynahrazena možností vkládat obdélníky a kružnice – a nejen ty, ale i obrázky a hypertextové odkazy. Poněkud nepřívětivé uživatelské rozhraní je podle mého názoru aspoň částečně vykoupeno přenositelností. Další záležitosti už jsou v Jarnalu navíc, např. poměrně detailní nastavení pera a dalších nástrojů i pozadí stránky. Dokumenty se ukládají do komprimovaného SVG a export je možný nejen do PDF, ale i do bitmapových formátů JPEG a TIFF, příp. export pouze textu do obyčejného textového souboru nebo HTML.
Nikdy jsem neměl možnost vyzkoušet spolupráci na jednom dokumentu ve více lidech po síti, Jarnal to podporuje. Umí také rozpoznávat rukou psaný text. Jak mají tahy při psaní vypadat si můžete prohlédnout nebo dokonce nastavit v nástroji Edit Recognition Dictionaries (najdete ho v nabídce Tools – More Tools – Recognize – Edit Dictionaries). Hodí se to pak v nástroji (příp. dokonce samostatné aplikaci) mini Jarnal, který umožňuje jednak rozpoznávání písma v minimalistickém okně a jednak výpočty perem napsaných jednoduchých matematických výrazů (něco jako kalkulačka pro dotykové telefony a tablety od Nokie).
Ani Jarnal nemá uživatelské rozhraní v češtině.
Chce se mi napsat, že situace ohledně open-source aplikací sloužících k psaní poznámek za pomocí grafického tabletu je žalostná, ale není to tak docela pravda. Xournal i Jarnal svůj účel plní – s většími či menšími výhradami.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
balíček libgnome2-print-perl se v repozitářích Ubuntu 10.04 nenachází, musel jsem ho shánět jinde
perl -MCPAN -e 'CPAN::install(Gnome2::Print)'
Z toho by jednomu skoro upadla ruka, nez to do ty radky napise, co?
Asi jsi nikdy neviděl žádné BFU. "Já žádný terminál otevírat nebudu a kopírovat příkazy do něj odmítám!"Ale videl, staci na to rict: "Tak si to opravte sami."