Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Jedním z nejznámějších panelových lišt (budu-li tak uvedené aplikace nadále nazývat, mimochodem Ubuntu jej trefně nazývá dokovacím přepínačem oken) je Avant Window Navigator. Svým způsobem jako všechny jeho alternativy (Docky, Cairo-Dock a další) notně připomíná dock z operačního systému Mac OS X a přináší uživateli rozšířené možnosti, jak mít na své ploše umístěné ikonky a spuštěné aplikace jiným způsobem než jen v klasických lištách od kraje ke kraji apod.
Sám Avant Window Navigator je vydáván pod svobodnou licencí GPL a primárně je určen pro uživatelské prostředí GNOME. Důležitou informací je, že ke svému běhu potřebuje Avant Window Navigator akcelerované prostředí, respektive jej nelze spustit bez kompozitního správce oken, jako jsou například známé Beryl nebo Compiz.
Poznámka autora: Lze jej pustit pravděpodobně i bez efektů, ale nebudou fungovat vzhledy a možnosti aplikace budou omezené (vizte mód Ubuntu bez efektů).
Pokud vám však poslední podmínka nevadí, pak lze Avant jedině doporučit. S popisem instalace nebudu zdržovat, protože je na každé distribuci a grafickém prostředí rozdílná a není úplně přímočará. Bližší instrukce k instalaci naleznete na oficiální wiki stránce. Pokud však máte distribucí založenou na Debianu (sám používám Ubuntu), tak lze využít repozitářů a instalace přes správce softwaru.
Po nainstalování se nemusí Avant Window Navigator objevit hned na ploše, proto je třeba jej manuálně spustit stejně jako kteroukoliv jinou aplikaci, kterou máte ve své nabídce. Následně se spustí a objeví dole uprostřed.
Do nastavení se dostanete přes použití pravého tlačítka myši na modré ikonce vlevo a kliknutím na Nastavení dokování. Nastavení je přehledně rozděleno do pěti karet, které jsou (alespoň v mém případě) z velké části lokalizovány do českého jazyka, proto není třeba všechny možnosti polopaticky vysvětlovat, ale přesto některé zmíním.
V první řadě se jedná hned v první kartě o možnost Spouštět Awn automaticky (Awn je zkratka k Avant Window Navigatoru, dále jen zkratka). Od věci také není zmínit jedno z nepřeložených tlačítek Add Dock také na této kartě, kterým vytvoříte další panel (ano, panelů můžete mít více a každý jednotlivé nastaven). Naopak možností Roztáhnout panel můžete vytvořit podobný panel, jako používá komerční Microsoft Windows 7, tedy od kraje ke kraji a ikonky slouží také k ovládání spuštěných aplikací.
Na kartě Správce úloh přidáváte ikony (jinak řečeno spouštěče). Stačí kliknout na tlačítko Přidat a otevře se základní editor. Mnohem jednodušší a intuitivnější je ale v tomto případě přetahovat ikony umístěné na ploše, a to přetažením do prostoru panelu, načež se objeví ikonka + a právě na ni přesunovanou ikonu upustíte. Pod nadpisem Spouštěče ale lze jednotlivé položky přesouvat, což lze ostatně dělat také i manuálně přímo na panelu a není nutné k tomu spouštět nastavení.
Velkou pozornost si ovšem zaslouží Aplety. Všeobecně se jedná o název pro softwarovou komponentu, která pracuje pod jinou aplikací, v tomto případě pod Awn. Ten třídí jednotlivé aplety do několika kategorií a hned v základní instalaci jich máte skutečně mnoho. Přitom tu zůstává možnosti si pomocí tlačítka Instalovat aplet... doinstalovat další, jejich přehled včetně možnosti stažení je také na wiki stránce.
Mimo to už základní ikonka Awn je ve své podstatě apletem, a to nastavení. Dále si můžete přidat například: ovládání hudebního přehrávače nebo e-mailu, přístup k prohlížeči souborů nebo třeba pod Ubuntu klasické Cairo Main Menu a úplně tak zrušit obě (tedy horní i dolní) lišty. Uživatelé, kterým není stav jejich počítače laciný, zase ocení sledování systémových prostředků, vytížení sítě nebo stav baterie na notebooku. Vedle toho nechybí ani možnost si přidat hodiny, koš, RSS čtečku nebo sledování počasí. Takových apletů je opravdu celá řada a jejich kompletní přehled najedete na oficiální wiki.
Pro použití motivů musíte mít zapnuté efekty, jinak budou využívat theme (vzhled) nastavený v systému. Pokud tomu tak není, Awn vás na to upozorní a text ještě žlutě zvýrazní, takže se nemusíte otravovat s hledáním, proč že to nefunguje (to mimochodem na Awn velmi oceňuji, jelikož to je něco, co mnoha aplikacím bohužel chybí). V tomto ohledu je aplikace skutečně výborná a jakmile ji nainstalujete, pohodlnému používání vůbec nic nebrání.
V základní instalaci je k dispozici celkem 5 témat, která je však možno po označení pomocí tlačítka Přizpůsobit... upravit k obrazu svému. V jednoduchém editoru si skutečně můžete navolit úplně všechno jako například barvy, velikosti, zaoblení, ale také rodinu a velikost písma. V tomto ohledu je Awn zcela unikátním a uživateli dává obrovskou možnost přizpůsobení.
Přesto si stále můžete stáhnout – pokud se nechcete zdržovat a žádný z pěti předinstalovaných se vám nelíbí – motiv z wiki stránky projektu nebo si jej například přetáhnout od svých přátel, kteří jej mohou exportovat.
Pod kartou Rozšíření je v podstatě to, co se jinam nevešlo. Zde si nastavení přebírá rozlišení od monitoru a pomocí hodnot Monitor X-offset a Y-offset můžete posouvat panel zleva doprava dle libosti. Jinak pokládám ostatní možnosti za nedůležité, protože vzhled lze kompletně nakonfigurovat pod Motivy a například Průhlednost ikon se může hodit skutečně jen pro extrémní přizpůsobení.
Samotná aplikace má vlastní proces, který v klidovém stavu odebere kolem 3,5 MB operační paměti a jednotlivé aplety jsou spuštěny ve vlastních procesech. Pokud by tedy nastal jejich pád, nemuselo by to s sebou stáhnout celou aplikaci (to jsem nevyzkoušel, pád nenastal, aplikace se jeví jako velmi stabilní). Ty pak mají velikost také většinou kolem 3 – 5 MB. Pokud máte v panelu cca 6 ikon a k tomu 4 aplety, pak by celkové vytížení kapacity paměti nemělo být vyšší než 40 MB (to je opravdu zhruba – hodnota je závislá na mnoha faktorech, ale pro přehled je to dostačující).
Co se týče procesoru, tak ten je vytížen zcela minimálně a vždy jen v daném procesu v řádech jednotek procent, ve špičce krátkodobě po dobu sekundy v řádech desítek procent, což je však zcela běžné. Samozřejmě pokud máte aktivované efekty, pak to si něco vezme i Compiz.
Poznámka: Aplikace Avant Window Navigator byla zkoušena v distribuci Ubuntu 11.04 na počítači s 2 GB operační paměti a dvoujádrovým procesorem AMD Athlon o maximální frekvenci 2,4 GHz.
Avant Window Navigator je skutečně komplexním dokovacím panelem pro ikony. Vedle své základní funkce nabízí celou řadu rozšíření, které jsou dostupné jako samostatné aplety, a které pokrývají celou řadu kategorií, takže si na své přijde snad každý. Vedle toho musíme u Awn vyzdvihnout témata a možnosti jejich úpravy, které jsou široké a v podstatě v ničem vás neomezují, takže je možné aplikaci přizpůsobit přesně na míru okolního grafického prostřední.
Navíc má vzhledem ke stabilitě, široké funkcionalitě a rychlosti na to nahradit klasické panely a posunout ovládání vašeho operačního systému na poněkud vyšší úroveň, ačkoliv to také každému nemusí vyhovovat. Každopádně za vyzkoušení to stojí.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
a navyse este stale je problem pri maximalizacii okien ze sa pchaju aj za dock.Jak kde. Openbox + LXDE + nastavení AWN jako panel maximalizuje okna tak, že awn zůstane nezakryt. Prostě jako panel.
A kazdemu raz dojdu nervy prejde na hotovu a odladenu vec :)Po Macu už se též poohlížím, sice ne kvůli slabým nervům, spíše mne výše popisované neduhy linuxu zdržují...