Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Oproti FreeBSD 6.x je podle testů na databázích a jiných programech nárůst výkonu až 350 % při normální zátěži a až 1500 % při vysoké zátěži.
Tohle bude nějaká kachna. Je to asi jako takové ty komunistické výroky, že pracoviště XYZ splnilo dnes normu na 350%. Z toho je jasné, že buď ta norma byla nesmyslně nízká a stačilo jen přestat chlastat, aby se výkonnost zázračně zvedla, nebo to někdo blbě počítal.
Moc se mi nechce googlit, ale chtělo by to přesně popsat kdy, za jakých podmínek, na kolika procesorech a s jakým softwarem se ten zázrak stal. Rád věřím tomu, že například na pořádném stroji s 64 CPU se výkon mohl zvýšit na 350% pouze přechodem z úplně blbého SMP plánovače na nějaký lepší. Totéž ovšem nemůže platit pro nějaký malý server se dvěma nebo čtyřmi CPU.
Ve srovnání s Linuxem je výkon lepší o 15 %.
Jáchachachacha! Tohle je takový flamewarový výrok, na který se nedá říct nic jiného než smajlík déčko. Náš prací prášek je o 25% účinnější, náš čistič hajzlů zase zabije o 57% více bakterií. Jako by snad každý nevěděl, že to závisí na konkrétním použitém software, velikosti cache, architektuře celého stroje, řadičích diskových polí a jejich struktuře... A vůbec: Co je to vlastně ten „výkon“, když už je o něm řeč?
Jáchachachacha! Tohle je takový flamewarový výrok, na který se nedá říct nic jiného než smajlík déčko. Náš prací prášek je o 25% účinnější, náš čistič hajzlů zase zabije o 57% více bakterií. Jako by snad každý nevěděl, že to závisí na konkrétním použitém software, velikosti cache, architektuře celého stroje, řadičích diskových polí a jejich struktuře... A vůbec: Co je to vlastně ten „výkon“, když už je o něm řeč?Myslím, že je řeč o těch preview testech FreeBSD 7, co se objevily před pár měsíci. Těch 15 % byl myslím náskok FreeBSD 7.0 před Linuxem 2.6.22 na osmicestném Xeonu v MySQL sysbenchi (něco jako 3800 transakcí za sekundu proti 3200 nebo tak nějak, musel bych to najít). Tak si představ běžný osmicestný server.
Pokud jde o ta podezřele vypadající zlepšení, zřejmě se to taky týká hodně paralelních mašin, a skutečnosti, že dřív na tom FreeBSD v tomhle směru skutečně nebylo nejlíp (teď už asi je
). Je pravda, že v originálním textu by mohli uvést zdroje, bez nich to tak nějak nemá moc cenu pitvat.
Článek jsem četl a ze všech těch vylepšení mě zaujalo jen jediné, kvůli kterému bych možná byl ochoten dokonce i přejít na FreeBSD: souborový systém ZFS. Ale to ostatní je spíš ve stylu „zkusme konečně dohnat ten Linux aspoň v něčem“. Dost mě rozesmála věta „Nyní ULE podává velmi přesvědčivý výkon a neobsahuje žádné chyby.“, přesněji řečeno její druhá část. To je velmi neskromné, ba ješitné tvrzení. Faktem ovšem zůstává, že verzi 7 zcela jistě vyzkouším, protože jakmile slyším o ZFS, zpozorním a začne mě to zajímat.
Nepochybuju o tom, že to běhá. Linux má taktéž zcela kompletní podporu NTFS přes FUSE, ale potíž je v tom, že ta podpora je cca desetkrát pomalejší ve srovnání s Reiserem, ext3, XFS, JFS nebo s implementací NTFS ve Windows. Obávám se, zda ZFS v Linuxu není podobný případ.
Pod slovem podpora si představuju možnost produkčního nasazení toho souborového systému, včetně možnosti bootovat z něj a provozovat vytíženou databázi. Možná se pomocí fuse dá (nepřímo, pomocí initrd) nabootovat. Možná ten výkon není zas tak špatný... Ale nevím, moc tomu nevěřím.
Pokud máme video uložené v RAR souborech a chceme se vyhýbat časově náročnému rozbalování na disk, hodí se nám možnost přehrát film přímo z archivůA pokud máme mplayer zkompilovaný s podporou RARu, stačí
mplayer soubor.rar a hraje to.
Přehrávám JménoSouboru.rar Končím... (Konec souboru)
Hit Enter or wait 7 minutes for autobootWtf? Uživatelé Dreamlinuxu jsou asi hodně trpěliví...
Tiskni
Sdílej: