Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Oproti FreeBSD 6.x je podle testů na databázích a jiných programech nárůst výkonu až 350 % při normální zátěži a až 1500 % při vysoké zátěži.
Tohle bude nějaká kachna. Je to asi jako takové ty komunistické výroky, že pracoviště XYZ splnilo dnes normu na 350%. Z toho je jasné, že buď ta norma byla nesmyslně nízká a stačilo jen přestat chlastat, aby se výkonnost zázračně zvedla, nebo to někdo blbě počítal.
Moc se mi nechce googlit, ale chtělo by to přesně popsat kdy, za jakých podmínek, na kolika procesorech a s jakým softwarem se ten zázrak stal. Rád věřím tomu, že například na pořádném stroji s 64 CPU se výkon mohl zvýšit na 350% pouze přechodem z úplně blbého SMP plánovače na nějaký lepší. Totéž ovšem nemůže platit pro nějaký malý server se dvěma nebo čtyřmi CPU.
Ve srovnání s Linuxem je výkon lepší o 15 %.
Jáchachachacha! Tohle je takový flamewarový výrok, na který se nedá říct nic jiného než smajlík déčko. Náš prací prášek je o 25% účinnější, náš čistič hajzlů zase zabije o 57% více bakterií. Jako by snad každý nevěděl, že to závisí na konkrétním použitém software, velikosti cache, architektuře celého stroje, řadičích diskových polí a jejich struktuře... A vůbec: Co je to vlastně ten „výkon“, když už je o něm řeč?
Jáchachachacha! Tohle je takový flamewarový výrok, na který se nedá říct nic jiného než smajlík déčko. Náš prací prášek je o 25% účinnější, náš čistič hajzlů zase zabije o 57% více bakterií. Jako by snad každý nevěděl, že to závisí na konkrétním použitém software, velikosti cache, architektuře celého stroje, řadičích diskových polí a jejich struktuře... A vůbec: Co je to vlastně ten „výkon“, když už je o něm řeč?Myslím, že je řeč o těch preview testech FreeBSD 7, co se objevily před pár měsíci. Těch 15 % byl myslím náskok FreeBSD 7.0 před Linuxem 2.6.22 na osmicestném Xeonu v MySQL sysbenchi (něco jako 3800 transakcí za sekundu proti 3200 nebo tak nějak, musel bych to najít). Tak si představ běžný osmicestný server.
Pokud jde o ta podezřele vypadající zlepšení, zřejmě se to taky týká hodně paralelních mašin, a skutečnosti, že dřív na tom FreeBSD v tomhle směru skutečně nebylo nejlíp (teď už asi je
). Je pravda, že v originálním textu by mohli uvést zdroje, bez nich to tak nějak nemá moc cenu pitvat.
Článek jsem četl a ze všech těch vylepšení mě zaujalo jen jediné, kvůli kterému bych možná byl ochoten dokonce i přejít na FreeBSD: souborový systém ZFS. Ale to ostatní je spíš ve stylu „zkusme konečně dohnat ten Linux aspoň v něčem“. Dost mě rozesmála věta „Nyní ULE podává velmi přesvědčivý výkon a neobsahuje žádné chyby.“, přesněji řečeno její druhá část. To je velmi neskromné, ba ješitné tvrzení. Faktem ovšem zůstává, že verzi 7 zcela jistě vyzkouším, protože jakmile slyším o ZFS, zpozorním a začne mě to zajímat.
Nepochybuju o tom, že to běhá. Linux má taktéž zcela kompletní podporu NTFS přes FUSE, ale potíž je v tom, že ta podpora je cca desetkrát pomalejší ve srovnání s Reiserem, ext3, XFS, JFS nebo s implementací NTFS ve Windows. Obávám se, zda ZFS v Linuxu není podobný případ.
Pod slovem podpora si představuju možnost produkčního nasazení toho souborového systému, včetně možnosti bootovat z něj a provozovat vytíženou databázi. Možná se pomocí fuse dá (nepřímo, pomocí initrd) nabootovat. Možná ten výkon není zas tak špatný... Ale nevím, moc tomu nevěřím.
Pokud máme video uložené v RAR souborech a chceme se vyhýbat časově náročnému rozbalování na disk, hodí se nám možnost přehrát film přímo z archivůA pokud máme mplayer zkompilovaný s podporou RARu, stačí
mplayer soubor.rar a hraje to.
Přehrávám JménoSouboru.rar Končím... (Konec souboru)
Hit Enter or wait 7 minutes for autobootWtf? Uživatelé Dreamlinuxu jsou asi hodně trpěliví...
Tiskni
Sdílej: