Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
Open Hardware Summit 2026 organizovaný OSHWA (Open Source Hardware Association) proběhne o víkendu 23. a 24. května v Berlíně na Technické univerzitě Berlín.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap byla vydána v nové verzi 2026.05.06. Přibyla možnost aktualizovat mapy v aplikaci CoMaps, aniž by bylo nutné aktualizovat i verzi aplikace. CoMaps je komunitní fork aplikace Organic Maps.
OCCT3D (Open CASCADE Technology) Open Source 8.0 bylo vydáno. OCCT3D (Wikipedie, GitHub) je objektově orientovaná knihovna pro 3D CAD, CAM nebo CAE. Používá se například v softwarech FreeCAD a KiCad.
Ve FreeBSD byla nalezena a již opravena 21letá zranitelnost CVE-2026-42511 v dhclient. Jedná se o vzdálené spuštění kódu (RCE). Útočník mající pod správou DHCP server může získat plnou kontrolu nad systémem FreeBSD pouze jeho připojením k místní síti.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Oproti FreeBSD 6.x je podle testů na databázích a jiných programech nárůst výkonu až 350 % při normální zátěži a až 1500 % při vysoké zátěži.
Tohle bude nějaká kachna. Je to asi jako takové ty komunistické výroky, že pracoviště XYZ splnilo dnes normu na 350%. Z toho je jasné, že buď ta norma byla nesmyslně nízká a stačilo jen přestat chlastat, aby se výkonnost zázračně zvedla, nebo to někdo blbě počítal.
Moc se mi nechce googlit, ale chtělo by to přesně popsat kdy, za jakých podmínek, na kolika procesorech a s jakým softwarem se ten zázrak stal. Rád věřím tomu, že například na pořádném stroji s 64 CPU se výkon mohl zvýšit na 350% pouze přechodem z úplně blbého SMP plánovače na nějaký lepší. Totéž ovšem nemůže platit pro nějaký malý server se dvěma nebo čtyřmi CPU.
Ve srovnání s Linuxem je výkon lepší o 15 %.
Jáchachachacha! Tohle je takový flamewarový výrok, na který se nedá říct nic jiného než smajlík déčko. Náš prací prášek je o 25% účinnější, náš čistič hajzlů zase zabije o 57% více bakterií. Jako by snad každý nevěděl, že to závisí na konkrétním použitém software, velikosti cache, architektuře celého stroje, řadičích diskových polí a jejich struktuře... A vůbec: Co je to vlastně ten „výkon“, když už je o něm řeč?
Jáchachachacha! Tohle je takový flamewarový výrok, na který se nedá říct nic jiného než smajlík déčko. Náš prací prášek je o 25% účinnější, náš čistič hajzlů zase zabije o 57% více bakterií. Jako by snad každý nevěděl, že to závisí na konkrétním použitém software, velikosti cache, architektuře celého stroje, řadičích diskových polí a jejich struktuře... A vůbec: Co je to vlastně ten „výkon“, když už je o něm řeč?Myslím, že je řeč o těch preview testech FreeBSD 7, co se objevily před pár měsíci. Těch 15 % byl myslím náskok FreeBSD 7.0 před Linuxem 2.6.22 na osmicestném Xeonu v MySQL sysbenchi (něco jako 3800 transakcí za sekundu proti 3200 nebo tak nějak, musel bych to najít). Tak si představ běžný osmicestný server.
Pokud jde o ta podezřele vypadající zlepšení, zřejmě se to taky týká hodně paralelních mašin, a skutečnosti, že dřív na tom FreeBSD v tomhle směru skutečně nebylo nejlíp (teď už asi je
). Je pravda, že v originálním textu by mohli uvést zdroje, bez nich to tak nějak nemá moc cenu pitvat.
Článek jsem četl a ze všech těch vylepšení mě zaujalo jen jediné, kvůli kterému bych možná byl ochoten dokonce i přejít na FreeBSD: souborový systém ZFS. Ale to ostatní je spíš ve stylu „zkusme konečně dohnat ten Linux aspoň v něčem“. Dost mě rozesmála věta „Nyní ULE podává velmi přesvědčivý výkon a neobsahuje žádné chyby.“, přesněji řečeno její druhá část. To je velmi neskromné, ba ješitné tvrzení. Faktem ovšem zůstává, že verzi 7 zcela jistě vyzkouším, protože jakmile slyším o ZFS, zpozorním a začne mě to zajímat.
Nepochybuju o tom, že to běhá. Linux má taktéž zcela kompletní podporu NTFS přes FUSE, ale potíž je v tom, že ta podpora je cca desetkrát pomalejší ve srovnání s Reiserem, ext3, XFS, JFS nebo s implementací NTFS ve Windows. Obávám se, zda ZFS v Linuxu není podobný případ.
Pod slovem podpora si představuju možnost produkčního nasazení toho souborového systému, včetně možnosti bootovat z něj a provozovat vytíženou databázi. Možná se pomocí fuse dá (nepřímo, pomocí initrd) nabootovat. Možná ten výkon není zas tak špatný... Ale nevím, moc tomu nevěřím.
Pokud máme video uložené v RAR souborech a chceme se vyhýbat časově náročnému rozbalování na disk, hodí se nám možnost přehrát film přímo z archivůA pokud máme mplayer zkompilovaný s podporou RARu, stačí
mplayer soubor.rar a hraje to.
Přehrávám JménoSouboru.rar Končím... (Konec souboru)
Hit Enter or wait 7 minutes for autobootWtf? Uživatelé Dreamlinuxu jsou asi hodně trpěliví...
Tiskni
Sdílej: