Distribuční novinky - 9/2008

3. 3. 2008 | Luboš Doležel | Různé | 5140×

Ženevské setkání o OOXML skončilo. Švýcarský kanton Solothurn přechází na Linux. Investor do SCO: chceme urovnat spory. GNOME Foundation a další sponzorují rozvoj přístupnosti. FreeBSD 7.0. pfSense 1.2. Dreamlinux 3.0 RC1. Distribuční rada: přehráváme video z RAR souborů.

Obsah

• Letem světem
• Ženevské setkání o OOXML skončilo
• Švýcarský kanton Solothurn přechází na Linux
• Investor do SCO: chceme urovnat spory
• GNOME Foundation a další sponzorují rozvoj přístupnosti
• FreeBSD 7.0
• pfSense 1.2
• Dreamlinux 3.0 RC1
• Distribuční rada: přehráváme video z RAR souborů

Letem světem

DragonFlyBSD 1.12 přidává experimentální podobu pro Bluetooth, přechází na GCC 4.1, blíží se ke stabilní podpoře SMP v jádře, zvyšuje výkon, podporuje SATA ATAPI u řadičů AHCI, vylepšuje podporu AGP a ještě mnoho dalšího. Parted Magic 2.1 opravuje chyby a zařazuje podporu vytváření oddílů ext4. grml 1.1 nabízí nové skripty a nástroje. Mandriva Linux 2008.1 RC1 přináší KDE 3.5.9, podporu WPA-EAP a poslední vývojovou verzi OpenOffice.org 2.4. sidux 2008-01 Pre 1 poprvé vychází ve variantě kde-lite. PelicanHPC GNU Linux 1.3, dříve ParallelKnoppix, má pár drobných změn. Momonga Linux 4.1 je japonská distribuce založená na Fedoře - má Tasty Menu pro KDE, podporu komprese LZMA a pár dalších věcí. Slax 6.0.1 opravuje různé chyby, přidává Memtest86 2.1, zakazuje Flash plugin v Konqueroru a aktualizuje ovladače MadWifi. Kubuntu 8.04 Alpha "KDE4" je speciální komunitní verze Kubuntu představující to poslední, co KDE 4 nabízí.

Ženevské setkání o OOXML skončilo

Andy Updegrove přináší ve svém blogu zprávy ze ženevského setkání, kde se projednávaly komentáře k OOXML, kterých bylo po odstranění duplikátů přes 1100. Setkání probíhalo od 25. do 29. února a účastnilo se jej více než 100 zástupců ze 32 zemí. Brzy bylo jasné, že za několik dnů není možné projednat takové množství navrhovaných změn - stihlo se jen 200 drobných změn (typu nevhodné čárky ve větě) a 20 až 30 velkých změn. Ve středu tedy padl návrh schválit všechny změny naráz, bez diskutování. V pátek přišly výsledky hlasování (zatím nebyly potvrzeny), kde mezi zeměmi s privilegiem "P" 4 hlasovaly pro, 4 proti, 2 odmítly hlasovat (na protest) a 15 se vzdalo práva na hlasování. I přesto, že podle pravidel ISO/IEC JTC1 se mají brát v úvahu pouze hlasy zemí typu "P", hlasovat bylo umožněno všem zemím. Celkový součet hlasů tedy dává 6 pro, 4 proti, 4 odmítnutí hlasovat a 18 se vzalo práva na hlasování. Nyní tedy není jasné, jaký je výsledek, protože dostupné zprávy jsou protichůdné. Opět se však potvrdilo, že zrychlený schvalovací proces je pro věc typu OOXML zcela nevhodný.

Švýcarský kanton Solothurn přechází na Linux

Švýcarský kanton Solothurn na konci roku dokončí přechod 2000 desktopů na Debian GNU/Linux. Jedná se o největší open source projekt ve Švýcarsku a podle všeho probíhá přechod hladce. Celá věc, která byla zahájena v roce 2006, byla pečlivě naplánována a rozdělena do tří fází. 21 firem nabídlo spolupráci navržením různých kombinací distribucí a open source softwaru - nakonec byl seznam omezen na tři nabídky, které se dále zhodnocovaly. V září 2006 se vybral Debian s OpenOffice.org, Mozilla Firefoxem a prostředím KDE. Nyní je projekt v druhé fázi - zaměstnanci mohou přes tenké a tlusté klienty používat software pro Windows (hostovaný na centrálním serveru). Tato potřeba bude v třetí fázi eliminována přechodem na multiplatformní software.

Důvodem pro přechod je stabilita, bezpečnost, odolnost vůči virům, flexibilita, nezávislost na dodavateli a cena. Přechod na Linux bude znamenat 70% snížení nákladů. Dle očekávání se zaměstnancům změny nelíbily, nicméně pro základní schopnost práce s novým systémem stačí jednodenní školení. Na podzim 2007 padlo rozhodnutí, že kanton je s přechodem spokojený a minimálně pod dobu následujících osmi let se nic měnit nebude. Zástupci kantonu navíc ústřední vládě sdělují, že by měla zvážit vznik národní open source strategie.

Investor do SCO: chceme urovnat spory

Navzdory dřívějším zprávám, že investor SCO chce v soudních sporech s linuxovými společnostmi pokračovat, se nyní objevily informace, že plány budou jiné. Podle Stephena Norrise on a jeho partneři z Blízkého východu vynaloží až 100 milionů dolarů na to, aby byly urovnány všechny existující soudní spory a firma tak mohla obnovit a dále rozvíjet svůj obchod postavený na SCO Unixu. V telefonním rozhovoru řekl, že se nepovažuje za součást byznysu, kde jde o výdělek prostřednictvím soudních sporů. Více peněz by tak určitě mělo jít do samotné firmy, namísto na účty právníků. Investice do SCO, která by firmu měla dostat z bankrotu, zatím ještě nebyla schválena federálním soudcem.

GNOME Foundation a další sponzorují rozvoj přístupnosti

GNOME Foundation spustila projekt, během kterého rozdělí až 50 000 dolarů mezi vývojáře, kteří přispějí k rozvoji softwaru v oblasti přístupnosti. Přístupnost je oblast, která je často zanedbávána, neboť není považována za důležitou. V minulosti se však ukázalo, že právě tato věc může být překážkou v nasazování open source softwaru, protože lidé s handicapy jej odmítají. Tento projekt sponzoruje nejen GNOME Foundation, ale také Mozilla Foundation, Google, Canonical a Novell. Od prvního března jsou přijímány přihlášky do projektu. V první části se budou vývojáři zaměřovat na práci na nominovaných projektech, kde práce může trvat až šest měsíců - odměna pak dosáhne až 6000 dolarů. V druhé fázi projektu dostanou přispěvatelé 1000 dolarů za opravení pěti chyb, které budou navrženy posuzovateli.

FreeBSD 7.0

Vyšlo FreeBSD 7.0, které přináší masivní zlepšení ve výkonu a škálovatelnosti na SMP systémech. Oproti FreeBSD 6.x je podle testů na databázích a jiných programech nárůst výkonu až 350 % při normální zátěži a až 1500 % při vysoké zátěži. Ve srovnání s Linuxem je výkon lepší o 15 %. Změnami, které vedly k tomuto zlepšení, je model pro vlákna libthr (který je nyní výchozí), doladěné zamykání u meziprocesové komunikace (IPC), síťování a plánovače a dále také optimalizace pro SMP, ke kterým došlo ve větvích 5.x a 6.x.

Dále byl značně vylepšen plánovač ULE, který poskytuje vyšší výkon a lepší odezvu, nicméně výchozím plánovačem je zatím stále 4BSD - to se může v budoucnu změnit. FreeBSD 7.0 má experimentální podporu pro ZFS, dokáže číst z XFS, byl opraven unionfs, poté byl zahrnut iSCSI initiator, experimentální podpora SCTP (Stream Control Transmission Protocol), vylepšení naleznete v podpoře WiFi a ještě mnoho dalších věcí. Uživatelé mají k dispozici X.Org 7.3, KDE 3.5.8 a GNOME 2.20.2. Jako kompilátor slouží GCC 4.2.1. Systém je dostupný pro architektury i386, amd64, ia64, pc98 a powerpc. Brzy se objeví také sestavení pro sparc64.

pfSense 1.2

pfSense, který má nyní nový web, je FreeBSD upravené na míru jako firewall a router. Dá se dále rozšiřovat o dodatečné balíčky. Projekt byl zahájen v roce 2004 jako fork m0n0wallu. Od verze 1.0 uběhlo 16 měsíců naplněných prací a nyní je tu verze 1.2. Jen RC verze byly staženy více než 250 000×. Přidává stránku s nastavením RRD grafů, restartuje SNMP služby po změně IP adresy, v poslední verzi opět používá časový limit 60 sekund u DHCP klienta, ujasňuje a opravuje překlepy v některých popiscích, zvyšuje efektivitu vykreslování grafů, opravuje bezpečnostní chyby (cross site scripting) a systém se už nezhroutí při zadání chybných konfigurací.

Dreamlinux 3.0 RC1

Dreamlinux je brazilská distribuce zaměřená na prostředí GNOME a Xfce. Je možné ji spouštět přímo z CD a později nainstalovat na pevný disk. Zakládá se na Debianu a Morphixu, přičemž je možné ji rozšiřovat pomocí modulů a sestavit si tak třeba i vlastní distribuci (pomocí nástroje MKDistro). Poslední verze distribuce má robustnější detekci grafické karty, přidává ovladače MadWifi a dokáže detekovat notebook, čemuž se přizpůsobí. Konečná verze by měla umět automaticky přeformátovat disk a nainstalovat tam systém, bude obsahovat jádro řady 2.6.24, nabídne novou verzi MKDistro, usnadní práci se síťovými připojeními, dodá ještě další WiFi ovladače a poskytne nové programy přes Easy Install.

Distribuční rada: přehráváme video z RAR souborů

Pokud máme video uložené v RAR souborech a chceme se vyhýbat časově náročnému rozbalování na disk, hodí se nám možnost přehrát film přímo z archivů (mohou být i rozdělené). Stačí příkazu unrar říct, že nemá data zapisovat do žádného souboru (p) a že nemáme zájem o žádné hlášky (-inul). Výstup rourou napojíme na mplayer, kterému řekneme, že má data očekávat na vstupu.

unrar p -inul archiv.part01.rar | mplayer -noidx -

Podobným způsobem by mělo jít použít například i přehrávač gxine, pokud mu dáme argument stdin:/ (neozkoušeno).

Není problém doplnit titulky pomocí -sub nebo -vobsub. VobSub titulky také často najdeme v RAR archivech, ale MPlayer si s nimi poradí - obvykle postačí přidat argument -unrarexec $(which unrar) či ti tuto volbu rovnou přidat do konfiguračního souboru:

echo unrarexec=$(which unrar) >> ~/.mplayer/config

       

Komentáře

[Andrej]

Oproti FreeBSD 6.x je podle testů na databázích a jiných programech nárůst výkonu až 350 % při normální zátěži a až 1500 % při vysoké zátěži.

Tohle bude nějaká kachna. Je to asi jako takové ty komunistické výroky, že pracoviště XYZ splnilo dnes normu na 350%. Z toho je jasné, že buď ta norma byla nesmyslně nízká a stačilo jen přestat chlastat, aby se výkonnost zázračně zvedla, nebo to někdo blbě počítal.

Moc se mi nechce googlit, ale chtělo by to přesně popsat kdy, za jakých podmínek, na kolika procesorech a s jakým softwarem se ten zázrak stal. Rád věřím tomu, že například na pořádném stroji s 64 CPU se výkon mohl zvýšit na 350% pouze přechodem z úplně blbého SMP plánovače na nějaký lepší. Totéž ovšem nemůže platit pro nějaký malý server se dvěma nebo čtyřmi CPU.

Ve srovnání s Linuxem je výkon lepší o 15 %.

Jáchachachacha! Tohle je takový flamewarový výrok, na který se nedá říct nic jiného než smajlík déčko. Náš prací prášek je o 25% účinnější, náš čistič hajzlů zase zabije o 57% více bakterií. Jako by snad každý nevěděl, že to závisí na konkrétním použitém software, velikosti cache, architektuře celého stroje, řadičích diskových polí a jejich struktuře... A vůbec: Co je to vlastně ten „výkon“, když už je o něm řeč?

[Kyosuke]

Jáchachachacha! Tohle je takový flamewarový výrok, na který se nedá říct nic jiného než smajlík déčko. Náš prací prášek je o 25% účinnější, náš čistič hajzlů zase zabije o 57% více bakterií. Jako by snad každý nevěděl, že to závisí na konkrétním použitém software, velikosti cache, architektuře celého stroje, řadičích diskových polí a jejich struktuře... A vůbec: Co je to vlastně ten „výkon“, když už je o něm řeč?

Myslím, že je řeč o těch preview testech FreeBSD 7, co se objevily před pár měsíci. Těch 15 % byl myslím náskok FreeBSD 7.0 před Linuxem 2.6.22 na osmicestném Xeonu v MySQL sysbenchi (něco jako 3800 transakcí za sekundu proti 3200 nebo tak nějak, musel bych to najít). Tak si představ běžný osmicestný server. Pokud jde o ta podezřele vypadající zlepšení, zřejmě se to taky týká hodně paralelních mašin, a skutečnosti, že dřív na tom FreeBSD v tomhle směru skutečně nebylo nejlíp (teď už asi je ). Je pravda, že v originálním textu by mohli uvést zdroje, bez nich to tak nějak nemá moc cenu pitvat.

[washeck]

Přečti si článek na Rootu, kde se dozvíš, že

FreeBSD verze 5 a 6 implementovalo „defaultní threadovací knihovnu“ na modelu M:N, kde se M user-space threadů mapuje na N kernel threadů. Tento model má své teoretické výhody, ovšem vzhledem k tomu, že Linux ho nepodporuje, se většina aplikací programuje pro 1:1 model, což v praxi znamená špatnou výkonnost s touto threadovací knihovnou. Paralelně s M:N knihovnou (takzvaná libkse) byla vyvinuta 1:1 knihovna. Mnozí ví, že přepnutím na tuto libthr knihovnu se zvedl výkon například MySQL o desítky procent. A právě tato libthr knihovna implementující 1:1 threadovací model byla zavedena jako defaultní.

[Andrej]

Článek jsem četl a ze všech těch vylepšení mě zaujalo jen jediné, kvůli kterému bych možná byl ochoten dokonce i přejít na FreeBSD: souborový systém ZFS. Ale to ostatní je spíš ve stylu „zkusme konečně dohnat ten Linux aspoň v něčem“. Dost mě rozesmála věta „Nyní ULE podává velmi přesvědčivý výkon a neobsahuje žádné chyby.“, přesněji řečeno její druhá část. To je velmi neskromné, ba ješitné tvrzení. Faktem ovšem zůstává, že verzi 7 zcela jistě vyzkouším, protože jakmile slyším o ZFS, zpozorním a začne mě to zajímat.

[nhy]

Linux ma podporu ZFS. Ale iba cez FUSE. Mne to vsak beha k mojej spokojnosti.

http://www.wizy.org/wiki/ZFS_on_FUSE#head-579cd2d4d25cea738c1ef645e779eb496c1c5761

[Andrej]

Nepochybuju o tom, že to běhá. Linux má taktéž zcela kompletní podporu NTFS přes FUSE, ale potíž je v tom, že ta podpora je cca desetkrát pomalejší ve srovnání s Reiserem, ext3, XFS, JFS nebo s implementací NTFS ve Windows. Obávám se, zda ZFS v Linuxu není podobný případ.

Pod slovem podpora si představuju možnost produkčního nasazení toho souborového systému, včetně možnosti bootovat z něj a provozovat vytíženou databázi. Možná se pomocí fuse dá (nepřímo, pomocí initrd) nabootovat. Možná ten výkon není zas tak špatný... Ale nevím, moc tomu nevěřím.

[nhy]

Behat to beha, pamatova narocnost vsak este nie je optimalizovana(v pamati 150MB, ale mne to je jedno). Rychlost by sa este tiez dala zoptimalizovat. Ten driver sa este vyvija, ale niektore firmy uz to maju aj vo velkom nasadene pod Linuxom a su spokojne. Viac info je tusim v tom odkaze. Kazdopadne na produkcnom prostredi by som si to ja osobne este nedovolil nasadit.

Co sa tyka NTFS, tak co som cital, tak rychlost je porovnatelna pod Windows, ale neviem ci to je pravda.

[helb]

Pokud máme video uložené v RAR souborech a chceme se vyhýbat časově náročnému rozbalování na disk, hodí se nám možnost přehrát film přímo z archivů

A pokud máme mplayer zkompilovaný s podporou RARu, stačí mplayer soubor.rar a hraje to.

[Luboš Doležel (Doli)]

Zkompiloval jsem ho s USE=rar a dočkal jsem se akorát

Přehrávám JménoSouboru.rar


Končím... (Konec souboru)

[kkaarreell]

Idealka. Stihnete tak nekolik filmu za vecer a jeste zbyde cas na to udelat neco uzitecneho.

[Luboš Doležel (Doli)]

Jo, třeba se naučit nová slovíčka z toho filmu.

[kralyk z abclinuxu]

Hit Enter or wait 7 minutes for autoboot

Wtf? Uživatelé Dreamlinuxu jsou asi hodně trpěliví...