Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Často jsem na Internetu marně pátral po jakémsi "slabikáři", který by popisoval využití DMZ. Rozumějte, nic složitého. Prostě kuchařku, která by zahrnovala základní pojmy, odkazy na vysvětlivky, nastavení, parametry, modelové topologie apod. Postupem času se mi začal plnit archiv a jednoho dne uzrál nápad, toto kuchařku začít tvořit. I nabídl jsem Leoši Literákovi námět na článek. Jenomže milá "kuchařka" začala nabývat větších a větších rozměrů. Záhy začalo být jasné, že do jednoho článku se tématicky nevejdu, protože tohle je námět spíše na seriál. Co teď? Když seriál, tak seriál, ale to rozhodně není v silách jednoho člověka. Obrátil jsem se tedy do konference autori@abclinuxu.cz se žádostí o pomoc a s nabídkou spolupráce na tomto dílku. Ozval se mi Martin Pavlíček (seznámíte se s ním hned ve druhém dílu) a výsledkem je (tedy spíše bude) seriál, jehož osnovu můžete číst o pár řádek níže.
A protože správný seriál má být nejenom na pokračování, ale i na přání, rozhodli jsme se, že zmíněná osnova nemusí být nutně neměnná. Zkrátka a dobře, pokud budete mít nějaké přání, či námět, zapadající do tohoto seriálu (či se dokonce rozhodnete některý díl sami napsat), rádi sem vaše dílko zařadíme.
Tolik k předmluvě. Vlastní osnova vypadá takto:
V dnešním prvním díle si něco řekneme o linuxových demilitarizovaných zónách, zkráceně DMZ. Výraz DMZ je skutečně zkratkou z anglického výrazu "Demilitarized Zone" a do češtiny se nepřekládá. Je to označení pro tu část (nebo oblast) informačního systému, která je z určitých důvodů oddělena od ostatních zařízení. Většinou se jedná o samostatnou síť, jejíž typické (chcete-li modelové) zapojení je nakresleno na obrázku.
V demilitarizovaných zónách se obvykle nachází zařízení, která zprostředkovávají určité služby jak pro prostředí vnitřní sítě, tak pro prostředí sítě vnější. Vnitřní sítí je zde označována síť typu LAN (Local Area Network). Pod pojmem "Vnější síť" si můžeme představit Internet, linky vedoucí do jiné Vnitřní sítě (tedy Intranet), tzv. "Městské sítě" (WAN -- Wide Area Network) apod.
Vtip je právě v tom, že zařízení umístěná v Demilitarizované zóně jsou sice dostupná jak z Vnější, tak z Vnitřní sítě, nicméně úroveň přístupu může být (a také bývá) pro obě tyto sítě různá. Obvykle je tomu tak, že uživatelé Vnitřní sítě mají rozsáhlejší úroveň přístupu než je tomu u uživatelů sítě Vnější.
Druhým důvodem pro zřizování DMZ je požadavek, aby Vnější síť "neviděla" síť Vnitřní. Rozumný požadavek, co říkáte? Samozřejmě tím nebráníme přístupu uživatelů z Vnitřní sítě na Internet. Jde o to, aby zařízení těchto uživatelů nebyla z Internetu dostupná, případně dostupná s určitým omezením. Podobně je tomu se všemi ostaními zařízeními ve Vnitřní síti.
Stručně řečeno: Chcete-li nějaké zařízení (například server) zpřístupnit z Internetu, umístěte jej do DMZ.
Propojení Internetu, DMZ a Vnitřní sítě:
Podívejme se teď na jednotlivá zařízení poněkud blíže:
Česky směrovač, chcete-li. Jedná se o klasický směrovač obsluhující dvě (v našem případě) síťová rozhraní. Důvod, proč jsem před firewall předřadil ještě směrovač je prostý, a vedou k němu dvě nejčastější modelové topologie:
Dalším důvodem je skutečnost, že předřazením směrovače vlastně odlehčíte vlastnímu firewallu. Na směrovač můžeme umístit paketový filtr, čímž "odebereme" firewallu část zátěže. Firewall pak bude zajišťovat zbývající bezpečnostní politiky. Paketový filtr na něj umístíme pro jistotu také, ale přijde ke slovu jen při odstavení směrovače, což je vlastně havarijní scénář.
A cože použijeme jako router? Linuxový stroj, přece. Příznivcům BSD větví se omlouvám (jistěže BSD umí pěkné routery), ale já jsem spíše na ten Linux. Pokud chcete použít bezdiskovou stanici s jednodisketovou distribucí Linuxu, pak můžete zkusit Linux Router Project (LRP)
Můžete si samozřejmě postavit vlastní router na libovolné linuxové distribuci. V takovém případě doporučuji použít tu distribuci, kterou znáte nejlépe. Jako paketový filtr pak nejspíš použijete moduly IPCHAINS nebo (novější) IPTABLES.
Firewall je samostatné zařízení obvykle se dvěma a více síťovými rozhraními. Vtip je v tom, že pro každé síťové rozhraní lze uplatnit různé bezpečnostní politiky od úrovně paketového filtru (např. pakety s touto hlavičkou nesmíš předat na to a to rozhraní) až po stavový firewall (např. skrze rozhraní to a to nesmí jít žádné spojení pro telnet). Zde je ovšem na místě jistá obezřetnost, protože přemírou politik můžete vytížit firewall tak, že bude prakticky "nepropustný" a naopak, "ořezáním" politik si můžete způsobit ošklivý tunel do vnitřní sítě.
Paketové filtry samozřejmě nejsou zařízení nýbrž služba . Nicméně si
zaslouží doušku hned na úvod, protože během dalších pokračování se vám z
nich bude možná točit hlava (doufám, že ne moc).
Obsáhlý popis využití paketového filtru nad IPCHAINS naleznete zde (ve formátu PDF): Linux Documentation Project Guides.
Kniha se jmenuje: Securing and Optimizing Linux Red Hat Edition - A Hands on Guide, verze 1.3, autor: Gerhard Mourani. Naposledy aktualizováno: srpen 2000.
Knihu si můžete stáhnout v PDF formátu nebo si rovnou začít číst v HTML.
Kniha je sice zaměřena na distribuci Red Hat 6.2, ale nebuďte zklamaní. Je výtečně napsaná a moudra zde jsou naprosto nezávislá na distribuci.
Pokud si na stránce Linux Documentation Project Guides zvolíte tuto verzi: Securing & Optimizing Linux: The Ultimate Solution, verze 2.0, autor: Gerhard Mourani, posl. aktualizace: červenec 2002, pak se dočtete i o paketovém filtru a stavovém firewallu nad IPTABLES. Tuto verzi ovšem zatím nelze prohlížet on-line, takže si budete muset stáhnout PDF soubor. Tato kniha je mnohem komplexnější a oproti dřívější verzi zde naleznete i řadu obecných kapitol o zabezpečení serverů apod. Angličtina určitě nebude překážkou, takže příjemné počteníčko.
Na úvod by to snad mohlo stačit, v příštím díle se směrovačům a firewallům (to je ale strašné slovo) podíváme na zoubek poněkud blíže. Nebude chybět pojednání o směrovacích tabulkách a podíváme se na zařízení (a služby jimi poskytované) uvnitř DMZ.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Modelový příklad: zkuste si
ipchains -A input -p tcp 80 -y -j ACCEPT
iptables -A INPUT -p tcp --dport 80 --syn -m state --state NEW -j ACCEPT
(v syntaxi pro ipchains budou asi drobné chyby, už jsem je dlouho nepoužíval) a pošlete si tam rychle za sebou dva zcela identické pakety navazující spojení. Ipchains nemá jinou možnost než pustit oba. Netfilter u toho druhého pozná, že není v pořádku a nepustí ho. Rozliší totiž situaci, kdy "předtím nic nebylo" od situace, kdy už má navázané spojení a nový paket s ním koliduje. A to je ten stav.