Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Lze použít disková zařízení různých velikostí, což je další posun oproti systémům raid.
Vzhledem k tomu, že to stejně už z principu nemůže fungovat, v tom žádnou výhodu nevidím. Např. u RAID 1 buď kus nebude mirrorovaný nebo to bude "fungovat" přesně stejně jako u normálního RAID 1, tj. z větších zařízení se použije jen část.
Obecně považuji snahu reimplementovat RAID (a další funkce) na úrovni filesystému za velmi nešťastnou, raději mám řešení na úrovni blokového zařízení, které je univerzální a neomezuje mne na jediný filesystém.
Obecně považuji snahu reimplementovat RAID (a další funkce) na úrovni filesystému za velmi nešťastnou, raději mám řešení na úrovni blokového zařízení, které je univerzální a neomezuje mne na jediný filesystém.
Implementace raid ve FS má své výhody. Například při výměně diskového zařízení není třeba kopírovat všechny bloky, ale jen ty skutečně zabrané. Což je mnohem rychlejší. Tuhle informaci raid na samostatné vrstvě nemá. Dále je možné kdykoliv odebrat jakékoliv zařízení. To už souvisí s tvou první poznámkou:
Vzhledem k tomu, že to stejně už z principu nemůže fungovat, v tom žádnou výhodu nevidím. Např. u RAID 1 buď kus nebude mirrorovaný nebo to bude "fungovat" přesně stejně jako u normálního RAID 1, tj. z větších zařízení se použije jen část.
Toto by platilo u dvou disků. Když tam ale budeš mít mnoho diskových zařízení, tak se FS zkrátka postará o uložení zrcadlených bloků na dvě různá zařízení, nikoliv na dvě konkrétní (předem dané). Tedy ani rozdílná velikost příliš nevadí.
Například při výměně diskového zařízení není třeba kopírovat všechny bloky, ale jen ty skutečně zabrané. Tuhle informaci raid na samostatné vrstvě nemá.Zatím. Pro softwarový RAID v Linuxu je to v plánu.
Nie je mi celkom jasné, prečo sa na tento účel nezačal používať TRIM, ktorý sa aj tak musel implementovať kvôli SSD diskom.Obecně považuji snahu reimplementovat RAID (a další funkce) na úrovni filesystému za velmi nešťastnou, raději mám řešení na úrovni blokového zařízení, které je univerzální a neomezuje mne na jediný filesystém.Implementace raid ve FS má své výhody. Například při výměně diskového zařízení není třeba kopírovat všechny bloky, ale jen ty skutečně zabrané. Což je mnohem rychlejší. Tuhle informaci raid na samostatné vrstvě nemá. Dále je možné kdykoliv odebrat jakékoliv zařízení. To už souvisí s tvou první poznámkou:
LVM/RAID neví, které bloky jsou obsazené, takže některé operace jsou velmi neefektivníTo je ale přece záležitost současné implementace, nikoli principu. Většina souborových systémů používá nějaké bloky, takže tahle vrstva se dá do LVM/RAID implementace přesunout a mohou ji využívat všechny souborové systémy.
Jenže prakticky je to na používání horšíLíbí se mi, kolik lidí si vybere jedno jediné kritérium a use case, a na základě toho tvrdí, že je něco obecně (prakticky) lepší nebo horší.
Náhrada vadného diskuKdyž to tak čtu, zajímalo by mě - jak to dopadne při startu? Ve fstab běžně volba "degraded" nebývá, co když umře jeden ze systémových disků? Pokud by v takovém případě byla nutná asistence na místě, viděl bych to jako problém...
Tato operace se opět a zde poněkud překvapivě vykonává nad připojeným systémem souborů. Někdy může být nutné připojit souborový systém v degradovaném režimu, pomocí volby „degraded“:
btrfs device scan, takže je nutné uvést seznam zařízení v fstab. Druhým zjištěním bylo, že pokud je explicitně uveden seznam zařízení v fstab, disk se v degradovaném režimu nepřipojí s hláškou, že takové zařízení neexistuje. Nakonec jsem z fstab seznam zařízení vyhodil a před spuštěním initu zkusil ručně spustit btrfs device scan; v takovém případě se souborový systém bez protestů připojil.
Čili pokud na btrfs v RAIDu závisí start systému, je podle všeho nutné mít do initrd doplněné scanování btrfs...
Inak na btrfs mi vadi jedna vec - je strasne pomaly s postgresql.
Doplnil bych ještě v jaké verzi Btrfs a Postgresu. Na Debianu (2.6.32 a PostgreSQL 8.4) je to brutálně pomalé, ale v benchmarku (počínaje tímto článkem) od Tomáše Vondry (2.6.39-gentoo-r3 a PostgreSQL 9.0.4) už to bylo "normálně" rychlé.
Nejdříve musí být prohlášen za stabilní potom bude následovat několik let testování a až potom půjde do enterprise dister.
Taky jsem si to myslel. Ale vypadá to že ne.
http://www.sanitarium.net/golug/rsync_backups_2010.html
Tiskni
Sdílej: