Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Tentokrát přeskočím aplikace, které jsou na hranici použitelnosti: hlavně jde o Gestikk a wayV. Je to z toho důvodu, že existuje jednak EasyStroke a jednak si gesta můžete nastavit přímo v KDE.
Nejprve k EasyStroke. Závisí na GTK+, pravděpodobně se nachází v repozitářích vaší distribuce a krom jiného obsahuje českou lokalizaci. Po spuštění se schová do ikonky v oznamovací oblasti — pokud na ni klepnete, objeví se konfigurační dialog, nebo při vyvolání kontextové nabídky můžete deaktivovat rozpoznávání gest, příp. aplikaci vypnout. Nyní už ale k možnostem, které EasyStroke nabízí.
Gesto je zpravidla nějaký tah kurzorem, při němž musíte mít stisknuté tlačítko, jež si můžete nastavit v kartě Nastavení, konkrétně v dialogu vyvolaném tlačítkem Tlačítko Gest. Můžete si vybrat libovolné tlačítko svého polohovacího zařízení (typicky je to tlačítko 3 na peru), a to volitelně v kombinaci s nějakým modifikátorem na klávesnici. Profil timeoutu doporučuji nechat Konzervativní nebo Výchozí — určuje prodlevu mezi stisknutím tlačítka a vyvoláním akce daného tlačítka, tedy čas, který máte pro provedení gesta. V sekci Vzhled si pak můžete nastavit zpětnou vazbu při provádění gesta.
Tlačítko Přidat akci (v kartě Akce) pochopitelně vytvoří nové gesto. Poklepáním v příslušném sloupečku ho pak nastavíte. Když vyberete Gesto, můžete téměř kdekoliv na obrazovce provést dané gesto a ono se uloží. Po klepnutím ve sloupci Typ se vyvolá seznam, ze kterého si můžete vybrat událost, jež bude na gesto navázaná, detaily pak doladíte ve sloupci Detaily:
V horní části karty Akce je rozbalovací tlačítko Aplikace — pak můžete vybrat Přidat aplikaci a klepnout na některé otevřené okno. Vytvoří se tak skupina gest, která budou fungovat jen a pouze v dané aplikaci. Další filtrování můžete povolit v kartě Pokročilé — tentokrát podle zařízení. Třeba já mám gesta pomocí myši a trackballu vypnutá, používám je jen s tabletem.
Má zkušenost je taková, že EasyStroke funguje velmi spolehlivě. Jedinou výhradu mám k tomu, že uživatelské rozhraní není zcela intuitivní a přiřazování gest aplikacím je někdy boj (obvykle mi nefunguje „táhni a pusť“ pro přesun gest mezi skupinami).
Příjemně mě překvapilo, že v KDE System Settings (Nastavení systému) jde také nastavit gesta, a to v části Zkratky a gesta: Vlastní zkratky. Vedle připravených gest např. Konqueroru si můžete přidávat další. Slouží k tomu tlačítko Upravit pod stromovým pohledem na existující zkratky a gesta. V tomto kontextu nás bude zajímat jen podnabídka Nový: Činnost gesta myši, ale hodí se vědět, že podobným způsobem jde přiřazovat akce i událostem z říše správy oken nebo obecně si nastavit vlastní globální klávesové zkratky (resp. dokonce přemapovávat klávesy, byť na celkem vysoké úrovni¹). Jistá limitace je, že gesta myši jsou vázána na primární tlačítko, takže pokud máte třeba pero s více tlačítky, nevyužijete je a může se vám stát, že občas gesto vyvoláte omylem. Podobně zde chybí filtrování podle vstupního zařízení.
V kartě Spouštěč se zobrazuje gesto samotné, změníte ho v nově otevřeném dialogu po klepnutí na tlačítko Upravit. Akci mu přiřadíte v kartě Činnost — podle typu činnosti to může být příkaz nebo adresa (URL), příkaz D-Busu nebo vstup z klávesnice. V případě vstupu z klávesnice můžete psát klasickým způsobem klávesové zkratky, např. „Alt+Right“ znamená současné stisknutí kláves Alt a šipka vpravo (obvykle se interpretuje jako „vpřed“), můžete také upřesnit, kterých oken se to má týkat. Nejlepší nápovědou je podívat se na připravené příklady…
¹ Takto jsem ad-hoc řešil nefunkční tlačítko na miniaturní klávesnici používané jako dálkové ovládání. Odešla šipka vpravo, tak jsem kombinaci Win+šipka vlevo přiřadil její funkci. Sice zdaleka ne právě ideální, leč velmi snadné řešení.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: