Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Tentokrát přeskočím aplikace, které jsou na hranici použitelnosti: hlavně jde o Gestikk a wayV. Je to z toho důvodu, že existuje jednak EasyStroke a jednak si gesta můžete nastavit přímo v KDE.
Nejprve k EasyStroke. Závisí na GTK+, pravděpodobně se nachází v repozitářích vaší distribuce a krom jiného obsahuje českou lokalizaci. Po spuštění se schová do ikonky v oznamovací oblasti — pokud na ni klepnete, objeví se konfigurační dialog, nebo při vyvolání kontextové nabídky můžete deaktivovat rozpoznávání gest, příp. aplikaci vypnout. Nyní už ale k možnostem, které EasyStroke nabízí.
Gesto je zpravidla nějaký tah kurzorem, při němž musíte mít stisknuté tlačítko, jež si můžete nastavit v kartě Nastavení, konkrétně v dialogu vyvolaném tlačítkem Tlačítko Gest. Můžete si vybrat libovolné tlačítko svého polohovacího zařízení (typicky je to tlačítko 3 na peru), a to volitelně v kombinaci s nějakým modifikátorem na klávesnici. Profil timeoutu doporučuji nechat Konzervativní nebo Výchozí — určuje prodlevu mezi stisknutím tlačítka a vyvoláním akce daného tlačítka, tedy čas, který máte pro provedení gesta. V sekci Vzhled si pak můžete nastavit zpětnou vazbu při provádění gesta.
Tlačítko Přidat akci (v kartě Akce) pochopitelně vytvoří nové gesto. Poklepáním v příslušném sloupečku ho pak nastavíte. Když vyberete Gesto, můžete téměř kdekoliv na obrazovce provést dané gesto a ono se uloží. Po klepnutím ve sloupci Typ se vyvolá seznam, ze kterého si můžete vybrat událost, jež bude na gesto navázaná, detaily pak doladíte ve sloupci Detaily:
V horní části karty Akce je rozbalovací tlačítko Aplikace — pak můžete vybrat Přidat aplikaci a klepnout na některé otevřené okno. Vytvoří se tak skupina gest, která budou fungovat jen a pouze v dané aplikaci. Další filtrování můžete povolit v kartě Pokročilé — tentokrát podle zařízení. Třeba já mám gesta pomocí myši a trackballu vypnutá, používám je jen s tabletem.
Má zkušenost je taková, že EasyStroke funguje velmi spolehlivě. Jedinou výhradu mám k tomu, že uživatelské rozhraní není zcela intuitivní a přiřazování gest aplikacím je někdy boj (obvykle mi nefunguje „táhni a pusť“ pro přesun gest mezi skupinami).
Příjemně mě překvapilo, že v KDE System Settings (Nastavení systému) jde také nastavit gesta, a to v části Zkratky a gesta: Vlastní zkratky. Vedle připravených gest např. Konqueroru si můžete přidávat další. Slouží k tomu tlačítko Upravit pod stromovým pohledem na existující zkratky a gesta. V tomto kontextu nás bude zajímat jen podnabídka Nový: Činnost gesta myši, ale hodí se vědět, že podobným způsobem jde přiřazovat akce i událostem z říše správy oken nebo obecně si nastavit vlastní globální klávesové zkratky (resp. dokonce přemapovávat klávesy, byť na celkem vysoké úrovni¹). Jistá limitace je, že gesta myši jsou vázána na primární tlačítko, takže pokud máte třeba pero s více tlačítky, nevyužijete je a může se vám stát, že občas gesto vyvoláte omylem. Podobně zde chybí filtrování podle vstupního zařízení.
V kartě Spouštěč se zobrazuje gesto samotné, změníte ho v nově otevřeném dialogu po klepnutí na tlačítko Upravit. Akci mu přiřadíte v kartě Činnost — podle typu činnosti to může být příkaz nebo adresa (URL), příkaz D-Busu nebo vstup z klávesnice. V případě vstupu z klávesnice můžete psát klasickým způsobem klávesové zkratky, např. „Alt+Right“ znamená současné stisknutí kláves Alt a šipka vpravo (obvykle se interpretuje jako „vpřed“), můžete také upřesnit, kterých oken se to má týkat. Nejlepší nápovědou je podívat se na připravené příklady…
¹ Takto jsem ad-hoc řešil nefunkční tlačítko na miniaturní klávesnici používané jako dálkové ovládání. Odešla šipka vpravo, tak jsem kombinaci Win+šipka vlevo přiřadil její funkci. Sice zdaleka ne právě ideální, leč velmi snadné řešení.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: