Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Vyšel nový Endless OS mezi více či méně pravidelnými vydáními distribucí Rescuezilla, Manjaro, Tails, MX Linux, GhostBSD, Alpine Linux, Ultramarine Linux, KaOS, Rhino Linux, NixOS nebo OSMC.
Rescuezilla je „živá“ distribuce vybavená nástroji pro zálohování a obnovy dat, kompatibilní s klasickou Clonezillou, ovšem s grafickým rozhraním přístupnějším běžnému uživateli. Za základ používá různé verze Ubuntu od 18.04 LTS (kvůli 32bitovému sestavení), přes 23.04 a 23.10, po nejnověji aktuální 24.04 LTS. Nynější vydání 2.5 také povyšuje dílčí nástroj Partclone (0.3.27) s lepší podporou souborového systému Btrfs. Krom toho přidává testovací verzi nového rozhraní pro správu záloh v příkazovém řádku. Webové stránky projektu doposud nebyly aktualizovány, aby odkazovaly na aktuální vydání.
Manjaro oproti Arch Linuxu, z něhož vychází, jednak nabízí přednastavené obrazy systému pro desktop, jednak provozuje vlastní repozitáře s pozdrženými aktualizacemi balíčků, čímž se odlišuje od projektů jako EndeavourOS. Pololetní vydání Manjaro 24.0 zahrnuje poprvé desktopové prostředí KDE Plasma 6 vedle lehce upraveného GNOME 46 a Xfce 4.18. Aktualizovány byly systémové komponenty včetně jádra Linux, nyní verze 6.9 jako výchozí, či správce balíčků Pamac, který lépe podporuje instalaci softwaru podle předpisů z komunitní „kuchařky“ Arch Linuxu AUR.
Endless OS patří mezi linuxové distribuce nejdéle používající „neměnný“ základ systému (pomocí libostree) na desktopech pro „běžné uživatele“, využití ve vzdělávání atd. Za podvozek slouží Debian, vydání Endless OS 6.0 povyšuje na Debian 12.5 „Bookworm“, desktopové prostředí je GNOME (nyní 43.9) a pro instalaci aplikací se používá Flatpak. Z uživatelské strany jsou hlavními novinkami volitelný tmavý motiv vzhledu, zjednodušené aplikace jako přehrávač hudby a prohlížeč obrázků z prostředí GNOME, a pak sbírka nástrojů a her pro výuku programování. Obrazy systému jsou ke stažení pro x86_64, Raspberry Pi 4 a několik dalších armovských strojů či VirtualBox.
Na ochranu soukromí specializovaná „živá“ distribuce Tails bývá zpravidla vydána tehdy, když vyjde nový webový prohlížeč Tor Browser napojený na síť Tor. V Tails 6.3 šlo o Tor Browser 13.0.15. Jako obvykle se sešlo také několik drobných oprav uživatelského prostředí či potenciálních zranitelností, občerstvení jádra (Linux 6.1.90) atd.
Také MX Linux, jedna z variací na Debian bez systemd, přišel s občerstvenými obrazy systému, potřetí od povýšení na Debian „Bookworm“. Jde o aktualizaci balíčků na úroveň Debianu 12.5, volitelně se sestavením Linuxu 6.8.9 z projektu Liquorix, a přibyl také audio-video server Pipewire 1.0 jako výchozí. Ovšem nejen to, Aktualizovány byly také distribuční nástroje, příručka a lokalizace. Za povšimnutí stojí předinstalované balíčky build-essential užitečné pro nejen vývojáře, ale kohokoliv, kdo potřebuje na čerstvém systému zkompilovat ovladače hardwaru. Vydání se týká i sestavení pro Raspberry Pi.
GhostBSD je „živá“ desktopová distribuce založená na FreeBSD, v současnosti již FreeBSD 14. Za desktopové prostředí a balík aplikací používá MATE a právě jeho aktualizace na verzi 1.28.1 je hlavní novinkou v druhém letošním vydání. Jinak došlo pouze na několik oprav nastavení sítě či správy záloh a např. povolení I2C kvůli podpoře periferií některých notebooků.
Poměrně lehká, ne-GNU linuxová distribuce Alpine Linux v pololetním vydání 3.20 přidává mezi podporované architektury vedle x86, x86_64, různých variant ARM a architektur od IBM také RISC-V. Zatím v rudimentární podobě, ale přece. Tedy pro začátek je ke stažení pro RISC-V na rozdíl od ostatních architektur jen a pouze základní obraz souborového systému. Ovšem balíčků je pak k dispozici většina. Alpine Linux obsahuje vcelku aktuální verze překladačů a různých běhových prostředí, např. LLVM 18, Python 3.12, Rust 1.78, .NET 8.0,…, i desktopová prostředí jako GNOME 64 či KDE Plasma 6.
Na rozdíl od Debianu či Ubuntu nemá Fedora mnoho neoficiálních derivátů. Jedním z mála je Ultramarine Linux. Nynější vydání 40 samozřejmě vychází z odpovídajícího Fedora Linuxu. Liší se přístupem k proprietárnímu softwaru, jehož instalaci usnadňuje, a jak jinak, výběrem desktopových prostředí – v současnosti Budgie, GNOME, KDE Plasma, nově Xfce, ale už ne Pantheon (z elementary OS) – a výchozí konfigurací zahrnující např. ZSH místo Bashe. Zatím nepoužívá vlastní instalátor misto Anacondy od Red Hatu, ale na náhradě nazvané Readymade se pracuje. Obrazy systému jsou k dispozici pro x86_64 a také 64bitový ARM, nicméně podpora Raspberry Pi je zatím omezená na RPi 4. V rámci projektu Ultramarine Anywhere je připravován běh na různém dalším hardwaru, aktuálně na chromeboocích se zvláštním zavaděčem systému.
KaOS se podobá Arch Linuxu, ale není to Arch Linux, jde o nezávislou průběžně aktualizovanou distribuci. Zároveň se také zaměřuje úžeji na projekt KDE a co pár měsíců vydává „živý“ obraz systému s prostředím KDE Plasma. Šlo vůbec o jednu z prvních distribucí, které přinesly demo a posléze stabilní verzi Plasmy 6. Jarní sestavení obsahuje aktualizovaný balík aplikací KDE Gear 24.05 a knihovny Qt 6.7, kromě toho mj. jádro Linux 6.8, knihovny Mesa 24.0, OpenSSL 3.3 nebo Python 3.11.
Ubuntu jako takové je vydáváno dvakrát ročně, přičemž někteří lidé považují vydání bez dlouhodobé podpory za „testovací“. Rhino Linux jde ještě dál, původně vznikl jako skript pro používání dosud nevydaných verzí Ubuntu jako průběžně aktualizované distribuce. Z toho se stala distribuce, která má jednou za čas vlastní instalační obrazy (pro x86_64, Raspberry Pi či Pine64) s instalátorem Calamares, správcem balíčků Pacstall, podporujícím skripty analogické těm z AUR Arch Linuxu, a upravenou verzi desktopového prostředí Xfce. Vydání 2024.1 je letos první a shrnuje především pokrok v práci na Pacstall včetně konverze skriptů z AUR.
Zároveň to ale v komunitě Nixu vře. Co začalo spory o sponzorství konference NixCon vojenskou sledovací firmou Anduril, vyústilo v široký nesouhlas s vedením Nadace NixOS spravující projekt a následné fragmentaci komunity. Situace je shrnuta např. v článku Linux Weekly News a diskutována pod ním. Z toho vyplynuly nové komunitní forky Auxolotl a Lix.
Vývojáři OSMC, na Debianu založené distribuce multimediálního prostředí Kodi, už od dubna slibují vydání, které by povýšilo na Kodi 21, jenže to je nadále ve fázi testování. Stabilní verze označená jako květnová tedy stále používá Kodi 20.5 a oproti předchozí aktualizaci jen opravuje několik chyb v instalátoru, uživatelském rozhraní a podpoře zařízení Vero.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz