Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Babí léto přiválo nový multimediální systém OSMC, první prototypy openSUSE Adaptable Linux Platform, rozhodnutí projektu Debian o zahrnutí nesvobodného firmwaru v instalátoru nebo aktualizace distribucí EndeavourOS, Koozali SME Server, IPFire, CRUX, SpiralLinux či Parrot OS… Naopak Pop!_OS podzimní vydání vynechává.
EndeavourOS, „živý“ obraz Arch Linuxu s grafickým instalátorem, podle nového verzovacího schématu dostal po červnovém vydání Artemis opravný obraz Artemis Neo a následně je tu Artemis Nova, jež tradičně povyšuje základní software, např. Linux 5.19 či Firefox 104, a dále řeší problémy se zavaděčem systému Grub. Správcům dosavadních instalací je doporučeno odstranit balíček grub-tools. Na nových instalacích je detekci (os-prober) jiných operačních systémů nainstalovaných na počítači nutné povolit ručně.
Komunitní serverová distribuce Koozali SME Server byla teprve loni v létě převedena na základ CentOS 7 (konkrétně 7.9), jemuž nyní zbývá již méně než dva roky podpory. Současné vydání 10.1 shrnuje řadu změn v konfiguraci, např. vylepšení logování, šifrování komunikace a správy SSL certifikátů, přechod na novou syntaxi nastavení přístupu přes webových server Apache (httpd), výchozí implementaci PHP-FPM,… či přechod z MySQL na MariaSQL 5.5.
Distribuce IPFire pro síťové prvky, zvláště firewally, dostala opět další velký balík aktualizací. Ten celkově 170. vedle několika tuctů čerstvých balíčků a drobných změn konfigurace napříč systémem přináší nové seznamy adres k blokování právě firewallem, další tvrzení jádra Linux řady 5.15 a naopak opouští již nedoporučovaný MODP-2048 v konfiguraci IPSec.
Na domácí kina a podobná užití mířené OSMC s rozhraním Kodi konečně přechází na Debian 11 „Bullseye“. Předmětem vydání je skutečně toliko povýšení výchozí distribuce, což znamená např. definitivní opuštění Pythonu 2, a nanejvýš související ladění běhu na podporovaných zařízeních Vero 4K/4K+ a Raspberry Pi. Kodi zůstává verze 19.4, ovšem mezi dalšími aplikacemi figuruje např. Transmission 3.0.
Pop!_OS, derivát Ubuntu z dílny dodavatele počítačů System76, doposud sledoval pololetní vydání samotného Ubuntu. To se však alespoň pro tento podzim mění. Po jarním vydání s dlouhodobou podporou jsou síly vývojářů soustředěny na rozhraní COSMIC, alternativu ke GNOME Shellu. Zatím není jasné, zda se rozhodnutí dotkne i dalších vydání, takže Pop!_OS by vycházel co dva roky jako třeba Linux Mint, nebo jde o dočasnou záležitost.
CRUX je nezávislá linuxová distribuce, inspirovaná systémy typu BSD, s dlouhou historií, v níž figuruje např. inspirace pro Arch Linux. Oproti němu je však poměrně konzervativní a obsahuje mnohem méně softwaru v centrálním repozitáři. Nová verze 3.7 přichází po bezmála dvou letech. Základem jsou GCC 12.2, glibc 2.36 a binutils 2.39, výchozí jádro v obraze systému je Linux 5.15.55 z řady s dlouhodobou podporou. Významnou novinkou je podpora Waylandu, ačkoliv výchozí zůstává X.Org (X Server 21.1.4); desktopová prostředí v distribuci oficiálně nejsou, leda v repozitáři contrib a dalších uživatelských.
Již déle se proslýchá, že SUSE připravuje nástupce své enterprise distribuce (protějška openSUSE Leap), ovšem s novou architekturou navazující na současný SLE Micro, resp. openSUSE Leap Micro (openSUSE MicroOS je založený na průběžně aktualizované větvi Tumbleweed), tzn. „neměnný“ HostOS, nad nímž běží aplikace v kontejnerech. Jedná se o koncept v principu podobný stávající Fedoře Silverblue či Ubuntu Core, ale pochopitelně s odlišnou volbou konkrétních technologií atd. Nový projekt SUSE se označuje „Adaptable Linux Platform“ (ALP) a již jsou k dispozici první testovací sestavení openSUSE, v nichž by měla fungovat základní kontejnerizace, leč zatím bez větší integrace do budoucna bezešvé, jak to bude jen možné, a kompletní šifrování disku. Obrazy lze stáhnout z openSUSE Build Service.
Správce GeckoLinuxu po letní aktualizaci těchto alternativních obrazů openSUSE přednastavených k použití na desktopu vydal i další iteraci médií SpiralLinuxu, analogické „živé“ distribuce Debianu. Protože jde stále ještě o velmi mladý projekt, oznámený teprve na sklonku jara, předmětem nového vydání je, kromě povýšení balíčků na úroveň Debianu 11.5, zahlazování různých mezer v konfiguraci, od podpory Secure Boot, přes ovladače Wi-Fi čipů Realtek r8168 nebo Bluetooth Intel AX20x, po rozličné komponenty desktopových prostředí, zvláště GNOME a dalších na něm založených: Budgie, Cinnamon, MATE. K dispozici jsou však také KDE Plasma, LXQt a Xfce.
Distribuce Parrot OS, rovněž založená na Debianu, ale se zaměřením na bezpečnostní tematiku v podobném duchu jako např. Kali Linux nebo i trochu Tails, také dostala občerstvené obrazy systému. Vydání 5.1 přináší zahrnutí jádra Linux 5.18, k dispozici jsou i další aktualizované balíčky jako např. kancelářský balík LibreOffice 7.4… a v neposlední řadě vylepšení distribučních aplikací včetně prvků zaměřených na ochranu soukromí: jednak konfigurace prohlížeče Mozilla Firefox, jednak přepracovaného nástroje AnonSurf, který směruje síťovou komunikaci přes Tor. Obrazy systému jsou ke stažení pro architekturu x86_64, dále Raspberry Pi či Docker.
Projekt Debian si zakládá na tom, že je komunitní a svobodný, ačkoliv – a to se nelíbí puristické GNU/Free Sofware Foundation – také usnadňuje instalaci proprietárních komponent. Právě tato oblast byla předmětem nedávné diskuze a hlasování: zda zahrnout proprietární firmware přímo v instalačních médiích a případně jakým způsobem. Dosavadní média tento firmware neobsahovala, což komplikovalo zprovoznění systému na některých hardwarových konfiguracích, na druhé straně bývá takový firmware „černá skříňka“. Padlo celkem šest hlasovatelných návrhů: od instalátoru s proprietárním firmwarem, přes nabízení obou variant instalátoru, po instalátor pouze bez proprietárního firmwaru, a úprava Společenské smlouvy Debianu tak, aby proprietární firmware povolovala. Hlasování dopadlo obecně ve prospěch zahrnutí proprietárního firmwaru, dostatečná shoda byla na úpravě Společenské smlouvy s tím, že oficiální instalátor zůstane jediný a bude i tento firmware obsahovat. Mezi argumenty pro zahrnutí proprietárního firmwaru padla např. přístupnost nevidícím uživatelům, které může nefunkční zvukový výstup zastavit na samém začátku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz