V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Vydání Fedora Linux 35 bylo odloženo až na začátek listopadu. Dále podzimní dny přinesly finální, na Linuxu založený TrueNAS SCALE, naopak oznámení konce Project Trident, přechod antiX či Raspberry Pi OS na Debian „Bullseye“ a řadu opravných vydání: OpenWrt, Trisquel, Tails nebo LibreELEC.
Letní velké vydání systému zvláště pro síťové prvky OpenWrt dostalo první várku oprav v podobě vydání 21.02.01. Řeší nakládání s certifikáty Let’s Encrypt v knihovně WolfSSL (nyní verze 4.8.1) a v závislosti na konkrétní platformě shrnuje aktualizace jádra Linux, ovladačů nebo sestavení. Novinkou je podpora routerů iEi Puzzle-M901 a -M902.
Dodavatel síťových úložišť iXsystems loni na jaře po ukončení projektu TrueOS, BSD *distribuce, oznámil jednak sblížení TrueNAS a FreeNAS tak, aby oba operační systémy vycházely z FreeBSD, jednak TrueNAS SCALE, založený na Debian Linuxu, pro „hyperkonvergovanou infrastrukturu“. Právě TrueNAS SCALE je nyní dostupný na klastrových úložištích řad M a R i v krabičkách Mini. Používá mj. souborový systém OpenZFS a síťový Gluster, pro virtualizaci KVM a kontejnerizaci Docker a pro jejich správu Kubernetes, pro něž je k dispozici také repozitář řady aplikací, jako např. Nextcloud, a webové rozhraní pro správu.
Svobodná, totiž Free Software Foundation doporučovaná, distribuce Trisquel po roce vydává aktualizovaná instalační a „živá“ média s různými desktopovými prostředími (nebo bez nich). Základem tedy nadále zůstává dnes již obstarožní Ubuntu 18.04, které bude podporováno ještě do jara 2023. Stěžejní novinkou ve vydání tak jsou toliko obnovené certifikáty pro stahování aktualizací a pročištěné nesvobodné binární bloby jádra, které správcům dříve unikly, vedle obvyklých povýšení verzí balíčků včetně Firefoxu 93, zde přejmenovaného na Abrowser kvůli ochranným známkám… s mírně upravenými výchozími nastaveními sledování prohlížeče podle „fingerprintingu“ a omezeného v instalaci doplňků, jde je přidávat jen ručně.
Správci Project Trident, toho času desktopové BSD distribuce doplňující výše zmíněný TrueOS o přívětivější konfiguraci s lehkotonážním desktopovým prostředím Lumina podobným LXDE, před dvěma lety ohlásili přechod na Void Linux, svébytnou linuxovou distribuci s ústředními komponentami filosofií poměrně podobnými systémům *BSD. Aktualizace probíhaly průběžně, ale nyní pomalu končí, což správci zdůvodňují změnou priorit v důsledku zvláště osobních událostí právě během posledních pár let. Uživatelé mají na přechod jinam čas do března 2022.
Po MX Linuxu 21 se stabilním vydáním založeným na Debianu „Bullseye“ následuje také konzervativnější antiX. Také tato distribuce nepoužívá systemd a udev je nahrazen jeho forkem eudev. Dále je pro ni charakteristické poskytování obrazů „živého“ systému nejen pro x86_64, ale i pro starší počítače s architekturou x86 bez PAE, vlastní sestavení jádra Linux (stále z řady 4.9, ale na x86_64 také 5.10), volitelné zahrnutí minimalistického grafického prostředí s možností výběru správce oken IceWM, Fluxbox, JWM nebo také herbstluftwm, který se ovládá z klávesnice a okny plochu dláždí, a obsáhlým balíkem aplikací. Novinkou je balík distribučních nástrojů pro šifrovanou komunikaci (přes Mumble) a vzdálený přístup po síti.
Také Raspberry Pi OS, oficiální systém pro – Rasberry Pi, přechází na novou „stabilní“ větev Debianu, tedy „Bullseye“ se vším všudy. Samozřejmě tedy nechybí ani aktualizace výchozích aplikací jako Chromium (92) či VLC (3.0.16). Vydání ze 30. října krom toho používá Kernel Mode Setting (KMS) jako výchozí grafický ovladač, pročež také povoluje kompozitor i se správcem oken Openbox, pokračuje v přechodu na GTK 3, vylepšuje podporu Bluetooth nebo mění nástroje pro práci s webkamerami.
Jedna z předních linuxových distribucí Fedora Linux bylo tentokrát vydána v pozdějším podzimním termínu, a první listopadové úterý. Když už je ale venku, co Fedora Linux 35 přináší? Vedle obvyklých edic Workstation (desktopová s GNOME), Server a IoT, dále Cloud, potažmo na kontejnerizaci zaměřených CoreOS (minimalistická) a Silverblue (desktopová s GNOME a atomickými aktualizacemi využívajícími ostree, resp. rpm-ostree) přibyla také Kinoite, což je vlastně Silverblue, ale s prostředím KDE Plasma. Samozřejmě nechybí ani obvyklý výběr „spinů“ a „labů“ s dalšími desktopovými prostředími či předinstalovanými aplikacemi. Obecně zahrnují aktualizované komponenty Linux 5.14, GCC 11.2 a LLVM 13, glibc 2.34, binutils 2.36, Python 3.10, Perl 5.34, či PHP 8.0, NodeJS 16 jako výchozí, firewalld 1.0.0, formát balíčků RPM 4.17,… Souborový systém Btrfs je výchozí v dalších edicích jako Cloud. Desktopová varianta používá jako výchozí GNOME 41, mj. s WirePlumber jako správcem sezení PipeWire, nástupce nejen PulseAudia, a povoluje přidávání cizích aplikací z Flathubu do GNOME Software.
„Živá“ distribuce Tails, derivát Debianu zaměřený na ochranu soukromí uživatele zvláště online, ve vydání 4.24 přináší webový prohlížeč Tor Browser 11.0 založený na Firefoxu ESR 91.3 – dává se na vědomí blížící se konec služeb onion v2 – a opravy chyb, potažmo ladění průvodce připojením přes Tor.
Multimediální centrum LibreELEC bylo vydáno s novým prostředím Kodi 19, resp. 19.1, již na sklonku srpna, ale tehdy ještě s řadou výhrad, které se týkaly mj. podpory hardwaru a přepínání profilů v uživatelském rozhraní. To částečně řeší nynější opravné vydání 10.0.1. Vedle rutinního povýšení Kodi na verzi 19.3 opravuje profily a několik dalších chyb, na uživatele s Raspberry Pi 4 ale čeká přepracovaná a zřejmě již funkční, byť ne vždy ideálně odladěná podpora 4k videa s dekódováním H.264 a H.265.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz