Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Vše, čím je systém Xubuntu 15.04 význačný, se shoduje s Ubuntu 15.04 a je sdíleno s dalšími variantami jako Kubuntu 15.04 ad. Dovoluji si tedy na tomto místě šetřit svůj hřbet, nenosit dříví do lesa a odkázati vás na dřívější recenzi Ubuntu 15.04, která novinky shrnuje.
Xfce 4.12 vyšlo v březnu tohoto roku, zhruba tři roky od vydání verze 4.10. Nadále ale jde o „fosilní klasiku“ stavějící na GTK+ v2, byť se pomalu implementuje podpora pro GTK+ v3. Novinky verze 4.12, které automaticky obsahuje i Xubuntu 15.04, zahrnují náhledy oken při Alt-Tab přepínání, klientské dekorace oken či dlaždice, hi-dpi theme v Xfwm, inteligentní skrývání dolního panelu, lepší práci a správu více monitorů (+ samostatné wallpapery pro jednotlivé monitory), podporu logind či upower hibernace/suspend.
Thunar sice vypadá na první pohled stejně, ale přidává nové klávesové zkratky pro uživatelské akce, indikaci volného místa, GTK3 záložky a třeba lepší výkon a opravené některé chyby. Xfburn byl přepsán pod GTK3, přehrávač videa Parole - nyní pracující skrze Gstreamer 1.0 - také (ten si za chvíli ukážeme). GTK3 úprava postihla i textový editor Mousepad, zkrátka i během držení se GKT2 nám Xfce pomalu přechází GTK3 a tudíž tak trochu „GNOMEovatí“. Ale nejde o žádnou fatální kalamitu, Mousepad i Thunar jsou poměrně konzervativní a ruku na srdce, Parole není až takový zázrak, aby k němu člověk stejně neinstaloval minimálně VLC, Mplayer, nebo něco podobného.
Jinak součástí Xfce se s verzí 4.12 stala nabídka aplikací WhiskerMenu. Plugin pro počasí má nové grafické rozhraní, správce schránky podporuje QR kódy, CPUfreq podporuje P-stavy procesorů Intel. Jinak snad ještě dodatek k tomu přechodu na GTK3: Xfce 4.12 obsahuje již kompletní GTK3 engine a GTK schéma. Takže vše je na cestě a jednoho dne se objeví Xfce 5.0. Doufejme, že se od GNOME 3.xx bude i nadále dostatečně odlišovat.
Přihlašovací obrazovka a logovací démon je LightDM pro GTK+. Nic zvláštního.
Prostředí je laděno do tmavějších barev. Mě se jeví sympatické, ale to je věc osobního vkusu.
Toto menu používá Xubuntu již delší dobu, nyní je tedy WhiskerMenu plnohodnotnou součástí samotného Xfce.
Zde se nic zásadního neděje. Výchozím přehrávačem hudby je gmusicbrowser.
Po delší době si ukažme plnohodnotný kotel dialogů s nastaveními jednotlivých prvků systému.
Zvuk šlape pochopitelně přes PulseAudio.
Monitor systému je převzatý z GNOME.
Decentní vzhled správce souborů Thunar. Bohužel přetrvává jeho určitá pomalost (i přes zrychlení) a také neschopnost ve výchozím nastavení pamatovat si pozice sloupečků (neustále roztahuje Typ, alespoň u mě).
Aktualizace se nijak neliší od jiných variací Ubuntu.
Do Xubuntu lze samozřejmě nainstalovat prakticky cokoli, takže si ukažme to, co nabízí samotný systém.
Přehrávač videa (či audia) Parole již staví na GTK3, takže kupříkladu spodní lišta překrývá obraz a po chvíli mizí.
Hudební přehrávač gmusicbrowser stojí rozhodně za vyzkoušení, řadí se někam mezi přebujelý Amarok a úsporný Audacious. Možnosti jeho konfigurace jsou dostatečně obsáhlé.
Prohlížet fotografie je možné v Ristrettu. Zdržím se hodnocení, jelikož osobně preferuji jiný přístup.
Jsou v základu jen dvě. Miny a Sudoku. O produktivitu typického úředníka se jistě postarají dobře, byť chybí slavný Solitaire.
Inu dojmy nemám nijak ambivalentní. Xubuntu 15.04 je zkrátka systém, kterému v pozadí tepe poměrně svižné Ubuntu 15.04 (s hodně urychleným bootem, patrně díky systemd) a pokud vám Xfce vyhovuje, není co řešit, je zde v nejnovější verzi. Spousta utilit a nástrojů je přímo z Canonicalu, takže se nijak, krom dekorací, neliší od jiných vydání Ubuntu a tak lze v tomto ohledu na Xubuntu 15.04 aplikovat stejné dojmy známé z Ubuntu 15.04 a Kubuntu 15.04. Stále přetrvává určitá nestabilita a drobné problémy (kupříkladu nyní v polovině června mi vypadávalo stahování aktualizací z repozitářů, ale stabilita je podstatně vyšší než u Lubuntu 15.04, které nyní standardně používám).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
nyní v polovině srpna
Eh?
Mě se jeví sympatické, ale to je věc osobního vkusu.Škoda že mi obrázky nejdou posunovat šipkami.
Zkoušel jsem Xfce 4.12 v Xubuntu 15.04. Co si namátkou vzpomenu, než půjdu dělat něco jiného:
...samostatné wallpapery pro jednotlivé monitory...
XFCE používám už nějaký ten rok a samostatné tapety pro různé monitory jsem měl určitě nastavené i před březnem 2015, tzn. nepovažuji to za novinku verze 4.12.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
