Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
F=inline(" pin(1).*x^2 + pin(2).*x + pin(3) ","x","pin");
pak nastavime prvopocatecni odhad (musi byt vzdy, u slozitejsich funkci na tom bude zaviset kvalita fitu, ale u takovehle jednoduche muze byt prvni odhad cokoliv krome nuly):
pin=[1 1 1];
a fit se provede:
[fcomp,p,kvg,iter,corp,covp,covr,stdresid,Z,r2]=leasqr(datax,datay,pin,F);
koeficienty polynomu jsou v promenne p. Jak vykreslit, a v ktere promenne jsou residua fitu, jiz necham na laskavem ctenari (pouzijte help plot, help leasqr).
Tak a abclinuxu ma dalsi clanek :)
Nejmensi usili je prave pouzit nejakou fitovaci metoduJe to nejmensi usili pro vas, protoze to uz znate. Pokud byste to neznal, tak nastudovat si teorii o aproximaci a pak i pouziti rozhodne neni mensi usili nez zkusmo nastreli jednoduchou funkci, kterou autor zna a po par iteracich mit vysledek, ktery je vyhovujici. Je to debata o nicem ...
Vetsinou mam pochopeni pro zacinajici autory
Pokud to není jen shoda jmen, což podle tématu a formy článků nevypadá (potom by to byla opravdu obrovská náhoda), tak bych spíše doporučoval si zjistit, kdo daný autor je a potom psát nějaké soudy. 
Ja autora neznam a jeho jmeno mi nic nerika.
Njn, já jsem si až dodnes myslel, že k3b je počítačový software a nikoliv diskutér na abíčku
.
Podle urovne clanku jsem jen usoudil
Těžko říct, co bylo původním záměrem autora. Jestli pobavit, tak alespoň u mě se to 100% podařilo. (Při představě, že někdo ručně mění koeficienty
podle toho jak ne/pasuje graf.) Je to možná tím, že já nemám rád články, které nenechávají čtenáři žádný prostor. Cílová skupina článků o Rku je (podle mě) ta skupina lidí, která rozhodně ví, co je to metoda nejmenších čtverců (ví to samozřejmě i autor), a nejspíše zná jiný software (nejčastěji asi matlab) a cílem je jim nabídnout alternativu z OSS. Alespoň tak to vidím já. Já Rko neznám. Vím, že existuje, ale na grafy a fitování jsem vždy používal GNUplot. Opravdu nepotřebuju vědět, jakou metodu mám použít, ale je pro mě dobré vědět, že existuje další nástroj, ve které ji mohu použít.
Článok rozhodne nepokladám za zlý, ale skôr nepochopenie autora ako sa vtipom dostal k želanému výsledku.
library(mgcv)
model.zavislosti <- gam(zmerena.data ~ s(data.na.x)
Ocekavanou hodnotu pak v neznamych bodech dostanu:
predpovezene.hodnoty <- predict(model.zavislosti, data.na.x.kde.mne.zajima.predpoved)
sigmoidni.model <- nls(zmerena.data ~ SSlogis(data.na.x, a, b, c))
summary(sigmoidni.model)
?nls
pokud chcete kreslit predikovane cary
?plot
?predict
Pokud se chcete naucit s Rkem trochu zachazet a potrebujete to cesky (jinak built-in manuals, google):
navody Pavla Drozda.
Kurzu, navodu, kucharek,... je na R na internetu plno, mirenych od uplnych zacatecniku po lidi s pozadavky na ruzne specialni typy analyz.
Jde k tomu nějak přidat požadavek, aby funkce byla neklesající?kdyz mi jde jen o prepocet a nepotrebuju znat parametry funkce ktera jsou za tim
library(mgcv) model.zavislosti <- gam(zmerena.data ~ s(data.na.x)Ocekavanou hodnotu pak v neznamych bodech dostanu:
predpovezene.hodnoty <- predict(model.zavislosti, data.na.x.kde.mne.zajima.predpoved)
Tiskni
Sdílej: