Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Není žádným tajemstvím, že Chrome OS běží na Linuxu. Dokonce se v něm používá i X server, ale jedinou přístupnou aplikací je webový prohlížeč Chrome, do něhož je integrována veškerá (i systémová) funkcionalita. Lokálně se neukládají žádná důležitá data a nespouštějí se ani žádné další grafické aplikace. Vše tedy musí běžet „v cloudu“, ehm, na webu. Systém tedy zůstává čistý, je možné přejít od jednoho počítači k jinému a pokračovat ve své práci. Systém startuje velmi rychle (cca. za 10 sekund) a zapíná se automaticky po otevření notebooku. Neukazuje se žádný BIOS, systém začíná startovat opravdu okamžitě, což celou proceduru značně urychluje. Po zavření notebooku se v rychlosti uspí; ke skutečnému vypnutí je nutné použít vypínací tlačítko. Samotné vypínání je prakticky okamžité, i můj telefon s Androidem se vypíná pomaleji.
Ačkoliv Chrome běží z hlediska systému jen pod jediným uživatelem, do systému se přihlašujete přihlašovacími údaji Google. Je možné pracovat i v režimu hosta, ve kterém se vám spustí Chrome v režimu inkognito. V režimu inkognito samozřejmě můžete používat služby Google a můžete se do nich i přihlašovat, jako v klasickém Chrome. Rozdíl je v trvalém (ne)ukládání dat jako historie a dalšího nastavení na (SSD) disk počítače. Zároveň se přihlášenému uživateli ukáže nabídka vybraných webových aplikací. V systému je možné nastavit i českou lokalizaci, čehož jsem si všiml až později, takže většina screenshotů je v angličtině.
Google Chrome je celým uživatelským prostředím systému. Proužek s taby má na první pohled oproti běžnému Chrome na pravém konci navíc zobrazení času, signálu WiFi a stavu baterie. Pokud máte více otevřených oken, tak se při jejich přepínání používá efekt, kdy se původní okno posuvem vymění za nové. Po kliknutí na čas se v Chrome otevře stránka s nastavením času a časového pásma. Pod symbolem signálu se skrývá seznam WiFi sítí "a la Network Manager". Po najetí na symbol baterie se objeví, kolik času provozu na baterii zbývá, případně jak dlouho se ještě bude nabíjet. Samotná výdrž na baterii je dobrá, podle všeho nějakých 8 hodin.
Veškerý obsah nastavení Chrome je ze známého dialogu přesunut rovněž do podoby stránek, systém tedy působí jednotně. Začalo mě zajímat, jak si Chrome OS poradí s běžnými situacemi při prohlížení webu: tedy potřebuji něco stáhnout, něco přiložit k mailu, přehrát si nějaké video a prohlédnout si nějaké to PDF. Abych pravdu řekl, měl jsem obavy, že Chrome OS v tomto selže, ale nakonec to úplně tak nebylo. V prohlížeči je dostupný Flash plugin a dokonce i jakýsi jednoduchý plugin pro prohlížení PDF dokumentů. Mimochodem, stránka about:plugins je jedním z mála míst, kde můžete za provozu narazit na indikaci, že na přístroji běží nějaký Linux nebo Unix – jsou vidět cesty k pluginům v /opt.
Oba pluginy, jak Flash, tak PDF, jsem vyzkoušel a fungují. Přešel jsem tedy k práci se soubory a zde to už bylo horší. Prohlížeč je vybaven jakýmsi primitivním dialogem pro otevírání, případně ukládání souborů. Tento dialog funguje, nemělo by tedy být problémem stáhnout nějaký dokument a pak jej přiložit k e-mailu. Dokonce je možné pořizovat i screenshoty, a to současným stiskem Ctrl a tlačítka pro přepínání oken. Horší je to s externími zdroji dat. Tato funkce je ještě v experimentální fázi a je nutné ji povolit v about:flags. Vyzkoušel jsem jak připojení USB flash disku, tak SD karty, ale ani v jediném případě jsem se neprobojoval k mým souborům. Samozřejmě se dá očekávat, že toto bude před uvedením na trh napraveno. Obě média jsou ale automaticky připojena, což jsem ověřil z konzole, ale o tom až později. Dokonce se chystá přehrávač médií, ale ten se mi po aktivaci nepodařilo dohledat.
Specialitou je plugin pro Google Talk, který zajišťuje zobrazení okénka z Google Talk po vzoru klasických desktopových IM klientů. Zároveň umožňuje volání a videohovory, což je funkce, kterou jsem v případě Jabberu nikdy nepoužil a nevěděl jsem tedy ani, s kým toto vyzkoušet. Osobně bych spíše ocenil SIP klienta, ale vzhledem k možnosti užívání NPAPI pluginů v Chrome by toto bylo také teoreticky možné zrealizovat, a to i bez posvěcení ze strany Google.
Dále jsem se zajímal o výkon notebooku, a to o výkon JavaScriptu, ačkoliv tohle je popravdě věc, kterou jsem nikdy neměl potřebu někde spouštět. Ozkoušel jsem tedy V8 Benchmark Suite a Sunspider, níže můžete vidět výsledky. Notebook dopadl o dost hůře než můj pracovní notebook, ale nutno dodat, že jsem žádné výkonnostní problémy nezaregistroval. Dá se tedy říct, že notebook je pro svůj účel vybaven dostatečně, i když lze pochopitelně očekávat potíže v náročnějších flashových aplikacích.
Jako zvědavec jsem se pokusil v Chrome jít na adresu file:///home a podobné, ale prohlížeč je proti tomu chráněn a vyhodí chybovou hlášku o odmítnutém přístupu. Začal jsem tedy přemýšlet, jestli by nešlo systém nějak hackovat a jako první věc mě napadlo napsání rozšíření pro Chrome s nativním NPAPI pluginem. Po krátkém Googlení jsem ale zjistil, že jsou snazší způsoby hackování a celý tento postup je dokonce názorně popsán v dokumentaci a posvěcen Googlem. To jsem vůbec nečekal a byl jsem tím překvapen, většinou se snaží výrobci zákazníkům zamezit v jakékoliv nepodporovaném užívání výrobku. Postup pro aktivaci vývojářského režimu je tedy následující: Po vyjmutí baterie je nutné dohledat místo přikryté jakousi izolačkou a za ní se skrývá tajemný přepínač. Po jeho přepnutí a nastartování notebooku začne přístroj ukazovat děsivé dialogy o poškození systému, ale pokud dle dokumentace z těchto obrazovek smrti vyskočíte, v konzoli budete upozorněni, co vás čeká po přechodu do vývojářského režimu.
Po odsouhlasení je kompletně a důkladně (dost to trvá) přepsán obsah oddílu s uloženými daty uživatele a máte tedy před sebou čistý systém. Smyslem tohoto je, aby si někdo nemohl rychle vypůjčit váš přístroj a ve vývojářském režimu si okopírovat vaše data. Rozdíl mezi normálním a vývojářským režimem spočívá v tom, že se z Xek můžete přepnout do konzole, kde se bez hesla lze přihásit jako obyčejný uživatel. Pomocí sudo pak jde povýšit na roota. Systém vypadá jako vcelku běžný Linux, dokonce se zde najde SSH server a další nástroje. Samotný Bash je v barvách, které mi připomněly Gentoo, ale podle dostupných informací jde o upravené Ubuntu. Po ukončení hackování a přepnutí do normálního režimu je systém opět pročištěn, na což jsem doplatil, protože mi byly smazány připravené screenshoty a musel jsem tedy začít nanovo. Ale líbilo se mi, že jsem si z konzole mohl screenshoty zatarovat a poslat přes scp do mého pracovního notebooku.
Počítač je docela lehký (váží 1,7 kg) a z objemového hlediska tvoří velkou část baterie. Jeho povrch je příjemný matný plast, se kterým jsem se setkal už u některých telefonů HTC. Klávesnice je elegantní, v této variantě (tedy pilotní americký produkt) pochopitelně bez českých popisků. Na klávesnici nejsou běžné Fx klávesy, jejich místo zabraly speciální funkční klávesy: přepínání mezi okny, znovunačtení stránky, změna jasu, změna hlasitosti a další (omluvte nevydařenou fotografii). Stejně tak chybí Caps Lock. Touchpad je taktéž trochu neobvyklý: nemá na sobě žádná tlačítka, ačkoliv dolní hrana touchpadu je stisknutelná a v celé své šířce funguje tento stisk jako levé tlačítko myši. Marně jsem se snažil přijít na to, jak docílit stisku pravého tlačítka, a pomohlo až RTFM – jde o speciální gesto, tedy o současné „tapnutí“ na touchpad dvěma prsty. Pomocí posouvání dvou prstů se také scrolluje, klasické posouvání jediným prstem po pravé straně touchpadu zde nefunguje.
Na levém boku přístroje se skrývá VGA výstup a také větrání, ačkoliv za běžného provozu je notebook naprosto tichý a bez vibrací. Na pravé straně už je to o něco zajímavější: slot pro SD karty, 3,5mm zdířka pro sluchátka, 1 USB port a připojení napájení. Ethernet port nehledejte, připojení k síti probíhá výhradně přes WiFi. Jal jsem se tedy ozkoušet kvalitu WiFi výbavy a musím ji označit jako spíše podprůměrnou – jak můj telefon (Desire HD), tak můj notebook od HP dokázaly používat WiFi v místech velmi slabého signálu, kde se Cr-48 už nechytal, dokonce ani po většinu času kýženou síť nezobrazoval. Že je tento přístroj natolik závislý na připojení k Internetu, čekal bych větší důraz na kvalitní WiFi anténu. Podle všeho je kromě WiFi možné používat pro připojení také 3G, i když jsem neměl možnost toto otestovat. Na obvyklém místě, tedy uprostřed rámu nad displejem, se skrývá oko webkamery.
Co se procesoru týče, jde o Intel Atom N455 na 1,66 GHz a paměti byly nainstalovány celé 2 GB. SSD má velikost 16 GB a LCD displej poskytuje rozlišení 1280×800. Připomenu, že všechny tyto parametry se týkají prototypu, nejde o finální produkt.
Co se fyzického pojetí týče, notebook/netbook na mě působil velmi dobře, především není takového zchudlého zjevu, jako mnohé netbooky na trhu. Trochu složitější je to se samotným systémem, který je zatím nedokončený – cloud nebo ne, přístup k datům na externích médiích je důležitá věc, stejně tak je Google v procesu řešení tisku. Nejtěžší je ovšem posoudit, jestli si Chrome OS najde své místo u vás doma. Zapátral jsem po Internetu, jaký je postoj lidí k funkčně omezenému, ale zase na používání jednoduchému netbooku, a je stejně smíšený jako ten můj. V některých domácnostech se Cr-48 stalo součástí běžné práce jeho uživatelů, i když ani zde nedokázal přístroj nahradit desktopy nebo klasické notebooky. Hlavní užití je tedy nutné hledat na místech, kde je nutná jednoduchost, „blbuvzdornost“ nebo zaměření na web. Takřka ideální je tedy Chrome OS pro různé knihovny, kiosky a podobná místa, za pomocí pluginu do Chrome by jistě šlo implementovat dodatečné funkce jako časové omezení používání a tak podobně.
Tak jako tak je systém dosti omezený, a to natolik, že můj telefon toho zvládne tisíckrát více než Cr-48. Nedovedu si představit, že bych s sebou kromě telefonu nosil ještě netbook s Chrome OS. Jakožto programátor a filmový fanoušek tedy Cr-48 nedocením, nicméně konečný produkt by mi připadal ideální pro mé rodiče. Je to taková nerozbitná krabička „s Internetem“, která vydrží dlouho nabitá, pravděpodobně nebude moc drahá a „prostě funguje“.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
co tam chcete, gimp, alien arenu? :D..notaaakHry nehraju, ale GIMP by se hodil. Ostatně hodily by se všechny programy, které mám na notebooku, který používám i jako svůj jediný desktop (s externím monitorem, myší a klávesnicí, samozřejmě).
a ubuntu s portage:)
Teprve tohle je skutečný netbookA to ještě jen dokud nepřepneš magický přepínač.
co je na tom „net“Na druhej strane, čo je na tom „note“?
Ethernet port nehledejte, připojení k síti probíhá výhradně přes WiFi
Je to tedy vlastně takový hardwarový prohlížeč bez připojení do sítě.