Hardwarové novinky – 25/2009

24. 6. 2009 | David Ježek | Hardware | 2309×

20× výkonnější grafiky do 6 let, tvrdí NVIDIA. 32GB DDR3 moduly Samsung. SSD mnoha výrobců s 64/128 MB cache. 128GB flashky od Kingston a Patriot.

Obsah

• 20× výkonnější grafiky do 6 let, tvrdí NVIDIA
• 32GB DDR3 moduly Samsung
• SSD mnoha výrobců s 64/128 MB cache
• 128GB flashky od Kingston a Patriot

20× výkonnější grafiky do 6 let, tvrdí NVIDIA

Současný vědecký šéf společnosti NVIDIA prof. Bill Dally ze Stanfordu (který před pár měsíci nahradil dr. Davida Kirka) byl kolegy z Hardware.fr vyzpovídán ohledně budoucnosti. Bill se nechal slyšet, jak jinak, že rostoucí paralelismus, MIMD (Multiple Instruction, Multiple Data) architektura a další prvky budoucích generací GPU (řadu z toho už zažijeme u generace nejbližší, zatím označované jako „GT300“) budou stát za tím, proč v roce 2015 nabídnou grafiky výkon ~20 TFLOPs, tedy zhruba dvacetinásobek toho, co umí karty jako GeForce GTX 285 a Radeon HD 4890.

Dvacetinásobek bude fajn, vypadá to jako velké číslo, ale podívejme se, kde byl výpočetní výkon grafik v roce 2003 a kde je dnes. Zejména po uvedení GeForce 8800 GTS/GTX předvádí oba hlavní výrobci tak zběsilý závod, že 20× nárůst během šesti let je dokonce pomalejší než vývoj za poslední tři roky. Bill tedy postupuje opatrněji, přeci jen může pouze odhadovat, kde budou výrobní procesy za tři až čtyři roky, a extempore, které jednou za pár let předvádí TSMC, hlavní výrobce GPU na světě, k takové opatrnosti vskutku nabádá. Připomenu dobu, kdy nebyla TSMC schopna vyrábět GPU GeForce FX 5800 s rozumnou výtěžností, a situaci zachraňovala NVIDIA vlastními finančními injekcemi do TSMC, což jí málem zlomilo vaz. Nebo dobu 80nm procesu, který zase výrazně zbrzdil uvedení Radeonu HD 2900 a nakonec současné problémy se 40nm výrobou, které zase znemožňují zásobovat trh Radeonem HD 4770. To jsou jistě jen špičky ledovce a v TSMC zápasí s výrobou průběžně, byť s menšími problémy.

Každopádně Bill počítá s daleko větší paralelizací výpočtů na grafikách a schopností GPU vykonávat asynchronně více instrukcí v jednom taktu a také s poklesem režie samotných metod výpočtů. Hry tak budou stále realističtější, plynulé rozlišení stále vyšší (i když jistě v roce 2015 budeme stále zakotveni někde kolem 2560×1600), antialiasing a anisotropní filtrování stále propracovanější, ale o tom to není. Snad při vší té matematice, umělé inteligenci, fyzice a renderovacích technikách nezapomenou tvůrci her na to nejpodstatnější: hratelnost.

32GB DDR3 moduly Samsung

Korejský Samsung opět dokazuje, že v oblasti pamětí je na absolutní špici. Stavitelé hi-end serverů a stanic na platformě Intel DDR3 mohou začít kalkulovat s možností osázet takový stroj 32GB Registered DDR3 DIMM moduly. Ty jsou tvořeny osmnácti čipy, kde každý z nich uvnitř nese ve vrstvách celkem čtyři die vyráběné 50nm procesem, tedy celkově 72 paměťových čipů o velikosti 4 Gb. Nové čipy si přitom vystačí s napájením pouze 1,35 V, o 0,15 V méně než „velí“ standard DDR3. Oproti dosavadním 8GB modulům Samsung hovoří o energeticky i prostorově úspornějšímu řešení, což je logické. Zatím jsou k dispozici vzorky, o rozjezdu sériové výroby zatím nepadlo ani slovo. Cena za modul ale bezpochyby bude v desítkách tisíc Kč, to doufám nikoho nepřekvapí.

Western Digital uvádí na trh své první SSD

Po nedávné koupi firmy disponující know-how v oblasti SSD přichází konečně netrpělivě očekávaný krok: Firma Western Digital se řadí po bok Samsungu a jako jeden z hlavních (zvraty trhu HDD přeživších) výrobců pevných disků uvádí na trh vlastní SSD. Pokud pomineme Samsung jakožto největšího světového výrobce flash pamětí, pro něhož jsou HDD spíše „bokovka“, pak je Western Digital prvním „diskovým dinosaurem“, který vstupuje i na SSD trh.

Na trh pouští řadu SiliconDrive III, zahrnující 2,5palcové SSD pro SATA i PATA rozhraní v kapacitách 30, 60, 90 a 120 GB a 1,8palcové SATA modely o kapacitách 30 a 60 GB. U SATA modelů udává rychlost čtení/zápisu 100/80 MB/s, pro PATA platí hodnoty 85/60 MB/s. Při čtení/zápisu/standby si 2,5palcový SATA model bere 2,0/1,5/1,0 W, PATA 1,0/1,0/0,5 W a 1,8palcový prcek 2,0/1,5/1,0 W (zde je tedy jasně vidět vliv rozhraní).

Pokud se podíváme na zajímavé údaje asi u nejběžnějšího 2,5palcového SATA modelu 120GB kapacity, pak zaujme MTBF (střední doba mezi poruchami) tři milióny hodin (~342 let) a Westernem udávaná reálná životnost (to nebývá zvykem!) na hodnotě „nekonečno“ z hlediska čtení a životnost 20,8 roku při zápisu 1 582 GB/den – celkově tedy SSD díky elektronice, která rozhazuje zápisy dle počtu zápisů do daných bloků, umí SSD udržet při životě ~7 600 dnů a zapsat celkově 11 736 TB dat. Celý obsah disku tedy dle Western Digital zvládne 100 000 cyklů zápisu. Toto výrobce udává ve specifikaci, lze to tedy považovat za garantovanou hodnotu.

SSD mnoha výrobců s 64/128 MB cache

Zatímco Western Digital neuvádí velikost cache (nějakou by měl mít, ale kdo ví), ostatní výrobci se již těmito hodnotami začínají honosit. Přiznejme si, že velká cache je právě jedním z aspektů, které k životnosti SSD mohou velkou měrou přispět.

Firma PNY Technologies u svých SSD řady High Speed Optima SSD garantuje rychlost čtení/zápisu báječných 220/200 MB/s, osazeny jsou přitom vyrovnávací pamětí velikosti 128 MB. Za kapacity 128 a 256 si řekne v přepočtu o zhruba 10, resp. 20 tisíc Kč, to vše pokrývá tříletá záruka. Oproti WDC je však MTBF pouze na třetinové hodnotě a PNY ani neuvádí reálnou životnost.

Další se 128 MB cache je SuperTalent, jehož modely řady MasterDrive SX se též honosí rychlostí až 220/200 MB/s pro 128 a 256GB verzi, pomalejší 64GB umí 200/120 MB/s. MTBF opět jen třetinová oproti WDC, zato notebookaře velice potěší spotřeba v klidu pouhých 150 mW a jistě i pětiletá záruka. Na druhou stranu SuperTalent udává pro 256GB model životnost 140,2 roku při zápisu 50 GB dat denně, což dělá při ~50200 dnech nějakých 2 498 TB dat životnosti, tedy 10 000 cyklů zápisu, což je pouze desetinová udávaná životnost proti WDC (algoritmus pro správu zápisu má SuperTalent v patentovém řízení, něco mi říká, že bude nejlepší na něm hodně zapracovat, případně nasadit „životaschopnější“ MLC NAND flash čipy). Cena za 128GB variantu je v přepočtu něco pod 9 tisíc Kč.

128GB flashky od Kingston a Patriot

V dohledné době se nám (konečně) usídlí na trhu 128GB USB flashky vícero výrobců, čím vzroste běžně dostupná kapacita opět na dvojnásobek. Kingston a Patriot, dvě známé firmy, které se těmito produkty zabývají, představily nové modely zahrnující i 128GB kapacitu.

Patriot u svého modelu s označením Xporter Magnum slibuje rychlost čtení 31 MB/s, na trh přitom přijde i 64GB varianta. Vše další ale zatím výrobce tají.

Kingston přichází s řadou DataTraveler 200 o kapacitách 32, 64 a 128 GB. O rychlostech sice nehovoří, zato tentokrát známe ceny: 120, 213 a 546 USD. Pogumované pouzdro a zasouvací USB konektor jistě potěší.

       

Komentáře

[kralyk z abclinuxu]

Bill se nechal slyšet, jak jinak, že rostoucí paralelismus, MIMD (Multiple Instruction, Multiple Data) architektura a další prvky budoucích generací GPU (řadu z toho už zažijeme u generace nejbližší, zatím označované jako „GT300“) budou stát za tím, proč v roce 2015 nabídnou grafiky výkon ~20 TFLOPs, tedy zhruba dvacetinásobek toho, co umí karty jako GeForce GTX 285 a Radeon HD 4890.

Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně. Dneska aby člověk řešil nejmíň 2 verze GPGPU softwaru - pro Ati Stream a nVidia CUDA.
Přitom oboje má podobný design a funkčnost prakticky stejnou, takže doufám, že zvítězí inteligence nad marketingem a OpenCL v tomhle přinese zlepšení...

Taky mě napadá... s ~20 TFLOP grafárnama poflakujícíma se po trhu "za pár šupů" aby se člověk bál o zabezpečení, to si pak bude moc kdejaký hejhula sestavit výkonej crackovací cluster. Asi to bude chtít vymyslet složitější hashovací algoritmy...

Snad při vší té matematice, umělé inteligenci, fyzice a renderovacích technikách nezapomenou tvůrci her na to nejpodstatnější: hratelnost.

No to teda, tohle měli mít vývojáři/designéři na paměti už někdy od roku 2002 (imho tehdy začínala doba graficky hezkých, ale jinak shitózních her). Namátkou vzpomenu na Titan Quest, jehož optimalizace byla tak blbá, že jsem měl dojem, že se někdo dohod s prodejci HW a schválně to naprogramoval blbě, navíc s nezajímavou hratelností -> propadák.
Nebo Assassin's Creed - ze začátku to vypadalo slibně, ale zábava upadala, a konec? Bída.
Nutno ale říct, že to vyspravil poslední PoP - jak graficky, tak herně naprosto skvělý zížitek. A taky skvělý příběh...
Aj i to UT3 je dobrý na odreagování, ikdyž mohlo být víc map...

[rebrik]

PoP? http://en.wikipedia.org/wiki/Pop_(video_game) ?

V hrach sa (uz) nevyznam, tak preto sa pytam.

[Yontalcar]

IMHO PoP = Prince of Persia

[David Ježek]

Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně.

máš pocit, že opengl a direct3D implementují nekompatibilně? já ne, toho bych se fakt nebál.

[Grunt]

Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně.

A co třeba GLSL a jeho Linuxová implementace v libglew?(Možná jsou to dvě rozdílné věci, ale též to bude něco na ten princip)

[kralyk z abclinuxu]

Hm, to je myslim něco trochu jinýho... pořád tam jde o grafiku, ne gpgpu jestli jsem to dobře pochopil...

[Grunt]

Já to též moc dobře nepochopil, ale libglew dovoluje počítat Dirac místo procesoru na grafice(dokonce mám pocit, že už vznikli dva nezávislé projekty snažící se to implementovat) a nezáleží na značce, ale musí mít pouze nějaké to GL extension. Asi to bude něco na ten způsob.

[kralyk z abclinuxu]

Tak to je zajímavé, asi se na to mrknu...

[Grunt]

Jen mě tak napadlo: Kdo ví jak velký kondenzátor by musel takový disk musel mít aby z tak obří cache při výpadku proudu stihl bezpečně zapsat všechna data zpátky na disk?

[Ivanhoej]

staci UPS :D

[petr_p]

Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.

Mimochodem už tyhle hračky podporují „výmaz“ bloku (uvolnění jako nepoužívaný), nebo stále věští z křišťálové koule. Kde je čas starých MTD, kdy měl systém přímý přístup k paměti a žádný řadič s pseudo wear-levelingem mu do toho nekecal.

[Grunt]

Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.

Právě…operační systém.

Mimochodem už tyhle hračky podporují „výmaz“ bloku (uvolnění jako nepoužívaný), nebo stále věští z křišťálové koule. Kde je čas starých MTD, kdy měl systém přímý přístup k paměti a žádný řadič s pseudo wear-levelingem mu do toho nekecal.

Vás též nemám rád.

[trekker.dk]

Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.

Ne tak docela. Když zapisuješ data, tak dokud se vejdou do cache disku, můžeš využít plnou rychlost sběrnice, což je nějakých 300MB/s. Když se cache zaplní, rychlost přenosu klesá na rychlost zápisu na disk, což asi bude méně.

[petr_p]

K čemu mi jsou nezapsaná data v cachi disku? (Za předpokladu, že systém má dost volné paměti.)

Cache má smysl, když disk dělá vevnitř něco jiného, než jak se tváří zvenku (což dnes dělají jak rotující magnetické, tak i flashové), protože pomocí cache získá čas a prostor na přerovnání/sloučení požadavků.

Jediný rozumný důvod pro cache je, že odeslat velké množství dat najednou je pro sběrnici méně náročné, než postupně odesílat rozkouskovaná data kvůli režii sběrnice. Řekl bych ale, že cache o velikosti stovek megabajtů, což dělá vzhledem k rychlostem zápisu několik sekund, je zbytečně velká.

[Grunt]

Dneska a zvláště na Linuxu je to celkem jedno, protože daty se implicitně plní paměť a tak jak se alokuje paměť pro programy, tak se volá démon pro čištění keše a pomalounku ty data na disk zapisuje. Nějaká disková cache(pokud teda samozřejmě nepočítám nějaký přímý nápor na disk) je vcelku k ničemu.

[johny]

Jen mě tak napadlo: Kdo ví jak velký kondenzátor by musel takový disk musel mít aby z tak obří cache při výpadku proudu stihl bezpečně zapsat všechna data zpátky na disk?

Byl by velký asi jako víčko od piva a stál by méně než stovku. Například tenhle kondenzátor je na 5,5V, má kapacitu jeden Farad a tudíž umí schovat asi 15 Joulů (E=1/2 C U^2):

http://www.ges.cz/?page=index&or=sort&ipp=12&lang=cz&cur=CZK&inc=detail&gesid=GES05400558

Řekněme, že při zápisu žere hard disk dva watty a trvá dvě sekundy než se cache vyprázdní. To máme čtyři jouly. Takže ten kondenzátor by to zvládl s rezervou.

[M. Lox]

stál by méně než stovku.

Moc drahé. Něco takového do disku nikdo dávat nebude.

[Grunt]

Já klidně, kdybych měl možnost.

[M. Lox]

Možná takové kondíky dají do serverových (SAS) HDD, ale do desktopových sotva.

[Grunt]

O samotné kondíky ani tak nejde, ale jde o to, že v řídící jednotce by musela být rutina, která by při zjištění, že došlo k poruše přísunu elektrické energie, musela vysypat obsah keše na disk. A schválně, no kdo to až má?

[M. Lox]

IMHO se takové funkce vyskytují, četl jsem rozhovor, ve kterém nějaký inženýr popisoval právě zapsání keše při výpadku. Energii měli získávat pomocí setrvačnosti ploten, generovali ji z motorku.

[Grunt]

Tak to by bylo ještě lepší. Je nějaký disk u kterého si můžu být takovouto funkcí jist?

[M. Lox]

Bohužel jsem to nikdy neviděl v žádném reklamním materiálu ani ve výpisu funkcí, takže asi ne. V serverových discích se příliš neorientuji.

[kralyk z abclinuxu]

Moc drahé. Něco takového do disku nikdo dávat nebude.

Proč? Vždyť v tom není problém. Pro velkofirmu vyrábějící disky (jako samsung, segate, etc...) by cena toho kondenzátoru nešla přes 50Kč, možná ještě míň. To cenu disku nijak závratně neovlivní.

A přidat do disku schopnost, že při výpadku zapíše cache na disk taky není naprosto žádný problém...

[Grunt]

Nejen při výpadku, ale třeba i při studeném restartu, apod. (ještě by to chtělo vyřešit diskovou keš v jádře, ale to také není až tak nemožné)

[M. Lox]

50 Kč může být rozdíl mezi cenou disku od Seagate a Samsungu a v tom případě si 90 % lidí vezme ten o pade levnější. Kvalita netáhne, rozhodující je kvantita, tedy hlavně cena.

[Jan Martinek]

No dobrá - schválně jsem to předimenzoval s těmi patnácti jouly. Ale za poloviční cenu (tj. cca 40 Kč) je k mání kondenzátor s poloviční energií:

To je on (půl Faradu, 5,5 V.)

Myslím, že by stačil. Nebo by u toho mohla být jediná lithiová baterie, řekněme 3V,750 mAh. Energie by pak byla 8100 joulů, což pokryje veškeré výpadky proudu takřka do konce životnosti hard disku. Ale stálo by to asi taky tu stovku. Buď jak buď, já bych si za tohle rozhodně připlatil.

[Grunt]

Buď jak buď, já bych si za tohle rozhodně připlatil.

K tomu se přidávám.

[trekker.dk]

Stejně vás není dost.

[stativ]

Tři (mě počítejte taky) už jsou dav.

[kralyk z abclinuxu]

Já taky. Čtyři lidi - na to už musí i velká firma brát zřetel

[Grunt]

Musíme o sobě dát nějak vědět. Vyvolat poptávku. A nebo snad počkat na průzkum trhu?