FEX, tj. open source emulátor umožňující spouštět aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64, byl vydán ve verzi 2512. Před pár dny FEX oslavil sedmé narozeniny. Hlavní vývojář FEXu Ryan Houdek v oznámení poděkoval společnosti Valve za podporu. Pierre-Loup Griffais z Valve, jeden z architektů stojících za SteamOS a Steam Deckem, v rozhovoru pro The Verge potvrdil, že FEX je od svého vzniku sponzorován společností Valve.
Byla vydána nová verze 2.24 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia online tabulky Proton Sheets v Proton Drive.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
V prvním díle si představíme HW WRAPu. Jde vlastně jen o mini IBM PC kompatibilní jednodeskový počítač švýcarského výrobce PC Engines GmbH. http://pcengines.ch/index.htm. Jeho základní určení vyplývá už z rozklíčování zkratky v jeho názvu „Wireless Ready Application Platform” - WRAP je ideální pro stavbu přístupových bodů WiFi sítě, nebo domácí router-firewall. Autor je Švýcar, který se živí návrhem embedded zařízení. Na návrhu i desce je vidět, že autor má velkou praxi. Vyrábí se na Taiwanu, což je dobrá volba, protože tím se může prodávat za dobrou cenu a my máme pěkný kousek HW v dostupné cenové relaci.
Výrobce nabízí dostatek dalšího příslušenství, včetně kvalitních kovových venkovních krytů, redukcí pro napájení po Ethernetu nebo USB interface. Podpora operačních systému přímo od výrobce je také dobrá, můžeme nainstalovat DOS, xBSD a samozřejmě Linux. Tyto operační systémy je sice nutné pro spuštění na WRAPu trošku upravit, ale je k dispozici dostatek distribucí, jak volně dostupných, tak komerčních. Těm se budu věnovat v dalším díle.
Dodaný procesor sice nepatří mezi nejvýkonnější, ale nízká spotřeba umožňuje provoz dokonce bez jakéhokoliv chladiče. Navíc je procesor levný, a tak při zvažování možnosti nasadit WRAP místo standardního počítače, můžete zjistit, že se tato investice vrátí již za pár měsíců. U některých revizí WRAPu, můžete zvolit pracovní frekvenci 233 MHz nebo 266 MHz. Slibovaná verze s 300 MHz procesorem se zatím neobjevila.
Osazená paměť je myslím dostatečná pro normální použití WRAPu. My již nyní používáme jen 128MByte verze, protože na CF není SWAP, ale využití operační paměti v našem nasazení není vysoké. Co mi ale chybí, je verze s plným IDE konektorem, pro připojení HDD (stačilo by i notebookové rozhraní). Pro instalaci systému nyní pořizujeme obyčejné CF karty 128 Mbyte, které mají dobrý poměr cena/kapacita. Novější CF karty nemá smysl vzhledem k omezenému IDE ve WRAPu, ten neumožňuje ani DMA přenos.
Tyto desky jsou dodávány s upraveným BIOSem, který z důvodu absence jakéhokoliv grafického adaptéru komunikuje po sériovém portu. Jako výchozí používá rychlost 38400 Bd, bez parity, 8 datových bitů. Je velice jednoduchý, umožní vlastně jenom nastavení parametrů sériového přenosu na 9600 Bd, změnu přístupu ke CF, buď CHS nebo LBA a nakonec možnost aktualizace BIOSu pomocí protokolu Xmodem.
Pokud někomu nestačí onboard periférie, může pomocí miniPCI karet rozšířit možnosti tohoto zařízení. Je možné rozšířit o síťové adaptéry, bezdrátové karty, nebo IDE, viz Mini PCI IDE Control Module. Na této adrese je široký výběr dalších adaptérů: http://www.boser.co.uk/, třeba i zvuková karta nebo VGA.
LPC je speciální rozhraní určené pro potřeby výrobce nebo bastlíře, nevím o žádném komerčním výrobci, který by dodával rozšiřující moduly pro toto rozhraní. Napadá mě to, že by bylo dobré dodělat rozhraní pro LCD displej, ale to nechám na někom, kdo má dostatek času.
Poslední rozhraní je i2c. To je široce používané rozhraní ve spotřební elektronice, tak nikomu nic nebrání si připojit, co zrovna potřebuje (převodníky, ovladač pro dotykové obrazovky, další watchdog, vstupy/výstupy atp.)
Ethernet nainstalovaný přímo na desce je v Linuxu (a i dalších svobodných *NIXech) podporovaný ovladačem natsemi.ko. Podporuje automatické rozpoznání parametrů linky a je stabilní. Vzhledem k nižšímu výkonu není možné využít plné přenosové kapacity. Dle verze jsou osazeny jedna, dvě, nebo až tři tyto síťové karty.
Osazený sériový port není ničím zvláštní, jen je více využíván vzhledem k absenci portu pro externí klávesnici. Je možné ho využít i na větší vzdálenosti než definuje norma, což lze s úspěchem využít při montáži WRAPu jako routeru pro WiFi, kdy je žádoucí, aby byl instalován co nejblíže anténě.
Nainstalované reset tlačítko jsem musel využít jen v začátcích, kdy jsem se snažil provozovat neupravenou distribuci WISP, která nepřekousla absenci řadiče klávesnice. Indikační diody pomohou v začátcích, a pak při ladění, jsou totiž plně pod uživatelskou kontrolou.
Na desce osazené teplotní čidlo LM77 umožňuje zjistit aktuální teplotu a nastavit meze provozních teplot. Od výrobce je nastaven reset při teplotě 80 stupňů Celsia, a opravdu funguje, jak jsme se přesvědčili v létě, když jsem nainstalovali dva WRAPy přímo na sebe v uzavřené krabičce bez nožiček. Po oddělení těchto krabiček a nalepení nožiček (klesla teplota) je provoz bezproblémový.
Napájení je možné buď pomocí externího stejnosměrného zdroje napětí 7-18V, nebo pomocí POE. POE, které je implementováno ve WRAPu, není 802.3af kompatibilní, využívá volných párů v Ethernet kabelu! Kladné napětí je přivedeno na piny 4-5, zem je na pinech 7-8. Pozor, Ethernet není chráněn pojistkou, měl by krátkodobě vydržet proud 3A, ale nedoporučuji zkoušet.
Další zajímavý kus příslušenství, který lze přímo od výrobce získat, je USB redukce. Sice je nutné vzít do ruky pájku a zapájet jeden konektor, ale možnosti USB jsou poměrně velké. Čistě teoreticky by mělo být možné, vytvořit naprosto tichou pracovní stanici pro výpočetně nenáročné aplikace. VGA do miniPCI, klávesnice a myš přes USB. Já osobně používám WRAP pouze jako router pro páteřní spoje v pásmu 5GHz, případně na něm máme postavené celé AP, které nezabere moc místa, má minimální spotřebu a vysokou spolehlivost. Přece jen kombinace švýcarského návrhu a čínské montáže se jeví jako velice úspěšná.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
, na www.inwifi.cz pisi, jakou maji podporu v linuxu a davaji odkaz na ovladace apod, ale tyto ovladace byly delany a testovany pro RedHat 9 a Suse (asi 9), takze u RedHatu to je jadro 2.4.20-8 apod. Proste jsem to nerozbehal :(, ovladace se mi nakonec zkompilovat podarilo, ale wifiny nenasly :( (asi jsem jeste hoodne velkej amater), jedine pak koupit StarOS za litra, ktery je oficialne podporuje, nebo OS od mikrotika.