KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »V prvním díle si představíme HW WRAPu. Jde vlastně jen o mini IBM PC kompatibilní jednodeskový počítač švýcarského výrobce PC Engines GmbH. http://pcengines.ch/index.htm. Jeho základní určení vyplývá už z rozklíčování zkratky v jeho názvu „Wireless Ready Application Platform” - WRAP je ideální pro stavbu přístupových bodů WiFi sítě, nebo domácí router-firewall. Autor je Švýcar, který se živí návrhem embedded zařízení. Na návrhu i desce je vidět, že autor má velkou praxi. Vyrábí se na Taiwanu, což je dobrá volba, protože tím se může prodávat za dobrou cenu a my máme pěkný kousek HW v dostupné cenové relaci.
Výrobce nabízí dostatek dalšího příslušenství, včetně kvalitních kovových venkovních krytů, redukcí pro napájení po Ethernetu nebo USB interface. Podpora operačních systému přímo od výrobce je také dobrá, můžeme nainstalovat DOS, xBSD a samozřejmě Linux. Tyto operační systémy je sice nutné pro spuštění na WRAPu trošku upravit, ale je k dispozici dostatek distribucí, jak volně dostupných, tak komerčních. Těm se budu věnovat v dalším díle.
Dodaný procesor sice nepatří mezi nejvýkonnější, ale nízká spotřeba umožňuje provoz dokonce bez jakéhokoliv chladiče. Navíc je procesor levný, a tak při zvažování možnosti nasadit WRAP místo standardního počítače, můžete zjistit, že se tato investice vrátí již za pár měsíců. U některých revizí WRAPu, můžete zvolit pracovní frekvenci 233 MHz nebo 266 MHz. Slibovaná verze s 300 MHz procesorem se zatím neobjevila.
Osazená paměť je myslím dostatečná pro normální použití WRAPu. My již nyní používáme jen 128MByte verze, protože na CF není SWAP, ale využití operační paměti v našem nasazení není vysoké. Co mi ale chybí, je verze s plným IDE konektorem, pro připojení HDD (stačilo by i notebookové rozhraní). Pro instalaci systému nyní pořizujeme obyčejné CF karty 128 Mbyte, které mají dobrý poměr cena/kapacita. Novější CF karty nemá smysl vzhledem k omezenému IDE ve WRAPu, ten neumožňuje ani DMA přenos.
Tyto desky jsou dodávány s upraveným BIOSem, který z důvodu absence jakéhokoliv grafického adaptéru komunikuje po sériovém portu. Jako výchozí používá rychlost 38400 Bd, bez parity, 8 datových bitů. Je velice jednoduchý, umožní vlastně jenom nastavení parametrů sériového přenosu na 9600 Bd, změnu přístupu ke CF, buď CHS nebo LBA a nakonec možnost aktualizace BIOSu pomocí protokolu Xmodem.
Pokud někomu nestačí onboard periférie, může pomocí miniPCI karet rozšířit možnosti tohoto zařízení. Je možné rozšířit o síťové adaptéry, bezdrátové karty, nebo IDE, viz Mini PCI IDE Control Module. Na této adrese je široký výběr dalších adaptérů: http://www.boser.co.uk/, třeba i zvuková karta nebo VGA.
LPC je speciální rozhraní určené pro potřeby výrobce nebo bastlíře, nevím o žádném komerčním výrobci, který by dodával rozšiřující moduly pro toto rozhraní. Napadá mě to, že by bylo dobré dodělat rozhraní pro LCD displej, ale to nechám na někom, kdo má dostatek času.
Poslední rozhraní je i2c. To je široce používané rozhraní ve spotřební elektronice, tak nikomu nic nebrání si připojit, co zrovna potřebuje (převodníky, ovladač pro dotykové obrazovky, další watchdog, vstupy/výstupy atp.)
Ethernet nainstalovaný přímo na desce je v Linuxu (a i dalších svobodných *NIXech) podporovaný ovladačem natsemi.ko. Podporuje automatické rozpoznání parametrů linky a je stabilní. Vzhledem k nižšímu výkonu není možné využít plné přenosové kapacity. Dle verze jsou osazeny jedna, dvě, nebo až tři tyto síťové karty.
Osazený sériový port není ničím zvláštní, jen je více využíván vzhledem k absenci portu pro externí klávesnici. Je možné ho využít i na větší vzdálenosti než definuje norma, což lze s úspěchem využít při montáži WRAPu jako routeru pro WiFi, kdy je žádoucí, aby byl instalován co nejblíže anténě.
Nainstalované reset tlačítko jsem musel využít jen v začátcích, kdy jsem se snažil provozovat neupravenou distribuci WISP, která nepřekousla absenci řadiče klávesnice. Indikační diody pomohou v začátcích, a pak při ladění, jsou totiž plně pod uživatelskou kontrolou.
Na desce osazené teplotní čidlo LM77 umožňuje zjistit aktuální teplotu a nastavit meze provozních teplot. Od výrobce je nastaven reset při teplotě 80 stupňů Celsia, a opravdu funguje, jak jsme se přesvědčili v létě, když jsem nainstalovali dva WRAPy přímo na sebe v uzavřené krabičce bez nožiček. Po oddělení těchto krabiček a nalepení nožiček (klesla teplota) je provoz bezproblémový.
Napájení je možné buď pomocí externího stejnosměrného zdroje napětí 7-18V, nebo pomocí POE. POE, které je implementováno ve WRAPu, není 802.3af kompatibilní, využívá volných párů v Ethernet kabelu! Kladné napětí je přivedeno na piny 4-5, zem je na pinech 7-8. Pozor, Ethernet není chráněn pojistkou, měl by krátkodobě vydržet proud 3A, ale nedoporučuji zkoušet.
Další zajímavý kus příslušenství, který lze přímo od výrobce získat, je USB redukce. Sice je nutné vzít do ruky pájku a zapájet jeden konektor, ale možnosti USB jsou poměrně velké. Čistě teoreticky by mělo být možné, vytvořit naprosto tichou pracovní stanici pro výpočetně nenáročné aplikace. VGA do miniPCI, klávesnice a myš přes USB. Já osobně používám WRAP pouze jako router pro páteřní spoje v pásmu 5GHz, případně na něm máme postavené celé AP, které nezabere moc místa, má minimální spotřebu a vysokou spolehlivost. Přece jen kombinace švýcarského návrhu a čínské montáže se jeví jako velice úspěšná.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
, na www.inwifi.cz pisi, jakou maji podporu v linuxu a davaji odkaz na ovladace apod, ale tyto ovladace byly delany a testovany pro RedHat 9 a Suse (asi 9), takze u RedHatu to je jadro 2.4.20-8 apod. Proste jsem to nerozbehal :(, ovladace se mi nakonec zkompilovat podarilo, ale wifiny nenasly :( (asi jsem jeste hoodne velkej amater), jedine pak koupit StarOS za litra, ktery je oficialne podporuje, nebo OS od mikrotika.