Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »
Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.
Tento systém jsme zakoupili na náš první spoj v pásmu 5,8 GHz, StarOS je distribucí od společnosti Valemount Networks Corporation. Jde o upravenou linuxovou distribuci, ovládání je řešeno přes menu. Je vcelku intuitivní, s ovládáním nemají problém ani naši méně zkušení správci. Stabilita systému je dobrá, ale nemáme dobrou zkušenost s technickou podporou od výrobce. Po reportování problému s OSPF se nám dostalo pouze odpovědi, že jim to funguje, tak že si nemáme stěžovat. Jediným řešením bylo Quaggu obsaženou ve StarOSu vypnout. To doporučuji provést všem, kteří provozují StarOS ve větší síti. Možná by to šlo obejít tak, že by se spoj provozoval v módu bridge, ale to jsme nezkoušeli. Nyní se můžeme podívat, jak systém nainstalovat a jak ho spravovat. Pro WRAP máme od výrobce přímo připravený image CF disku. Ten stačí stejně jako Voyage Linux přesunout na CF kartu.
Po zasunutí karty a zapnutí se můžeme připojit přes defaultní účet
admin
s heslem 1234
. Síť je nastavena takto:
IP 192.168.1.1, netmask 255.255.255.0, gateway 192.168.1.254Po zalogování se objeví obrazovka se základními informacemi.
Ovládání je řešeno přes textové menu, je podporováno ovládání myší. Neměl jsem s tím nikdy žádný problém, výhodou oproti nastavování jen přes webové rozhraní je, že když nám začne zlobit routování na síti, tak přes SSH vždy doskáčeme až k problémovému zařízení.
Jak je vidět, tak tento WRAP je osazen dvěma miniPCI moduly Atheros. Na následujícím obrázku je vidět, jak tyto karty nastavit, je to celkem přehledné, sice chybí jakákoliv online nápověda, ale člověk, který ví, co nastavit, se rychle zorientuje.
Jako Country code doporučuji nastavit třeba Lucembursko, pro Českou republiku by nešly nastavit horní kanály pro 802.11a. Vzdálenost se nám osvědčilo nastavit na větší, než je skutečná. Ve StarOSu není možné kartu nastavit dle normy 802.11h, tedy není možné používat v ČR v pásmu 5,5 GHz.
Nastavení sítě je, jak jsme z Linuxu zvyklí, bez zádrhele. Je možné si konfiguraci nechat vypsat, ale musíme se spokojit jen s těmi variantami, které výrobce implementoval do menu. Bohužel se normálně nedá propracovat k shellu, pokud je třeba, musí se správce do svého systému nabourat.
Ze stránek výrobce si může každý stáhnout evaluation verzi, která bude běžet přesně 24 hodin. To je ale zajištěno vnitřním čítačem, takže se jedná o 24hodinový běhu systému. To je dobré ve chvíli, kdy máte koupené licence, ale neznáte ještě MAC adresu, na kterou bude vygenerován klíč. Pro větší flexibilitu se snažím klíč generovat na miniPCI kartu.
Druhým dnes zmíněným systémem je systém litevské společnosti
MikroTikls . S tímto systémem nemám přímo na naší síti žádnou zkušenost,
ale pokusím se předání základních informací. Oproti StarOSu je zde jiná
filozofie prodeje, většinou dostaneme tento systém již s nějakým hardwarem, jako
je třeba RouterBoard. Tento hardware MikroTikls přímo vyrábí, není tak
jenom softwarová, ale i hardwarová firma. Dalším rozdíl je, že možnost upgrade
je časově omezena na jeden rok, nebo tři roky, dle licence. Demo systému je
možno vyzkoušet na adrese http://demo2.mt.lv/. Při instalaci na WRAP je
nutné stáhnout image pro CF kartu. Ten je velký 20 MB, ale můžeme ho dát na o
dost větší CF kartu. Po nabootování musíme mít WRAP připojen přes NULL modem
kabel a připojit se třeba přes cu -l /dev/ttyS0 -s 9600 dir
. Po
spuštění systému si zvolíme vše, co chceme nainstalovat, poté je instalační CF
karta zformátována a je nainstalován operační systém. I zde máme 24 hodin na
vyzkoušení, s tím, že není možné konfiguraci uložit. Nastavit systém přes
omezený shell v mikrotiku je o dost náročnější než ve StarOSu, proto doporučuji
spíše webové administrátorské rozhraní. To je přehledné a připomíná mi
nastavování v MonoWallu. Pokud někdo má potřebu nastavovat přes tento shell, je
k dispozici podrobná příručka s popisem příkazů.
Posledním systém je poněkud rozporuplný český projekt, ten sice není komerční, ale není ani otevřený. Tato distribuce je založena na Gentoo Linuxu, je určena spíše pro pokročilé správce. Mě mile překvapil zařazením Vimu, mé kolegy zase potěšil Midnight Commander. Zajímavá je i možnost připojit digitální fotoaparát podporovaný v projektu gphoto. Bohužel už autor nevěnoval svoji energii na podporu bezdrátových síťových karet, a to hlavně založených na čipu Atheros. Madwifi, které je v distribuci, bohužel neumí regulovat výstupní výkon, čímž se stává pro naše potřeby nepoužitelným.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Mikrotikls SIA +371.7317700 Fax: +371.7317701 Pernavas 46 Riga, LV1009jinak http://www.mikrotik.com/1aboutus.html