Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Začneme dnes zostra produktem, který si 99,999 % z nás nekoupí. Phase One je dánský specialista na střední formát, který se ke slávě zrodil až s digitální érou. Postupem let si ale vybudoval pověst kvalitního výrobce, který byl hlavním tahounem standardizace výrobců digitálních středoformátů kolem formátu 645, kde byla zajištěna interoperabilita těl s digitálními zády. Postupem doby ale Mamiya koupila Leaf a nakonec nedávno právě Phase One koupil Mamiyu. Výrobců středoformátů tak postupně ubývá, navíc se všichni (fakticky tedy Hasselblad, Phase One a Pentax) po konci výroby velkých středoformátových CCD čipů sjednotili na shodném 50Mpix BSI CMOS čipu od Sony o velikosti 44×33 mm (~170 % kinofilmového „full framu“).
Phase One nyní výrazně posouvá hranice. Přichází na trh s již dříve ohlášeným systémem XF, jehož součástí je nově 100Mpix „zadnice“ XF 100MP. Tato záda poskytují reálně rozlišení 11608×8708, tedy lehounce přes 101Mpix efektivního rozlišení. Navíc má snímač opět velikost vyšší, jako z CCD éry, konkrétně 53,7×40,4 mm. To je rozměr téměř srovnatelný s klasickým políčkem „4,5×6“ svitkové éry. V měřítku „full-frame“ světa má nový snímač velikost 251 %. K dobru také musíme přičíst vynikající rozsah 15& eV a také rozsah citlivosti od ISO 50 po ISO 12800. Expozice mohou mít délku až 60 minut (3600 sekund).
Digitální střední formát je pekelně drahá záležitost a nejinak je tomu i s XF 100MP. Cena je stanovena v přepočtu na ~1,25 miliónu Kč. Kromě samotného XF 100MP představila Phase One také dvě kamery pro letecké snímkování nesoucí stejný snímač (modely iXU-R 1000 a iXU 1000).
Nemáte-li milión a čtvrt na nový fotoaparát, přesto chcete něco skvělého, je tu full-framový Nikon D5 s cenovkou zhruba 180 tisíc Kč za tělo. Tělo, které nese 21Mpix snímač s rozsahem od ISO 50 až po ISO 3 280 000 (tj. přes 3 milióny), a to v rozšířeném rozsahu (základní je 100 až 102 400). Model D5 fotí do rozlišení 5588×3712, dostal zbrusu nový AF modul obsluhující 153 AF bodů (kde středový jede až do -4 eV, všechny ostatní pak do -3 eV), buffer na až 200 RAW+JPEGů v rychlosti až 14 fps, podporu H.264 videa v 3840×2160, závěrku s životností nejméně 400 tisíc cyklů, 3,2palcový dotykový displej s 2359k body a hledáček se 100% pokrytím při 0,72× zvětšení. Snímky jsou ukládány na dvojici karet, podporovány jsou typy CompactFlash a XQD. To vše v těle o rozměrech 160×459×92 mm a hmotnosti 1415 g.
Nikon se, stejně jako Canon (vyjma 50Mpix a 36Mpix modelů pro krajináře), u těchto vlajkových lodí pro vysoké rychlosti a horší světelné podmínky nežene do nijak závratných megapixelů. Lze nejspíš opět předpokládat, že tenhle nový snímač pochází od Sony, ale stejně tak lze jistě říci, že ISO 3+ milióny je spíš marketingová věc, než reálně použitelná citlivost. Ale naznačuje to mimo jiné, že ISO 25600 by mohlo být zcela OK i pro velké zvětšeniny a podobné to může být ještě s ISO 51200. Nicméně na reálná měření kvality snímače si ještě počkáme.
Špičku ve sf i ff světě jsme si tedy představili, takže pojďme o další stupínek níže. Nový Nikon D500 je totiž aktuálně asi nejlepší zrcadlovkou s APS-C snímačem. Nikon D500 sdílí se svým full-frame bratrem D5 rozlišení, ve kterém snímky ukládá: 5568×3712. Snímač se samozřejmě velmi liší, opět však jde o BSI CMOS, tentokrát se základním rozsahem ISO 100 až 51200 rozšiřitelným na ISO 50 až ISO 1 640 000 (tedy ISO před 1,5 miliónu). K využitelnosti opět lze odhadovat, že ISO 6400 bude zcela OK, ISO 12800 dobře použitelné a více už závisí na konkrétní situaci, či využití šumu k uměleckému záměru.
Nikon D500 dostal stejný AF modul, což znamená 153 AF bodů. Displej je opět 3,2palcový s 2359k body (udávají se subpixely, takže rozlišení displeje je v tomto případě 1024×768), závěrka umí stejné časy až po 1/8000, snímání je až 10 fps a též je shodně podporováno H.264 video až do 3840×2160. Data lze ukládat na karty typu XQD či SD (vč. podpory UHS-II). Dodávaný Li-Ion akumulátor vydrží na 1240 snímků, to vše v těle o rozměrech 147×115×81 mm a při hmotnosti 860 g. A to nejlepší na závěr: hledáček je optický hranol se 100% pokrytím a 1,0× zvětšením. Nic lepšího zatím nikdo v APS-C segmentu nenabídl (například Pentax dává 100% 0,95× hledáček, Canon sice měl v nabídce už dávno 100% 1,0× hledáček, ale s 1,6× cropem). Nikon D500 je tak de facto špičkou nabídky APS-C zrcadlovek, bez ohledu na to, že jeho snímač nehoní rekordy v megapixelech. Ona je i tohle vlastně jeho kladná vlastnost.
Fotografický speciál mi dovolte zakončit dvěma kompakty, které staví na 1", resp. 1/2,3" snímači.
Tím větším z nich je Panasonic Lumix TZ100 vybavený 21Mpix BSI CMOSem velikosti 1", efektivně ukládající snímky v 5472×3648. Výrobce mu přidal objektiv ekvivalentní 25-250 mm při světelnosti f/2,8-5,9 s optickou stabilizací. ISO je v rozsahu 80 až 25600, nechybí RAW a AVCHD video v až 3840×2160. Zajímavostí nového Lumixu je jak elektronická závěrka s rozsahem časů 1/16000 až 60 s, tak kontinuální snímání rychlostí až 50 fps (délku bufferu ale firma neuvádí). Rozměry jsou 111×65×44 mm, hmotnost 312 g, nechybí menší elektronický hledáček, cenovka pak říká něco o ±18 tisících Kč. Zkrátka tohle je takový celkem slušný kompakt se 4k videem a RAWem pro ty, kterým je rozsah ohnisek jinak výrazně světelnějšího Sony RX100 IV málo.
Hledá-li ale člověk něco ještě menšího a také levnějšího, tak Panasonic nabízí též nový Lumix TZ80. Ten se liší tím, že nese 18Mpix High Sensitivity MOS velikosti 1/2,3" a v současné době obvyklý skladný ultrazoom objektiv, konkrétně ekv. 24-720 mm (30× zoom) při f/3,3-6,4 s 5osou optickou stabilizací. Opět nechybí AVCHD video v až 3840×2160, kontinuální snímání je rychlostí 10 fps (5 fps s AF). To vše v menším těle při ceně kolem 12 tisíc Kč.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
hledáček je optický hranol se 100% pokrytím a 1,0× zvětšením. Nic lepšího zatím nikdo v APS-C segmentu nenabídl … Canon sice měl v nabídce už dávno 100% 1,0× hledáček, ale na 1,6× cropem
Tuhle pasáž jsem moc nepochopil. V čem má tedy být ten hledáček Nikonu lepší oproti 7D? V tom, že u Canonu je crop factor 1.6 a u Nikonu "jen" 1.5?