3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »V souvislosti s novou generací pamětí se, vlastně tak trochu podobně jako v případě kupříkladu (G)DDR4 či (G)DDR5, objevuje téma, které Nvidia nijak nerozporuje (ostatně jí to může být ukradené). A sice, že je zvláštní, jak pouze AMD letos nasadila paměti HBM, vrstvené RAM osazované přímo na pouzdro GPU. Již víme, že Nvidia do tohoto vlaku naskočí až příští rok, a to s generací HBM2 na GPU rodiny Pascal.
Otázka byla tak častá, že ji zástupci AMD okomentovali. Tvrdí, že na HBM není nic uzavřeného, může je použít kdokoli, kdo chce. AMD je nasadila s takto velkým předstihem jen díky tomu, že jejich vývoj zčásti realizovala, a proto má určitý náskok, nemluvě o nasmlouvaných kapacitách u Hynixu, který se na vývoji také podílel. HBM paměti nejsou zatíženy žádnými licenčními poplatky, podobně jako třeba FreeSync jsou HBM standardizovány (pochopitelně nikoli v rámci VESA, ale v rámci JEDEC, a sice jako standard JESD235). Ostatně, ve světě GPU nemůže kvůli patentům fungovat jeden (AMD) bez druhého (Nvidia), firmy mají vzájemnou pravidelně obnovovanou licenční dohodu, takže Nvidia může HBM nasadit klidně dnes, teď a tady.
Celé je to dle mého věc rozdílu přístupu obou firem. V době, kdy AMD nasazovala GDDR4 čipy na první radeony (řady HD 2900), Nvidia spokojeně fungovala na vyzkoušených GDDR3. Podobně i GDDR5 byly nasazeny s obrovským předstihem nejprve na Radeonu HD 4770 (který mimochodem byl na dlouhou dobu jedinou kartou s touto generací pamětí). Nvidia se tradičně drží konzervativnějšího přístupu, raději ladí k dokonalosti ověřené technologie a vyšlapat cestičku nechá klidně svou konkurenci. Těžko to lze označit za přístup špatný či nemorální, neboť Nvidii funguje k plné spokojenosti. Samotná technologie HBM by v první generaci stejně nemohla na mnoha kartách fungovat, uvědomme si, že radeony Fury i přes 4096bitovou paměťovou sběrnici nesou pouze 4 GB grafické paměti, což je daň za použité rané technologie. V 99 % situací je to množství dostatečné, ale marketingově to oproti 6GB či 12GB geforce představuje problém, nemluvě i o vlastních starších radeonech R9 290X s 9 GB GDDR5.
Trh 5k monitorů, tedy těch s rozlišením 5120×2880 se rozjíždí velmi pomalu (troufnu si tvrdit, že zejména kvůli pomalé až stagnující adaptaci DisplayPortu 1.3), takže je každý nový kousek sledován se zájmem. Po první generaci IPS monitorů přichází konkurenční věc, 27palcový monitor Philips Brilliance 275P4VYKEB nesoucí PLS panel. PLS je technologie vyvinutá v Samsungu, jakási evolučně vylepšená variace na IPS, které ještě k dokonalosti leccos chybí, ale zoubky statečně vystrkuje už pár let. Každopádně, pokud i tento panel vyrábí Samsung, pak zjevně dostatečně ovládl výrobní technologii, aby 4×(2560×1440) mohl nabídnout partnerům.
Philips u svého monitoru hovoří o jasu až 300 cd/m², statickém kontrastu 1000:1, 8ms přechodu šedá-šedá či pokrytí 99 % barevného prostoru AdobeRGB. I u něj je použita jako vstup dvojice konektorů DisplayPort 1.2. Kromě toho monitor disponuje 3×USB 3.0 hubem s podporou dobíjení, 2W reproduktorky či kamerkou s mikrofonem. Spotřeba se vejde do 69 W, v ECO režimu je maximálně 45W. Cenu čekejme v intencích odpovídajících obdobným monitorů s IPS panelem.
DDR4 paměti se úspěšně rozjíždějí, takže je čas si popovídat o nástupci. Informací už pár bylo v minulosti, nyní přidává další doušek jihokorejský výrobce. Samsung očekává, že nástupce DDR4 - říkejme mu prozatím DDR5 - se objeví zhruba v roce 2020. Do té doby budou zrychlovat DDR4 paměti a Samsung očekává, že JEDEC své specifikace zastaví někde na úrovni DDR4-4266.
Lze předpokládat, že bude platit přibližně to, co u předchozích generací, tedy že nástupce začne zhruba tam, kde končí daná generace. Pokud DDR4 opravdu skončí na hodnotě 4266, někde tam by DDR5 mohly začínat, ale nelze, podobně jako u DDR3 (JEDEC končí na DDR3-2133 ale na trhu jsou běžně k dostání od více výrobců DDR3-3000, někteří pak nabízejí i DDR3-3100 a vyšší), vyloučit ani to, že profily Intel XMP či AMD AMP nabídnou časem i DDR4-5000(+). Lze předpokládat, že zrod DDR5 v serverovém segmentu bude někde na úrovni maximálních specifikací JEDEC pro DDR4, ale desktopy dostanou takty vyšší. Samsung očekává až DDR5-6400. Výroba čipů by měla probíhat technologiemi na úrovni 10nm, resp. méně (7nm ?). V desktopech se DDR5 patrně objeví až začátkem příštího desetiletí.
8 let to trvalo od technologické demonstrace 50Mpix APS-H čipu (1,2× crop) k 50Mpix full-frame zrcadlovce. Podobně to prý má trvat od 120Mpix APS-H čipu k nyní ohlášené 120Mpix full-frame zrcadlovce (takže tak za 3 roky) a pokud Canon zachová tohle časování, tak v roce 2023 se dočkáme 250Mpix full-frame zrcadlovky. Nyní totiž Canon ukázal zkušební 250Mpix čip APS-H, který svou bodovou hustotou výrazně překonává snad vše, co je mezi velkými snímači na trhu. Zaznamenává rozlišení 19580×12600, tedy zhruba 246Mpix reálně. Pokud by se stejnou bodovou hustotou Canon vyrobil full-frame snímač, měl by rozlišení ~361 Mpix. Pokud by stejnou technologií vyrobil konkurenta současným 50Mpix středoformátům s čipem velikosti 44×33 mm, měl by rozlišení více než 600 Mpix.
Ale to je aktuálně hudba vzdálené budoucnosti. Momentálně můžeme pouze říci, že tohle je jasná budoucnost, přičemž i při těchto megapixelech je Canon schopen číst ze snímače rychlostí 5 fps. Otázkou je, jestli jsou vůbec na trhu dostatečně kvalitní objektivy, které na snímač této velikosti dokáží tak detailní obraz přenést.
Druhou ohlášenou novinkou je koncept snímače pro 8k kamery formátu Super35. Tímto opět Canon převyšuje aktuální nabídku na trhu, kde se i borci jako Red a jiní motají kolem 5k až 6k videa. Žádná 8k kamera Canon pochopitelně na trh nemíří, ještě pár let si počkáme, ale je dobré vidět, že vedle japonské vysílací společnosti NHK na tom pracují i jiní, a to v podobě formátu pro filmaře, navíc doprovázeného externím referenčním 8k displejem/monitorem. 8k video znamená ~33Mpix, a to 24× a rychleji za sekundu, tedy datový tok na úrovni nejméně 792 Mpix/s.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Těžko to lze označit za přístup špatný či nemorální, neboť Nvidii funguje k plné spokojenosti.
Nvidie je s X spokojená => X lze těžko označit za nemorální
To už by se dala Nvidie označit za normu morálky, ne? 