Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Výrazné, až takřka výsadní postavení Intelova Thunderboltu jakožto rozhraní na počítačích Apple Mac nemusí nutně být pravidlem. Dokazuje to nově představená základní deska GA-Z170X-UD5 TH od společnosti Gigabyte, která nese vše, co si nadšenec do hardwaru může přát. Tedy vedle již zmíněného Thunderboltu 3 dále USB 3.1 typu C, s nimiž Thunderbolt 3 sdílí fyzické konektory, a dále nechybí třeba ani HDMI 2.0 a pro fanoušky hollywoodských studií dodávám, že nechybí ani podpora HDCP 2.2.
Připomeňme, že zatímco původní Thunderbolty šly ruku v ruce spíše s konektorem DisplayPort, trojková verze „se paktuje“ s USB 3.x - a je to u Applu (po Jobsově smrti již dostatečně oproštěném od některých jeho názorů) zajímavý fenomén, mít kupříkladu na některých noteboocích vlastně jediný konektor, USB typu C.
Ale zpátky k desce. Ta samozřejmě nese čipset Intel Z170 a je určena pro procesory rodiny „Skylake“. Fyzicky nese tři velké sloty PCI Express 3.0 ×16, do nichž se v případě plného osazení dělí linky z procesoru v poměru 8×/8×/4×. Pokud je osazení menší, tak kupříkladu první velký slot může dávat grafice jejích 16 PCI Express 3.0 linek, jak se sluší a patří - plus tyto konektory mají gigabytí vlastní kovové krytí, které prý lépe nese těžké grafiky (podali si na to patent). Poslední slot (ten „čtyřlinkový“) sdílí linky s M.2 slotem a SATA Express rozhraním pro SSD - na jednu stranu pozitivní zpráva (M.2 dostává čtyři PCI Express 3.0 linky), na druhou stranu je ale při použití M.2 SSD nutné počítat s možností využití pouze dvou z těchto velkých konektorů.
Konektory USB 3.1 Type C / Thunderbolt 3 obstarává samozřejmě čip od Intelu, konkrétně „Alpine Ridge“. V případě použití jako USB 3.1 dávají přenosovou rychlost 10 Gbps, v případě použití Thunderboltu až 40 Gbps. Tento řadič ukusuje z celkového koktejlu PCI Express 3.0 linek opět čtyři. Dle vyjádření Gigabyte lze skrze tyto konektory dodávat i energii, konkrétně až 36 W v rámci USB Power Delivery 2.0.
V případě použití IGP je zde kromě jiného HDMI 2.0 (tedy i 4k / 60Hz a také podpora poměru stran 21:9), realizovaný převodníkem z DisplayPortu. Skrze Thunderbolt 3 má být připojitelný i 5k monitor, nicméně zatím jsou na trhu jen takové 5k monitory, které se připojují dvojicí DisplayPortů 1.2. Z další výbavy heslovitě Realtek ALC1150 s přídavným zesilovačem, lepšími kondenzátory a elektromagnetickým odstíněním na PCB či GLAN Intel. Zkrátka jde o takovou vyšší desku pro Intel Skylake, která má nevšední výbavu. Tu ale nemusí každý chtít, koneckonců většina z nás se bez Thunderboltu obejde a integrovanou grafiku také často nepoužívá (nemluvě o tom, že v desktopových procesorech stále není nejvyšší Iris Pro) - pak tyto nadstandardy jen zbytečně zvyšují cenu. Tak je mimochodem zhruba 5400 Kč.
AMD činí jediný logický krok. Nemá smysl produkovat další a další procesory či APU na bázi zastaralé a značně neefektivní (z hlediska parametrů vůči potřebám daného čipu) 28nm planární technologie. Architektura „Zen“ tak bude vyráběna už jen FinFETově, což znamená 14nm procesem u GlobalFoundries. Ten již GlobalFoundries umí, ale spíše pro menší čipy, podobně jako Samsung, který takto vyrábí ARM SoC, ať již pro sebe, nebo pro Apple, Qualcomm a další.
Zen opět pokryje široké spektrum produktů, hovoří se mimo jiné o osmijádrových procesorech „Summit Ridge“ a obligátních serverových variantách Opteron. Nic tedy nelze uspěchat, x86 je komplexnější než ARM, kde osm CPU jader představuje problém řešitelný „s prstem v nose“ s první variantou 14nm FinFET procesu 14LPE, zatímco komplexní „Zeny“ musí vydržet až na variantu 14LPP. Mikroarchitektura „Zen“ se tak podle všeho neobjeví dříve než za rok a kousek, ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016.
AMD je na tom s výkonnými desktopovými procesory hodně mizerně. Platforma až osmijádrových procesorů řady FX je zastaralá jak výrobní technologií, tak podporovanými standardy (žádný PCI Express 3.0, žádné USB 3.1 v čipsetu (ostatně zastaralém), žádné nativní M.2 atd.), podobně jsou na tom - přes veškerou snahu - APU řady Kaveri/Godavari, jejichž výkon se mezigeneračně posouvá jen minimálně, protože i ony se od zrození (Llano, přes Trinity a Richland až po současné Kaveri a „Kaveri Refresh“ zvané Godavari) motají pořád od 32nm k současnému 28nm procesu. Otázkou je, jak moc bude v praxi Zen pokrokovější oproti současným CPU AMD. Intel už má na bázi 14nm FinFET výroby druhou generaci („Skylake“), a tak i když AMD stihne vše do konce příštího roku, bude i tak už ve skluzu a je otázkou, jestli je v jejích možnostech nahnat si trochu bodů k plusu kvalitou architektury po stránce instrukčních sad a optimalizací. Doby, kdy AMD udávalo tón jsou dávno pryč (naposledy s Athlony K7, resp. Athlony 64 K8, poté přišel Intel s Core a zejména Core 2 a … „bylo vymalováno“).
Western Digital už nějakou dobu vyrábí pevné disky, které přímo na svém PCB mají jen konektor USB (nikoli SATA) - tyto disky jsou typicky osazovány v externích krabičkách a výrobci to šetří určitou slušnou část výrobních nákladů (vedle složitosti PCB také nemusejí využívat SATA-USB převodníky). Podobnou konstrukci využívá disk WD PiDrive, což není nic jiného než 2,5palcový pevný disk zakončený USB konektorem, který ideálně pasuje k Raspberry Pi.
S tímto 1TB diskem dostane člověk všechnu potřebnou kabeláž, napájí se pak z Raspberry Pi. Je potřeba se smířit s limitací samotného Raspberry Pi v podobě nízké propustnosti rozhraní USB 2.0, což mě přivádí na myšlenku, jestli třeba Western Digital v rámci nižší spotřeby nevyužívá nižší otáčky než 5400×, když to stejně z/do rozhraní nelze protlačit v plné rychlosti. Poohlížet se již nyní můžete po produktu označeném WDLB001RNN s odhadovanou cenou kolem 2500 až 3000 Kč. WD PiDrive je kompatibilní s Raspberry Pi 2 a původním Pi Model B+.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ide na tu dosku GA-Z170X-UD5 dostat GNU/Linux
Pravděpodobně jo, má to normální chipset od Intelu.
ak ano ako tam chodi.
Thunderbolt na Macu pod Linuxem nějak podporovaný je (příloha), měl by s tím fungovat i tenhle. Zbytek komponent asi taky v pohodě.
A ide tam nainstalovat iOS ?
iOS je pro mobily a tablety, ten asi ne. OS X nějak půjde, ale ne oficiální a legální cestou. Google kw – „hackintosh“.