Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Asus F1A75-I Deluxe je jednou z těch extrémně zajímavých desek pro APU AMD „Llano“, neboť vedle miniaturního miniITX formátu přináší i dálkový ovladač a mrňavou bezdrátovou klávesnici.
Asustek tento model, jak je ostatně poznat z označení, postavil na čipsetu A74, do dvou paměťových slotů lze osadit až 16 GB RAM (2×8GB kity již jsou zabydleny v cenících eshopů), nechybí plnohodnotný PCI Express ×16 slot s plným počtem linek, zvuk i síť v režii „oblíbených“ čipů Realtek či miniPCI Express WiFi kartička a Bluetooth modul. Z grafických výstupů vedle DVI a HDMI vyvedl Asus ještě také DisplayPort, což chválím (nebývá to obvyklé).
Asus chce za tuto desku v našich končinách necelých 2700Kč, což není vůbec špatná cena, otázkou je, kdy se APU Llano dostane pořádné podpory v Linuxu, ale o tom před pár dny zpravil server Phoronix.
Před řadou měsíců, relativně krátce po pohlcení mental images, představila Nvidia zajímavou „cloudovou službu“, vzdálený raytracingový systém, kdy grafik v prohlížeči/aplikaci vytvořil vše potřebné a samotný raytracing scény zajišťoval server s kartami Tesla „kdesi v cloudu“. Něco podobného nyní Nvidia uvádí v pozměněné podobě pod názvem Virtual Graphics a Maximus.
Obě technologie byly představeny na letošním SIGGRAPHu v kanadském Vancouveru. Co dělá Virtual Graphics, je patrné již z názvu. Umožňuje přesunout kartu Quadro z vlastní pracovní stanice do nějakého vzdáleného serveru, kde k ní mohou přistupovat všichni uživatelé a karta tak v reálu bude v podniku daleko efektivněji (souvisleji) využívána. Maximus pak umožňuje spojit výkon karty Quadro 6000 a případných dokoupených výpočetních karet Tesla do jednoho celku, kdy systém automaticky rozděluje zátěž mezi jednotlivá GPU. Typický scénář je takový, že Quadro obstarává modelování scény a Tesla rendering výsledného obrazu.
Opakujeme to neustále a informace se nyní jeví být již definitivní. Apple A6, srdce, tkeré bude pohánět příští generaci iPhonů a iPadů, se mírně opozdí. Původně bylo očekáváno ještě letos, ale objevily se jisté drobné problémy v návrhu tohoto čipu a tak byl Apple přinucen provést ještě jeden respin. Nová revize nebude připravena zavčasu, musí sama projít znovu testováním a zkušební výrobou, než si Apple i TSMC budou jisty, že je možné přistoupit k sériové výrobě.
Apple A6 tak přijde na svět ve finální podobě až příští rok, přičemž jako reální produkt se má objevit až na jaře, resp. ve 2. čtvrtletí 2012. Teprve pak můžeme začít hovořit na téma uvedení „iPadu 3“ a dalších produktů na trh.
Problém vyžadující další kolo „u rýsovacího prkna“ se týká 3D návrhu čipu a jeho interních propojek, kde použitý typ die nesplňoval všechny potřebné parametry. Uvidíme, jestli toto nějak ovlivní alokace jednotlivých výrobců pro 28nm výrobu, zatím žádné takové náznaky ale nejsou.
A když už jsme u iPadu 3, pak ještě jedna informace: pokud vás 1024×768 u iPadů nenaplnilo zrovna nadšením, pak se těšte na iPad 3, neboť ten by měl nabídnout rozlišení čtyřnásobné, 2048×1536. Za předpokladu přibližně stejně velkého 10palcového displeje to dává velmi jemný rastr, takže lze předpokládat, že na obraz na iPadu 3 bude radost pohledět. Vysoké rozlišení ale samozřejmě bude klást výrazně vyšší nároky na výkon CPU a GPU a tudíž i výdrž akumulátoru. Za předpokladu, že vše co může pokročí minimálně tak jako výrobní technologie GPU, si dovolím odhadovat, že Apple udrží výdrž iPadu 3 na stejné úrovni jako u předchozí generace, a to i za tichého předpokladu, že nový displej bude taktéž typu IPS.
Každopádně pro surfování webem či prohlížení fotografií to bude výborné, uvidíme jak na to zareagují Androidí tablety momentálně ukotvené na 1280×800 přístavišti. Za předpokladu, že by Androidí tablety stále držely tento poměr stran a přešly na 1920×něco, bude zajímavé sledovat, jestli uživatelé raději na tabletech koukají na filmy (kde se více hodí 16:9/10), nebo prohlížejí fotografie (zde pro změnu je jasným vítězem displej 4:3).
Drby nakonec jako obvykle měly pravdu a Sony opravdu přichází na trh se dvěma foťáky s 24Mpix snímačem. Zrcadlovka A77 (s poloprůhledným zrcátkem a elektronickým hledáčkem) a bezzrcadlovka NEX-7 toho sdílejí velmi mnoho.
Začnu tou větší potvorou. Sony SLT-A77 je nová hi-end zrcadlovka Sony, morální nástupce oblíbené A700. Nese 24,3Mpix APS-C BSI CMOS snímač (přesně typ Exmor APS HD CMOS), kterým se tak Sony dostala na absolutní špici crop (bez)zrcadlovek – Pentax i Nikon končí na 16Mpix snímači (dodává jim jej právě Sony), Canon má vlastní 18Mpix a Samsung čerstvě uvedl první tělo s 20Mpix APS-C snímačem (o tom bude řeč příště). Sony se tak s hustotou bodů dostává na/za hranici, kdy se již projevuje difrakce, ale to je zkrátka důsledek „megapixel war“, jak ji poslední roky známe a „milujeme“.
Tělo A77 je našlapáno až po okraj. AF snímač je 19bodový (!) s 11 body křížovými (!!), podporováno je video do 1080/50p, závěrka umí čas 1/8000 a hledáček nabízí úctyhodné rozlišení 1024×768 (dosud nejlepší měly Olympus a Panasonic – oba 800×600). Protože v těle nemusí kmitat žádné sklopné zrcátko, mohla si Sony s rychlostí sériového snímání dovolit jít až na 12 fps (nezapomeňte, při 24Mpix).
Naprosto klíčová ale bude kvalita obrazu. To že Sony patří na absolutní špici v BSI CMOS technologii nikdo nezpochybňuje, nicméně extrémní bodová hustota a navíc fakt, že nemalou část světla snímači „krade“ zrcátko pro autofokus, mě děsí. Podporován je rozsah citlivostí 100 až 16000 (rozšířený/multishot je také 50 a 25 600), ale protože mám možnost přímého porovnání 10Mpix CCD snímače Sony v tělech Sony A200 a Pentax K200D, kde Sony dochází ve vypjatých světelných situacích dech již při ISO 800, zatímco u Pentaxu lze i při ISO 1600 kompenzovat a dostat se tak na použitelných „ISO 3200“, pak se výsledku ze Sony těla bojím a současně doufám, že tento snímač uvidíme příští rok v zrcadlovkách od Nikonu a Pentaxu (nástupci D7000 a K-5). A77 není levná, cena je stanovena na 25000Kč, ale to je stále víceméně polovina toho, co Sony chce za svá starší 24Mpix fullframe těla A850 (o A900 ani nemluvě).
Druhým superstrojem s 24,3Mpix snímačem, je bezzrcadlovka NEX-7. Ta jde po krku jak veškeré běžné konkurenci, tak si dle mého zkouší tak trochu hrát na Leicu. Design je výrazně jiný oproti řadám NEX-3/5, celkově pokročilejší s lépe řešenými ovládacími prvky, výklopným displejem, a tak vůbec, ale stále jde o malý foťák. Ani jemu nechybí hledáček s vysokým rozlišením, pochopitelně ale již ostří pouze na bázi kontrastu. Půjde však dokoupit aktivní adaptér na Sony/Minolta AF skla, který obsahuje klasický autofokusový systém.
Též NEX-7 nabízí rozsah citlivostí 100 až 16000, podporu videa dokonce do 1080/60p (vestavěny stereo mikrofon nechybí), dotykový displej. Závěrka umí časy do 1/4000, výdrž baterie je 350/410 snímků pro LCD/EVF. Za tělo si Sony bude účtovat v přepočtu 21600Kč, za kit s 18-55 pak 25000Kč.
Osobně musím říci, že jsem ze specifikací poměrně nadšen, zejména NEX-7 se mi po odhlédnutí od ceny jeví báječně, ale čeká jí tvrdá konkurence v podobě 20Mpix Samsungu NX200 a dalších. Otázkou také je, u kolika objektivů najednou lidé objeví jejich nedostatečnou optickou kvalitu, která se na 24Mpix snímači rozměrů 23,5×15,6 mm chtě-nechtě projeví. Ale to ukáží až nadcházející měsíce.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
lze k těm miniITX deskám sehnat napájení s baterií? Co jsem tak pochopil, tak se koupí univerzální adaptér (podobný těm k notebookům) a mezi adaptér a desku se hodí destička na které je zdířka pro adaptér, pár součástek a vývod napájecích kabelů do desky.