HW novinky: grafická karta v cloudu

2. 9. 2011 | David Ježek | Hardware | 4160×

Vedle jedné poměrně zajímavé miniITX desky pro platformu AMD „Llano“ se podíváme na dvě nové technologie od Nvidie, novinky kolem čipů, jež bude pohánět iPad 3, ale závěr věnujeme dvěma parádním novým foťákům od Sony, které zase o kus posouvají hranice.

Obsah

• Asus F1A75-I Deluxe - miniITX kráska pro AMD Llano
• Nvidia uvádí technologie Virtual Graphics a Maximus
• SoC Apple A6 od TSMC až na jaře
• Sony A77 a NEX-7: dva foťáky s 24Mpix APS-C snímačem

Asus F1A75-I Deluxe – miniITX kráska pro AMD Llano

Asus F1A75-I Deluxe je jednou z těch extrémně zajímavých desek pro APU AMD „Llano“, neboť vedle miniaturního miniITX formátu přináší i dálkový ovladač a mrňavou bezdrátovou klávesnici.

Asustek tento model, jak je ostatně poznat z označení, postavil na čipsetu A74, do dvou paměťových slotů lze osadit až 16 GB RAM (2×8GB kity již jsou zabydleny v cenících eshopů), nechybí plnohodnotný PCI Express ×16 slot s plným počtem linek, zvuk i síť v režii „oblíbených“ čipů Realtek či miniPCI Express WiFi kartička a Bluetooth modul. Z grafických výstupů vedle DVI a HDMI vyvedl Asus ještě také DisplayPort, což chválím (nebývá to obvyklé).

Asus chce za tuto desku v našich končinách necelých 2700Kč, což není vůbec špatná cena, otázkou je, kdy se APU Llano dostane pořádné podpory v Linuxu, ale o tom před pár dny zpravil server Phoronix.

Nvidia uvádí technologie Virtual Graphics a Maximus

Před řadou měsíců, relativně krátce po pohlcení mental images, představila Nvidia zajímavou „cloudovou službu“, vzdálený raytracingový systém, kdy grafik v prohlížeči/aplikaci vytvořil vše potřebné a samotný raytracing scény zajišťoval server s kartami Tesla „kdesi v cloudu“. Něco podobného nyní Nvidia uvádí v pozměněné podobě pod názvem Virtual Graphics a Maximus.

Obě technologie byly představeny na letošním SIGGRAPHu v kanadském Vancouveru. Co dělá Virtual Graphics, je patrné již z názvu. Umožňuje přesunout kartu Quadro z vlastní pracovní stanice do nějakého vzdáleného serveru, kde k ní mohou přistupovat všichni uživatelé a karta tak v reálu bude v podniku daleko efektivněji (souvisleji) využívána. Maximus pak umožňuje spojit výkon karty Quadro 6000 a případných dokoupených výpočetních karet Tesla do jednoho celku, kdy systém automaticky rozděluje zátěž mezi jednotlivá GPU. Typický scénář je takový, že Quadro obstarává modelování scény a Tesla rendering výsledného obrazu.

SoC Apple A6 od TSMC až na jaře

Opakujeme to neustále a informace se nyní jeví být již definitivní. Apple A6, srdce, tkeré bude pohánět příští generaci iPhonů a iPadů, se mírně opozdí. Původně bylo očekáváno ještě letos, ale objevily se jisté drobné problémy v návrhu tohoto čipu a tak byl Apple přinucen provést ještě jeden respin. Nová revize nebude připravena zavčasu, musí sama projít znovu testováním a zkušební výrobou, než si Apple i TSMC budou jisty, že je možné přistoupit k sériové výrobě.

Apple A6 tak přijde na svět ve finální podobě až příští rok, přičemž jako reální produkt se má objevit až na jaře, resp. ve 2. čtvrtletí 2012. Teprve pak můžeme začít hovořit na téma uvedení „iPadu 3“ a dalších produktů na trh.

Problém vyžadující další kolo „u rýsovacího prkna“ se týká 3D návrhu čipu a jeho interních propojek, kde použitý typ die nesplňoval všechny potřebné parametry. Uvidíme, jestli toto nějak ovlivní alokace jednotlivých výrobců pro 28nm výrobu, zatím žádné takové náznaky ale nejsou.

A když už jsme u iPadu 3, pak ještě jedna informace: pokud vás 1024×768 u iPadů nenaplnilo zrovna nadšením, pak se těšte na iPad 3, neboť ten by měl nabídnout rozlišení čtyřnásobné, 2048×1536. Za předpokladu přibližně stejně velkého 10palcového displeje to dává velmi jemný rastr, takže lze předpokládat, že na obraz na iPadu 3 bude radost pohledět. Vysoké rozlišení ale samozřejmě bude klást výrazně vyšší nároky na výkon CPU a GPU a tudíž i výdrž akumulátoru. Za předpokladu, že vše co může pokročí minimálně tak jako výrobní technologie GPU, si dovolím odhadovat, že Apple udrží výdrž iPadu 3 na stejné úrovni jako u předchozí generace, a to i za tichého předpokladu, že nový displej bude taktéž typu IPS.

Každopádně pro surfování webem či prohlížení fotografií to bude výborné, uvidíme jak na to zareagují Androidí tablety momentálně ukotvené na 1280×800 přístavišti. Za předpokladu, že by Androidí tablety stále držely tento poměr stran a přešly na 1920×něco, bude zajímavé sledovat, jestli uživatelé raději na tabletech koukají na filmy (kde se více hodí 16:9/10), nebo prohlížejí fotografie (zde pro změnu je jasným vítězem displej 4:3).

Sony A77 a NEX-7: dva foťáky s 24Mpix APS-C snímačem

Drby nakonec jako obvykle měly pravdu a Sony opravdu přichází na trh se dvěma foťáky s 24Mpix snímačem. Zrcadlovka A77 (s poloprůhledným zrcátkem a elektronickým hledáčkem) a bezzrcadlovka NEX-7 toho sdílejí velmi mnoho.

Začnu tou větší potvorou. Sony SLT-A77 je nová hi-end zrcadlovka Sony, morální nástupce oblíbené A700. Nese 24,3Mpix APS-C BSI CMOS snímač (přesně typ Exmor APS HD CMOS), kterým se tak Sony dostala na absolutní špici crop (bez)zrcadlovek – Pentax i Nikon končí na 16Mpix snímači (dodává jim jej právě Sony), Canon má vlastní 18Mpix a Samsung čerstvě uvedl první tělo s 20Mpix APS-C snímačem (o tom bude řeč příště). Sony se tak s hustotou bodů dostává na/za hranici, kdy se již projevuje difrakce, ale to je zkrátka důsledek „megapixel war“, jak ji poslední roky známe a „milujeme“.

Tělo A77 je našlapáno až po okraj. AF snímač je 19bodový (!) s 11 body křížovými (!!), podporováno je video do 1080/50p, závěrka umí čas 1/8000 a hledáček nabízí úctyhodné rozlišení 1024×768 (dosud nejlepší měly Olympus a Panasonic – oba 800×600). Protože v těle nemusí kmitat žádné sklopné zrcátko, mohla si Sony s rychlostí sériového snímání dovolit jít až na 12 fps (nezapomeňte, při 24Mpix).

Naprosto klíčová ale bude kvalita obrazu. To že Sony patří na absolutní špici v BSI CMOS technologii nikdo nezpochybňuje, nicméně extrémní bodová hustota a navíc fakt, že nemalou část světla snímači „krade“ zrcátko pro autofokus, mě děsí. Podporován je rozsah citlivostí 100 až 16000 (rozšířený/multishot je také 50 a 25 600), ale protože mám možnost přímého porovnání 10Mpix CCD snímače Sony v tělech Sony A200 a Pentax K200D, kde Sony dochází ve vypjatých světelných situacích dech již při ISO 800, zatímco u Pentaxu lze i při ISO 1600 kompenzovat a dostat se tak na použitelných „ISO 3200“, pak se výsledku ze Sony těla bojím a současně doufám, že tento snímač uvidíme příští rok v zrcadlovkách od Nikonu a Pentaxu (nástupci D7000 a K-5). A77 není levná, cena je stanovena na 25000Kč, ale to je stále víceméně polovina toho, co Sony chce za svá starší 24Mpix fullframe těla A850 (o A900 ani nemluvě).

Druhým superstrojem s 24,3Mpix snímačem, je bezzrcadlovka NEX-7. Ta jde po krku jak veškeré běžné konkurenci, tak si dle mého zkouší tak trochu hrát na Leicu. Design je výrazně jiný oproti řadám NEX-3/5, celkově pokročilejší s lépe řešenými ovládacími prvky, výklopným displejem, a tak vůbec, ale stále jde o malý foťák. Ani jemu nechybí hledáček s vysokým rozlišením, pochopitelně ale již ostří pouze na bázi kontrastu. Půjde však dokoupit aktivní adaptér na Sony/Minolta AF skla, který obsahuje klasický autofokusový systém.

Též NEX-7 nabízí rozsah citlivostí 100 až 16000, podporu videa dokonce do 1080/60p (vestavěny stereo mikrofon nechybí), dotykový displej. Závěrka umí časy do 1/4000, výdrž baterie je 350/410 snímků pro LCD/EVF. Za tělo si Sony bude účtovat v přepočtu 21600Kč, za kit s 18-55 pak 25000Kč.

Osobně musím říci, že jsem ze specifikací poměrně nadšen, zejména NEX-7 se mi po odhlédnutí od ceny jeví báječně, ale čeká jí tvrdá konkurence v podobě 20Mpix Samsungu NX200 a dalších. Otázkou také je, u kolika objektivů najednou lidé objeví jejich nedostatečnou optickou kvalitu, která se na 24Mpix snímači rozměrů 23,5×15,6 mm chtě-nechtě projeví. Ale to ukáží až nadcházející měsíce.

       

Komentáře

[100% Lenin]

Ta recenze na Sony foťáky je dobrá. Jako majitel několika kusů od Minolty do 55 SLT alfy mohu potvrdit, že z technického hlediska jsou to nádherně propracované stroje. Na jednu stranu posouvají focení někam, kde až mrkáte na dráty - co že to umí. A pokud máte dobrý objektiv. Nepoužijete ani blesk.

No a z toho uživatelského hlediska? Tam je to horší. Na upgrade ovládacích prvků si rychle zvyknete. Ale běda - pokud vytáhnete ze skříně svého "miláška předchůdce". :D . Tak to bývá husté. Hledáte čudlíky tam kde nejsou. Zlobíte se že to neumí co má a podobně.

Až po chvíli focení vám dojde - že nejde o to čím fotíte ale o to co fotka řekne divákovi bez ohledu na to čím byla pořízena (stroj a rozlišení).

A vo tom to je. Jinak doporučuji kvalitní objektivy s dobrou světelností po celé délce. Pak vás překvapí výsledek, že se nebudete ani stačit divit :D

Dobré světlo a pevnou ruku.

[egg]

Já moc nechápu tu honbu na megapixely, od určitého rozlišení výš už je to jenom poměřování pinďourů. Foťák není mikroskop a větší rozlišení v praxi znamená hlavně to, že mi fotky rychleji zaplní disk. 24Mpx není potřeba snad ani na velkoplošný tisk. Navíc bude problém v takovém rozlišení zachovat ostrost, nejen kvůli kvalitě optiky ale i přesnosti ostření, pevného držení foťáku apod. Výhody to nepřeváží.

[Yenya]

Podle mě přínos A77 a ostatních těl v této třídě není až tak v senzoru, který se časem dostane i do low-endu. Jako vlastník A700 si myslím, že hlavní přínos je v ovládání. Zejména v tom, že věci, které se na low-endu loví někde v menu, mají na prosumer těle svá vlastní tlačítka. Takže v reálu ty funkce opravdu použijete bez rizika, že vám uteče záběr.

K článku: příliš nerozumím tomu, proč bych měl od stejného senzoru očekávat v těle jiného výrobce jinou úroveň šumu. Jak k tomu dojde? (u RAW, samozřejmě)

-Yenya, http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/

[Mti.]

Jak? Pozdejsi zpracovani dat z cipu, horsi napajeni, zly umysl (ehm, cti:marketing)...

Kluci z CHDK taky ukazali, ze Canoni kompakty maji na vyrazne vic, nez nam Canon pusti... :-/ (raw, vic kroku na bracketing, dratena spoust (i na ixusu!), zivy histogram, lua-script, ... ctecka txt souboru, sokoban :D )

[David Ježek]

přesně tak. já k otmu ještě dodám, že pentax (prý) používá slabší lowpass filtr. ono čip je prostě jen jedna dílčí část, která tvoří RAW data fotky.

[Yenya]

Pozdejsi zpracovani dat z cipu? To je jako delsi expozice? Nebo nechapu duvod, proc by mel nekdo ta data nechat v senzoru, aby z nich postupne vyprchaval naboj. Ostatne u Exmoru si toto ani nedovedu predstavit, protoze tam je senzor a prvni faze zpracovani obrazu soucasti jednoho cipu. Tam to snad ani vyrobce tela nijak nemuze ovlivnit.

[Mti.]

Dobre, pro tento kus to byl treba blby priklad. Canon se tim u prechodu mezi dsp cipy vyslovne chvalil. Nejde o dobu expozice, ale ryclost vycteni dat tesne (co nejrychlej) po expozici z cipu. Dokud to v senzoru visi na nejakem s&h, ten muze pokojne sumet. (Tudiz Canoni to nacpali do spousty PR materialu ) Nicmene to nemusi byt nutne teno pripad, zejmena jestli uz ma cip neco (stejneho) u sebe, bude se chovat (snad!) porad stejne. Duvovu, jak (proc) doprasit obraz muze byt i tak porad mnoho.

[Tassadar]

Myslim že "pozdejsi zpracovani dat z cipu" znamena spis to co s tim ten fotak dale provede nez ze by data zustavala v samotnem cipu dele :)

[Tassadar]

Aha, autor uz odpovedel, sorry, pul druhe rano.

[dan.h]

lze k těm miniITX deskám sehnat napájení s baterií? Co jsem tak pochopil, tak se koupí univerzální adaptér (podobný těm k notebookům) a mezi adaptér a desku se hodí destička na které je zdířka pro adaptér, pár součástek a vývod napájecích kabelů do desky.

[Kvakor]

Ano, ta "destička" se jmenuje PicoPSU (viz např. tady) a je to vlastně sada snižujících spínaných zdrojů, které se mohou napájet z nízkého napětí. Ale většinou potřebují, aby ono nízké napětí bylo 12V (tím se ušetří jedna větev a zvýší účinnost), takže zdroje pro notebooky jsou mimo (ty mají větěinou 15-19V).

[AHAHA]

Novy cip Sony se asi objevi v nastupci Pentaxu K-5, ne K-7 ...

[David Ježek]

uz jsem to davno reportoval, dost nestastnej preklep