raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Výrobci základních desek stavějící své produkty na aktuální nejnovější generaci čipsetů pro procesory Intel přišli s jednoduchou, vpravdě elegantní marketingovou fintou. U svých desek již nyní hlásají podporu PCI Express sběrnice třetí generace, která je vlastně zatím jen na papíře. Jak si to mohou dovolit?
Inu, na platformě Intel „Sandy Bridge“ se totiž o jistý nemalý počet PCI Express linek stará sám procesor, takže minimálně první PCI Express ×16 slot základní desky je vyveden přímo z něj (pokud mu výrobce desky nevřadí do cesty nějaké jiné čipy). A protože příští generace CPU Intel „Ivy Bridge“ přinese PCI Express řadič verze 3.0 a protože tyto procesory budou pasovat do stejné patice, mohou výrobci základních desek vyslovit logický předpoklad: naše desky podporují PCI Express 3.0.
Má to samozřejmě jistá teoretická omezení, zejména pak co se týče zbytku systému, resp. možných variací. Nemálo vyšších desek je na „PCI Express dálnici“ obdařeno rozbočovači Nvidia nForce 200 či jinými (jen dělajícími z 1×16 linek 2×8, tedy pasivní prvek, na rozdíl od nForce 200) kvůli podpoře SLI, další sloty jsou pak živeny z PCI Express linek čipsetu a u všech těchto nelze jednoznačně říci, jestli/jak budou PCI Express 3.0 „kompatibilní“. U čipů, které nějak do cesty linkám z CPU do typicky GPU zasahují, je třeba mít ověřeno, že utáhnou vyšší rychlosti třetí generace této sběrnice.
Toto výrobci zohledňují, například ASRock jasně u desky Z68 Extreme7 Gen3 uvádí, že je PCI Express 3.0 kompatibilní pouze v případě, že je využit jen druhý slot PCI Express ×16, v takovém případě tedy zjevně dochází na bypass nForce 200 čipu.
Typicky je pak podpora PCI Express 3.0 vázána u desek na určitou minimální verzi BIOSu, příslušné informace naleznete vždy na jejich webech. Pokud tedy ale budete vybírat nyní desku pro „Sandy Bridge“ s výhledovým upgradem na něco vyššího, určitě se poohlížejte rovnou po modelu s udávanou podporou PCI Express 3.0 a současně si ověřte, jak konkrétně ta která základní deska té které revize tuto verzi sběrnice podporuje.
U PCI Express ještě krátce zůstaneme. Organizace SATA-IO spravující tento standard představila první nástřel specifikace rozhraní kombinující v sobě SATA s PCI Express. Možná to souvisí s faktem, že nemálo SSD je nyní uváděno nikoli pro SATA, ale rovnou pro sloty PCI Express, možná jde o standardní evoluční vývoj, možná něco duchem podobného Intel Thunderboltu, který pro změnu kombinuje PCI Express a DisplayPort.
Každopádně po mSATA, které využívá mini PCI Express slot pro SATA datové úložiště, zde máme variaci na shodné téma. Podle dostupné dokumentace to vypadá na využití dvou linek PCI Express (na tomto místě připomenu snahy Intelu prosadit PCI Express ×2 slot). „SATA Express“ je zpětně kompatibilní se SATA. Finální specifikace bychom se měli dočkat jako součásti SATA 3.2 (nedávno jsme tu měli 3.1) někdy v příštím roce. Vedle toho verze 3.2 přinese i specifikaci microSATA, embedded SATA zařízení pájených přímo na základní desky.
Společnost ADATA (kromě toho, že se nám přejmenovala z A-DATA) konečně po více než roce od uvedení prvních externích pevných disků s USB 3.0 rozhraním pouští do prodeje i odolnou verzi s gumovým pouzdrem.
Řada SH14 nabízí rychlost až 90 MB/s a kapacity 500, 750 a 1 000 GB, to vše při cenách zhruba 1 400, 1 700 a 2 200 Kč. Gumové pouzdro nechrání jen proti otřesům/nárazům, ale také proti vlhkosti či prachu. Uvnitř jsou pochopitelně osazeny 2,5palcové disky se dvěma plotnami a 5 400 otáčkami za minutu.
Na CMOS čipech je krásná jedna věc, a sice že se z nich dají extrémně rychle odečítat data. Však již před pár lety mělo Casio na trhu EVF EX-F1 s rychlostí ve stovkách fps (dle rozlišení, maximem bylo 1 200 fps při 336×96) a právě CMOS nám dává možnost točit 1080/60p ve foťácích (pomiňme, že je to často uměle zaříznuto, leckdy jen kvůli donedávna platnému omezení AVCHD na maximálně 1080/60i). Vedle CMOS čipu a elektroniky v nové superkameře Vision Research Phantom v1610 vypadá všechno ale jako ubohost.
Maximem této kamery je 16 000 fps v rozlišení 1 Mpix, které je maximem kamery a znamená konkrétně 1280×800. Snímač má velikost 35,8×22,4 mm a při sníženém rozlišení prý umí až 1 000 000 fps (ano, čtete dobře, milión).
CMOS čip je chlazen systémem s heatpipe, ostatně celá kamera je ryze profesionální záležitostí. Protože i díky 12bit A/D převodníkům produkuje obrovské množství dat, neměla by překvapit velikost bufferu 12 až 96 GB (dle verze) a 256/512 GB RAM. Délka záznamu se pohybuje od 2,8 až po 4,19 vteřiny. Kamera používá bajonet Canon EOS (EF), volitelně je možno osadit i Nikon F, Arri PL či C. Data z bufferu jsou dále předávána 10Gbps Ethernetem (ony 4,19 vteřiny přelejvá více než minutu).
Před několika dny se na konferenci Nvidie nehovořilo jen o finančních výsledcích za uplynulé období, ale také o budoucnosti, tedy hlavně 28nm GPU, jejich výrobě a očekáváních. Sám šéf Nvidie Jen-Hsun Huang ujistil, že na rozdíl od velkých problémů se 40nm generací Fermi, kde to podcenili, se tentokrát poučili a připravili se opravdu důkladně, takže z jejich strany nejsou žádné zádrhele. V tuto chvílí má Nvidia již řadu testovacích čipů vyrobených 28nm technologií u TSMC a plánuje rozjezd sériové výroby.
Morris Chang, prezident TSMC, upřesnil pár informací kolem 28nm výroby a snížených odhadů podílu. Není to tak dávno, co TSMC očekávala, že již letos se bude 28nm technologie podílet 2 až 3 procenty na celkovém obratu firmy, ale následně tento odhad snížila na pouhé procento.
Problémem, který za tím stojí, je to, že firma je sice připravena na 28nm výrobu jistých čipů (v tuto chvíli má tape-out fázi za sebou téměř stovka čipů), jenže zákazníci se nějak moc nehrnou. Podle Changa za to může nejistá ekonomika, nicméně drby říkají, že vývoj 28nm technologie a snaha TSMC se zahojit, resp. vydělat rychleji na některé velké investici, způsobila, že si za 28nm výrobu účtuje výrazně větší peníze než za starší výrobní procesy, a tak se řadě zákazníků spíše vyplatí zůstat u ověřené 40nm technologie. Zkrátka vyšší náklady nekompenzuje ani větší počet čipů na waferech ve srovnání se 40nm výrobou.
Na druhou stranu toto může být dobrá zpráva jak pro Nvidii a AMD (pokud si alokují větší podíl z 28nm výroby), tak pro Apple (který zde testuje výrobu SoC A6, když se nám teď tak rozhádal se Samsungem). Ale až přelom roku ukáže, co na nás hlavně oba výrobci GPU vychrlí.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
při sníženém rozlišení prý umí až 1 000 000 fps (ano, čtete dobře, milión).Tak 128x16 nic moc rozlišení není. Na kolik taková sranda vůbec přijde?
U nás se natáčí rychlé mechanické děje - typicky mžikový systém hnaný pružinou, holým okem nechytíš nic, je to příliš rychlé "cvak", na záznamu je pak teprve vidět chování součástí. Vzhledem k rychlostem a zrychlením se i zdánlivě tuhé části chovají pružně, různě se vlní, nadskakují a mechanizmus pak nemusí být spolehlivý, nebo nefunguje vůbec. To jsou běžný a nezáživný zkoušky...
Druhá věc, která se natáčí je chování výkonových el. přístrojů (jističů) při zkratech. Při pořádných zkratech (tj. desítky kiloampér) šlehají plameny z výfuků jističe o velikosti cihly i 2 metry daleko a při selhání to je exploze a rána jak z děla. Z takových zkoušek je to pěkná podívaná, ale jen pro nás a zákazníka - výzkum, vývoj, utajení...
Ani na netu se takové věci moc nenajdou, tak alespoň tohle - sice staré a pekelná kvalita, ale v podstatě totéž, co děláme dneska:
https://www.youtube.com/watch?v=PuqntmDyDc8
.