Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Sluší se připomenout, že dnes již legendární „papírový drak“ v podobě extrémně výživného rozboru architektury Intel Larrabee vyšel na serveru AnandTech již v roce 2008 (Intel představil podrobněji Larrabee na konferenci SIGGRAPH 2008 [2,1 MB PDF]). Tehdy jej převzala všechna možná média, včetně snad všech českých. Intel tehdy sliboval brzké uvedení výpočetní karty s mnoha x86 jádry a výkonem přes 1 TFLOPs. Zatímco se z Larrabee pomalu ale jistě stával projekt Knights Ferry a později Knights Corner, konkurence v podobě ATI/AMD a Nvidia sílila a sílila. Nyní již byla zjevně situace neudržitelná a Intel musel „něco udělat“.
To „něco“ není nic jiného, než opětovné přejmenování a plané sliby. Tak jako jsme si škrtli Larrabee a Knights Ferry, škrtáme nyní i Knights Corner, protože se to celé odteď jmenuje Xeon Phi (ano, není to chyba ani překlep). S karotu se nyní nechal vyfotit Rajeeb Hazra, Vice-President Intel Architecture Group & GM Technical Computing. Karta vypadá plus-mínus pořád stejně, kouká z ní obrovský blok chladiče, který jasně říká, že to bude co do spotřeby hi-endovka jako vyšitá.
Nadále platí totéž co pro Knights Ferry, tedy více než 50 CPU jader a použití 22nm procesu. Z udávaných čísel výkonu pro supercomputer se 140 bloky, kde Xeony Phi doprovází i klasické 8core Xeony E5 (současná generace), vyplývá, že Xeon Phi dává zhruba 960 GFLOPS výkonu. Jsme tedy stále na před 4 roky slibovaném teraflopsu v double-precision, ale to už půl roku dává i obyčejný Radeon HD 7970, nemluvě o chystané kartě Nvidia Telsa K20, která má v double-precision nabídnout 1,5 TFLOPS
Je jasné, že Intel je patrně velmi blízko uvedení, tomu nasvědčuje i nejnovější vydání open-source vývojářského kitu pro Linux, nicméně z celé této letité anabáze kolem Larrabee nadále plyne, že Intel prostě na grafické karty (což byl mj. původní záměr projektu) nemá dostatek schopných lidí (i přesto, kolik jich kdysi ulovil třeba z 3D Labs či ATI) a ani neumí navrhnout a vyrobit mnohojádrový výpočetní čip tak dobře jako AMD a Nvidia. Vždyť Knights Ferry původně mělo být postaveno na 32nm procesu, jenže se jaksi zjistilo, že zamýšlený 50+ core čip dlabe přes 600 W a tak se muselo čekat na 22nm technologii. Skeptik by řekl, že ani Xeon Phi není finální produkt, ale já jsem optimista a naopak budu moc zvědav, kolik toho dokáže Intel vytěžit z použití upravené x86 architektury a silné základny vývojářských prostředků, které umí nabídnout. Nicméně v HPC segmentu se bojuje hlavně se spotřebou, o tom ostatně je veškerý výzkum a vývoj probíhající kolem „ ExaScale“ superpočítačů, tedy počítačů, které výhledově mají nabídnout zhruba tisícinásobek výkonu oproti těm dnešním, ale nesmí oproti nic stoupat ve spotřebě a vyzařovaném teplu.
Mimochodem: všimněte si, že na internetu lze ulovit fotky dvou různých verzí Xeonu Phi: aktivně a pasivně chlazené. Lze tedy předpokládat, že na trh půjdou dvě různé verze s různým výkonem, ta bez větráčku pomalejší natolik, aby se vešla do nějakého limitního TDP. Stejně to má třeba Nvidia s kartami Tesla, kde řada M je chalzena pasivně.
Celého půl roku trvalo, než kalifornská AMD uvedla na trh alespoň nějakou profi kartu řady Fire založenou na 28nm architektuře GCN. Nejde ale o žádný hi-end, nýbrž o ekvivalent Radeonu HD 7750.
Ekvivalent je to ale vskutku nádherný. Tam, kde dosud mnoha-monitorové levné profi grafiky nabízely „jen“ 4× miniDisplayPort, tedy přesněji „jen“ 4× 2560×1600 (konkrétně jde o model ATI FirePro 2460 Multi-View, který toto nabízí při spotřebě pod 13 W), přichází nyní AMD FirePro W600 s šesti výstupy typu mini-DisplayPort 1.2 HBR2.
Nejvyšší verze DisplayPortu je zde důležitá, protože karta na všech těchto výstupech umí 4096×2304/30bit/60Hz! Samozřejmě již logicky při vyšší spotřebě, FirePro W600 si vezme až 75 W, pročež disponuje i aktivním chladičem.
Kromě kombinací monitorů naznačených na slajdu podporuje i 2×3 a menší varianty (X×Y i Y×X), takže se zde technicky můžeme bavit o celkovém rozlišení typu 12288×4608 – pro tuto kartu totiž neplatí dosavadní limit na celkové rozlišení 8k × 8k, nýbrž nově 16k × 16k. .
Konkrétní parametry co do počtu stream procesorů AMD neuvádí, s ohledem na shodné TDP s Radeonem HD 7750, ale vyšší počet výstupů a množství paměti, nelze vyloučit, že výpočetních jader je méně než 512 (nebo že AMD jednoduše vše nechala, jak je a výkon co do frekvencí či jiných parametrů nechává zcela na zodpovědnosti automatiky technologie PowerTune). Ale to není důležité, tato karta necílí na 3D výkon, byť by to mohly naznačovat přítomné 2 GB GDDR5 paměti.
Cenovka pochopitelně není tak přívětivá jako u modelu FirePro 2460 MV, kterou v našich končinách koupíte kolem 6 000 Kč, FirePro W600 vyjde na v přepočtu 12 000 Kč+. Vedle Windows udává AMD podporu i pro Linux.
U grafik AMD se ještě chvíli zdržíme. Radeony HD 7000 alias první 28nm architektura GCN je tu s námi již půl roku, a tak je čas si krátce říci, co za několik měsíců AMD představí za nástupce.
Architektura prozatímně označovaná jako „GCN2“ bude vycházet z té dosavadní a dle dostupných informací ji AMD již dokončila. Vše je tak daleko, že tape-out již proběhl a TSMC má od AMD v tuto chvíli již všechny podklady, aby mohla vyrobit první testovací minisérii konkrétního GPU generace GCN2. O něm v tuto chvíli není známo nic bližšího, tedy ani zdali jde o low-end či hi-end, ani jak se AMD hodlá poprat s krizí kolem limitů GDDR5 pamětí, které jak známo již narazily na svůj frekvenční strop (někde za 7GHz hranicí) a tak je možná na čase se opět bavit o tom, že 256 bitů široká paměťová sběrnice nebude stačit.
Co je naprosto 100% jisté, je výrobní technologie: nic lepšího než 28nm u TSMC tu nemáme a hodně dlouho mít nebudeme, ostatně TSMC ještě ani nenavýšila dostatečně své výrobní kapacity pro tuto technologii a bavit se něčem blíže limitu 20 nanometrů je naprosté sci-fi.
S ohledem na to, že Radeon HD 7970 přinesl GPU se 4,31 miliardami tranzistorů, které se výrobě velmi povedlo a konkurenční Nvidia má trhu také velice povedený čip (GK104 z GeForce GTX 680/690) s 3,54 miliardami tranzistorů plus již ohlásila verzi GK110 se 7,1 miliardami tranzistorů (tam ale zatím nevíme nic o výtěžnosti výroby), je přehnané předpokládat, že by nejvyšší GCN2 čip měl nést něco mezi 6 až 8 miliardami tranzistorů? Domnívám se, že se tímto rozsahem moc neseknu plus dalším údajem: pracovní frekvence bude minimálně na 1GHz hranici. Ale to je vše zatím jen spekulace, když AMD prezentovala první inženýrské vzorky 28nm GPU architektury GCN, šlo o mobilní/low-end čipy a totéž předpokládám nyní u GCN2.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
Mimochodem: všimněte si, že na internetu lze ulovit fotky dvou různých verzí Xeonu Phi: aktivně a pasivně chlazené. Lze tedy předpokládat, že na trh půjdou dvě různé verze s různým výkonem, ta bez větráčku pomalejší natolik, aby se vešla do nějakého limitního TDP. Stejně to má třeba Nvidia s kartami Tesla, kde řada M je chalzena pasivně.Kde?
ale no tak samozřejmě že takhle jsem to myslel, totéž bude platit i pro ten pasivně chlazenej xeon phi. to je snad jasnýnakolko v citovanom texte.
Mimochodem: všimněte si, že na internetu lze ulovit fotky dvou různých verzí Xeonu Phi: aktivně a pasivně chlazené. Lze tedy předpokládat, že na trh půjdou dvě různé verze s různým výkonem, ta bez větráčku pomalejší natolik, aby se vešla do nějakého limitního TDP. Stejně to má třeba Nvidia s kartami Tesla, kde řada M je chalzena pasivně.nie je po tomto mysleni ani stopa. Ale mozno len chybne vykladam tuto jednoslovnu otazku.
.