BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Sluší se připomenout, že dnes již legendární „papírový drak“ v podobě extrémně výživného rozboru architektury Intel Larrabee vyšel na serveru AnandTech již v roce 2008 (Intel představil podrobněji Larrabee na konferenci SIGGRAPH 2008 [2,1 MB PDF]). Tehdy jej převzala všechna možná média, včetně snad všech českých. Intel tehdy sliboval brzké uvedení výpočetní karty s mnoha x86 jádry a výkonem přes 1 TFLOPs. Zatímco se z Larrabee pomalu ale jistě stával projekt Knights Ferry a později Knights Corner, konkurence v podobě ATI/AMD a Nvidia sílila a sílila. Nyní již byla zjevně situace neudržitelná a Intel musel „něco udělat“.
To „něco“ není nic jiného, než opětovné přejmenování a plané sliby. Tak jako jsme si škrtli Larrabee a Knights Ferry, škrtáme nyní i Knights Corner, protože se to celé odteď jmenuje Xeon Phi (ano, není to chyba ani překlep). S karotu se nyní nechal vyfotit Rajeeb Hazra, Vice-President Intel Architecture Group & GM Technical Computing. Karta vypadá plus-mínus pořád stejně, kouká z ní obrovský blok chladiče, který jasně říká, že to bude co do spotřeby hi-endovka jako vyšitá.
Nadále platí totéž co pro Knights Ferry, tedy více než 50 CPU jader a použití 22nm procesu. Z udávaných čísel výkonu pro supercomputer se 140 bloky, kde Xeony Phi doprovází i klasické 8core Xeony E5 (současná generace), vyplývá, že Xeon Phi dává zhruba 960 GFLOPS výkonu. Jsme tedy stále na před 4 roky slibovaném teraflopsu v double-precision, ale to už půl roku dává i obyčejný Radeon HD 7970, nemluvě o chystané kartě Nvidia Telsa K20, která má v double-precision nabídnout 1,5 TFLOPS
Je jasné, že Intel je patrně velmi blízko uvedení, tomu nasvědčuje i nejnovější vydání open-source vývojářského kitu pro Linux, nicméně z celé této letité anabáze kolem Larrabee nadále plyne, že Intel prostě na grafické karty (což byl mj. původní záměr projektu) nemá dostatek schopných lidí (i přesto, kolik jich kdysi ulovil třeba z 3D Labs či ATI) a ani neumí navrhnout a vyrobit mnohojádrový výpočetní čip tak dobře jako AMD a Nvidia. Vždyť Knights Ferry původně mělo být postaveno na 32nm procesu, jenže se jaksi zjistilo, že zamýšlený 50+ core čip dlabe přes 600 W a tak se muselo čekat na 22nm technologii. Skeptik by řekl, že ani Xeon Phi není finální produkt, ale já jsem optimista a naopak budu moc zvědav, kolik toho dokáže Intel vytěžit z použití upravené x86 architektury a silné základny vývojářských prostředků, které umí nabídnout. Nicméně v HPC segmentu se bojuje hlavně se spotřebou, o tom ostatně je veškerý výzkum a vývoj probíhající kolem „ ExaScale“ superpočítačů, tedy počítačů, které výhledově mají nabídnout zhruba tisícinásobek výkonu oproti těm dnešním, ale nesmí oproti nic stoupat ve spotřebě a vyzařovaném teplu.
Mimochodem: všimněte si, že na internetu lze ulovit fotky dvou různých verzí Xeonu Phi: aktivně a pasivně chlazené. Lze tedy předpokládat, že na trh půjdou dvě různé verze s různým výkonem, ta bez větráčku pomalejší natolik, aby se vešla do nějakého limitního TDP. Stejně to má třeba Nvidia s kartami Tesla, kde řada M je chalzena pasivně.
Celého půl roku trvalo, než kalifornská AMD uvedla na trh alespoň nějakou profi kartu řady Fire založenou na 28nm architektuře GCN. Nejde ale o žádný hi-end, nýbrž o ekvivalent Radeonu HD 7750.
Ekvivalent je to ale vskutku nádherný. Tam, kde dosud mnoha-monitorové levné profi grafiky nabízely „jen“ 4× miniDisplayPort, tedy přesněji „jen“ 4× 2560×1600 (konkrétně jde o model ATI FirePro 2460 Multi-View, který toto nabízí při spotřebě pod 13 W), přichází nyní AMD FirePro W600 s šesti výstupy typu mini-DisplayPort 1.2 HBR2.
Nejvyšší verze DisplayPortu je zde důležitá, protože karta na všech těchto výstupech umí 4096×2304/30bit/60Hz! Samozřejmě již logicky při vyšší spotřebě, FirePro W600 si vezme až 75 W, pročež disponuje i aktivním chladičem.
Kromě kombinací monitorů naznačených na slajdu podporuje i 2×3 a menší varianty (X×Y i Y×X), takže se zde technicky můžeme bavit o celkovém rozlišení typu 12288×4608 – pro tuto kartu totiž neplatí dosavadní limit na celkové rozlišení 8k × 8k, nýbrž nově 16k × 16k. .
Konkrétní parametry co do počtu stream procesorů AMD neuvádí, s ohledem na shodné TDP s Radeonem HD 7750, ale vyšší počet výstupů a množství paměti, nelze vyloučit, že výpočetních jader je méně než 512 (nebo že AMD jednoduše vše nechala, jak je a výkon co do frekvencí či jiných parametrů nechává zcela na zodpovědnosti automatiky technologie PowerTune). Ale to není důležité, tato karta necílí na 3D výkon, byť by to mohly naznačovat přítomné 2 GB GDDR5 paměti.
Cenovka pochopitelně není tak přívětivá jako u modelu FirePro 2460 MV, kterou v našich končinách koupíte kolem 6 000 Kč, FirePro W600 vyjde na v přepočtu 12 000 Kč+. Vedle Windows udává AMD podporu i pro Linux.
U grafik AMD se ještě chvíli zdržíme. Radeony HD 7000 alias první 28nm architektura GCN je tu s námi již půl roku, a tak je čas si krátce říci, co za několik měsíců AMD představí za nástupce.
Architektura prozatímně označovaná jako „GCN2“ bude vycházet z té dosavadní a dle dostupných informací ji AMD již dokončila. Vše je tak daleko, že tape-out již proběhl a TSMC má od AMD v tuto chvíli již všechny podklady, aby mohla vyrobit první testovací minisérii konkrétního GPU generace GCN2. O něm v tuto chvíli není známo nic bližšího, tedy ani zdali jde o low-end či hi-end, ani jak se AMD hodlá poprat s krizí kolem limitů GDDR5 pamětí, které jak známo již narazily na svůj frekvenční strop (někde za 7GHz hranicí) a tak je možná na čase se opět bavit o tom, že 256 bitů široká paměťová sběrnice nebude stačit.
Co je naprosto 100% jisté, je výrobní technologie: nic lepšího než 28nm u TSMC tu nemáme a hodně dlouho mít nebudeme, ostatně TSMC ještě ani nenavýšila dostatečně své výrobní kapacity pro tuto technologii a bavit se něčem blíže limitu 20 nanometrů je naprosté sci-fi.
S ohledem na to, že Radeon HD 7970 přinesl GPU se 4,31 miliardami tranzistorů, které se výrobě velmi povedlo a konkurenční Nvidia má trhu také velice povedený čip (GK104 z GeForce GTX 680/690) s 3,54 miliardami tranzistorů plus již ohlásila verzi GK110 se 7,1 miliardami tranzistorů (tam ale zatím nevíme nic o výtěžnosti výroby), je přehnané předpokládat, že by nejvyšší GCN2 čip měl nést něco mezi 6 až 8 miliardami tranzistorů? Domnívám se, že se tímto rozsahem moc neseknu plus dalším údajem: pracovní frekvence bude minimálně na 1GHz hranici. Ale to je vše zatím jen spekulace, když AMD prezentovala první inženýrské vzorky 28nm GPU architektury GCN, šlo o mobilní/low-end čipy a totéž předpokládám nyní u GCN2.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
Mimochodem: všimněte si, že na internetu lze ulovit fotky dvou různých verzí Xeonu Phi: aktivně a pasivně chlazené. Lze tedy předpokládat, že na trh půjdou dvě různé verze s různým výkonem, ta bez větráčku pomalejší natolik, aby se vešla do nějakého limitního TDP. Stejně to má třeba Nvidia s kartami Tesla, kde řada M je chalzena pasivně.Kde?
ale no tak samozřejmě že takhle jsem to myslel, totéž bude platit i pro ten pasivně chlazenej xeon phi. to je snad jasnýnakolko v citovanom texte.
Mimochodem: všimněte si, že na internetu lze ulovit fotky dvou různých verzí Xeonu Phi: aktivně a pasivně chlazené. Lze tedy předpokládat, že na trh půjdou dvě různé verze s různým výkonem, ta bez větráčku pomalejší natolik, aby se vešla do nějakého limitního TDP. Stejně to má třeba Nvidia s kartami Tesla, kde řada M je chalzena pasivně.nie je po tomto mysleni ani stopa. Ale mozno len chybne vykladam tuto jednoslovnu otazku.
.