Přesně před 34 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
86Box, tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 5.0. S integrovaným správcem VM. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Tuto zprávu si můžeme vyhodnotit i tak, že Samsungu se velmi daří. Novinka v podobě prvního funkčního procesoru ARM architektury, který sjel z 20nm výrobní linky, je sice z hlediska sériové výroby hodně předčasná (prakticky jde o první, možná druhý krok v dlouhé cestě k takové výrobě), ale Samsung jakožto jeden z největších producentů výrobků se SoC ARM v útrobách není vhodné podceňovat.
Čip byl vyroben technologií high-K metal gate druhé generace s ultra-low k dielektrikem na strained silicon waferech páté generace (to vše u Samsungu). Jde o testovací design obsahující klíčové prvky čipů tohoto typu, na němž se nyní budou ověřovat kvalitativní výsledky použitých postupů. Samsung zatím pouze upřesnil, že ARM jádro je generace ARM Cortex-M0 s přidanými prototypovými knihovnami, paměťovým subsystémem, GPIO a dalšími strukturami. Finální SoC jsou samozřejmě výrazně složitější, ale na to má Samsung ještě moře času. Důležitým faktorem bude i probíhající ladění výroby z hlediska výsledné spotřeby čipů, tato technologie je chystána pro období, kdy se i v ultra-mobilních přístrojích budeme bavit o více/mnoho jádrových procesorech a pokročilých GPU.
Společnost VIA pouští do prodeje konečně také první miniITX desku EPIA-M900, která je osazena procesorem Nano X2 E. Toto 64bitové dvoujádro vychází architektonicky z produktů představených firmou již před dvěma lety, přesto však oproti například Atomům od Intelu má co nabídnout. Je zde mimo jiné podpora hardwarové virtualizace (ne všechny Atomy ji mají), AES šifrování či out of order execution. Takty jsou poměrně konzervativní, VIA uvádí rozmezí 1,2+ až 1,6+ GHz. Integrovaná grafika (Chrome9 HC) vedle DirectX 9 zvládá hardwarovou akceleraci VC1, MPEG-2, WMV9 a H.264, vedle toho je zde ale i volný PCI Express ×16 slot (s 8 PCI Express linkami) a také jeden PCI. Výrobce udává podporu Linuxu. Z rozhraní je zde Gigabit LAN (VT6130), HDMI, VGA, 4×USB 2.0, COM, 3× Audio, dva 24-bit LVDS konektory, možnost vyvést další tři COM porty, čtyři USB 23.0, LPC, S/PDIF či header pro SMBus.
Nedávnou zmínku o GeForce GTX 580M si dnes doplníme o konkurenční produkt ze stejného výkonnostního i cenového segmentu. AMD vypustila hi-endový mobilní Radeon HD 6990M, který, stejně jako GTX 580M vs GTX 580, nemá nic společného s duálním desktopovým monstrem HD 6990. Radeon HD 6990M je spíše ekvivalentem desktopového Radeonu HD 6870, s nímž sdílí 1120 stream procesorů a architekturu GPU, jen má o něco nižší takty (715 namísto 900 u HD 6870) plynoucí z nutnosti srazit TDP do přijatelných mezí. Ani AMD údaj o spotřebě neuvádí, předpokládejme však, že to bude opět zhruba 100W TDP.
Jinak o této grafice asi nelze říci nic zajímavého, jde o téměř 3/4 roku staré GPU, najdeme jej v hi-endových noteboocích výrobců jako Eurocom a zajímat bude maximálně nadšené hráče ochotné zaplatit vysokou cenu za našlapaný notebook s nízkou výdrží při provozu z akumulátoru. Eyefinity je podporováno až pro 6 monitorů, ale nepočítal bych s žádným notebookem se 6 miniDisplayPorty .
Když už jsme minule zmínili Pentax a jeho nový systém Q, doplníme si ještě poslední novinky u Olympusu. Jím a Panasonicem vyvinutý vůbec první mirrorless systém, dostal na jaře nové přírůstky v podobě „třetí generace“ od Panasonicu (Lumix G3 a GF3), nyní přidává totéž Olympus s taktéž „třetí generací“ v podobě modelů PEN E-P3, PEN Lite („E-PL3“) a PEN mini (E-PM1). Zatímco Panasonic se již pomalu přesouvá (od modelu GH2) k 16,něco Mpixelovému snímači (ekvivalentní ~64Mpix fullframe snímači, pro představu o hustotě pixelů), Olympus stále zůstává u v podstatě již letitého 12,3Mpix LiveMOS snímače, kdy s každou další generací vylepšuje hlavně elektroniku schopnou z tohoto snímače „vytáhnout“ zase o něco více.
Nové přístroje se chlubí zejména brutálně rychlým „120Hz“ ostřením, které si prý v ničem nezadá s rychlými zrcadlovkami (připomenu, že zrcadlovky ostří fázovou detekcí na samostatném AF snímači, zatímco kompakty a mirrorless systémy ostří na bázi detekce kontrastu). Nový procesor se jmenuje TruePic VI a dovoluje ze snímače „tahat“ snímky o citlivosti od ISO 100 po 12 800 (použitelnost se ale bude samozřejmě lámat někde kolem 1 600 až 3 200). Závěrka při focení reaguje do 60 ms, takže zpoždění taktéž Olympus zkrátil.
Co se týče designu, tak ten je k vidění na fotografiích a ve videích. Je věcí preferencí, jestli chcete plnohodnotný přístroj s hromadou obslužných tlačítek (E-P3 mimochodem, stejně jako G3, nese dotykový displej s podporou ostření/focení „ukázáním“ prstem na objekt na displeji – velmi sympatická věc, zejména ve spojení s AF trackingem, kdy objekt vyberete a nezávisle na pohybu fotoaparátu či objektu jej foťák stále drží zaostřen), nebo jednodušší přístroj (Lite) či až velmi osekaný, ale zato velice malý (mini).
Co je u Olympusu tradicí, že si nechává za své PENy slušně zaplatit. Cena byla zatím oznámena jen pro model E-P3, a sice 900 dolarů za kit buď s 14-42/3,5-5,6, nebo 17/2,8 sklem, pro oba menší přístroje budou ceny teprve stanoveny (jdou na trh později, až na podzim). Spolu s novou generací PENů představil Olympus i dvě žádaná pevná skla, 12mm/F2.0 (800 dolarů, dostupný hned) a 45mm/F1.8 (400 dolarů, září).
Tchajwanským DigiTimes lze obvykle bez problémů věřit, nejde o žádnou drbnu, takže když oni píší o výrobě PS4 ještě letos, pak na tom něco bude. Sony má mít vše již prakticky hotovo, a tak ještě v průběhu tohoto roku rozjede výrobu čtvrté generace své herní konzole, a to u tradičních partnerů, firem Foxconn a Pegatron (obě vyráběly/vyrábí Playstation 3). V roce příštím by Sony chtěla prodat 20 miliónů kusů.
Otázek kolem PS4 se v poslední době vyrojilo hned několik, zejména se týkají dosud neznámé hardwarové konfigurace (byť minimálně internetem proběhlo, že GPU pro obě konzole příští generace – tedy PS4 i Xbox 720 – má vyrábět AMD). Kdo konkrétně zajistí výrobu GPU/CPU či co nakonec v útrobách nalezneme, těžko v tuto chvíli odhadovat. Pokud bych si měl tipnout, tak první verze ponese nejspíše něco jako 32nm CPU a 40nm GPU (že by to byla právě PS4, která by jako první nesla 28nm hi-end GPU, tomu se mi nechce věřit) a spotřebou bude někde mezi 100 a 200 W, jako první verze PS3.
Otázkou další je softwarová stránka. Sony se jistě bude chtít poučit z chyb u PS3, kdy zaříznutím Linuxu (resp. jiných OS) rozezlila nemálo uživatelů a hackerů. Jestli manažeři Sony budou držet nadále přísnou linii, nečekal bych u PS4 podporu pro jiné OS než ten dodaný, ale rád se budu mýlit. Příští rok ale budeme všichni moudřejší.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
V prvním odstavci o ARMu chybí "h" v "dloué".
V prvním odstavci o Radeonu jsou přehozené "a" a "k" ve "vška".
V druhém odstavci o Playstation 4 je "o" místo "i" v "mezo".