Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Možná by v nadpisu nemuselo být zrovna slovo „již“, nicméně termín 2014 je tím, kdy dle iSuppli přijdou reálně DDR4 paměti na trh. Roky předtím však bude finišovat jejich vývoj, a protože jde o diametrálně odlišný koncept oproti současným DDR3, bude zajímavé jej sledovat. Pro rok 2015 počítá iSuppli s výrazným obratem poměru na trhu ve prospěch DDR4, kdy dosud dominující DDR3 budou rychle ustupovat.
DDR4 paměti a řadiče přinesou point-to-point komunikaci, kdy na jeden paměťový kanál bude připojen jen a pouze jeden paměťový modul a bude případná upgradovatelnost tak otázkou toho, kolik budou ty které modelu CPU (v té době spíše již APU) obsahovat kanálů v paměťovém řadiči. Mezi benefity počítejme nižší napětí 1,2 V, které přinese jisté snížení spotřeby, dále pak vyšší paměťovou propustnost, ale uvidíme, kam se do roku 2014 propracují DDR3 paměti. DDR4 mají začít na DDR4-2133 (DDR3 již dnes umí vyšší frekvence, byť ne v rámci specifikací JEDECu) a končit někde za hranicí DDR4-4000.
Upřímně, ono záleží dost platformu od platformy, jestli má smysl nějak propustnost paměťového subsystému řešit. Zatímco u Intel S775 platforem na bázi DDR2 nebyl nárůst při přepnutí z třeba DDR2-800 na DDR2-1066 nijak výrazný, čerstvě přicházející APU platforma AMD Llano s výkonným GPU umí z vyšších taktů a tudíž propustnosti silně těžit. Výkon grafické části při použití DDR3-1333 je výrazně nižší než při použití nejvyššího podporovaného taktu DDR3-1866. Do roku 2014 nám jak Intel, tak AMD přinesou další generace svých procesorových architektur a uvidíme, co vše stvoří i další výrobci, mimo jiné ti sázející na ARM a také Sony/Microsoft s novými herními konzolemi. Teprve pak bude vhodné si DDR4 s jejich aktuálně viděnými (ne)výhodami usadit do kontextu doby.
Flexibilita řadičů pro výstupy na monitory v podání AMD je něco, o čem si Nvidia zatím nechává jen zdát. Ono ostatně není moc o co stát, dvoumonitorovou konfiguraci podporují na trhu všichni (rozuměj: Intel také
), tři monitory má jen pár lidí a 5 až 6 jen opravdoví nadšenci. Přesto, nebo právě proto, opět přichází Zotac s jednou atypickou zajímavou grafikou, která by mohla leckoho oslovit.
GeForce GTX 550 Ti Multiview od tohoto výrobce je obohacena o přídavný čip IDT rodiny ViewXpand VMM1400, což není nic jiného než vícemonitorový řadič. Na vstupu mu stačí pouze jeden DisplayPort, přičemž na opačné straně pak umí nabídnout hned čtyři výstupy v kombinaci HDMI a DVI. Je plně kompatibilní se standardy DisplayPort 1.1a a HDMI 1.3, takže žádné 3D Vision se v tomto podání nekoná, ale „koho to zajímá“, že
.
Zotac nepoužil nejvyšší čip v plné palbě, jím zvolená verze VMM1402 podporuje dva výstupy z jednoho vstupu. Celkově jsou tak na kartě vyvedeny tři výstupy se zcela nezávislým zobrazením, a sice dva HDMI a jeden DVI/DisplayPort. Parametry vlastní grafiky jsou standardní co do taktů i parametrů GPU/pamětí. Použitý čip VMM1402 zvedá spotřebu grafiky o 1,4 W.
Čipy VMM1400 využívají flexibility rozhraní DisplayPort, které umožňuje řetězení či rozdvojování zařízení na jediném výstupu a protože je toto přímo součástí specifikace, nevyžaduje grafika žádný speciální ovladač a v principu je tak 100% jisté, že toto je funkční i v Linuxu (samozřejmě musí konfigurací tří výstupů podporovat ovladače grafické karty jako takové, ale to je předpokládám u Nvidie samozřejmostí).
Na trhu máme již několik systémů fotoaparátů s výměnnými objektivy, avšak bez zrcátka a optického hledáčku. Jako první přišel Panasonic s tělem systému micro4/3 vyvinutého ve spolupráci s Olympusem (od oznámení oběhly již téměř tři roky), následovaly firma Sony se systémem NEX a Samsung s NX. Nyní se připojuje i Pentax, až dosud vlastněný firmou Hoya (k tomu se za chvíli vrátíme). Na rozdíl od micro4/3 s 2,0× crop faktorem (tzn. že snímač má poloviční rozměry oproti kinofilmu/fullframe, tedy 1/4 velikost) a NEX/NX s 1,5× cropem zvolil Pentax až nechutně kompromisní řešení.
Jeho systém Pentax Q využívá 12,4Mpix BSI CMOS snímač velikosti 1/2,3", tedy klasickou kompaktovou velikost s 5,5× cropem. Snímač tak má výrazně menší světlocitlivé prvky a je více náchylný na šum, neposkytuje tak nízkou hloubku ostrosti, bokeh musí být ve většině případů simulován dodatečným výpočtem a současně kvůli velkému cropu je prakticky nesmyslné uvažovat o redukcích a používání manuálních kinofilmových skel (snad vyjma někdejšího systému Pentax 110).
Oproti běžným digitálním kompaktům tak Pentax nabízí prakticky jen několik benefitů. Porovnejme si jej ale s tzv. „profi kompakty“, tedy kompakty typu Samsung EX1, Canon G12/S95, Nikon P7000 či Olympus XZ-1. Ty všechny využívají snímače větších rozměrů (1/1,6" až 1/1,7"), což je plusem. Vybaveny jsou různými pevně zabudovanými objektivy, podporou RAWu a nadstandardním množstvím obslužných tlačítek ve stylu plnohodnotných zrcadlovek. Oproti těmto strojům Pentax Q nabídne navíc v podstatě jen možnost výměny objektivů, většina ostatního je na srovnatelné úrovni (ale s tím, že připomínám onen menší snímač s větším množstvím pixelů, tohle bude hodně zajímavé sledovat v recenzích Pentaxu Q).
Rozsah citlivosti sahá od ISO 125 po 6400, podporován je 12bitový RAW. Elektronika umí snímat 5 FPS v plném rozlišení, hlavní displej nese 460 000 bodů (tj. má rozlišení 480×360), nechybí populární podpora HDR, zde ve formě pořízení tří snímků po sobě a prolnutí do výsledného HDR. Jako i jiné stroje má i Pentax Q sáňky pro externí blesk či optický hledáček.
Tělo je vyrobeno z hořčíkových slitin, nechybí sensor-shift stabilizátor obrazu, odstraňování prachu ze snímače, podpora 1080/30p H.264 videa a již zmíněné velmi podrobné možnosti nastavení a spousta ovládacích prvků. Na čem však systém minimálně zpočátku bude bit, je nabídka objektivů. Prakticky Pentax představil 5 modelů, z nichž stojí za řeč možná tři: 28-83mm/F2.8-4.5 (35mm ekv.); 49mm/F1.9 („Standard Prime“) a 18mm/F5.6 Fish-eye. Kromě nich Pentax přichystal 35mm „Toy Lens Wide“ a 100mm „Toy Lens Telephoto“. Výhodou malých skel pro malý snímač jsou ceny, ty jsou stanoveny na 299, 129, 79 a 79 USD za 28-83, 18, 35 a 100mm, 49mm světelný je výchozím v kitu. Objektivy v sobě integrují závěrku, zoom a 49mm pak také ND filtr. Toy skla jsou spíše pro hračičky ve stylu Lomo.
Něco ale ještě k negativům: ač to podle prvních prezentovaných fotek vypadá, že Pentax Q produkuje na tak malý snímač nadstandardně slušné výsledky, faktem je, že by systému prostě slušel snímač větší. I když překousneme velký crop a zapomeneme na APS-C, pak mohl Pentax sáhnout alespoň po 1/1,63" snímači. Také stanovená cena za kit 800 dolarů je úlet.
Ještě jedno velké oznámení pak od Pentaxu, resp od firmy Hoya, přišlo. Hoya, která Pentax koupila v roce 2008, se po letech ne zrovna dobrého vedení této své divize rozhodla Pentax opět prodat dál. Novým majitelem se v nepříliš vzdálené budoucnosti stane Ricoh, a to za 10 miliard Yenů, tedy asi 125 miliónů dolarů. Komentátoři se v tuto chvíli nemohou shodnout, jestli toto Pentaxu prospěje, či jej definitivně zničí.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
zatrolena kunda
...mam K200D a prislo mi, ze K-x je v podstate K200D, jen neni v kovovym sasi, ale v plastu...tak to ti prislo hodne spatne. lepsi snimac (iso 3200 vypada od dost lip, nez kdyz si ho nasimulujes na K200d), cas zaverky az 1/6000, liveview, rychlejsi ostreni. to jsou jen tak veci co me ted napadaji...
Myslím, že Pentax Q je ideální pro techničtější typy důchodců s dostatkem peněz, kteří s tím budou fotit vnoučata.
Leda v ČR. V západní Evropě mají důchodci obrovské zrcadlovky, o Japonsku nemluvě.
léta jsem fotil s Praktikou a na zkřížené klíny nebo na mikroprizma jsem byl dost zvyklý. Do současných přístrojů se matnice podporující manuální fokus nemontují standardně, ale samozřejmě se tam dají pořídit.
Tak tohle mě zajímá - opravdu je nějaký způsob, jak tohle dostat do mého Nikonu D300?
).
S dobrým klasickým přístrojem vyrobeným pro přesné ostření na matnici se ostří lépe, přesněji a pohodlněji než pomocí Live View.Nenapadlo už nějakého výrobce využít ledky na těch jejich matnicích k indikaci zaostření v dotyčných bodech? Stačily by na to jen tříbarevné ledky místo jednobarevných (blízko - akorát - daleko) a pár řádků ve firmwaru navíc. Live view mi připadá hlavně jako honosný marketingový název pro předsklopení zrcátka.
umí Pentaxy signalizovat zaostření i když o objektivu nic neví?
Upřímně, ono záleží dost platformu od platformy, jestli má smysl nějak propustnost paměťového subsystému řešit.OMG, co už jiného řešit? Proč se tak propagují pokroky Nehalem a Westmere oproti předchozím Xeonům. Pak je hezké, když se lidí chlubí obyčejnými osmijádry, když stejně se k nim nemá šanci dostat tolik dat, aby byla využita.