Byla vydána nová verze 9.13 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána nová stabilní verze 3.22.0, tj. první z nové řady 3.22, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Ubuntu bude pro testování nových verzí vydávat měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Netgate oznámila vydání nové verze 2.8.0 open source firewallové, routovací a VPN platformy pfSense (Wikipedie) postavené na FreeBSD. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.3. Linux na verzi 6.1.140. Další změny v příslušném seznamu.
Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin, které pak resort v aukcích prodal za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Deníku N to potvrdil přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle resortu bylo nicméně vše v souladu s právem.
Svobodný a otevřený multiplatformní editor EPUB souborů Sigil (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 2.5.0. Stejně tak doprovodný vizuální EPUB XHTML editor PageEdit (GitHub).
Na základě národního atribučního procesu vláda České republiky označila Čínskou lidovou republiku za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z neutajovaných komunikačních sítí Ministerstva zahraničních věcí ČR. Tato škodlivá aktivita, která trvala od roku 2022 a zasáhla instituci zařazenou na seznam české kritické infrastruktury, byla provedena kyberšpionážní skupinou APT31, veřejně spojovanou se zpravodajskou službou Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS).
Kolem Intel Larrabee, kromě někdejšího hypu vyvolaného Anadtechovým článkem o architektuře, bylo celá léta téměř absolutní ticho. Přibližně v polovině onoho nepříjemného maratónského běhu jsme se dozvěděli, že projekt jako reálně zamýšlené GPU končí a nadále bude pokračovat jako výzkumný ve formě výpočetního produktu. To byla doba, kdy se začalo namísto o Larrabee hovořit o Knights Ferry. Opět ale uběhla nějaká ta doba.
Celkově čtyři roky bolestného vývoje, obrovské výdaje jak na experty na návrh 3D GPU (mimo jiné inženýři z 3D Labs plus nějací z ATI a dalších firem), tak programování (Michael Abrash a další), to vše bylo z hlediska 3D grafické karty promrháno (Z různých zdrojů bylo možné zachytit střípky o tom, že Intelu se nedaří tvorba softwarového rasterizátoru, který měl běžet nad upravenými x86-MMX jádry plus navíc, že celý velký čip se 32 jádry dává kartě naprosto obludné TDP 600 W a přitom na konkurenční grafiky od ATI/AMD či Nvidie stačí tak tak). Larrabee se nikdy grafickou kartou nestane, Intel jasně v březnu dal najevo, že jde cestou úsporných IGP, protože většinu zákazníků zajímá beztak jen akcelerace videa.
Vývoj ale v rámci výzkumného projektu pro nasazení v HPC segmentu nadále probíhal. Prozatím neoficiálně a ne úplně potvrzeně tedy přivítejme poslední reinkarnaci Larrabee zvanou Knight's Corner, resp. Many Integrated Core (MIC). Tato výpočetní karta ponese 22nm procesor s „3D“ tranzistory (nazývat to GPU již opravdu nebudu) s více než 50 výpočetními jádry (to zavdává dostatek prostoru k povídání o 64jádrovém čipu s několika vypnutými jednotkami, navíc tomu nasvědčuje i zveřejněný die shot). Z čipu má být údajně odstraněn hardware potřebný pro grafickou část. Jistá část z uvedeného je ale prozatím spíše spekulacemi, byť poměrně realistickými (lépe řečeno, pokud by se Larrabee příliš lišilo od těchto údajů směrem dolů, pak by těžko bylo konkurenceschopné jak pro AMD Graphics Core Next, tak pro Nvidia Kepler).
V tuto chvíli má Intel k dispozici vývojářský kit s „menší“ 45nm kartou a balíkem softwaru včetně kompilátorů pro Fortran, C++ a knihovnu Math Kernel.
Před mnoha lety (skoro dekádou) bylo na trhu několik 22palcových LCD monitorů s rozlišením 3840×2400 (minimálně si vybavuji IBM, ViewSonic a Iiyama), ale těmto krasavcům později odzvonilo. Aktuálně je na trhu běžným maximem 1920×1080/1200, nově jsou cenově přijatelnými IPS panely s rozlišením 2560×1440 a ti, kdož mají zbytečných ještě více dukátů, kupují 30Palcová LCDčka s rozlišením 2560×1600. Vyrábí se ale pochopitelně stále i větší (co do rozlišení i úhlopříčky) monitory pro profesionální použití.
Jedním z těch nejúžasnějších, který zamíří na trh již v září, je EIZO DuraVision FDH3601. Za v přepočtu více než 600 000 Kč získá majitel úctyhodné rozlišení 4096×2160 (4k × 2k), které do monitoru putuje po 2×DVI-D či 2xDisplayPortu, vstupy pro levou a pravou polovinu obrazu lze libovolně kombinovat. Monitor zvládá plně 10bitové zobrazení (vypadá to tedy na IPS panel), přičemž disponuje 16bitovou look-up tabulkou. Jas lze regulovat v rozmezí 30 (!) až 700 cd/m², ostatně tento panel je primárně určen pro instituce typu řízení letového provozu.
Z technologických specialitek nechybí naprosto nic z toho, co EIZO nabízí, včetně stabilizace podsvícení DUE u LED podsvícení (to je pro EIZO novinka loňského roku, DUE pro pole LEDek ladili několik let), automatická regulace jasu podle okolního osvětlení či detekce přítomnosti obsluhy před monitorem. Věci jako USB hub jsou pak samozřejmostí (ostatně přes USB je monitor řízen obslužným softwarem). Záruka na tento skvost je dvouletá i pro nepřetržitý provoz.
Dvě novinky ohledně blízké i vzdálenější budoucnosti vypadly nedávno ze sdružení PCI-SIG, které má na starosti standardy PCI sběrnicí, tedy mimo jiné i PCI Express. Tato sběrnice se nám pomalu ale jistě blíží do verze 3.0, která ač rychlostně bude fajn, z hlediska funkcionality jí bude něco chybět. To něco zastoupili v minulosti výrobci grafických čipů, kteří se několikrát, pokaždé neúspěšně, pokusili uvést na trh řešení pro externí grafické karty. Naposledy to byla ATI spolu s Fujistu-Siemens (jí poskytla exkluzivně tuto technologii) s konceptem Lasso. Nyní přichází sama PCI-SIG, která po jakési omezené serverové variantě externího PCI Express 2.0, přestavila návrh pro PCI Express 3.0, který po měděném kabelu s délkou do tří metrů bude schopen přenášet signály sběrnice s rychlostí 8 GT/s.
Oproti mírně rychlejšímu Thuderboltu lze očekávat jiné (jednodušší) konektorové spojení a podporu napájení zařízení až do odběru 20 W. Samozřejmě pro PCI-SIG hraje i to, že jde o standard sběrnice, jakkoli je Thuderbolt také fajn, i díky fyzické kompatibilitě s DisplayPortem. Řešení pro PCI Express se pak pochopitelně obejde bez nějaké přídavného řadiče. Specifikace by měla být finalizována ale nejspíš až v příštím roce, neboť první zařízení se mají objevit až v polovině roku 2013. To je v IT hodně daleko.
Do ještě vzdálenější budoucnosti hledí další plány PCI-SIG kolem PCI Express. Verze 3.0 je na spadnutí, verze 4.0 je tedy aktuálně plánovaná. Bude to poslední generace tohoto rozhraní, která bude běhat po měděných spojích, neboť je již zjištěno (a platí to stejně tak pro Intel Thunderbolt, který s 10Gbps rychlostí na měď může, ale pro 100Gbps je už třeba optika), že pro PCI Express 5.0 již měď stačit nebude. PCI Express 4.0 by měla na měděných spojích ještě běhat, ač si to vyžádá jisté úpravy v návrzích základních desek a dalších produktů, zejména co do síly spojů a maximální délky. Ta by se měla zkrátit z 50 na 30 centimetrů, pro delší vzdálenosti budou výrobci muset osazovat repeater.
PCI Express 4.0 je předběžně v plánu na rok 2015 a jedna linka posviští podle všeho rychlostí 16 GT/s. Poté již přejde tento standard na optiku, což bude mít některé zajímavé důsledky. Jistě nebudu daleko od pravdy, když si dovolím předpokládat, že živit z optického PCI Express 5.0 slotu 75 až 150W grafiku půjde asi opravdu těžko, takže čekejme i jisté změny v rozložení odběrů grafických karet ze slotu versus PCI Express napájecích kabelů. S tím půjde ruku v ruce i síla napájení na základních deskách, stejně jako možné změny v napájecích konektorech na zdrojích. Ale bavíme se věcech vzdálených minimálně nějakých 7 až 9 let. Je otázkou, co v té době bude na trhu, ostatně i původní PCI sběrnice byla jednoho dne nahrazena a nikdo nemůže dnes vyloučit, že se během 5 let neobjeví nějaký daleko výhodnější koncept pro sloty na základních deskách.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
^W
chrastítky a USB huby je všude plný anál.
ad PCI) To je sice moc pěkné, ale víme, kde jsme, když je drtivá většina interních profesionálních zvukovek jen do PCI?
Chybí mi výšková nastavitelnost (a případně pivot)Já tohle vyřešil dřevěným adaptérem.
Samsung BX2231, toho času jednoznačně nejlepší monitor pod čtyři tisíce.
VESA montáž na zeď: Ne
Já si myslím, že kvalitní monitor se vyplatí. I když je třeba dvakrát i třikrát tak drahý jako ten levný.
To je zase taková obecná fráze, blá blá. Během jara jsem si nově zařizoval pokoj, to máme kvalitní monitor, kvalitní židli, kvalitní klávesnici a myš, kvalitní zvukovku a sluchátka, výkonné PC, domácí síť, novou tiskárnu,... Počkat? Kolik by to všechno najednou stálo? Pod padesát tisíc asi moc ne. Pak se zapne mozek a porovnají
Ten zbytek nezpochybňuju a souhlasil bych s ním, teda až na větu:
A také když s počítači pracujete dlouho tak za 20 let když koukáte do kvalitních monitorů to poznáte na vlastních očích.
Pokud člověk zírá ve špatném osvětlení nonstop do vypáleného CRT, není to nejzdravější. Asi také nebude pro oči nejlepší, když člověk 20 let furt čumí při špatném osvětlení do papírů.
HDMI a DVI používají stejný signál – TDMS. Takže není potřeba žádný převodník*, stačí kabel nebo redukce. Kdežto na HDMI-DP potřebuješ aktivní převodník, který bude podstatně dražší.
Nové grafické karty (aspoň některé) mají DP a můj příští laptop pravděpodobně nebude mít HDMI, ani DP.
Ale hádám, že analogový výstup z PC ti stačí.
Stačí (a ani nemusí být analogový), když mám separátní zvukovku. Stejně by byla škoda tlačit ten zvuk do monitoru...