Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Můžete mi někdo uvést příklad "serveru který musí trvale běžet"?
Já se docela dost pohybuju v podnikové sféře, například se staráme o credit card processing jedněch velkých aerolinií, kde každá minuta offline stojí nehorázné peníze, děláme i pro banky a telco firmy, ale nikde jsem nepotkal jeden konkrétní server jenž by musel běžet nepřetržitě. U těch opravdu důležitých systémů se vždy jedná o redundantní clustery, když spadne jeden uzel tak se doslova nic neděje, když vypadne celé datacentrum tak je to trochu víc práce ale v podstatě se jede hned dál. V dnešní době snad nikdo nenavrhne důležitý systém tak aby záležel na funkčnosti jednoho konkrétního HW prvku?? Jasně máme i servery které nejsou v clusteru, a jejichž ztráta by byla nepříjemná, ale rozhodně se nejedná o kritické systémy kde by nebylo možné naplánovat odstávku a vyměnit vadnou pamět nebo upgradovat jádro (hello ksplice - smysl tvé existence jsem taky nikdy nechápal).
Takže kým jsou tyhle non-stop fičury vyžadované?
Jenže pokud tu VPS někomu pronajímáš, tak by ti vyžral 10× víc RAM , než zaplatil, což asi nechceš. Nebo to můžeš našvindlovat a tvářit se před VPS, že jí dáváš RAM a ve skutečnosti jí dát část RAM a část swapu a jejich poměr měnit podle toho, jak zákazník platí… Ale proč to dělat takhle, když uvnitř toho virtuálu může být krásně vidět, co je RAM a co swap a půjde je přidávat/ubírat za chodu?
pokud to je na kseft, tak si dotycny neco plati a to ma
Jenže vtip je v tom, že takhle si může připlatit a hned mu naskočí RAM (nebo naopak klesne, když chce snížit cenu), jednou klikne na tlačítko „přidat RAM“, strhne se mu to z kreditu a nic víc neřeší.
ze za levnej virtual to nebude stejny (= dostanes trebas 4GB, ale realne se o ne delis jeste se 4ma dalsima
Takové virtuály nebrat – nevíš, co za svoje peníze dostaneš a pravděpodobně to bude ve výsledku dost drahé. Slušnější poskytovatelé ti dají garantovanou RAM a na fyzický stroj pustí jen tolik virtuálů, aby měli na pokrytí všech fyzickou pamětí.
Něco jiného je výkon CPU – tam dává sdílení větší smysl, protože potřeby můžou být nárazové nebo se ty požadavky hezky poskládají za sebe a efektivně se to alokuje (to u RAM moc nehrozí, protože tu spotřebováváš dlouhodobě).
BTW: Onehda sem neco nekde zahlid... a nabizeli tam 256MB RAM ... na tom uz ani ten tucnak pomalu nenastartuje, natoz aby se stim dal provozovat nejakej server ... Mam tu tuxe kterej nic defakto nedela, jen na tom bezi firewall + postfix, a papa to gigo (+dalsi cache).
Tak to máš nějakého „tlustého tuxe“ – mám tu aktuální Debian GNU/Linux, kde běží SSH a D-Bus a žere to jen 44 MB. Co si tam spustíš za programy a kolik ti to sežere už je na tobě, zaplnit se dá jakákoli RAM, ale je blbost říkat, že 256 MB je málo – i na tom se dá dneska provozovat server s pár užitečnými službami.
Navic pri cenach 1k/8GB ...Bavíme se pořád ještě o VPS? Odkaž. Já mám tohle za 50 korun měsíčně.
BTW: Onehda sem neco nekde zahlid... a nabizeli tam 256MB RAM ... na tom uz ani ten tucnak pomalu nenastartuje, natoz aby se stim dal provozovat nejakej server ... Mam tu tuxe kterej nic defakto nedela, jen na tom bezi firewall + postfix, a papa to gigo (+dalsi cache).Tak to máš rozbitý. Mně žere LAMP (ve špičce 1 req/s) + postfix + dovecot + IRC klient 89 MB.
/proc/slabinfo
.
Nehovoriac o tom, ze vsetko uctovnicke bezi na Windows.Jistě :D.
A kdo bude chodit v půl třetí ráno do firmy měnit vadný modul?Tak to děláme celkem běžně. Pokud si zákazník platí patřičnou úroveň supportu tak se mu budu věnovat klidně v půl třetí ráno. (A navíc celkem rád protože takovouhle extra práci mám dost dobře zaplacenou).
Zajímavé mi to přijde u virtualizace – zaplatíš si za víc RAM, klikneš a máš ji hned. Nebo ti naopak klesnou nároky (např. po Vánocích) a zase můžeš nějakou tu RAM vrátit, aniž bys restartoval – tzn. čekal třeba i minuty, odpojoval uživatele… A totéž se hodí u fyzických strojů – ne že by restart byl nemožný1, ale je to zbytečná nepříjemnost – proč to neřešit softwarově bez restartů, když to jde?
[1] souhlasím, že by systém měl být navržený tak, aby se vyrovnal s výpadkem/odstávkou
Automat může být celkem levný, jednoduchý a vyměnitelný, můžeš jich mít pár v zásobě a když se pokazí, tak dáš nový a jede se dál. Nicméně pokazit se ti může i elektronika ve stroji, který řídíš, může nastat mechanická závada nebo ti továrnu vyplaví povodeň… všechno asi zálohovat nejde.
S390 se nevypíná, a opravuje se za chodu.No zrovna s390 je v tomto kontextu dost nešťastný příklad, protože to je v podstatě cluster v krabici. A kde je navíc redundatní a virtuální prakticky všechno.
ale rozhodně se nejedná o kritické systémy kde by nebylo možné naplánovat odstávku a vyměnit vadnou pamět nebo upgradovat jádro (hello ksplice - smysl tvé existence jsem taky nikdy nechápal).No odpověd klidně může být: Because we can - desky to podporujou, tak by bylo dobrý aby to podporoval i software a taky je to analogické odebrání uzlu u clusteru (pouze v měřítku jednoho stroje). Online rekonfigurace je častější a častější. Nikomu by se dnes nelíbilo, kdyby při připojení USB tiskárny/disku musel rebootovat počítač (heh mám dojem, že můj jeden vypatlanej Sony Ericsson se při zapojení na usb musel rebootovat do mass storage módu
Tiskni
Sdílej: