Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Můžete mi někdo uvést příklad "serveru který musí trvale běžet"?
Já se docela dost pohybuju v podnikové sféře, například se staráme o credit card processing jedněch velkých aerolinií, kde každá minuta offline stojí nehorázné peníze, děláme i pro banky a telco firmy, ale nikde jsem nepotkal jeden konkrétní server jenž by musel běžet nepřetržitě. U těch opravdu důležitých systémů se vždy jedná o redundantní clustery, když spadne jeden uzel tak se doslova nic neděje, když vypadne celé datacentrum tak je to trochu víc práce ale v podstatě se jede hned dál. V dnešní době snad nikdo nenavrhne důležitý systém tak aby záležel na funkčnosti jednoho konkrétního HW prvku?? Jasně máme i servery které nejsou v clusteru, a jejichž ztráta by byla nepříjemná, ale rozhodně se nejedná o kritické systémy kde by nebylo možné naplánovat odstávku a vyměnit vadnou pamět nebo upgradovat jádro (hello ksplice - smysl tvé existence jsem taky nikdy nechápal).
Takže kým jsou tyhle non-stop fičury vyžadované?
Jenže pokud tu VPS někomu pronajímáš, tak by ti vyžral 10× víc RAM , než zaplatil, což asi nechceš. Nebo to můžeš našvindlovat a tvářit se před VPS, že jí dáváš RAM a ve skutečnosti jí dát část RAM a část swapu a jejich poměr měnit podle toho, jak zákazník platí… Ale proč to dělat takhle, když uvnitř toho virtuálu může být krásně vidět, co je RAM a co swap a půjde je přidávat/ubírat za chodu?
pokud to je na kseft, tak si dotycny neco plati a to ma
Jenže vtip je v tom, že takhle si může připlatit a hned mu naskočí RAM (nebo naopak klesne, když chce snížit cenu), jednou klikne na tlačítko „přidat RAM“, strhne se mu to z kreditu a nic víc neřeší.
ze za levnej virtual to nebude stejny (= dostanes trebas 4GB, ale realne se o ne delis jeste se 4ma dalsima
Takové virtuály nebrat – nevíš, co za svoje peníze dostaneš a pravděpodobně to bude ve výsledku dost drahé. Slušnější poskytovatelé ti dají garantovanou RAM a na fyzický stroj pustí jen tolik virtuálů, aby měli na pokrytí všech fyzickou pamětí.
Něco jiného je výkon CPU – tam dává sdílení větší smysl, protože potřeby můžou být nárazové nebo se ty požadavky hezky poskládají za sebe a efektivně se to alokuje (to u RAM moc nehrozí, protože tu spotřebováváš dlouhodobě).
BTW: Onehda sem neco nekde zahlid... a nabizeli tam 256MB RAM ... na tom uz ani ten tucnak pomalu nenastartuje, natoz aby se stim dal provozovat nejakej server ... Mam tu tuxe kterej nic defakto nedela, jen na tom bezi firewall + postfix, a papa to gigo (+dalsi cache).
Tak to máš nějakého „tlustého tuxe“ – mám tu aktuální Debian GNU/Linux, kde běží SSH a D-Bus a žere to jen 44 MB. Co si tam spustíš za programy a kolik ti to sežere už je na tobě, zaplnit se dá jakákoli RAM, ale je blbost říkat, že 256 MB je málo – i na tom se dá dneska provozovat server s pár užitečnými službami.
Navic pri cenach 1k/8GB ...Bavíme se pořád ještě o VPS? Odkaž. Já mám tohle za 50 korun měsíčně.
BTW: Onehda sem neco nekde zahlid... a nabizeli tam 256MB RAM ... na tom uz ani ten tucnak pomalu nenastartuje, natoz aby se stim dal provozovat nejakej server ... Mam tu tuxe kterej nic defakto nedela, jen na tom bezi firewall + postfix, a papa to gigo (+dalsi cache).Tak to máš rozbitý. Mně žere LAMP (ve špičce 1 req/s) + postfix + dovecot + IRC klient 89 MB.
/proc/slabinfo.
Nehovoriac o tom, ze vsetko uctovnicke bezi na Windows.Jistě :D.
Kdyby za tím stál nějaký nadšený studentík, řeknu hračka, ale stojí za tím Fujitsu, takže na to asi mají od svých zákazníků požadavky.
A kdo bude chodit v půl třetí ráno do firmy měnit vadný modul?Tak to děláme celkem běžně. Pokud si zákazník platí patřičnou úroveň supportu tak se mu budu věnovat klidně v půl třetí ráno. (A navíc celkem rád protože takovouhle extra práci mám dost dobře zaplacenou).
Zajímavé mi to přijde u virtualizace – zaplatíš si za víc RAM, klikneš a máš ji hned. Nebo ti naopak klesnou nároky (např. po Vánocích) a zase můžeš nějakou tu RAM vrátit, aniž bys restartoval – tzn. čekal třeba i minuty, odpojoval uživatele… A totéž se hodí u fyzických strojů – ne že by restart byl nemožný1, ale je to zbytečná nepříjemnost – proč to neřešit softwarově bez restartů, když to jde?
[1] souhlasím, že by systém měl být navržený tak, aby se vyrovnal s výpadkem/odstávkou
Automat může být celkem levný, jednoduchý a vyměnitelný, můžeš jich mít pár v zásobě a když se pokazí, tak dáš nový a jede se dál. Nicméně pokazit se ti může i elektronika ve stroji, který řídíš, může nastat mechanická závada nebo ti továrnu vyplaví povodeň… všechno asi zálohovat nejde.
S390 se nevypíná, a opravuje se za chodu.No zrovna s390 je v tomto kontextu dost nešťastný příklad, protože to je v podstatě cluster v krabici. A kde je navíc redundatní a virtuální prakticky všechno.
ale rozhodně se nejedná o kritické systémy kde by nebylo možné naplánovat odstávku a vyměnit vadnou pamět nebo upgradovat jádro (hello ksplice - smysl tvé existence jsem taky nikdy nechápal).No odpověd klidně může být: Because we can - desky to podporujou, tak by bylo dobrý aby to podporoval i software a taky je to analogické odebrání uzlu u clusteru (pouze v měřítku jednoho stroje). Online rekonfigurace je častější a častější. Nikomu by se dnes nelíbilo, kdyby při připojení USB tiskárny/disku musel rebootovat počítač (heh mám dojem, že můj jeden vypatlanej Sony Ericsson se při zapojení na usb musel rebootovat do mass storage módu
). Ještě u IDE bylo minimálně zvláštní připojit kabel za běhu OS. U (e)SATA to nikomu nepřijde ani trochu zajímavý. Všechny ty karty (PCMCIA/PCcard/další ani už nevím
) jsou taky plug'n'play a jejich bloky RAM mohou být přímo adresované (tedy vlastně RAM modul).
Tiskni
Sdílej: