Jaderné noviny - 26. 9. 2007 (diskuse)

[trekker.dk]

Aktuální předverze je 2.6.23-rc8...

No, nakonec se nějaký padouch asi našel Nevíte někdo, co se děje? Tolik předverzí jsem k jednomu jádru ještě neviděl.

[Josef Kufner]

Buď rád, třeba to bude zas jednou stabilní...

[trekker.dk]

Hm, zatím nic moc, první pokus o suspend skončil dost nešťastně...

[Ses]

Díky za JN, není nad informace v češtině...

Jo a: "a najde nové prolémy" (Linusův citát na začátku)...

[Robert Krátký]

Dík, opraveno.

[Prcek]

Jeste tu chybi tecka v datumu: 2.6.22.8 vyšlo 24 září
Tady chybí že: Je však jasné, se nikomu nechce

[Filip Jirsák]

…to se dělá jen s patchi, u kterých se shodneme… – má být patchy – ch je tvrdá souhláska a to má přednost před pádovou koncovkou (výjimkou je skloňování dle hrad – známé tácy, kecy atd. Viz Jazykovou poradnu ÚJČ.

[Robert Krátký]

Já z těch pár odstavců na stránkách ÚJČ nedokáži vyčíst, které pravidlo by se na to mělo vztahovat. Myslím si však, že je nejvhodnější se řídit výslovností (podobně jako u vlastních jmen) - a pak by po "č" mělo následovat měkké "i", čímž zachováme i správné skloňování podle vzoru stroj.

Většinou se tomuto tvaru snažím vyhýbat, protože se mi nelíbí... Sice jsem ho v JN už několikrát použil, ale vždycky jsem čekal, kdy dojde na debatu o tom, jak to s tím vlastně je. Tak jdeme na to, navlékám azbestové spodky :-)

[Filip Jirsák]

Podle mne se to pravidlo "podle výslovnosti" týká jen vlastních jmen. Jinak platí pořadí:

1. slovo je výjimka
2. tvrdá/měkká souhláska (přičemž oproti školním zvyklostem mezi měkké souhlásky patří ž, č, č, ř a zpravidla c; a d, t, n, pokud označují souhlásky měkké (vyslovované ď, ť, ň)
3. po obojetných písmenech podle dalších pravidel – vyjmenovaná slova, koncovky pádů podstatných jmen, shoda atd.

Ale asi bych měl svoje tvrzení podpořit nějakými argumenty. K chytrým knihám se ale dostanu až večer, takže azbestové spodky můžeš zatím odložit. Zatím jsem do ohně jenom tak lehce fouknul, nějaké to polínko přidám až večer

[Michal Kubeček]

Absolutní přednost tvrdé/měkké samohlásky před koncovkou podle skloňování je sice možná oficiálně správná, ale považuji ji (společně s kurzem a pulzem) za jednu z největších ptákovin, jaké kdy ÚJČ v rámci zjednodušování pravopisu vymyslel. Mne osobně nikdo nedonutí psát zvěrstva jako "od Nohavici" (a pokud byste se chtěl vykrucovat, že "c" vlastně není měkká souhláska, tak ani "od Maryši").

V tomto případě je navíc podle mne pochybená už úvaha, že lze "ch" na konci považovat za tvrdou samohlásku. Pokud je totiž podle vás tvrdá, tak byste to měl především přestat skloňovat podle "měkkého" vzoru stroj a použít hrad.

[Quanti]

Jestli píšete "od Maryšy", tak upřímně lituju ty, co to po vás čtou.

[Michal Kubeček]

Pořád lepší, než tam tupě nacpat "i", to vypadá naprosto úděsně…

[Prcek]

Ja nevím no - já si prostě řeknu "Maryša bez Maryšy, jako žena bez ženy" a napíšu tvrdý podle vzoru žena, jestli to dělám správně - těžko říct .

[mykhal]

píšte taky "od Katki" .. ? tak to teda potěšte..

jinak "patchi" bych psal v případě, že by patch byl živáček.

[Kyosuke]

Proč by měl psát "od Katki", když k je jasně tvrdé?

[Michal Kubeček]

Třeba proto, že se to skloňuje podle stejného vzoru…

[Kyosuke]

A co s tím má společného vzor? Jazyk (a jeho morfologie) je primárně jev zvukový, zatímco o měkkém a tvrdém [i] rozhoduje především pravopis.

[Michal Kubeček]

A součástí pravopisu jsou i ty koncovky. Proč by mělo v sedmém pádu skloňování fungovat podle vzoru a ve druhém ne?

[Kyosuke]

Doporučuji ponořit se opět do učebnic, tam naleznete víc než jen takovéhle dohady.

[Michal Kubeček]

Ó, pan povýšený. Tak nás, hlupáky, poučte…

[Kyosuke]

BTW, Katka a Maryša se rozhodně neskloňují podle téhož vzoru, viz Příruční mluvnice češtiny, r. 2003, s. 257-258. (Není od věci mít bohatou knihovničku. )

[Michal Kubeček]

Házet do webové diskuse "papírové" odkazy sice vypadá efektně, ale pokud mělo jít o něco víc než o předvádění se, mohl jste aspoň napsat, které vzory to podle vás jsou.

[Kyosuke]

V Příručnici se hovoří o "podtypu 'skica'". Nezaručím, že v dalších dvou uznávaných mluvnicích to je stejně, neb jsem je ještě nesehnal a sehnat je je poměrně obtížné. (Nabízím osm set korun za nesehnatelný druhý díl akademické mluvnice češtiny v dobrém stavu!) Protože tyhle "advanced" věci mají tu nemilou vlastnost, že je mnozí autoři gramatik vidí různě. Podobnou zkušenost mám i s anglickými mluvnicemi. Prostě to nemusí být kodifikované stejným způsobem, jako "žena, růže, píseń a kost", už proto, že ani Příručnice, ani žádná jiná mluvnice nezachází v členění tak hluboko, jak by to viděl počítač (tam by to mohly být celkem i stovky vzorů) a jak by si to asi přál i Michal Kubeček. )

[Michal Kubeček]

Takže ÚJČ-isté už opravdu kodifikovali, že měkké a tvrdé souhlásky mají přednost před koncovkami skloňování. Smutné… ale po pulzech a kurzech nijak překvapivé. Nás ještě učili, že poučky o měkkých a tvrdých samohláskách platí jen uvnitř slova (a i tam je třeba je brát s rezervou - zejména u přejatých slov) a rozhodně ne v koncovkách skloňování.

[Kyosuke]

Ta kniha vyšla prvně v roce 1995 a nejspíš nevznikla přes noc. Co znamená "už kodifikovali" a "nás ještě učili"?

[Michal Kubeček]

"Už kodifikovali" znamená, že došlo ke změně. "Nás učili" znamená, že to tak bylo přinejmenším v učebnicích pro základní školu (a dost pravděpodobně i střední). Chápu, že v nich není všechno úplně přesně, ale že by tam v takto podstatné otázce bylo tvrzení přesně opačné, než udávají oficiální pravidla, to se mi zdá velmi nepravděpodobné.

[Filip Jirsák]

Výtah z Mluvnice češtiny 2 (Tvarosloví), Academia, Praha 1986 (neprodám ):

Podstatná jména obecná – domácí a začlenitelná přejatá – Feminina – Substantivní typy – I. typ se singulárovým nominativním formantem -a (vz. „žena“)

K tomuto typu náležejí především všechna feminima mající tvarotvorný základ zakončen souhláskou morfonologicky tvrdou a dále některá jména se souhláskou obojetnou; jména s finálou měkkou mají zde postavení okrajové. Toto skloňování se nazývá tvrdé. V žádném pádě nejsou v tomto typu tvary variantní.

Celé paradigma má tedy tuto podobu:

sg N   -K + -a     pl N,A,V -y(i)
   G        -y(i)     G     -ø
   D,L      -ě(e)     D     -ám
   A        -u        L     -ách
   V        -o        I     -ami
   I        -ou

Malou, nepočetnou skupinu mezi jémny ženského rodu s Nsg na -a tvoří substantiva s měkkhou souhláskou na konci tvarotvorného základu, která způsobuje, že se u nich objevují prvky měkké deklinace: vedle pravidelné koncovky -e proniká do D, L sg varianta -i (moravská), a to u apelativ i rodných jmen, např. gejša, D, L gejše i gejši, (Máňa – D, L Máně i Máni). Náležejí sem nečetná apelativa cizího původu, jako doňa, dueňa, báryšna, ňaňa, vikuňa, viskačka, kombuča, gutaperča, skica. Domácích apelativ je nemnoho, řadí se sem např. káča (vlastně apelativizované Káča, domácká podoba jména Kateřina). (Větší počet rodných jmen, jako Nataša, Soňa, Zoja, zvláště hypokoristik, jako Anča, Bláže, Naďa, Táňa; viz 2.1.2.1.1b. [viz Podstatná jména vlastní níž v tomto výtahu])

Apelativa s finálou -j („sója“) mají pevné tvary tvrdého skloňování podle vz. „žena“ pouze N, A, V a I sg, v ostatních pádech se skloňují podle vz. „růže“, tedy… [příklady]. Paradigma těchto jmen je tedy smíšené bez tvarových variant. … [opět příklady slov z této skupiny]

Podstatná jména vlastní – Skloňování jmen osobních – Feminina – Nsg zakončena na samohlásku [a], vz. „žena“

(a) Většina jmen sem náležejících se skloňuje pravidelně podle uvedeného vzoru: [příklady]

(b) Je-li před koncovým -a vyslovována souhláska měkká, píše se v Gsg -i a v D, L je podoba variantní, např. u jmen jako Naďa (Gsg Nadi, D, L Nadě, oblastně i Nadi, A Naďu atd.), Máňa (Máni), Danica (Danici), Nataša, Uša, Aglaja, Zoja, Mája (i Maja, špan. Maya), Gaja (řec. Gaia – Gsg Gaii, D, L Gaie, A Gaiu atd.). – Jména zakončená na -ia vyslovované jako [ija] mají však českou obdobu na -ie (např. Felicie) a vzhledem k tomu skloňování jiné (srov. 2.1.2.1.3 [Nsg zakončen na [-e] nebo [-ije], [-ijo], vz. „růže“]).

(c) Jména zakončená na -ea, -ua, např. Andrea, Médea, špan. Dorotea, Dulcinea, ital. Rea, afric. Efua, mají v D, L sg (na rozdíl od tvarů vzoru) koncovku -i; v souhlase s výslovností mají v některých pádech dvě pravopisné podoby: Andrea – Gsg Andrey (i Andreji), D, L Andrei (i Andreji), A Andreu, V Andreo, I Andreou.

--

Co se učí ve školách je často dost vzdálené tomu, jak je to v jazyce (kodifikováno) doopravdy. Kdo z nás třeba na základní nebo střední škole slyšel něco o adjektivním skloňování podstatných jmen? Kdo z nás slyšel o skloňování jednoho slova podle více různých vzorů? Kdo z nás slyšel o podtypech (podvzorech) mimo profláknutého hrad – les?

Skloňování podle vzrou „stroj“ sem nebudu celé opisovat, jenom stručně – finální souhláska základu je měkká, z obojetných jen -l, -s a -z. Koncovka v pl I je -i. Z přejatých slov se sem zařaují např. … skeč, smeč… [psáno už počeštěné]. Zvláštní postavení má několik jmen cizího původu se základem na -c, která zčásti náležejí k nespisovné slovní zásobě, jako tác, hec, kec, truc, frc, flanc. Skloňují se jako jména s finální kmenovou souhláskou tvrdou, tj. v Gsg tácu, hecu, kecu, trucu, v N, A, I pl tácy, hecy atd. [Dále se rozebírá paradigma zdvojené, kde se používají životné i neživotné tvary.]

Patch by se tedy měl skloňovat dle vzoru “stroj“ podle finální měkké souhlásky, výjimak se na něj snad nevztahuje žádná. Jsem zvědav, zda se taky začne psát počeštěně „peč“

[Mandarinka]

Orientovat se podle výslovnosti podle mě není dobrý nápad - přinejmenším u tvrdého/měkkého i/y. Uvědomte si, že dnes už se tvrdost ve výslovnosti i/y nerozlišuje. V psané formě však ano, a pak nás to bije do očú. Proto je podle mě správné psát patchy. Co se týče kecy, holt smůla.

[Aleš Kapica]

Co to plácáš!? Mohu tě ubezpečit že to je sakra slyšet jestli je použito měkké "i" nebo tvrdé "y". To máš úplně to samé, jako by někdo tvrdil že je úplně jedno jestli napíšeš "p" nebo "b", protože obojí zní také velmi podobně. Jenže významový posun je při záměně dosti značný, stačí jednoduchý příklad: "Válely se tam nějaké biče.."

[oo]

pravda, pravda, rozhodne zajimaveji tam zni to "p" ... to je fakt.

[Jan Přech]

Jasně. Rozdíl ve výslovnosti I a Y je přímo obrovský, přičemž všeho nejvíc záleží na tom, ze které části Moravy člověk je

[Michal Kubeček]

bitche? :-)

[Leoš Literák]

Jenze patch neni ceske slovo, takze se na nej neda slepe aplikovat pravidla pro sklonovani ceskych slov. Možná jednou budeme psat patč a pak bude skloňování patč bez patče patči zcela jasne. Zatim je to cizi slovo, ktere prochazi pocestovanim.

[Tomáš]

Taky si myslim, ze tam patri 'i'. Sklonoval bych patch, bez patche, jako stroj, bez stroje. Ono je i par prejatych slov (tedy uz pocestenych), kde to s temi i/y moc nehraje.

[Michal Vojan]

Myslim, ze kdyz uz se na anglicke slovo pouzije nase ceske sklonovani, tak by se melo ridit ceskymi pravidly pro sklonovani. Lepsi by ale bylo pouzit ceske slovo, treba zaplata tak strasne nezni.

[Robert Krátký]

Slovo záplata nepoužívám záměrně, protože má IMO příliš blízko k významu "oprava" - a patche jsou sice často opravy, ale rozhodně ne vždy.

[Marián Kyral]

Z logiky věci vyplývá, že když vydám první verzi programu, tak jakákoli nová funkce se přidá pomocí záplaty. Takže se neustále záplatuje a záplatuje. Jednou za čas, někdo vezme původní program, aplikuje všechny záplaty a vydá novou verzi. Ta se pak stane základem pro všechny další záplaty.

Podle mě je rovnost "Patch"="Záplata" je zcela správně. Obzvláště, když se bavíme o vývoji jádra.

[Aleš Kapica]

Podle mě je správným českým označením pro patch výraz rozdílový soubor. Záplata je v podstatě pouhý sprostý překlad názvu aplikace, který byl odvozen analogicky od patchworku - což je sešívání menších kousků látek do jednoho velkého kusu. Ovšem výraz "patch" už je natolik osvojen že mi jeho překlad přijde zcela zbytečný.

[Marián Kyral]

Rozdílový soubor má ten problém, že to jsou dvě slova. Co třeba rozdílovník?

[Robert Krátký]

Z logiky věci vyplývá, že když vydám první verzi programu, tak jakákoli nová funkce se přidá pomocí záplaty.

A to si právě nemyslím. Záplatou se opravuje poškozená nebo vadná věc. Nepřidává se tím nová funkce. Na kalhoty se dává záplata, když jsou roztržené - ne když chci přidat další kapsu.

[Marián Kyral]

Kalhotám chybí kapsa. Z mého pohledu je to vada. Tudíž si vezmu látku, nůžky, nitě a jehlu a opravím to.

Existuje hodně slov, které mají více významů. Záplata původně představuje kus látky, kterým překryji díru. Ale jazyk se vyvíjí a záplata pomalu získává, ve spojení s počítači, jiný význam.

Pod pojmem záplata, si představím soubor, který obsahuje instrukce, jak a co změnit v kódu programu. A je jedno, jestli to je oprava chyby, nebo nová funkce.

[petr_p]

Kalhoty nepokrývají horní část těla. Je to chyba a zazáplatuji je, nebo si obléknu kombinézu?

[Marián Kyral]

Vezmu velký kus látky a udělám z toho vršek

[cronin]

Kalhotám chybí kapsa. Z mého pohledu je to vada.

Mali sme jedného takéhoto zákazníka. Objednal a zaplatil si sw ekvivalent teplákov bez vreciek a potom donekonečna prichádzal s požiadavkami na vrecká, pútka, zipsy a ozdoby, pričom argumentoval, že si objednal "nejaké nohavice" a to čo on žiada, je štandardná vlastnosť nohavíc, podľa neho sa jedná o chybu a dodané tepláky neakceptuje. Môžete hádať, ako sme ho mali radi.

[Michal Kubeček]

To je celkem normální. Podle mých zkušeností je čestnou výjimkou spíš zákazník, který se takto nechová. U některých už jsem začal vážně uvažovat, že si od nich nechám otázky typu "Opravdu jsou tohle všechny tiskové výstupy, které budete potřebovat?" zodpovídat písemně s úředně ověřeným podpisem. Ne že by to předešlo námitkám typu "No dobře, neřekli jsme výslovně, že to má tisknout knihu hostů, ale to je přece samozřejmost, ne?", ale aspoň jim budu mít co omlátit o hlavu.

Větší legrace byla s jedním, který mne jisté designové rozhodnutí nechal dvakrát předělat tam a zpátky a pokaždé mi vysvětlil, že je přeci jasné, že to musí být takhle, protože obráceně by to mohl chtít jen naprostý blbec.

[cronin]

To je celkem normální.

Je to bežné, ale nie je to normálne. Toľko k terminológii.

[Michal Kubeček]

Normální to bohužel je. Jestli je to v pořádku, to už je věc jiná…

[cronin]

Bežné = obvykle sa to stáva.

Normálne = keď sa to už stane, nikto nemá pocit, že sa stalo niečo, čo sa stať nemalo.

Je to bežné, žiaľ, nie normálne.

[Michal Kubeček]

"Nikdo" je příliš silný výraz. Pokud byste ho nahradil slovem "většina", pak se obávám, že většina lidí dá za pravdu zákazníkovi, protože koneckonců je přeci "samozřejmé", že software pro evidenci hotelového provozu musí být schopen tisknout knihu hostů, přestože to nebylo v požadavcích…

[happy barney]

tak tomu vravím slabá príprava projektu, čo nie je v špecifikácii, to nie je (samozrejme podpísanej zákazníkom).

[Michal Kubeček]

Tady ale nejde o to, jak je to právně. Bavili jsme se o tom, co si zákazník představuje. To můžete mít podepsané stokrát, ale on bude stejně přesvědčen, že ho chcete okrást, protože si vymýšlíte jako dodatečné úpravy věci, které podle něj měly fungovat už v základu.

[cronin]

Ak v Tvojich projektoch k takýmto veciam nedochádza a projekty sa realizujú vždy podľa úplnej vopred podpísanej špecifikácie, ktorú zákazník nemá vôľu ďalej akýmkoľvek spôsobom meniť, blahoželám Ti. Pošli mi meno firmy, chcem ísť k vám pracovať.

[happy barney]

samozrejme, že sa špecka mení, za príplatok zázraky na počkaie, nemožné do troch dní

[zoul]

Úplně stejně blízko má k opravě už anglické patch: a piece of cloth or other material used to mend or strengthen a torn or weak point; to mend or strengthen; to treat someone’s injuries or repair the damage to something, esp. hastily; to construct something hastily from unsuitable components; a tak dále. Podle mě je „záplata“ mnohem vhodnější, už kvůli ohýbání. Ten pocit ze záplatovaného čili nehezkého jádra pomine nejvýš do půl roku :)

[Robert Krátký]

Úplně stejně blízko má k opravě už anglické patch

To ano - ale na rozdíl od českého slova záplata je patch v angličtině už ustálen i v tom programátorském smyslu. A vzhledem k tomu, že je ten termín (i díky stejnojmenné utilitě) v češtině známý a používaný, tak mi připadá vhodnější. Ale na druhou stranu - asi bych se nenechal k používání té záplaty dlouho přemlouvat - obecně mám raději přeložené výrazy.

[happy barney]

záplata znie dobre. anketku?

btw, čo tak jeden "pseudočlánok", linkovaný z JN, so zoznamom prekladov bežných termínov? Nech si i okoloidúci zvyknú zvyknú používať "ustálené preklady"

[Marián Kyral]

No nevím. Patč se mi moc nelíbí a blbě se to vyslovuje. Když tak pač nebo peč. Ale v tom případě bych se přimlouval za nějaké české slovo. Peč má hodně blízko ke kuchyni a bez diakritiky je to ještě horší.

[Aleš Kapica]

Trouba má také blízko ke kuchyni a přesto z kontextu zcela jasně plyne co či koho má řečník na mysli..

[lyon]

patch bez patche, jako stroj bez stroje

Tudiz s patchi, jako se stroji. Je tam jednoznacne mekke i.

[Filip Jirsák]

Diskuze se vede o tom, zda má přednsot ch jako tvrdá souhláska, nebo pádová koncovka podstatného jména. Tudíž vaše jednoznačně je poněkud mimo.

[Jirka Wolny]

Nevím. kde ve slově patch slyšíte písmenko ch. Já tam slyším jednoznačně č, takže by na konci mělo být jednoznačně i.

[Filip Jirsák]

Vlamujete se do otevřených dvěří

[petr_p]

[Ch] je tvrdá souhláska. Ve slově patch ovšem písmeno (spřežky v abecedě nemají co dělat) – grafém ch představuje hlásku – foném [č], tudíž v tomto případě mluvit o ch jako o hlásce je zcela zcestné. Rozhodování o její měkkosti tedy postrádá smyslu.

Kdybych se přeci pokusil o určení měkkosti, musel bych dojít k závěru, že poslední hláska slova patch je měkká.

[Filip Jirsák]

Konečně pořádný argument pro měkké i. Určovat měkkost/tvrdost u písmen, jako jsem se to pokusil udělat já, je nesmysl. Sám jsem v příkladu jmenoval di vs dy – písmeno stejné, hláska jednou měkká a podruhé tvrdá. Vyvěšuji bílý prapor, z tohohle flamewaru nic nebude Sice se na patchi určitě zase někdy zarazím, protože ch a měkké i pro mne vypadá hrozně, ale budu si muset zvyknout.

[sk7]

Na stranke www.kernel.org sa uz objavila konecne verzia 2.6.23

[o||o]

mno počkééej, a jak to prosimtě souvisí s tímto jazykovým koutkem

[mykhal]

|oo|

[HonzaRez]

Nemůžu si pomoct, ale když někde vidím napsáno PATCH, PATCHE nebo dokonce PATCHI, mám pocit, že se někdo zbláznil (buď já nebo ten druhý). Co to je termit? Proč nemůžete normálně psát záplata? Je to přesné a srizumtelné, záplatuje to předchozí chybný nebo nedostatečný stav... Zkuste si malý test. Vyslovte PATCH nebo PATCHE přesně tak, jak se to píše... Taky si připadáte jako idioti? Proč tedy používat termity z nějakého (obskurního) cizího jazyka, když prostě PATCH v češtině nic nezamená, je to jen nesouvislý a zmatený shluk hlásek...? Popřemýšlejte...

[Aleš Kapica]

Omyl - patch (vysloveno păč) znamená přesně to co znamená, tedy rozdílový soubor určený pro změnu souboru či operačního systému ze stavu A do stavu B. A výraz "záplata" lze brát jako zažité synonymum, které však v češtině (oproti předchozímu asimilovanému výrazu) tak jednoznačný význam mít nemusí a je tedy třeba ho uvádět v kontextu. I když pravdou zůstává že v dnešní době obskurního blahobytu narazí člověk spíše na "záplatovaný" operační systém než kalhoty.

[Michal Vyskočil]

No jo, to české rýpání se ve slovíčkách. Zatímco v angličitně může mít jedno slovo tuny významů (dle kontextu), u nás je potřeba na každý termit extra slovo a s tím, že se význam slov mění se zřejmě nepočítá

[Aleš Kapica]

Ale jo, počítá. Kdysi se soudilo o němčině že jde o maximálně vhodný jazyk pro filosofy, protože umožňuje spojováním slov vytvářet nové termíny - ovšem nemohu si pomoct ty sáhodlouhé složeniny mi přijdou šílené.

Čeština je jazykem který jde na to jinak. Bez zábran přejímá a asimiluje slova z jiných jazyků, s tím, že jim většinou ponechává původní smysl. Díky tomu máme takové úžasné množství synonym, které třeba puristická polština, nebo angličtina vůbec nezná. Přitom se tato synonyma významově liší, takže lze jemnými posuny při ústním předávání informace dosáhnout úplně jiného významu - a to prosím jen tím, že se použijí postupně jiná synonyma.

Zrovna nedávno jsem si četl od Helge Ingstada knihu jak analýzou severských ság našel Vinland - wikingskou osadu na pobřeží New Foundlandu. Přičemž údaje byly natolik zřejmé že se podle informací v těchto ságách dalo jet jak podle průvodce.

Při předávání v naší řeči k něčemu podobnému ani nemohlo dojít, protože si většinou každý výklad přibarví tak, že je záhy k nepoznání, a to aniž by vypravěč záměrně lhal.

Právě proto si myslím, že synonym resp. překladů je vhodné použít pro upřesnění významu asimilovaného slova, ovšem jinak je lepší používat toto slovo samotné ve smyslu v jakém bylo přejato.

Typicky - rozdílné významy zcela běžných slov tank, tankování, tankán, atp.

[zoul]

Právě proto si myslím, že synonym resp. překladů je vhodné použít pro upřesnění významu asimilovaného slova, ovšem jinak je lepší používat toto slovo samotné ve smyslu v jakém bylo přejato.

A co ohýbání? Zrovna v případě patche dopadá docela žalostně.

[mrkef]

Patch je česky záplata, je to tak zažité, logické a přirozené - smiř se s tím. S překladem rozdílový soubor jsi zcela na okraji používané teminologie a sám to nepředefinuješ. A s tím kontextem jsi mimo úplně, jak bys chtěl při komunikaci používat lidský jazyk bezkontextově?

[Aleš Kapica]

Patch v původním významu je apriori kousek látky, který sice může posloužit, jako záplata ke správce, ale nemusí.

Patchuji-li nějaký kód, pak to neznamená že ho tím nějak vyspravuji, nýbrž tím že spojuji kousky původního kódu s dalšími do nového celku, čímž mohu přidat do tohoto kódu novou funkcionalitu. Tedy "nezáplatuji" nýbrž "sešívám".

Hovořit o "záplatě" lze pouze při bezduchém mechanickém překladu. Naštěstí v tomto případě to není až tak obskurní překlad, jako tomu bylo v jiných dnes již zapomenutých případech z počítačové prehistorie.

[Hobit]

Tak vymyslime novy cesky preklad. ;o) Bude-li se jednat o opravu, bude to zaplata. Bude-li se jednat o novou funkci tak to bude VYŠÍVKA nebo NÁŠIVKA. ;o)))

[Kyosuke]

A heleme! Nášivka vůbec není špatný nápad!

[Michal Kubeček]

Kuš! To si taky lidi tak dlouho dělali legraci s překládáním "OK" jako "Budiž", až to nějakého [autocensored] napadlo skutečně použít…

[Michal Kubeček]

Problém je (mimo jiné) třeba v tom, že se dnes výraz záplata běžně používá nejen pro patche, ale například i pro updaty (linuxových distribucí, ale třeba i Windows). Doufám, že mne teď jako správný obrozenec sprdnete za slovo update… :-)

[salam]

Nerozumím, v čem konkrétně spočívá ten problém?

[Michal Kubeček]

Že význam anglického patch není stejný jako význam českého záplata. Ne každá záplata je patch, a naopak zdaleka ne každý patch lze označit za záplatu.

[salam]

Asi to bude vypadat jako kafemlejnek, ale něco opravdu KONKRÉTNÍHO by tam nebylo? Patch neboli záplata je něco relativně malého, čím se přeplácne něco většího, čímž se to větší nějak vylepší. Předpokládám, že tu teď nejde o jiné významy slova patch - slovník mám.

[petr_p]

update se (česky) řekne aktualizace.

[Aleš Kapica]

Aktualizace... Taky pěkné "české" slovo.. Dle Slovníku jazyka českého z r. 1946 se psalo se "s", pochází z francouzštiny a znamená "přibližovati dnešku něco staršího"..

[petr_p]

Však jsem použil závorky -_o

Jenže lepší překlad mě nenapadá. V němčině se používá Update ein-/aufsezten, což také není moc německé. Zcela německé hochrüsten, ovšem neznamená update, ale upgrade.

Od té doby, co mi ve škole vloukali, že upgrade znamená nainstalovat novou verzi s novou funkcionalitou, kdežto update znamená nainstalovat záplaty chyb, a že to první se překládá jako povýšení a to druhé jako aktualizace, tak jsem na update/upgrade alergický :(

(Stranou nechávám, že update se často maskuje upgradem.)

[Kyosuke]

Microsoft kdysi tvrdě razil "upgrade" jako "inovace" a pak toho nechal a dneska je to pro něj oficiálně upgrade - už se to prostě vžilo.

[Michal Kubeček]

Protože oni mají "inovativní" všechno, takže by se to pletlo. :-)