Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Aktuální verze stabilního jádra je 2.6.16.1. Vydána 27. března. Zároveň vyšla i verze 2.6.15.7. Oba patche obsahují slušnou řádku důležitých oprav, některé se týkají bezpečnosti.
Během minulého týdne nevyšla žádná vývojová předverze. Do hlavního git repozitáře však patche proudí vysokým tempem; viz shrnutí níže.
Aktuální -mm strom je 2.6.16-mm2. Mezi nedávné změny patří možnost volat poll() na sysfs soubory (viz článek na LWN), podpora 64bitových I/O a pamětových zdrojů, podpora futexů, které dědí prioritu, a nová sada patchů pro správu centrálního času.
Záplava patchů, které se hrnou do hlavního stromu, pokračuje bez ustání - i když čas na přidávání nových funkcí brzy vyprší. Následuje přehled nejzajímavějších částí kódu začleněného od minulého týdne:
Bude-li dodržen obvyklý postup, přestanou být nové funkce přidávány někdy kolem konce měsíce a 2.6.17-rc1 vyjde krátce poté.
Tak reagoval Andrew Morton na 34dílný patch od Petera Zijlstry, který vytváří abstraktní API pro pravidla nahrazování stránek. Kód nahrazování stránek je v samém jádře systému virtuální paměti; jde vlastně o heuristické rozhodování o tom, které stránky by měly být vyhozeny z hlavní paměti a zpřístupněny pro jiné účely. Jde trochu o černou magii; ačkoliv je snadné poznat, kdy systém spravuje paměť špatně, není často vůbec jasné, jak situaci vylepšit. Správa paměti v Linuxu byla dlouhé roky choulostivou otázkou, ale nyní se zdá, že ve většině případů funguje dobře. Vzhledem k tomu, že se všechen ten záludný kód konečně dostal do poměrně dobrého stavu, proč by se v něm chtěl ještě někdo vrtat?
Odpovědí je, že alternativní mechanismy pro nahrazování stránek jsou docela aktivně zkoumány, a Linux by z této práce mohl těžit. Konec konců málokdo by řekl, že linuxová virtuální paměť funguje tak dobře, že už by nebylo co vylepšovat.
Tato velká sada patchů vytváří API pro algoritmy nahrazování stránek a umožňuje jejich libovolné střídání. Tedy, přinejmenším při restartu; v současné době neexistuje možnost nahrávat nahrazovací algoritmy jako moduly nebo je měnit za běhu. Ale při konfiguraci jádra mohou administrátoři zvolit systém nahrazování stránek, který nejlépe vyhovuje jejich podmínkám. Programátoři, kteří pracují na virtuální paměti, si mohou hrát s různými algoritmy, aby zjistili, jak to s nimi funguje.
Aby mohl nahrazovací algoritmus s tímto API fungovat, musí definovat sadu specifických funkcí. Takže například existuje dvojice inicializačních funkcí:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
void page_replace_init(void);
void page_replace_init_zone(struct zone *zone);
Tyto funkce jsou volány při bootu a připravují nahrazovací kód k tomu, aby fungoval se systémem, na kterém poběží.
Pokud jádro něco ví o konkrétních stránkách, může to nahrazovacímu algoritmu sdělit pomocí následujících volání:
void page_replace_hint_active(struct page *page);
void page_replace_hint_use_once(struct page *page);
První je voláno, když si jádro všimne, že stránka je aktivně používána. Druhé značí, že stránka pravděpodobně nebude v blízké budoucnosti používána.
Existují různé další funkce pro udržování pořádku, ale jádrem API je tato funkce:
void page_replace_candidates(struct zone *zone, int count,
struct list_head *list);
Ta musí vybrat až count stránek z dané zone jako kandidáty na vyhození. V tom okamžiku nahlédne nahrazovací kód do své křišťálové koule, aby zjistil, které stránky nebudou v nejbližší době použity; ty budu vyčleněny a vráceny jádru.
Další funkce se věnují otázkám jako je migrace stránek, sledování neresidentních stránek, vypisování informací z nahrazovacího kódu a tak dále. Seznam a popis těchto dalších funkcí naleznete v dokumentačním souboru.
Sada patchů rovnou obsahuje čtyři různé nahrazovací mechanismy. První je kód z aktuálního jádra, který využívá metodu LRU (least-recently-used = nejdříve použité), upravený tak, aby používal nové API. Další je CLOCK-PRO algoritmus. Pak implementace techniky CART vysvětlené v této práci [PDF]. A nakonec jednoduchý systém pro náhodné nahrazování, zjevně jen tak pro legraci. I když, ten patch pro náhodné nahrazování je díky své jednoduchosti vhodným startem pro ty, které zajímá, jak vypadá modularizovaný nahrazovací algoritmus.
Patch je trochu podobný kódu pro vybírání CPU schedulerů, který umožnuje měnit plánovací algoritmus. Patch je i nadále spravován, ale od doby, kdy byl v roce 2004 poprvé představen, se nikdy vážněji neuvažovalo o začlenění do hlavního jádra. Daleko větší zájem je o nalezení chyb - jsou-li nějaké - v současném kódu, ne o vytváření mechanismu pro zkoušení úplně jiných implementací. Proto svou odpověď Andrew Morton doplnil takto:
Linus má podobný názor a kromě toho není přesvědčen, že by nahrazování stránek byl skutečně problém zasluhující zvláštní pozornost "Připadá mi to jako univerzitní výzkum."
Zastánci patche tvrdí, že doopravdy existují situace, při kterých jde současný kód do kolen. S ohledem na to by se zdálo, že dalším logickým krokem by bylo shromažďovat informace o případech, ve kterých linuxová správa paměti selhává. Pak mohou vývojáři začít uvažovat o tom, co je potřeba udělat pro to, aby byla tato selhání vyřešena. I kdyby patche nebyly nikdy začleněny, vypadá to, že by mohly pomoci nastartovat další fázi práce na algoritmech linuxové správy paměti. A to by bylo dobře bez ohledu na to, jestli do jádra půjdou nebo ne.
Poznámka redakce: Na podnět několika čtenářů jsem se dohodl s Jeremy Andrewsem na využití materiálů z KernelTrap.org. Jaderné noviny tedy budou kombinovat informace ze dvou zdrojů: LWN.net a KernelTrap.
Následující obsah je © KernelTrap
23. bře, originál
Spolu s vydáním jádra 2.6.16 se Adrian Bunk vrátil ke svému dříve probíranému záměru spravovat do budoucna jádro 2.6.16.y. První verze 2.6.x.y byla 2.6.8.1 od Linuse Torvaldse - rychlá jednořádková oprava v NFS. Myšlenka byla znovu vytažena o pár měsíců později v říjnu 2004 [článek], ale chytla se až v březnu 2005 [článek] [článek]. Počínaje jádrem 2.6.11 byla procesu dána jasná pravidla a Greg KH spolu s Chrisem Wrightem začali oficiálně spravovat verze 2.6.x.y [článek] - dokud nevyjde 2.6.(x+2). Například nyní budou Greg a Chris aplikovat stabilní patche na jádro 2.6.16.y, dokud někdy v budoucnu nevyjde 2.6.18.
Adrian plánuje v tu chvíli převzít vývoj jádra 2.6.16.y a spravovat ho podobně jako je spravována řada 2.4. Má v úmyslu strom udržovat tak dlouho, dokud jej lidi budou používat a budou posílat patche. Minule se v debatě o tomto záměru objevily smíšené reakce. Greg KH varoval: "Chceš-li to dělat dlouhodobě, spolkne to spoustu času a energie. Být tebou, tak naslouchám těm, kteří tento typ jader spravovali a spravují; není to rozhodně nic snadného."
27. bře, originál
Andrew Morton [interview] sestavil seznam patchů ze svého -mm stromu, ve kterém u každé položky shrnul své úmysly ohledně toho, jestli ji bude tlačit dál k Linusovi pro začlenění do 2.6.17 nebo ne. Komentáře u patchů se pohybují od prostého "začlením" až po přenechání jiným k posouzení. Jeden ze zábavnějších komentářů se objevil u sady 33 patchů, kde Andrew poznamenal: "Takhle se Oleg vyřádil v jádře jádra. Je tam hromada materiálu Pravděpodobně to celé pošlu Linusovi a požádám ho, aby to prošel (tj. myji si ruce)." Později vysvětlil: "je to prostě spousta kódu v delikátních oblastech, kde pracuje jen pár lidí, a pro které je obtížné najít někoho, kdo by to zkontroloval."
Jedna sada patchů byla odmítnuta s komentářem: "Pořád pro tohle neznám přesvědčivý argument." Šlo o předběžné načítání swapu od Cona Kolivase [interview]. Funkce pak byla diskutována v několika následujících vláknech. V odpovědi na připomínky Jense Axboea vysvětlil Con implementaci trochu podrobněji: "Je-li systém nečinný, nic nás načtení těchto stránek nestojí (v laptopovém režimu je předběžné načítání vypnuto, uvažujete-li o spotřebě energie u laptopů). A pokud systém potřebuje RAM, která byla těmi načtenými stránkami chybně zaplněna a není-li k nim přistupováno, budou to první, co se vyhodí - bez jakéhokoliv I/O, protože jsou na úplném konci neaktivního LRU seznamu a kopii mají uloženou."
28. bře, originál
Zajímavé vlákno na LKML začalo patchem, který chtěl přesunout IOCTL volání používané k získání SCSI ID zařízení z blokové vrstvy do SCSI subsystému. Linus Torvalds poměrně vehementně argumentoval, že neexistuje nic, čemu by se říkalo SCSI ID, "Nechte toho. Měli bychom to ioctl zrušit, ne se pokoušet, aby vypadalo smysluplně. Takový způsob hledání SCSI zařízení nedává smysl. A skutečnost, že někteří lidi kolem SCSI si to myslí, na tom nic nemění." Podobně vzrušená diskuze se o tomto tématu rozběhla v konferenci několikrát, argumenty přicházely z obou stran. V zatím nejnovějším vlákně Linus vysvětloval:
"Byla to stupidní myšlenka i v 80. letech. Od té doby je čím dál stupidnější. V těch 80. letech byla alespoň _omluvitelná_. Bylo přijatelné si myslet, že řadiče lze prostě očíslovat. A bylo to snadné, a protože tehdy byly hotplug řadiče typu "obsluha zastrčí", ne jako ty moderní "magicky se objeví", tak to fungovalo a čísla řadičů něco znamenala (přestože se měnila, když člověk věci zpřeházel, ale to se dalo očekávat).
"Dneska už není možné řadiče jakýmkoliv rozumným způsobem číslovat. Neřekl bych, že to vůbec kdy bylo možné, ale přinejmenším bylo u statického hardwaru jakékoliv náhodné číslování stejně užitečné jako každé jiné."
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
10.4.2006 14:09
Nikola Ciprich | skóre: 23
| blog: NiX_blog
| Palkovice
Jen zatnout zuby a prijmout patch.Ale to už se stalo. Reiser4 byl (nebo pořád je?) v -mm, které nyní slouží jako nestabilní větev jádra. Kdyby existovala lichá verze jako v dobách 2.4/2.5, byl by ten FS v 2.5. Protože už je systém verzí jiný a pracuje se neustále se "stabilním" jádrem, je pochopitelné, že se do něj dostávají jen věci, u kterých nejsou žádné připomínky.
10.4.2006 16:57