Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Aktuální verze jádra je 2.6.24, vydaná 24. ledna. Za vyzdvižení stojí kontrolní skupiny (dříve kontejnery procesů), sjednocení architektur i386 a x86_64, skupinové plánování v CFS, jmenné prostory sítí a PID, jaderné značkovače [kernel markers], odstranění modulárního bezpečnostního rozhraní a mnohem více. Vizte seznam začleněných patchů nebo jako vždy úžasnou stránku o změnách na KernelNewbies.
Okno pro začleňování do 2.6.25 je otevřené, ale vybírání patchů pokračuje poměrně pomalu, protože se do něj plete linux.conf.au. Vizte kapitolku níže, kde najdete shrnutí věcí, které byly do této chvíle začleněny.
Starší jádra: 2.6.16.60 vyšlo 27. ledna s přibližně desítkou oprav.
Hodně těch patchů jsem prostě přeskočil, protože už mě nudilo opravování rejectů. Lidé dneska posílají patche aplikované na hlavní strom.
Budu pracovat na zprovoznění sjednoceného vývojového stromu: bude obsahovat nejčerstvější věci od všech lidí a denně bude aktualizován. Bude to v podstatě -mm bez pár narychlo spíchnutých stromů. Pak bude možné připravovat patche oproti tomuto novému stromu, protože to vypadá, že většina lidí se neobtěžuje s vytvářením patchů oproti -mm, natožpak aby to zkoušeli zkompilovat a otestovat. Podrobnosti později.
Anton Blanchard má signed-off-by řádek i u telefonních hovorů.
Od vydání 2.6.24 se do git repozitáře hlavního jádra dostalo nějakých 3800 patchů. To je o něco méně, než by se dalo očekávat, ale Linusova cesta na linux.conf.au to trochu zpomalila. Později se můžeme těšit na obvyklou dávku zajímavých věcí.
Změny viditelné pro uživatele:
Změny viditelné pro vývojáře jádra:
Začleňování teprve začalo, takže příští týden bude připraven další dlouhý seznam. Kromě jiného čeká na začlenění aktualizace stromu x86 čítající 908 sad změn.
Provozování aplikací, které spotřebují veškerou dostupnout paměť, může být dost nepříjemné. Na linuxových systémech to většinou znamená návštěvu od OOM zabijáka [out-of-memory, OOM killer], který se pokusí najít procesy, jež by šlo odstřelit. Není těžké uhádnout, že stanovování pravidel určujících, který proces bude zabit, není lehké - někdo někde bude vždy nespokojen s tím, jak si OOM zabiják vybere. Patch mem_notify se tomu snaží úplně předejít.
Když začne docházet paměť, je dost možné, že mají aplikace alokovanou i paměť - často jde o keše kvůli lepšímu výkonu - kterou by mohly uvolnit. Koneckonců je většinou lepší se smířit s horším výkonem, než se vyrovnávat s následky toho, že si aplikaci vybere OOM zabiják. Ale v současné době neexistuje způsob, jak by se proces mohl dozvědět o tom, že je jádro s pamětí v úzkých. Popisovaný patch nabízí možnost, aby programy, které to zajímá, mohly sledovat soubor /dev/mem_notify, který by je upozornil, když začne paměť docházet.
/dev/mem_notify je znakové zařízení, které dává najevo nedostatek paměti tím, že začne být možné jej přečíst. Zainteresované programy mohou soubor otevřít a použít poll() nebo select() k monitorování popisovače souboru. Kromě toho může být příznakem FASYNC zapnuto I/O rozhraní ovládané pomocí signálů a systém pak procesu doručí SIGIO signál, když začne být zařízení čitelné. Jakmile k tomu dojde, měl by proces uvolnit všechnu paměť, bez které se může obejít. Pokud bude paměti uvolněno dost, nebude jádro muset přivolávat OOM zabijáka.
Jádro pudla spočívá v tom, jak zjistit, že je málo paměti. mem_notify upravuje shrink_active_list(), aby si všímal přesunu anonymní stránky do neaktivního seznamu, což napovídá, že bude brzy odswapována. Když se to stane, zavolá se pro tu zónu memory_pressure_notify() (s příznakem pressure nastaveným na 1). Zvýší-li se počet volných stránek v dané zóně nad práh určený podle pages_high a lowmem_reserve, je opět zavolána memory_pressure_notify(), ale s příznakem pressure nastaveným na 0, což signalizuje ukončení stavu nedostatku paměti v dané zóně.
Pokud na upozornění o nedostatku paměti čeká více procesů, mohlo by být ke škodě je všechny probudit najednou - problém "splašeného stáda". Aby se tomu předešlo, umožňuje patch vzbudit méně procesů, než kolik jich na událost čeká. Stará se o to nová funkce poll_wait_exclusive(). poll_wait_exclusive() zavolá add_wait_queue_exclusive(), aby mohl být použit člen rodiny wake_up(), což omezí počet probouzených procesů. Dříve byla k dispozici pouze poll_wait(), která používá add_wait_queue(), jež tuto možnost nenabízí. Aby se omezila četnost probouzení procesů, provádí to memory_pressure_notify() jen jednou za pět vteřin.
Výstup /proc/zoneinfo byl upraven, aby obsahoval stav mem_notify. Uživatel to může použít pro diagnostické účely a program pro kontrolu aktuálního stavu nedostatky paměti v zónách.
Komunita vývojářů pro embedded zařízení projevila velký zájem o začlenění této funkce do jádra. Zařízení jako telefony a PDA často běží na hranici svých paměťových možností a když uživatel otevře další aplikaci, před OOM zabijákem v současnosti není obrany. S tímto patchem by programy, které používají hodně paměti, ale vystačily by i s menším množstvím, mohly být upraveny, aby své keše vyprázdnily, když jde do tuhého. A ze změny pamětichtivých programů by těžily i ostatní.
Patch poslal Kosaki Motohiro, ale už předtím prošel několika kolečky v rámci LKML. Původně na něm pracoval Marcelo Tosatti, přičemž Kosaki nedávno představil pátou verzi. Všechny předchozí verze byly přijaty kladně a s poměrně málo komentáři, takže se zdá, že na začlenění nebudeme dlouho čekat.
Bloková vrstva v řadě 2.6 tradičně poskytovala dvojici funkcí, s jejichž pomocí mohl dát ovladač najevo, že byl I/O požadavek dokončen. Volání end_that_request_first() signalizovalo přenos určitého množství dat a vracelo hodnotu označující, jestli byl požadavek jako celek dokončen. Jakmile byly přeneseny všechny sektory požadavku, bylo na ovladači, aby předal požadavek funkci end_that_request_last(), která provedla koncový úklid. Dále byla k dispozici funkce nazvaná prostě end_request(), která mohla, ale nemusela, celý požadavek ukončit - podle toho, kolik bylo přeneseno dat. Toto API fungovalo dlouhou dobu, ale občas vývojáře ovladačů mátlo. Pro ovladače bylo také obtížné si s tímto rozhraním předávat použitelné chybové zprávy. Takže od 2.6.25 budou mít ovladače jiný způsob, jak oznámit dokončení požadavku.
Po přenesení jednoho nebo více sektorů (nebo v případě selhání) by teď měl blokový ovladač zavolat:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
int blk_end_request(struct request *rq, int error, int nr_bytes);
Kde rq je I/O požadavek, error je nulový nebo záporný chybový kód a nr_bytes je počet úspěšně přenesených bajtů. Pokud blk_end_request() vrátí nulu, byl požadavek plně zpracován a ovladač na něj může zapomenout. Jinak na přenesení stále nějaké sektory čekají a ovladač by měl pokračovat se stejným požadavkem.
blk_end_request() musí pro splnění svého úkolu zabrat zámek fronty. Pokud již ovladač zámek drží, měl by místo toho zavolat __blk_end_request().
Blokové ovladače mezi voláními end_that_request_first() a end_that_request_last() tradičně prováděly několik úklidových úkonů. Patří mezi ně add_disk_randomness(), aby se přispělo do zásoby entropie [entropy pool], vrácení tagů použitých při požadavku a odstranění požadavku z fronty. To vše se provádělo v rámci blk_end_request(), aby se o to ovladače nemusely starat. Některé ovladače však v době mezi dokončením požadavku a odstranění z fronty musejí provést další činnosti. Pro ovladače s tímto druhem speciálních potřeb je připravena samostatná funkce:
int blk_end_request_callback(struct request *rq,
int error,
int nr_bytes,
int (drv_callback)(struct request *));
V této verzi bude v době mezi dokončením požadavku a koncovým úklidem volána (bez zámku fronty) funkce drv_callback(). Pokud vrátí zpětné volání nenulovou hodnotu, koncový úklid se neprovede. Tato funkce si vždy zabere zámek fronty - neexistuje verze pro ovladače, které už jej drží. Obecně však lze říci, že použití zpětného volání je pravděpodobně znakem přílišné komplikovanosti ovladače.
Změnu doprovází slušná řádka patchů, které na nové rozhraní konvertují všechny ovladače v rámci stromu. Staré funkce byly odstraněny, takže externí ovladače budou muset být opraveny, než začnou s 2.6.25 fungovat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
)
Takze ted, kdyz program sezere vice nejkou mez (rkeneme (RAM+swap) - 300MB ) tak bude ukoncen.
ale IMHO to udělá věci ještě horšími ... když nějaká aplikace idlí a je prakticky celá odswapovaná, proč ji zase probouzet a vracet její části do paměti, což stojí v danou chvíli drahocenné prostředky, jen proto, aby zjistila, že nemůže už nic uvolnit?Nemyslím si, že by toto bol problém. Aplikácia, ktorá nemá čo uvolniť sa jednoducho nebude registrovať v mem_notify. Takže by nemala byť volaná takouto udalosťou. Na druhú stranu, je dobré nejako detekovať procesy, ktoré nekontrolovane alokujú pamäť. Skôr sa bojím, koľko bude aplikácií, ktoré sa budú takto správať.